7 C 129/2025

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Heřmanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve věci žaloby ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované , Jméno advokáta B, .

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve věci vzájemné žaloby ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované , Jméno advokáta B, .

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši , částka, . Úrok se žalovaná zavázala uhradit v 12 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, proto byl úvěr ke dni , datum, zesplatněn. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatila.

2. Soud ve věci vydal dne , datum, pod sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, -6 elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná včasný odpor.

3. Ve vyjádření ze dne , datum, žalovaná uvedla, že smlouva o spotřebitelském úvěru je dle jejího názoru neplatná, neboť žalovaná řádně neposoudila úvěruschopnost žalované. I kdyby soud shledal posouzení úvěruschopnosti dostatečné, je smlouva neplatná pro rozpor s dobrými mravy z důvodu nepřiměřeného úroku. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout.

4. Ve vyjádření ze dne , datum, vznesla žalovaná vzájemný návrh vůči žalobkyni, kdy žádala vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, . Žalovaná uvedla, že jí žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná zaplatila celkem , částka, . Protože smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, může žalobkyně požadovat vrácení poskytnutých prostředků ve výši , částka, . Žalovaná však bez právního důvodu hradila částku , částka, , proto vznesla vzájemný návrh na vydání bezdůvodného obohacení v této výši s úrokem z prodlení od , datum, , jelikož žalobkyni zaslala dne , datum, předžalobní upomínku (doručeno , datum, ), ve které ji vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení do 7 dnů, tj. do , datum, . Dále žalovaná požadovala náhradu nákladů řízení.

5. Ve vyjádření ze dne , datum, žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované posuzovala v souladu se zákonnými i smluvními ustanoveními, přiložila výpisy z dostupných registrů (insolvenčního rejstříku, evidence exekucí, databáze neplatných dokladů, registru SOLUS a živnostenského rejstříku zaměstnavatele) a vyžádané dokumenty od žalované (OP, druhý doklad totožnosti, výpisy z bankovního účtu za poslední 3 měsíce, doklad o příjmech od zaměstnavatele). Rovněž provedla žalobkyně lustraci žalované v interních systémech. Pokud jde o smluvní úroky, zákon o spotřebitelském úvěru maximální hranici úrokové sazby či RPSN ve spotřebitelských úvěrech nedefinuje. Žalobkyně se v předmětné smlouvě navíc zavázala žalované vrátit polovinu jím uhrazených úroků v případě, že úvěr řádně splatí. Předpokládaná výše úrokové sazby by tak byla poloviční oproti sazbě uvedené ve smlouvě. Ohledně přiměřenosti smluvních podmínek a případných uplatňovaných sankcí v případě porušení smlouvy ze strany žalované si žalobkyně nechala zpracovat znalecký posudek z oboru ekonomie, kde soudní znalec porovnával podmínky, za kterých poskytuje úvěr žalobkyně a podmínky ostatních nebankovních licencovaných poskytovatelů úvěru. Závěr patrný ze znaleckého posudku je jednoznačný, úroková sazba i sazba RPSN, tak jak ji nabízí žalobkyně u spotřebitelských úvěrů odpovídá situaci na trhu dalších nebankovních společností a v některých případech i nebankovních domů. Dobrovolné doplňkové služby nabízené společností jsou pro klienty spíše pozitivní a co do ceny i podmínek použití na trhu obvyklé. Sankční ujednání používaná společností jsou na tuzemském trhu obvyklá a zároveň i přiměřená ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Navrhla, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzájemný návrh žalované považovala za neoprávněný a nedůvodný.

6. Soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť s tím žalobkyně i žalovaná souhlasily.

7. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit úrok ve výši , částka, . Úrok byl sjednán ve výši úrokové sazby 15 % měsíčně (odpovídá 180 % ročně) a RPSN ve výši 435,03 %. Úvěr byl splatný do , datum, . Úrok se žalovaná zavázala splácet ve 12 měsíčních splátkách po , částka, . Celková částka, kterou se žalovaná zavázala v souvislosti s poskytnutým úvěrem zaplatit, činila , částka, . Přílohou č. , hodnota, smlouvy bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, kde byly shrnuty zjištěné údaje o žalované a popsána metodika hodnocení.

8. Z detailu pohybu – bezhotovostní platby soud zjistil, že dne , datum, žalovaná zaslala na účet žalobkyně částku , částka, .

9. Z detailu pohybu – bezhotovostní platby soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně zaslala na účet žalované částku , částka, .

10. Z výpisů z účtu a výplatních pásek žalované soud zjistil, že si žalobkyně od žalované před poskytnutím úvěru vyžádala výpisy a pásky za poslední 3 měsíce pro hodnocení finanční situace žalované.

11. Z lustrací žalobkyně soud zjistil, že před poskytnutím úvěru žalobkyně zjišťovala údaje o žalované.

12. Z upomínek soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky písemně a e-mailem dne , datum, a , datum, .

13. Z výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do , datum, , jednalo se o předžalobní výzvu, oznámení o zesplatnění úvěru a oznámení o převzetí právního zastoupení.

14. Z předžalobní výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná vyzvala žalobkyni k vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, do 7 dnů od doručení. Ve výzvě byla uvedena shodná argumentace jako ve vzájemném návrhu. Z doručenky je patrné, že výzva byla žalobkyni doručena dne , datum, . , adresa, 501 Kč tak byla splatná dne , datum, .

15. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací do 1 roku včetně činila v prosinci 2023, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 7,71 % ročně.

16. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru za podmínek zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit úrok ve výši , částka, . To představuje úrok ve výši 180 % ročně, což je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. prosinci 2023, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací do 1 roku včetně průměrně 7,71 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 23,13 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Částka, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, přesahuje částku zapůjčenou. Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutým úvěrem, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o spotřebitelském úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy. Soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.

22. Jelikož soud posoudil smlouvu o zápůjčce jako neplatné právní jednání, mohla by se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu dle § 2991 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku , částka, a žalovaná uhradila , částka, . Na straně žalované tak není možné shledat bezdůvodné obohacení. Soud proto žalobu zamítl.

23. Naopak bezdůvodné obohacení soud shledal na straně žalobkyně, když jí žalovaná plnila částku , částka, , tj. o , částka, více, než představovaly peněžní prostředky od žalobkyně ve výši , částka, . Soud proto dospěl k závěru, že vzájemná žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, když žalované přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. O nákladech řízení ve věci žaloby soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce , částka, . Tato částka sestává z odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci, odpor a vyjádření, po , částka, dle § 7 bod 5 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Právní zástupce žalované je plátcem DPH, proto byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky , částka, , tj. po zaokrouhlení , částka, . Povinnost uhradit náklady řízení ve věci žaloby v celkové výši , částka, má žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalované.

25. O nákladech řízení ve věci vzájemné žaloby soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce , částka, . Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci, předžalobní upomínka a vzájemná žaloba, po , částka, dle § 7 bod 5 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Právní zástupce žalované je plátcem DPH, proto byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky , částka, , tj. po zaokrouhlení , částka, . Povinnost uhradit náklady řízení ve věci vzájemné žaloby v celkové výši , částka, má žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalované.

26. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.