7 C 220/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Františkem Křížem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa , obec a číslo zastoupený údaje o zástupci proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození ; bytem adresa , obec ; zastoupený JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem v  obec , PSČ , anonymizována tři slova o zaplacení částky 18 070 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši 7 840,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 18 070 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a žalobu odůvodnil tvrzením, že žalobce uzavřel se žalovaným kupní smlouvu pod [číslo] podle které žalobce žalovanému prodal pozemkovou parcelu [číslo] [číslo] obě v katastrálním území a obci [obec] za sjednanou kupní cenu ve výši 4 550 Kč. Kupní cena předmětu koupě byla stanovena -2- 7 C 220/2021 - 99 v uvedené kupní smlouvě na základě znaleckého posudku [číslo] znalce [jméno] [příjmení] v celkové výši 4 550 Kč. Žalobce v žalobě tvrdil, že na základě zpracovaného znaleckého posudku č. ÚOM [číslo] zpracovaný ústavem k oceňování majetku při ekonomické fakultě [obec] školy báňské – Technické univerzity [obec] byla zjištěna kupní cena prodávaných a převáděných pozemků ve výši 22 620 Kč. Z tohoto důvodu požaduje žalobce na žalovaném doplatit částku 18 070 Kč, což je bezdůvodné obohacení, o které se žalovaný na úkor žalobce obohatil. V žalobě žalobce tvrdil, že kupní smlouva byla uzavřena podle § 10 odst. 3 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, kde je realizována povinnost převést pozemky zákonem stanovenému okruhu osob a zákonem definovaných podmínek a stát, respektive [název žalobkyně] nedisponuje autonomií vůle. V případě, že kupující nabude pozemky za cenu nižší, než jaká měla být stanovena podle zákona, vzniká mu tím bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Žalobce z toho důvodu vyzval žalovaného, aby mu částku 18 070 Kč zaplatil a k tomu mu stanovil přiměřenou lhůtu. Žalovaný však tento požadavek žalobce odmítl a z toho důvodu se žalobce domáhá svého nároku touto žalobou.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil prostřednictvím svého právního zástupce a ve svém vyjádření uvedl, že tvrzení žalobce ohledně okolností, za kterých byla uzavřena kupní smlouva, jsou pravdivá. Dále potvrdil, že kupní cena byla stanovena na základě zjištění znalce [příjmení] a žalovaný tuto cenu akceptoval. Pokud jde o argumentaci žalobce, že tržní cena nebyla zjištěna správně a že žalobce v daném případě při uzavření kupní smlouvy nedisponoval autonomií vůle a v této otázce odkazoval na judikaturu, žalovaný namítá, že citované rozhodnutí, o které se žalobce opírá, není na danou věc přiměřené. Naopak žalovaný tvrdil, že podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, č.j. 25 Cdo 2422/99 plyne, že bezdůvodné obohacení lze získat jen tam, kde vůbec žádný právní důvod není dán, anebo původní právní důvod odpadl. Poukázal na to, že mezi účastníky byla uzavřena platně kupní smlouva. Ohledně jednání účastníků před podáním žaloby odkázal žalovaný na korespondenci ze dne [datum] a následně ze dne [datum]. Navrhl, aby žaloba byla soudem v plném rozsahu zamítnuta jako nedůvodná.

3. V řízení soud provedl listinný důkaz kupní smlouvou [číslo] výzvou k vydání bezdůvodného obohacení, revizním znaleckým posudkem č. ÚOM [číslo], objednávkou revizního znaleckého posudku, informativním výpisem ohledně vlastnictví převáděných pozemkových parcel včetně snímku pozemkové mapy a pořízené fotodokumentace, dále korespondencí účastníků s daty [datum], [datum] a [datum] a znaleckým posudkem [číslo] včetně dodatku 1,2.

4. Účastníci další důkazy ve věci nenavrhli.

5. Z kupní smlouvy [číslo] soud zjistil a má v řízení prokázáno, že dne [datum] uzavřel žalobce se žalovaným kupní smlouvu, na základě které žalobce prodal žalovanému pozemkovou parcelu [číslo] obě v k.ú. a obci [obec] Kupní smlouva byla uzavřena podle § 10 odst. 3 zák. č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

6. Soud zjistil, že kupní cena byla sjednána dohodou účastníků ve výši 4 550 Kč a soud rovněž zjistil, že cena převáděných pozemkových parcel byla zjištěna znalcem z oboru ekonomika, oceňování nemovitostí [jméno] [příjmení].

7. Soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 18 070 Kč a to jako rozdílu v ocenění uvedených pozemkových parcel podle ceny zjištěné znalcem [jméno] [příjmení] a cenou zjištěnou ekonomickou fakultou [obec] školy báňské – Technické univerzity [obec].

8. Ze znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zjištěná cena pozemkové parcely [číslo] [číslo] obě v k.ú. a obci [obec] byla zjištěna ve výši 4 550 Kč.

9. Proti takto zjištěné ceně argumentoval žalobce tvrzením, že správná výše kupní ceny měla činit 22 620 Kč a to na základě vyhotoveného revizního znaleckého posudku zpracovaného -3- 7 C 220/2021 - 100 ekonomickou fakultou [obec] školy báňské – Technické univerzity [obec] a z toho důvodu je žalovaný povinen žalobci uhradit částku 18 070 Kč a to z důvodu, že o tuto částku se bezdůvodně obohatil. Na tuto výzvu žalobce k úhradě částky 18 070 Kč reagoval žalovaný dvěma přípisy a oznámil žalobci, že tuto částku odmítá uhradit a to z důvodu, že mezi účastníky byla platně sjednána kupní smlouva a kupní cena byla dohodnuta jako cena obvyklá v místě a čase při převodu předmětných pozemkových parcel.

