7 C 341/2024

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Heřmanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 30 142 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 660 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba co do zaplacení částky 25 482 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 823,73 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 424,13 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 15 760,38 Kč od datum do datum, co do zákonného úroku z prodlení z částky 11 100,38 Kč od datum do zaplacení a co do úroku ve výši 22,44 % ročně z částky 15 760,38 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 30 142 Kč s úrokem a úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 25 482 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 16 118 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,44 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 524 Kč. Celkovou částku představující poskytnutou zápůjčku a poplatky se žalovaný zavázal uhradit v 78 týdenních splátkách po 584 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný od uzavření smlouvy uhradil celkem 15 340 Kč. Schopnost žalovaného řádně splácet zápůjčku byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prověřena. Žalobkyně uzavřela se společností právnická osoba jako původním věřitelem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovaným. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil.

2. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne datum na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit poplatek ve výši 23 142 Kč, který se skládá z kapitalizovaného úroku ve výši 16 118 Kč, částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částky za službu komfortního poskytnutí a splácení ve výši 2 284 Kč a částky za flexibilní splácení ve výši 3 240 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno též doplňkové pojištění s pojistným ve výši 2 340 Kč. Úrok za poskytnutí byl sjednán ve výši úrokové sazby 88 % ročně a RPSN ve výši 156,09 %. Úvěr byl splatný v 78 týdenních splátkách po 584 Kč, poslední splátka pak ve výši 514 Kč.

6. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem částku 15 340 Kč.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum plyne, že byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení tohoto oznámení. Z podacího lístku plyne, že oznámení bylo žalovanému odesláno dne datum.

8. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne datum.

9. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let činila v srpnu 2021, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 7,48 % ročně.

10. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše.

11. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. za podmínek zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit též „poplatek“ ve výši 23 142 Kč, který se skládá z kapitalizovaného úroku ve výši 16 118 Kč, částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částky za službu komfortního poskytnutí a splácení ve výši 2 284 Kč a částky za flexibilní splácení ve výši 3 240 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno též doplňkové pojištění s pojistným ve výši 2 340 Kč. Dle názoru soudu minimálně celý poplatek ve výši 23 142 Kč nepředstavuje nic jiného než úroky, tj. úplatu za poskytnutí peněz. Ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 115,71 % je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. srpnu 2021, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let průměrně 7,48 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 22,44 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Částka, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zaplatit, přesahuje částku zapůjčenou. Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o zápůjčce je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdkyně žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytla. Soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.

17. Jelikož soud posoudil smlouvu o zápůjčce jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný uhradil toliko 15 340 Kč. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 4 660 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k oznámení o postoupení pohledávky spojené s výzvou k úhradě ze dne datum, když žalovaný byl prokazatelně vyzván k vrácení částky až v této výzvě. Odeslání jiné výzvy nebylo podle obsahu spisu doloženo. V souladu s § 573 o. z. bylo oznámení o postoupení pohledávky žalovanému doručeno po uplynutí tří pracovních dnů od jeho podání dne datum, tj. datum. V oznámení o postoupení pohledávky byla stanovena 10 denní lhůta k úhradě dlužné částky, která počala běžet dnem obdržení výzvy. Od datum je tak žalovaný v prodlení.

18. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější sice byl žalovaný, nicméně tomu žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly.

20. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů od doručení odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Nebude-li dobrovolně a včas splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.