5 C 91/2024

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8 786 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o pronájmu ze dne datum měl žalovaný v nájmu část rodinného domu ve vlastnictví žalobkyně, a to část o velikosti 3+1 na adrese Adresa zainteresované osoby 1/0, a to včetně zahrady. Na základě výpovědi z nájmu bytu dne datum skončil nájem bytu ke dni datum. K předání bytu žalovaným došlo na počátku července roku 2023. Žalovaný neuhradil žalobkyni nájemné za měsíce březen až červen roku 2023, když toto bylo dle článku II bod 1 nájemní smlouvy sjednáno ve výši 5000 Kč měsíčně se splatností vždy nejpozději do každého 20. dne každého měsíce. Dluh na nájemném ve výši 20 000 Kč žalovaný neuhradil ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne datum.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. právnická osoba daném případě soud postupoval dle § 115 a o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V dané věci žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

4. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o pronájmu ze dne datum, dokladu o doručení zásilky ze dne datum (předžalobní výzva), upomínky k úhradě dlužné částky ze dne datum, výpovědi z nájmu bytu, výzvy k odstranění protiprávního stavu ze dne datum, podací stvrzenky ze dne datum, poštovního podacího archu ze dne datum (vztahujícího se k zaslání výpovědi z nájmu bytu), dokladu o doručení výpovědi z nájmu bytu z informačního portálu právnická osoba., vzal soud v daném případě za zjištěné, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o pronájmu, na základě které žalobkyně jako pronajímatel pronajala žalovanému jako nájemci rodinný dům o velikosti 3+1 (celkem hodnota m²) na adrese adresa, , včetně nezastavěné plochy (zahrada) kolem domu č. p.

79. Pronájem dle uvedené smlouvy byl sjednán na dobu neurčitou počínaje dnem datum, s výpovědní lhůtou 5 denní od podání výpovědi jedné ze stran písemnou formou. Nájemné bylo v článku II. bod 1. uvedené smlouvy sjednáno částkou 5 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 20. dne měsíce. V článku II. bod 3. smlouvy byla sjednána možnost výpovědi nájemní smlouvy s odkazem na ustanovení § 2288 občanského zákoníku pro případ, kdy v průběhu trvání nájemního vztahu nájemce neuhradí v plné výši a včas nájemné, či úhradu za služby, k níž je povinen, když uvedené ujednání je považováno za hrubé porušení povinností zakládajících možnost výpovědi. V článku V. uvedené smlouvy v bodě 2. a 3. bylo mezi stranami dále ujednáno, že nájem končí také písemnou výpovědí z důvodů a za podmínek uvedených v občanském zákoníku. Výpovědní lhůta činí 5 dní a počíná běžet prvním dnem po doručení výpovědi. Nájemce je přitom povinen v den skončení nájmu domu tento vyklidit a odevzdat ho pronajímateli uklizený a to zároveň s příslušenstvím a vybavením, které od pronajímatele převzal, uvedené se týká i nezastavěné plochy kolem domu (zahrady). Dopisem ze dne datum dala žalobkyně žalovanému výpověď z nájmu bytu, když tuto odůvodnila tím, že s odkazem na ustanovení § 2288 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku hodlá byt (respektive celý dům) užívat pro své bydlení. Dále v této výpovědi bylo uvedeno, že výpovědní doba je tříměsíční a počíná běžet od prvého dne měsíce následujícího po doručení této výpovědi. Současně uvedená výpověď obsahovala poučení není § 2286 odstavec 2 a § 2290 občanského zákoníku, dle kterého má žalovaný právo vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem do dvou měsíců ode dne doručení této výpovědi. Výpověď byla žalovanému doručena dne datum. S ohledem na okamžik doručení výpovědi výpovědní doba uplynula dnem datum. Žalovaný žalobkyni neuhradil sjednané nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně za období měsíců březen až červen 2023, celkem 20 000 Kč. Uvedenou částku žalovaný žalobkyni neuhradil ani přes písemnou upomínku zástupce žalobkyně ze dne datum, která byla žalovanému doručena dne datum.

5. Dle § 2201 občanského zákoníku, nájemních smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

6. Dle § 2202 odst. 1 občanského zákoníku, pronajmout lze nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pronájem její části.

7. Dle § 2217 odst. 1 občanského zákoníku, nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

8. Dle § 2231 odst. 1 občanského zákoníku, nájem ujednaný na dobu neurčitou skončí výpovědí jednou ze stran. Jedná-li se o věc movitou, je výpovědní doba jednoměsíční, jedná-li se o věc nemovitou, je tříměsíční.

9. Dle § 2235 odst. 1 občanského zákoníku, zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

10. Dle § 2236 odst. 3 občanského zákoníku, je-li k zajištění bytových potřeb nájemce pronajat dům, použijí se ustanovení o nájmu bytu přiměřeně.

11. Dle § 2286 odst. 1 občanského zákoníku, výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.

12. Dle § 2286 odst. 2 občanského zákoníku, vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

13. Dle § 2288 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku, pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou tříměsíční výpovědní době i v případě, že má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno.

14. Dle § 2288 odst. 3 občanského zákoníku, vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.

15. V daném případě vzal soud na základě shora zjištěného skutkového stavu za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2201 a násl. občanského zákoníku platně uzavřena nájemní smlouva, na základě které se žalovaný s účinností od datum stal nájemcem rodinného domu o velikosti 3+1 na adrese adresa , a to včetně nezastavěné plochy kolem domu (zahrada). Uvedená nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Dopisem ze dne datum dala žalobkyně žalovanému výpověď z nájmu předmětného domu, a to z důvodu dle § 2288 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku, s tím, že v uvedené výpovědi byl přesně specifikován výpovědní důvod, výpověď byla písemná, byla řádně doručena do vlastních rukou nájemce (žalovaného), současně obsahovala poučení žalovaného ve smyslu ustanovení § 2286 odst. 2 občanského zákoníku. Výpovědní doba tak počala plynout dne datum s tím, že nájem skončil ke dni datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni neuhradil nájemné za měsíce březen, duben, květen a červen roku 2023, když výše nájemného byla stanovena v předmětné nájemní smlouvě v článku II. bod 1. částkou 5 000 Kč měsíčně, vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné nájemné celkem ve výši 20 000 Kč. Nájemné za jednotlivé měsíce bylo přitom v souladu se smlouvou splatné vždy nejpozději k 20. dni každého měsíce. Pokud se tedy žalobkyně domáhala touto žalobu úhrady dlužného nájemného za zmíněné měsíce v této částce, soud žalobě žalobkyně jako zcela důvodné v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč a to včetně žalobkyní požadovaného příslušenství, zákonného úroku z prodlení, na který vznikl žalobkyni nárok dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši odpovídající § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., a to počínaje vždy dnem následujícím po splatnosti každého jednotlivého nájemného. Pro úplnost soud podává, že ze strany žalobkyně ani ze strany žalovaného nebylo ve smyslu ustanovení článku II. bod 4. předmětné nájemní smlouvy tvrzeno, že by dluh na nájemném byl započítán oproti složené vratné kauci. Lhůta k plnění stanovenému tímto rozhodnutím byla žalovanému určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 786 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 600 Kč ve výši 1 386 Kč. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.