7 C 254/2020

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Františkem Křížem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa, obec zastoupený údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného se sídlem adresa, obec o zaplacení částky 375,10 EUR s příslušenstvím, Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 375,10 Eur s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, částku 1 200 Kč a za náklady řízení 3 377 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 375,10 Eur s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení, dále 1 200 Kč jako náklady za uplatněnou pohledávku a žalobu odůvodnil tvrzením, že podle objednávky žalovaného provedl žalobce mezinárodní silniční přepravu ve dnech číslo až datum z místa nakládky v obec (Česká republika) do anonymizováno (Německo) za sjednané přepravné 375,10 Eur. Žalobce přes odeslanou upomínku částku 375,10 Eur neuhradil.

2. Okresní soud v Tachově vydal ve věci dne 19.11.2020 pod č.j. 7 C 254/2020-14 platební rozkaz a žalovanému uložil zaplatit žalobci částku 375,10 Eur s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 375,10 Eur od datum do zaplacení, částku 1 200 Kč a za náklady řízení 1 000 Kč.

3. Žalovanému byl platební rozkaz spolu se žalobou doručen dne datum.

4. Proti vydanému platebnímu rozkazu podal žalovaný včas odpor.

5. Podle § 174 odst. 2 občanského soudního řádu, podá-li i jen jeden ze žalovaných včas odpor, ruší se tím platební rozkaz v plném rozsahu a soud nařídí jednání. -2- 7 C 254/2020 - 40 6. Podaný odpor žalovaný odůvodnil tvrzením, že přeprava byla provedena dle objednávky, avšak nebyl dodržen termín a místo přepravy, jednalo se o vadné plnění. V důsledku tohoto vadného plnění byla žalovanému vystavena penalizace ze strany společnosti, pro kterou žalovaný přepravu zajišťoval. Následně žalovaný uhradil jako náhradu škody částku 886 Eur na základě vystavené faktury ze dne datum, splatné datum. Žalovaný tedy z důvodu úhrady částky 886 Eur tuto započetl vůči uplatněnému nároku žalobce.

7. K odporu se vyjádřil žalobce a uvedl, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o přepravě. Pokud žalovaný namítá vadné plnění a jeho započtení na vyfakturované přepravné, tak žalobce tvrdí, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena platně smlouva. Dále se žalobce vyjádřil k námitce žalovaného, že nebyl dodržen termín přepravy. Poukazuje na vyúčtování tvrzené škody, které je adresováno na fyzickou osobu, jméno příjmení, ulice a číslo, obec a ne na žalovaného a není zde dána legitimace k uplatněné obraně. Dále rozporuje tvrzení žalovaného ohledně částky vyčíslené škody 891 Eur a částky 886 Eur uplatněné vůči žalobci. Žalobce tvrdí, že faktura číslo mu nebyla nikdy doručena. Dále odkazuje na ustanovení čl. 30 odst. 3 úmluvy CMR, kdy překročení dodací lhůty nebylo uplatněno v souladu se smlouvou a rovněž odkazuje na čl. 17 úmluvy CMR, podle které může být škoda uplatňována jen do výše dopravného.

8. V řízení soud provedl listinný důkaz objednávkou přepravy, fakturou na úhradu částky 375,10 Eur, nákladním listem, dokladem o provedení přepravy a předžalobní výzvou. K těmto důkazům uvedl žalovaný, že faktura na částku 375,10 Eur byla žalobci vrácena. Soud dále provedl důkaz fakturou na úhradu částky 886 Eur, vyúčtováním částky 886 Eur. Žalovaný byl poučen, aby k listinám vystavených v německém jazyce předložil soudu úřední překlad.

9. K poučení soudu předložil žalovaný úředně ověřené překlady dokladů vystavených v německém jazyce.

10. Z listinných důkazů, které předložil žalobce soud zjistil a má v řízení prokázáno, že žalovaný si u žalobce objednal přepravu věci z místa nakládky anonymizováno, obec a to dne datum, v době 8:00 až 12:00 hodin s vykládkou dne datum v Německu, místo anonymizováno. Soud má rovněž prokázáno, že účastníci se dohodli i na výši přepravného.

