7 C 371/2024

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Heřmanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované B o zaplacení 43 308 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba co do zaplacení částky 16 308 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 37 800 Kč od , datum, do , datum, a co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 800 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 965 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 43 308 Kč s úrokem a úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalovaná částka ve výši 43 308 Kč se skládá z nesplacené části jistiny ve výši 27 000 Kč, smluvního úroku za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 10 800 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 508 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky dne , datum, , , datum, a , datum, . Žalovaná se zavázala platit žalobkyni úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny, úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, v poslední upomínce ze dne , datum, byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru a vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatila.

2. Soud zaslal žalované na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů a na zjištěnou adresu výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřila k žalobě. Výzva byla žalované doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná na výzvu nereagovala.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, a přehledu plateb soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky dne , datum, ve výši 15 000 Kč, dne , datum, ve výši 8 000 Kč a dne , datum, ve výši 6 000 Kč, tj. celkem 29 000 Kč. Žalovaná se zavázala vedle částky úvěru platit měsíčně úrok ve výši 40 % z jistiny. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % p. m. a RPSN ve výši 5 531,86 %. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou.

5. Žalovaná byla dopisem ze dne , datum, informována o zesplatnění úvěru a vyzvána k úhradě dlužné částky do 3 dnů od doručení.

6. Žalované byla zaslána předžalobní výzva dne , datum, .

7. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let činila v březnu 2023, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 9,73 % ročně.

8. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše.

9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 29 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni též úrok ve výši 40 % měsíčně (tj. 480 % ročně), a to až do splacení jistiny. Takové ujednání o úrocích je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. březnu 2023, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let průměrně 9,73 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 29,19 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.

14. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Žalobkyně poskytla žalované částku 29 000 Kč a žalovaná uhradila toliko 2 000 Kč. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 27 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k oznámení o zesplatnění úvěru spojené s výzvou k úhradě ze dne , datum, , když žalovaná byla prokazatelně vyzvána k vrácení částky až v této výzvě. Odeslání jiné výzvy nebylo podle obsahu spisu doloženo. V souladu s § 573 o. z. bylo oznámení o zesplatnění úvěru žalované doručeno po uplynutí tří pracovních dnů od jeho podání dne , datum, , tj. , datum, . V oznámení o postoupení pohledávky byla stanovena třídenní lhůta k úhradě dlužné částky, která počala běžet dnem obdržení výzvy. Od , datum, je tak žalovaná v prodlení.

15. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve věci. Náklady řízení by v případě plného úspěchu činily částku 3 911 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 733 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci, žaloba a předžalobní upomínka, po 500 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto by byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 1 800 Kč, tj. 378 Kč. Jelikož žalobkyně ke dni rozhodnutí byla úspěšná pouze v částce 27 000 Kč a neúspěšná v částce 16 308 Kč, byla úspěšná v rozsahu 62,34 % a neúspěšná v rozsahu 37,66 %. Po odečtení těchto dvou hodnot tak má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 24,68 %, což odpovídá po zaokrouhlení částce 965 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. Z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloby podávané jménem žalobkyně jsou prakticky totožné (formulářové) a množství úprav textu není natolik odlišné. Listiny dokládané k žalobám jsou přinejmenším obdobné a stejně tak i obsah žalob (návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu). Z tohoto důvodu bylo o nákladech řízení rozhodováno podle § 14b advokátního tarifu.

17. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.