7 C 111/2026

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Heřmanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 800 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 800 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa, a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o revolvingovém, na základě které poskytla žalovanému částku 12 900 Kč. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, proto byl ke dni datum zesplatněn. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, z původního věřitele na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil.

2. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů a dále na zjištěnou adresu možného pobytu žalovaného výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzvu žalovaný osobně převzal dne datum, avšak na ni nereagoval.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, když z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve spojení s dodatkem a seznamem postoupených pohledávek bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.

5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru Anonymizováno č. hodnota soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit úrok ve výši úrokové sazby 200 % ročně, RPSN byla sjednána ve výši 537,20 %. Úvěr byl splatný v předepsaných měsíčních splátkách, počáteční splátka ve výši 2 144 Kč. Úvěr mohl být čerpán i opakovaně. Na základě dodatku došlo k navýšení úvěru o 2 900 Kč.

6. Z výpisu z běžného účtu soud zjistil, že dne datum byla na účet č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol zaslána částka 10 000 Kč a dne datum pod variabilním symbolem var. symbol částka 2 900 Kč.

7. Ze sdělení právnická osoba. ze dne datum soud zjistil, že majitelem předmětného bankovního účtu je žalovaný a že na jeho účet byly připsány uvedené částky.

8. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila, že úvěr zesplatňuje.

9. Z potvrzení o finančních transakcí soud zjistil, že žalovaný uhradil na úvěr celkem 13 197 Kč.

10. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne datum.

11. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR u revolvingových úvěrů činila v říjnu 2024, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 15,32 % ročně.

12. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 12 900 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit s úrokem ve výši 200 % ročně. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy, proto právní předchůdkyně úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalovaný uhradil na úvěr celkem 13 197 Kč.

13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 16. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 900 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit úrok ve výši 200 % ročně. Takové ujednání o úrocích je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. říjnu 2024, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR u revolvingových úvěrů průměrně 15,32 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 45,96 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutým úvěrem, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy. Soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.

17. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, mohla by se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu dle § 2991 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 12 900 Kč a žalovaný uhradil 13 197 Kč. Na straně žalovaného tak není možné shledat bezdůvodné obohacení. Soud proto žalobu zamítl.

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ačkoli procesní úspěch byl na straně žalovaného, tomu žádné náklady v řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů od doručení odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Tachově.