7 C 20/2026

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Heřmanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 16 660 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba co do zaplacení částky 6 660 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z částky 6 660 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 523 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, .

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 16 660 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením úvěru a žalobkyně celý úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatila.

2. Soud zaslal žalované na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřila k žalobě. Výzva byla žalované doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná na výzvu nereagovala.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Z přiloženého přehledu platebních transakcí na běžném účtu žalované je patrné, že žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala platební schopnosti žalované.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované finanční prostředky do výše 10 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit též úrok ve výši 40 % měsíčně. RPSN činila 5 524,44 %. Smlouvy byla sjednána na dobu neurčitou, jednotlivé splátky úroků byly splatné k 10. dni v měsíci, jistina mohla být splacena kdykoli.

6. Z potvrzení o provedené platbě a sdělení banky soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované dne , datum, částku 10 000 Kč na její běžný účet pod variabilním symbolem , var. symbol, .

7. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně pro opakované porušování podmínek úvěrové smlouvy celý úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení celkové dlužné částky do 3 dnů, tj. do , datum, .

8. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let včetně činila v červenci 2024, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 9,20 % ročně.

9. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, .

10. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázela splácet ke každému 10. dni v měsíci přirostlý úrok ve výši 40 % měsíčně, tj. 480 % ročně. Žalovaná neuhradila ničeho, proto žalobkyně celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do , datum, . Žalovaná ani přes výzvy žalobkyně ničeho neuhradila.

11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit též úrok ve výši 40 % měsíčně, tj. 480 % ročně. Takový úrok je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. červenci 2024, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let včetně průměrně 9,20 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 27,60 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutým úvěrem, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy. Soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.

16. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované celkem částku 10 000 Kč a žalovaná neuhradila ničeho. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

17. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve věci. Náklady řízení by v případě plného úspěchu činily částku 2 615 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokátky za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci, předžalobní upomínka a žaloba, po 400 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Právní zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, proto byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 1 500 Kč, tj. 315 Kč. Jelikož žalobkyně ke dni rozhodnutí byla úspěšná pouze v částce 10 000 Kč a neúspěšná v částce 6 660 Kč, byla úspěšná v rozsahu 60 % a neúspěšná v rozsahu 40 %. Po odečtení těchto dvou hodnot tak má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 20 %, což odpovídá částce 523 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky žalobkyně. Z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloby podávané jménem žalobkyně jsou prakticky totožné (formulářové) a množství úprav textu není natolik odlišné. Listiny dokládané k žalobám jsou přinejmenším obdobné a stejně tak i obsah žalob (návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu). Z tohoto důvodu bylo o nákladech řízení rozhodováno podle § 14b advokátního tarifu.

19. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.