11. Soud dále z dokladu CMR číslo zjistil, že přeprava byla provedena a to do místa vykládky dne datum. V nákladním listu je příjem zásilky potvrzen bez výhrad. K zásilce je připojen i doklad o doručení, tzv. Lieferschein s potvrzením přijetí zásilky dne datum.

12. Soud rovněž zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě částky 375,10 Eur.

13. Zasilatelská smlouva je upravena zákonem č. 89/2012 Sb. v §§ číslo až číslo.

14. Nároky z mezinárodní silniční dopravy jsou upraveny mezinárodní úmluvou o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě CMR, která je pro ČR zveřejněná ve Sbírce zákonů pod č. 11/1975 Sb.

15. Podle čl. 4 Úmluvy, dokladem o uzavření přepravní smlouvy je nákladní list. Chybí-li nákladní list, má-li nedostatky nebo byl-li ztracen, není tím existence nebo platnost přepravní smlouvy dotčena a vztahují se na ni i nadále ustanovení této úmluvy.

16. V řízení žalobce prokázal, že se žalovaným uzavřel smlouvu o přepravě a byla dohodnuta i výše přepravného.

17. Žalovaný k tomu namítal, že oproti tomuto uplatněnému nároku uplatňuje škodu do výše uplatněného nároku z důvodu, že za pozdní doručení zásilky byl povinen uhradit německému dopravci částku 886 Eur.

18. Podle čl. 30 odst. 3 Úmluvy, nárok na náhradu za překročení dodací lhůty může být uplatněn jen tehdy, byla-li dopravci zaslána písemná výzva do 21 dnů poté, kdy byla zásilka dána k dispozici příjemci.

19. Žalovaný v řízení neprokázal, že nárok na náhradu za překročení dodací lhůty neuplatnil v souladu s Úmluvou CMR a nepředložil žádný důkaz o tom, že dopravci byla zaslána písemná -3- 7 C 254/2020 - 41 výhrada do 21 dnů poté, kdy byla zásilka dána k dispozici příjemci. Rovněž z nákladního listu, dokladu CMR neplyne, že by příjemce zásilky namítal opožděnost doručení.

20. Pokud žalovaný namítal, že mu pozdním doručení zásilky vznikla škoda, kterou uhradil, tak v tomto řízení nebylo žádným důkazem prokázáno, že náhrada škody ve smyslu ustanovení čl. 23 odst. 5 a 6 Úmluvy CMR byla řádně vůči žalobci uplatněna. Soud proto žalobě do částky 375,10 Eur vyhověl.

21. Z této částky soud přiznal žalobci i úrok z prodlení ode dne datum do zaplacení, tedy od následujícího dne, kdy vyúčtované přepravné se stalo splatným. Rovněž soud přihlédl k tomu, že žalovaný neprokázal, že fakturu na úhradu částky 375,10 EUR žalobci vrátil. V řízení se jedná o vztah mezi dvěma podnikateli a soud proto přiznal žalobci i částku 1 200 Kč za uplatnění nároku a to podle § 3 vl. nař. č. 351/2013 Sb.

22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a žalobci, který měl ve věci zcela úspěch, přiznal soud za náklady řízení částku 3 377 Kč, tj. 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek a 2377 Kč za cestovné za cestu žalobce k jednání soudu z obec do obec a zpět celkem 370 ujetých kilometrů při spotřebě paliva 7 l na 100 km v ceně 31,80 Kč za litr a nákladů za opotřebení vozidla 1 554 Kč, tj. 4,20 Kč za kilometr.

23. Jestliže soud učinil závěr, že žalovaný v řízení neprokázal, že vůči žalobci neuplatnil nárok ze vzniklé škody z důvodu překročení dodací lhůty, bude na žalovaném, aby tento nárok vůči žalobci uplatnil samostatnou žalobou. Proti tomuto rozsudku není možno podat odvolání, protože bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li dobrovolně a včas splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, lze se domáhat jejího splnění výkonem soudního rozhodnutí nebo exekucí.