7 C 363/2023

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Heřmanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 193 241 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 83 757 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba co do zaplacení částky 109 484 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 30 898,17 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 15 389,57 Kč, co do úroku ve výši 14 % ročně z částky 90 000 Kč od [datum] do zaplacení, co do úroku ve výši 29 % ročně z částky 12 121,62 Kč od [datum] do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení z částky 102 121,62 Kč od [datum] do [datum] a co do zákonného úroku z prodlení z částky 18 364,62 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 193 241 Kč s úrokem, úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 90 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 83 777 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 20 736 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 14 % ročně, částku za zpracování zápůjčky a flexibilní splácení ve výši 43 277 Kč a poplatku za vedení účtu ve výši 19 764 Kč. Celkovou částku představující poskytnutou zápůjčku a poplatky se žalovaný zavázal uhradit v 36 měsíčních splátkách po 4 828 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný na uvedenou smlouvu neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dále uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 13 187 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 398 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, částku za zpracování zápůjčky a flexibilní splácení ve výši 7 492 Kč a poplatku za vedení účtu ve výši 2 297 Kč. Celkovou částku představující poskytnutou zápůjčku a poplatky se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 537 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný od uzavření smlouvy uhradil celkem 18 278 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný též uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 12 520 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 220 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, částku za zpracování zápůjčky a flexibilní splácení ve výši 7 124 Kč a poplatku za vedení účtu ve výši 2 176 Kč. Celkovou částku představující poskytnutou zápůjčku a poplatky se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 509 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný od uzavření smlouvy uhradil celkem 24 965 Kč. Schopnost žalovaného řádně splácet zápůjčku byla ze strany právního předchůdce žalobkyně prověřena. Žalobkyně uzavřela se společností [právnická osoba] jako původním věřitelem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsaných splatných pohledávek za žalovaným. Žalovaný dlužné částky ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil.

2. Žalovaný je občan Bulharska, členského státu Evropské unie, tím je dán mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost soudu České republiky je dána článkem 18 bod 2 nařízení 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech podle bydliště žalovaného. Podle článku 6 nařízení č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem právní řád České republiky, neboť spotřebitel má na území České republiky své obvyklé bydliště.

3. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval.

4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

5. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětné pohledávky vymáhané touto žalobou na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum].

6. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 90 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit poplatek ve výši 83 777 Kč. Úrok za poskytnutí zápůjčky byl sjednán ve výši úrokové sazby 14 % ročně a RPSN ve výši 62,01 %. Úvěr byl splatný v 36 měsíčních splátkách po 4 828 Kč, poslední splátka pak ve výši 4 797 Kč.

7. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let činila v červenci 2019, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 8,81 % ročně.

8. Z přehledu plateb je patrné, že žalovaný neuhradil na tuto smlouvu ničeho.

9. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 19 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit poplatek ve výši 13 187 Kč. Úrok za poskytnutí zápůjčky byl sjednán ve výši úrokové sazby 29 % ročně a RPSN ve výši 169,52 %. Úvěr byl splatný v 60 týdenních splátkách po 537 Kč, poslední splátka pak ve výši 504 Kč.

10. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací do 1 roku činila v listopadu 2018, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 9,11 % ročně.

11. Z přehledu plateb je patrné, že žalovaný uhradil na tuto smlouvu celkem 18 278 Kč.

12. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 18 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit poplatek ve výši 12 520 Kč. Úrok za poskytnutí zápůjčky byl sjednán ve výši úrokové sazby 29 % ročně a RPSN ve výši 167,43 %. Úvěr byl splatný v 60 týdenních splátkách po 509 Kč, poslední splátka pak ve výši 489 Kč.

13. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací do 1 roku činila v srpnu 2018, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 9,65 % ročně.

14. Z přehledu plateb je patrné, že žalovaný uhradil na tuto smlouvu celkem 24 965 Kč.

15. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] plyne, že byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení tohoto oznámení. Z podacího lístku plyne, že oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum].

16. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum].

17. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše.

18. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

19. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

20. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 90 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit též„ poplatek“ ve výši 83 777 Kč, který se skládá z kapitalizovaných úroků ve výši 20 736 Kč, částky za zpracování zápůjčky a flexibilního splácení ve výši 43 277 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 19 764 Kč. Dle názoru soudu celý poplatek ve výši 83 777 Kč nepředstavuje nic jiného než úroky, tj. úplatu za poskytnutí peněz. Ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 93,09 % je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. červenci 2019, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let průměrně 8,81 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 26,43 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). [příjmení], kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zaplatit, téměř dosahuje částku zapůjčenou. [příjmení], která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o zápůjčce je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdkyně žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytla. Soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.

24. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud dále k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 19 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit též„ poplatek“ ve výši 13 187 Kč, který se skládá z kapitalizovaných úroků ve výši 3 398 Kč, částky za zpracování zápůjčky a flexibilního splácení ve výši 7 492 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 297 Kč. Dle názoru soudu celý poplatek ve výši 13 187 Kč nepředstavuje nic jiného než úroky, tj. úplatu za poskytnutí peněz. Ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 69,41 % je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. listopadu 2018, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací do 1 roku průměrně 9,11 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 27,33 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). [příjmení], kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zaplatit, přesahuje dvě třetiny zapůjčené částky. [příjmení], která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o zápůjčce je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdkyně žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytla. Soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.

25. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud rovněž k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 18 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit též„ poplatek“ ve výši 12 520 Kč, který se skládá z kapitalizovaných úroků ve výši 3 220 Kč, částky za zpracování zápůjčky a flexibilního splácení ve výši 7 124 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 176 Kč. Dle názoru soudu celý poplatek ve výši 12 520 Kč nepředstavuje nic jiného než úroky, tj. úplatu za poskytnutí peněz. Ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 69,56 % je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. srpnu 2018, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací do 1 roku průměrně 9,65 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 28,95 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). [příjmení], kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zaplatit, přesahuje dvě třetiny zapůjčené částky. [příjmení], která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o zápůjčce je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdkyně žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytla. Soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.

26. Jelikož soud posoudil smlouvy o zápůjčce jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 90 000 Kč, 19 000 Kč a 18 000 Kč, tj. celkem 127 000 Kč. Žalovaný uhradil toliko 18 278 Kč a 24 965 Kč, tj. celkem 43 243 Kč. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 83 757 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k oznámení o postoupení pohledávky spojené s výzvou k úhradě ze dne [datum], když žalovaný byl prokazatelně vyzván k vrácení částky až v této výzvě. Odeslání jiné výzvy nebylo podle obsahu spisu doloženo. V souladu s § 573 o. z. bylo oznámení o postoupení pohledávky žalovanému doručeno po uplynutí tří pracovních dnů od jeho podání dne [datum], tj. [datum]. V oznámení o postoupení pohledávky byla stanovena 10 denní lhůta k úhradě dlužné částky, která počala běžet dnem obdržení výzvy. Od [datum] je tak žalovaný v prodlení.

27. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

28. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější byl žalovaný, kterému však žádné náklady v řízení nevznikly.

29. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.