5 C 84/2026

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 32 436,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 32 436,99 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 6 346,38 Kč, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 30 836,99 Kč od 28. 4. 2026 do zaplacení, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 4. 2. 2026 do 27. 4. 2026 částkou 837,61 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 32 436,99 Kč od 28. 4. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 202 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal po žalované zaplacení částky 32 436,99 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota uzavřené dne 22. 9. 2023, kdy z uvedeného titulu požadoval úhradu jistiny ve výši 32 436,99 Kč, kapitalizovaný úrok 6 346,38 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 837,61 Kč, obchodní úrok ve výši 11,5 % ročně z částky 30 836,99 Kč od 28. 4. 2026 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 32 436,99 Kč od 28. 4. 2026 do zaplacení. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaná dne 22. 9. 2023 uzavřela se žalobcem smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, na jejímž základě byla oprávněna čerpat úvěr do sjednaného úvěrového rámce. Žalobce dále uvedl, že sjednaný úvěrový rámec činil 40 000 Kč, žalovaná celkem načerpala 60 581,56 Kč a na úvěr uhradila 49 075 Kč. Žalovaná porušila povinnost splácet úvěr řádně a včas, a proto žalobce přistoupil ke zesplatnění úvěru ke dni 20. 1. 2026. Výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 20. 1. 2026 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 36 837,66 Kč nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy. Před podáním žaloby byla žalované zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne 11. 3. 2026, v níž byla vyzvána k úhradě aktuální dlužné částky 38 267,02 Kč nejpozději do 18. 3. 2026, výzva současně obsahovala upozornění, že při neuhrazení dluhu bude zahájeno soudní řízení. Svou povinnost žalovaná přes uvedenou výzvu nesplnila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota, splátkového kalendáře a souvisejících výzev soud zjistil, že žalobce jako věřitel a žalovaná jako spotřebitelka uzavřeli dne 22. 9. 2023 smlouvu o bezúčelovém revolvingovém úvěru, při níž byl sjednán úvěrový rámec při prvním nastavení 28 135 Kč, roční úroková sazba 26,28 %, měsíční úroková sazba 2,19 %, RPSN 29,7 %, celková částka splatná spotřebitelem 32 140 Kč, splatnost měsíční splátky vždy k 20. dni v měsíci a minimální měsíční splátka ve výši 4 % z dlužné částky, nejméně 400 Kč. Žalovaná při uzavření smlouvy uvedla své příjmy, příjmy domácnosti a výdaje, prohlásila jejich pravdivost a potvrdila seznámení s úvěrovými podmínkami. Ze splátkového kalendáře vyplynulo, že na smlouvě byla evidována čerpání, úhrady a předpisy splátek od září 2023, celkové úhrady činily 49 075 Kč a evidovaný dluh 39 620,98 Kč, zahrnující mimo jiné jistinu, CoC jistinu, náklady na vymáhání, smluvní pokutu, obchodní úrok a úrok z prodlení. Výzvou ze dne 20. 1. 2026 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 36 837,66 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy a předžalobní výzvou ze dne 11. 3. 2026 k úhradě částky 38 267,02 Kč nejpozději do 18. 3. 2026, s upozorněním na možnost soudního vymáhání při marném uplynutí lhůty.

5. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalované soud z provedených listinných důkazů zjistil, že žalobce před uzavřením smlouvy nevycházel pouze z neověřeného prohlášení žalované, ale shromáždil a vyhodnotil údaje o jejích příjmech, výdajích, závazcích a platební morálce. Z karty klienta vyplynulo, že žalovaná uvedla příjem 47 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 24 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti 23 300 Kč, žalobce provedl dotazy do registrů JAP_PUJCKA, SOLUS, NRKI, MVCR a CEE s výsledky OK, resp. „Ověřeno“, ze zprávy NRKI vyplynuly existující splátkové závazky žalované v celkové měsíční výši 7 504 Kč bez evidované částky po splatnosti a žalobce k výzvě soudu doplnil též konkrétní výpočet MLS, podle něhož po započtení příjmů, životních minim, splátek existujících úvěrů, nákladů na bydlení, ostatních výdajů a splátky schvalovaného úvěru 1 125 Kč činil zůstatek MLS žalované 33 898 Kč a zůstatek MLS domácnosti 42 058 Kč; žalobce současně doložil, že si k ověření příjmové a výdajové stránky vyžádal výpisy z účtu za období od 3. 7. 2023 do 12. 9. 2023 a od 15. 5. 2023 do 11. 8. 2023 a výplatní pásku za 8/2023, přičemž z těchto podkladů ověřoval opakující se platby od zaměstnavatele i výdajovou stránku žalované. Soud proto uzavřel, že žalobce před uzavřením smlouvy provedl posouzení úvěruschopnosti žalované v rozsahu odpovídajícím povaze, výši a rizikovosti sjednávaného revolvingového úvěru a zjištěné údaje neodůvodňovaly pochybnost o schopnosti žalované úvěr splácet; tomuto závěru podpůrně odpovídá i následné plnění žalované po delší dobu, neboť podle tvrzení žalobce a splátkového kalendáře hradila úvěr od 10/2023 do 9/2025.

6. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť spotřebitelským úvěrem je podle § 2 odst. 1 tohoto zákona odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je poskytovatel povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení nevyplývají důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky, a to na základě porovnání příjmů, výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku, závazcích a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je smlouva neplatná tehdy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, přičemž soud k této neplatnosti přihlíží i bez návrhu.

10. Soud z úřední povinnosti posoudil, zda žalobce před uzavřením smlouvy splnil povinnost podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dospěl k závěru, že žalobce nevyšel pouze z neověřeného prohlášení žalované, nýbrž shromáždil a vyhodnotil relevantní údaje o jejích příjmech, výdajích, existujících závazcích a platební morálce, provedl dotazy do registrů a databází a doložil výpočet MLS klienta i domácnosti, z něhož i po započtení stávajících závazků, životního minima, nákladů na bydlení, výdajů domácnosti a splátky schvalovaného úvěru nevyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, uvedený závěr je podpůrně potvrzen i následným plněním žalované po dobu téměř dvou let. Soud dále neshledal sjednaný úrok ve výši 26,28 % ročně vzhledem k povaze nebankovního, nezajištěného revolvingového úvěru, výši úvěrového rámce, způsobu čerpání a srovnání s údaji veřejné databáze ARAD České národní banky nepřiměřeným, excesivním ani odporujícím dobrým mravům. Ze splátkového kalendáře měl soud za prokázané čerpání úvěru, provedené úhrady i výši neuhrazených položek, přičemž žalobce uplatnil jistinu ve výši 32 436,99 Kč, za důvodný soud považoval i nárok na obchodní úrok po zesplatnění podle smluvního ujednání a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a proto žalobě vyhověl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 202 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 298 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 436,99 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.

12. Lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.