7 C 57/2026

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Heřmanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 236 307,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 90 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, co do zaplacení částky 146 307,40 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 630 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 7 511,25 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 90 000 Kč od , datum, do , datum, a co do úroku ve výši 12 % ročně z částky 90 000 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 2 362,50 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku na bankovní účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, .

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 236 307,40 Kč s úrokem, úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 90 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 112 299 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 87 444 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 12 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 19 539 Kč a poplatku za doplňkové pojištění ve výši 3 816 Kč. Celkovou částku představující poskytnutou zápůjčku a poplatky se žalovaná zavázala uhradit v 24 měsíčních splátkách po 8 409 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná od uzavření smlouvy neuhradila ničeho. Žalobkyně uzavřela se společností , právnická osoba, jako původním věřitelem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovanou. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatila.

2. Žalovaná je občankou Bulharska, členského státu Evropské unie, tím je dán mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost soudu České republiky je dána článkem 18 bod 2 nařízení 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech podle bydliště žalované. Podle článku 6 nařízení č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem právní řád České republiky, neboť spotřebitel má na území České republiky své obvyklé bydliště.

3. Soud zaslal žalované na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřila k žalobě. Výzva byla žalované doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná na výzvu nereagovala.

4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

5. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, .

6. Ze zákaznické karty a výplatních pásek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posuzovala úvěruschopnost žalované.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 90 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit poplatek ve výši 108 483 Kč, skládající se z úroku ve výši 87 444 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, částky za komfortní poskytnutí a splácení ve výši 10 269 Kč a částky za flexibilní splácení ve výši 9 270 Kč, a dále bylo sjednáno doplňkové pojištění s poplatkem 3 816 Kč. Úrok za poskytnutí zápůjčky byl sjednán ve výši úrokové sazby 76 % ročně a RPSN ve výši 111,15 %. Celková částka ve výši 202 299 Kč byla splatná v 24 měsíčních splátkách po 8 430 Kč, poslední splátka pak ve výši 8 409 Kč.

8. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná neuhradila ničeho.

9. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let včetně činila v červnu 2023, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 9,66 % ročně.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, plyne, že byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení tohoto oznámení. Z podacího lístku plyne, že oznámení bylo žalované odesláno dne , datum, .

11. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, .

12. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 90 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit poplatek ve výši 108 483 Kč a dále poplatek za doplňkové pojištění ve výši 3 816 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 76 % ročně. Úvěr byl splatný v 24 měsíčních splátkách. Žalovaná neuhradila ničeho. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávky a v předžalobní výzvě. Úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let včetně činila v červnu 2023 průměrně 9,66 % ročně.

13. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 90 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit též „poplatek“ ve výši 108 483 Kč, který se skládá z kapitalizovaných úroků ve výši 87 444 Kč, částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částky za komfortní poskytnutí a splácení ve výši 10 269 Kč a částky za flexibilní splácení ve výši 9 270 Kč, dále se žalovaná zavázala uhradit poplatek ve výši 3 816 Kč za doplňkové pojištění. Úrok byl sjednán ve výši 76 % ročně, což je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. červnu 2023, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let včetně průměrně 9,66 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 28,98 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Částka, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zaplatit, přesahuje částku zapůjčenou. Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o zápůjčce je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdkyně žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytla. Soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.

19. Jelikož soud posoudil smlouvu o zápůjčce jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 90 000 Kč a žalovaná neuhradila ničeho. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 90 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k oznámení o postoupení pohledávky spojené s výzvou k úhradě ze dne , datum, , když žalovaná byla prokazatelně vyzvána k vrácení částky až v této výzvě. Odeslání jiné výzvy nebylo podle obsahu spisu doloženo. V souladu s § 573 o. z. bylo oznámení o postoupení pohledávky žalované doručeno po uplynutí tří pracovních dnů od jeho podání dne , datum, , tj. , datum, . V oznámení o postoupení pohledávky byla stanovena 10 denní lhůta k úhradě dlužné částky, která počala běžet dnem obdržení výzvy. Od , datum, je tak žalovaná v prodlení.

20. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější v řízení byla žalovaná, které však v řízení žádné náklady nevznikly.

22. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

23. Soudní poplatky jsou upraveny v zákoně č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“).

24. V dané věci se jedná o řízení o zaplacení peněžité částky. Uvedené řízení podléhá poplatkové povinnosti. Poplatníkem je navrhovatel (žalobkyně). Ve věci nemohl být vydán elektronický platební rozkaz. Soudní poplatek činí podle položky 1 bod 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, v daném případě částku ve výši 11 815,50 Kč. Žalobkyně na poplatku dosud uhradila 9 453 Kč, k úhradě tak zbývá 2 362,50 Kč.