7 C 375/2024

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Heřmanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 23 906 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba co do zaplacení částky 13 376 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 9 712,52 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 26 094,85 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 13 020,70 Kč od datum do datum, co do zákonného úroku z prodlení z částky 2 490,70 Kč od datum do zaplacení a co do úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 13 020,70 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 23 906 Kč s úrokem, úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 13 376 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 043 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, částku za zpracování půjčky ve výši 3 040 Kč a nákladů za hotovostní inkaso ve výši 8 293 Kč. Celkovou částku představující poskytnutou půjčku a poplatky se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 490 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný od uzavření smlouvy uhradil celkem 5 470 Kč. Schopnost žalovaného řádně splácet zápůjčku byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prověřena. Žalobkyně uzavřela se společností právnická osoba jako původním věřitelem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovaným. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil.

2. Žalovaný je občan Slovenska, členského státu Evropské unie, tím je dán mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost soudu České republiky je dána článkem 18 bod 2 nařízení 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech podle bydliště žalovaného. Podle článku 6 nařízení č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem právní řád České republiky, neboť spotřebitel má na území České republiky své obvyklé bydliště.

3. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne datum na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval.

4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

5. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.

6. Ze smlouvy o půjčce č. hodnota soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit poplatek ve výši 13 376 Kč, který se skládá z kapitalizovaného úroku ve výši 2 043 Kč, částky za zpracování půjčky ve výši 3 040 Kč a částky za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 293 Kč. Úrok za poskytnutí byl sjednán ve výši úrokové sazby 19,9753 % ročně a RPSN ve výši 63,91 %. Úvěr byl splatný v 60 týdenních splátkách po 490 Kč, poslední splátka pak ve výši 466 Kč. Žalovaný uhradil celkem 5 470 Kč.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum plyne, že byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení tohoto oznámení. Z podacího lístku plyne, že oznámení bylo žalovanému odesláno dne datum.

8. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne datum.

9. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let činila v září 2012, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 13,58 % ročně.

10. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše.

11. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky.

13. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

14. Podle § 451 odst. 1 a 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák. za podmínek zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit též „poplatek“ ve výši 13 376 Kč, který se skládá z kapitalizovaného úroku ve výši 2 043 Kč, částky za zpracování půjčky ve výši 3 040 Kč a částky za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 293 Kč. Dle názoru soudu celý poplatek ve výši 13 376 Kč nepředstavuje nic jiného než úroky, tj. úplatu za poskytnutí peněz. Ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 83,6 % je dle § 39 obč. zák. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. září 2012, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let průměrně 13,58 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 40,74 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Částka, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutím půjčky zaplatit, přesahuje čtyři pětiny půjčené částky. Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutou půjčkou, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o půjčce je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy. Soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 39 obč. zák.

17. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu dle § 451 obč. zák., dle kterého platilo, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. V tomto případě žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 16 000 Kč a žalovaný uhradil toliko 5 470 Kč. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 10 530 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k oznámení o postoupení pohledávky spojené s výzvou k úhradě ze dne datum, když žalovaný byl prokazatelně vyzván k vrácení částky až v této výzvě. Odeslání jiné výzvy nebylo podle obsahu spisu doloženo. V souladu s § 573 o. z. bylo oznámení o postoupení pohledávky žalovanému doručeno po uplynutí tří pracovních dnů od jeho podání dne datum, tj. datum. V oznámení o postoupení pohledávky byla stanovena 10 denní lhůta k úhradě dlužné částky, která počala běžet dnem obdržení výzvy. Od datum je tak žalovaný v prodlení.

18. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější sice byl žalovaný, nicméně tomu žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly.

20. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů od doručení odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Nebude-li dobrovolně a včas splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.