10. Z revizního znaleckého posudku č. ÚOM [číslo] soud zjistil, že úkolem znalce bylo provedení revize znaleckého posudku zpracovaného znalcem [jméno] [příjmení] pod [číslo]. Závěr revizního posudku konstatoval, že znalecký posudek zpracovaný znalcem [jméno] [příjmení] není správný jak z metodického, tak z věcného hlediska. Výsledná indikace ceny obvyklé je od indikace revizním znaleckým posudkem odchýlena o 500 %, což je o 490 % více, než je přípustná deviace ve smyslu mezinárodních norem pro oceňování majetku.

11. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“, soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jež nezpůsobí bezdůvodně újmu druhým.

12. Podle § 3 odst. 2 občanského zákoníku, soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že za a) každý má právo na ochranu svého života a zdraví jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí, za b) rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany, za c) nikdo nesmí pro nedostatek rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit s vlastní neschopnosti k újmě druhých, za d) daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny, za e) vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká a za f) nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží.

13. Podle § 3 odst. 3 občanského zákoníku soukromé právo vyvěrá také z dalších obecně uznaných zásad spravedlnosti a práva.

14. Podle § 2079 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

15. Podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch, plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2999 odst. 1 občanského zákoníku, není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

17. Podle § 10 odst. 3 zák. č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, na základě písemné žádosti převede [název žalobkyně] vlastníkovi, popř. spoluvlastníkovi stavby, která je nemovitou věcí, za a) zemědělský pozemek, na němž je tato stavba umístěna, pokud je vlastník, popř. spoluvlastník stavby oprávněným uživatelem tohoto pozemku nebo za b) zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely sousedící s pozemkem, na němž je tato stavba umístěna, jde-li o pozemek funkčně spojený s touto stavbou a vlastník, popř. spoluvlastník stavby je jeho oprávněným uživatelem.

18. Žalobce při uplatnění svého nároku odkazoval zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 28 Cdo 1189/2010 a sp.zn. 25 Cdo 2422/99 a poukázal, že závěry učiněné v tomto rozsudku lze aplikovat i na předmětnou věc.

19. Soud v řízení učinil závěr, že výše citované judikáty nejsou po danou věc přiléhavé a aplikovatelné a to z důvodu, že žalobce převedl žalovanému kupní smlouvou uzavřenou dle § 10 odst. 3 zákona č. 503/2012 Sb. nemovité věci na základě žádosti žalovaného, kdy žalobkyně měla zákonnou -4- 7 C 220/2021 - 101 povinnost pozemky do vlastnictví žalovaného převést za cenu obvyklou (§ 14 odst. 1 zák. č. 503/2012 Sb.) Cenu obvyklou stanoví § 2 odst. 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, podle něhož obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která byla dosažena při prodeji stejného popř. obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Zvažují se všechny okolnosti, které mají vliv na cenu, avšak do její výše se nepromíjí vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího, ani vliv zvláštní obliby.

20. Při sjednávání kupní smlouvy, jejímž předmětem byl prodej dvou pozemkových parcel v k.ú. a obci [obec] byla cena zjištěna posudkem znalce [jméno] [příjmení] ze dne [datum] včetně jeho doplňku [číslo] ze dne [datum] a doplňku [číslo] ze dne [datum], přičemž objednávku posudku učinil žalobce dne [datum]. Tímto způsobem byla stanovena obvyklá cena předmětných pozemků a následně tato cena byla účastníky sjednána jako kupní cena v kupní smlouvě uzavřené dne [datum].

21. Okresní soud učinil ve věci závěr, že judikatura, na kterou odkazuje žalobce, není pro danou věc přiléhavá, neboť ve věci nebyla řešena otázka restitučního nároku oprávněné osoby a vydání náhradních pozemků za pozemky nevydané, kdy v tomto případě je nutno zkoumat cenu náhradních pozemků podle oceňovacího předpisu (vyhl. č. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb.). V případě prodeje věci kupní smlouvou musí být stanovena cena ve výši ceny obvyklé.

22. Soud proto hodnotil, zda mezi účastníky byla uzavřena platně kupní smlouva, na základě které žalobce prodal a převedl žalovanému dvě pozemkové parcely, tak jak jsou ve smlouvě specifikovány a to za cenu 4 550 Kč.

23. Soud učinil závěr, že smlouva, jak jí účastníci uzavřeli je platná a oba účastníky smlouvy z toho důvodu i zavazuje.

24. Soud zejména při posuzování platnosti smlouvy vycházel z obecné zásady, že smlouvy mají být plněny.

25. Pokud soud učinil závěr, že kupní smlouva byla mezi účastníky platně uzavřena a je závazná, tak v tomto případě není dán zákonný důvod, aby žalovaný vydal žalobkyni částku 18 070 Kč jako plnění z důvodu bezdůvodného obohacení, protože takto lze požadovat plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu splnit sám.

26. Protože soud učinil závěr, že kupní smlouva mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena platně a že oba účastníky zavazuje v rozsahu, jak byla sjednána, soud žalobu v plném rozsahu zamítnul.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a žalovanému, která měl ve věci zcela úspěch, přiznal soud za náklady řízení částku 7 840,80 Kč, tj. odměnu advokáta za tři úkony po 1 860 Kč a to podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., částku 900 Kč za tři režijní paušály po 300 Kč účtovanou dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a z odměny za právní zastoupení ve výši 6 480 Kč, 21 % DPH ve výši 1 360,80 Kč, když zástupce žalobce prokázal, že je plátcem daně.