7 C 241/2024

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Heřmanovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno s.r.o., Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 178 103 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se co do zaplacení částky , částka, , co do zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , částku za zpracování zápůjčky ve výši , částka, , částku za komfortní poskytnutí a splácení ve výši , částka, a částku za flexibilní splácení ve výši , částka, . Celkovou částku představující poskytnutou zápůjčku a poplatky se žalovaná zavázala uhradit v 21 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná od uzavření smlouvy uhradila celkem , částka, . Žalobkyně žalované vyčíslila též smluvní pokutu za porušení smlouvy ve výši , částka, . Žalobkyně a žalovaná dále uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , částku za zpracování zápůjčky ve výši , částka, , částku za komfortní poskytnutí a splácení ve výši , částka, a částku za flexibilní splácení ve výši , částka, . Celkovou částku představující poskytnutou zápůjčku a poplatky se žalovaná zavázala uhradit v 24 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná od uzavření smlouvy uhradila celkem , částka, . Žalobkyně žalované vyčíslila též smluvní pokutu za porušení smlouvy ve výši , částka, . Žalovaná dlužné částky ani přes výzvu žalobkyně nezaplatila.

2. Soud vydal elektronický platební rozkaz ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , proti kterému podala žalovaná včasný odpor. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedla, že mezi stranami není sporu o tom, že smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřeny byly, žalované byly poskytnuty finanční prostředky celkem ve výši , částka, a žalovaná uhradila , částka, , jak tvrdila žalobkyně. Žalovaná však namítala, že jí pracovnice žalobkyně vůbec neřekla, jakou částku má vrátit, nevysvětlila jí smlouvu, neposkytla pomoc při orientaci ve smlouvě, ve které se vůbec nevyznala. Měla snahu se domluvit na smírném řešení sporu, ale žalobkyní se nedokázaly na nějakém smírném řešení domluvit. Žalovaná dále namítala, že úrok i RPSN odporují dobrým mravům, když sjednaný úrok je více než 8násobkem obvyklé úrokové míry v dané době, proto považuje obě smlouvy o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatné. I další smluvní ustanovení v podobě sankcí za porušení smlouvy žalovaná považovala za odporující dobrým mravům. Žalovaná rovněž namítala, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované, a to způsobem, jak je specifikováno v rozhodnutích Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Závěrem žalovaná navrhla, aby soud žalobu částečně zamítl, a s ohledem na neplatnost smluv vypořádal nárok žalobkyně v rámci bezdůvodného obohacení. Současně žalovaná požádala o povolení splátkového kalendáře se splátkami ve výši , částka, měsíčně, neboť je nyní na rodičovské dovolené a nemá prostředky na jednorázovou úhradu dluhu.

3. Žalobkyně v replice ze dne , datum, uvedla, že uznává, že jí poskytované finanční služby při srovnání cen na finančním trhu patří spíše k těm dražším, nicméně jejich výši neshledává rozpornou s dobrými mravy. Vyšší cena jejích služeb odráží zejména její nebankovní charakter. Žalobkyně oproti bankám poskytuje finanční služby rizikovějším klientům, což se odráží na úrokových sazbách, a dále klientům nabízí nadstandartní služby, které běžně banky neposkytují. Žalovaná dále považovala za rozporné s dobrými mravy i ustanovení smluv týkající se sankcí při prodlení zákazníka. Žalobkyně k tvrzenému rozporu s dobrými mravy ustanovení smluv týkající se sankcí při prodlení uvedla, že zákonný úrok z prodlení a smluvní pokuta jsou běžně zajišťovací prostředky. Žalobkyně k tvrzenému rozporu s dobrými mravy ujednání ve smlouvách o doplňkových nadstandartních službách zdůraznila, že doplňkové služby nejsou povinnou položkou a jejich sjednání je na vůli klienta. Formulářová smlouva lze uzavřít i v bezhotovostní formě a bez nadstandartních služeb flexibilního splácení (splátkových prázdnin a dalších), ostatně jsou v takové podobně běžně uzavírány. Za doplňkové služby jsou klientům poskytovány reálné služby. Žalobkyně považovala obě smlouvy za souladné s dobrými mravy, a tedy i platné. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti uvedla, že je profesionálem dlouhodobě působícím na českém finančním trhu a jako taková před poskytnutím spotřebitelských úvěrů vždy odpovědně ověřuje úvěruschopnost klientů. Stejně tak řádně ověřila i úvěruschopnost žalované před uzavřením smluv, a to v souladu s požadavky na ni kladenými legislativou. Standardizovaný proces ověřování úvěruschopnosti klientů probíhá tak, že si žalobkyně před uzavřením smlouvy od klienta vyžádá podrobné informace o jeho osobní a finanční situaci. Informace, které jsou ověřitelné, pak klient dokládá patřičnými listinami, pravdivost a úplnost informací, které nelze ověřit, pak klient stvrzuje svým čestným prohlášením. Tato část procesu se odehrává zpravidla v domácnosti klienta. Pravdivost a úplnost poskytovaný informací je kriticky zhodnocována obchodním zástupcem, který má bezprostřední vjemy z domácnosti klienta poukazující na aktuální osobní i finanční situaci. V případě rozporů se obchodní zástupce klienta doptává a žádá upřesnění, případně vysvětlení vyvstalých rozporů. Veškeré informace o osobní a finanční situaci klienta spolu s označením listin, které je dokládají, pak obchodní zástupce žalobkyně zaznamená do zákaznické karty a do elektronického formuláře, který následně odesílá na centrálu k vyhodnocení. Samotné vyhodnocení (zda je žadatel o úvěr úvěruschopný) pak neprovádí obchodní zástupce, nýbrž je vyhodnocováno softwarově na centrále. Žalobkyně následně nahlíží do interních a externích databází. Veškerá výše uvedená data pak žalobkyně prostřednictvím softwaru vyhodnocuje. Toto hodnocení probíhá formou tzv. scoringu. To obnáší zhodnocení dat na základě analytického modelu pomocí počítačového programu. Z výpočtu scoringu pak vzejde číslo, udávající pravděpodobnost, s jakou bude žadatel schopen daný spotřebitelský úvěr splatit. Při samotném posouzení není možné započítat situace, které teprve (možná) ne/nastanou. Nicméně statistické modely pracují s procentuální možností, že takové situace nastat mohou. Žalovaná byla posouzena jako úvěruschopná. Žalobkyně má za to, že úvěruschopnost byla zkoumána řádně. Skutečnost, že si žalobkyně dokumenty potřebné pro posouzení úvěruschopnosti žalované skutečně vyžádala a získala z nich podstatné informace je ostatně mezi stranami nesporná – žalovaná v úvodu svého doplnění uvádí, že obchodní zástupkyni poskytla výpisy ze svého bankovního účtu. Žalobkyně na svých nárocích trvá. K žalovanou uváděnému návrhu splátek ve výši , částka, měsíčně pak žalobkyně uvedla, že v tomto ohledu nechává rozhodnutí na úvaze soudu.

4. Soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť s tím žalobkyně i žalovaná souhlasily.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit poplatek ve výši , částka, . Úrok za poskytnutí zápůjčky byl sjednán ve výši úrokové sazby 62,10 % ročně a RPSN ve výši 87,65 %. Úvěr byl splatný v 21 měsíčních splátkách po , částka, , poslední splátka pak ve výši , částka, . Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky, z nichž soud zjistil, že v článku 6.1 (postup při prodlení zákazníka) bylo mj. sjednáno, že pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku celkové dlužné částky, má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení, pokud tím nedojde k překročení zákonem stanovené maximální celkové výše smluvních pokut uplatněných podle smlouvy.

6. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná uhradila na tuto smlouvu celkem , částka, .

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit poplatek ve výši , částka, . Úrok za poskytnutí zápůjčky byl sjednán ve výši úrokové sazby 69 % ročně a RPSN ve výši 102 %. Úvěr byl splatný v 24 měsíčních splátkách po , částka, , poslední splátka pak ve výši , částka, . Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky, z nichž soud zjistil, že v článku 6.1 (postup při prodlení zákazníka) bylo mj. sjednáno, že pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku celkové dlužné částky, má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení, pokud tím nedojde k překročení zákonem stanovené maximální celkové výše smluvních pokut uplatněných podle smlouvy.

8. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná uhradila na tuto smlouvu celkem , částka, .

9. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let činila v září 2021, tj. v době uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , průměrně 7,13 % ročně, a v prosinci 2021, tj. v době uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , průměrně 7,44 % ročně.

10. Z uznání dluhu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná uznala svůj dluh plynoucí z obou smluv o spotřebitelském úvěru co do důvodu i výše a zavázala se jej v plné výši uhradit. Současně požádala o splátkový kalendář se splátkou ve výši , částka, měsíčně.

11. Žalované nebyla zaslána předžalobní výzva.

12. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše.

13. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit též „poplatek“ ve výši , částka, , který se skládá z kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , částky za zpracování zápůjčky ve výši , částka, , částky za komfortní poskytnutí a splácení ve výši , částka, a částky za flexibilní splácení ve výši , částka, . Dle názoru soudu celý poplatek ve výši , částka, nepředstavuje nic jiného než úroky, tj. úplatu za poskytnutí peněz. Ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 66,32 % je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. září 2021, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let průměrně 7,13 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 21,39 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Částka, kterou se žalovaná zavázala žalobkyni v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zaplatit, téměř dosahuje dvě třetiny částky zapůjčené. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dále dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit též „poplatek“ ve výši , částka, , který se skládá z kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , částky za zpracování zápůjčky ve výši , částka, , částky za komfortní poskytnutí a splácení ve výši , částka, a částky za flexibilní splácení ve výši , částka, . Dle názoru soudu celý poplatek ve výši , částka, nepředstavuje nic jiného než úroky, tj. úplatu za poskytnutí peněz. Ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 113,54 % je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. prosinci 2021, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let průměrně 7,44 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 22,32 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Částka, kterou se žalovaná zavázala žalobkyni v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zaplatit, dokonce přesahuje částku zapůjčenou. Částky, která měly být zaplaceny v souvislosti s poskytnutými zápůjčkami, sice byly sjednány transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzované smlouvy o zápůjčce jsou jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytla. Soud tedy shledal celé uzavřené smlouvy absolutně neplatnými pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.

19. Jelikož soud posoudil smlouvy o zápůjčce jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Žalobkyně poskytla žalované částku , částka, a žalovaná uhradila toliko , částka, , zbývá tedy , částka, . Žalobkyně dále poskytla žalované částku , částka, a žalovaná uhradila toliko , částka, , zbývá tedy , částka, . Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši , částka, a , částka, se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže ke splatnosti poslední splátky.

20. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější v řízení byla žalovaná, které však v řízení žádné náklady nevznikly.

22. K žádosti žalované a se souhlasem žalobkyně rozhodl soud o plnění ve splátkách pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jediné splátky řádně a včas, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.