Okresní soud v Tachově · Rozsudek

7 C 7/2023

č. j. 7 C 7/2023-25

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-03-30 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSTC:2023:7.C.7.2023.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Tachově vyhověl žalobkyni ve věci nároku na zaplacení televizního poplatku ve výši 759 Kč s úrokem z prodlení 52 Kč a náklady na uplatnění pohledávky 64 Kč. Soud uznal, že žalovaný zůstával poplatníkem i po prodeji nemovitosti, protože povinnost platit poplatek je vázána k osobě, nikoli k adrese nebo vlastnictví přijímače. Náhradu nákladů řízení ve výši 500 Kč přiznal žalobkyni jakožto úspěšnému účastníkovi, přičemž odmítl nárok na náklady právního zastoupení. Povinnost zaplatit byla uložena do tří dnů od právní moci rozsudku.

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Heřmanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 759 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 759 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 52 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 759 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 52 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč, vyplývající z Rámcové dohody ze dne datum, uzavřené mezi žalobkyní a společností právnická osoba, a dále náhrady nákladů řízení ve výši 1 126 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému jako držiteli televizního přijímače vznikla povinnost přihlásit se do příslušné evidence jako poplatník televizního poplatku. Tuto svou povinnost žalovaný splnil dne datum, avšak v rozporu se zákonem v prosinci 2021 v částce 84 Kč a dále za období od ledna do května 2022 řádně neuhradil televizní poplatky a dluží tak žalobkyni částku 759 Kč představující nezaplacené televizní poplatky za 1 měsíc v částce 84 Kč, 5 měsíců po 135 Kč a částku 64 Kč představující náklady na zaslání upomínky žalovanému k úhradě dlužných televizních poplatků. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvy žalobkyně nezaplatil.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že dne datum prodal dům na adrese adresa žalovaného, kteří platí televizní poplatky, on v rozhodné době ani televizní přijímač nevlastnil. Dále uvedl, že s žalobkyní prostřednictvím e-mailu jednal o ukončení smlouvy, kdy mu bylo sděleno, že má vyplnit zaslaný formulář, který však byl zavirovaný a po jeho stažení přestal počítač fungovat a ani na jiném počítači se mu nepodařilo formulář vyplnit a odeslat. Dne datum tedy již poněkolikáté požádal e-mailem o vysvětlení a prosbou o zrušení smlouvy. Žalovaný závěrem uvedl, že nemá problém s uhrazením uplatňovaného nároku, ale žádá o okamžité ukončení smlouvy s žalobkyní.

3. Žalobkyně zaslala soudu dne datum repliku k vyjádření žalovaného, v níž uvedla, že žalovaný měl povinnost oznámit žalobkyni jakékoliv změny ohledně údajů o poplatníkovi a měl povinnost se odhlásit v případě, kdy dle jeho subjektivního názoru přestal mít povinnost platit televizní poplatek (v tomto případě z důvodu přestěhování nebo absence vlastnictví televizního přijímače). Žádnou odhlášku žalobkyně neeviduje, ani změnu adresy pro doručování. Dle § 8 odst. 8 písm. a) zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“) je povinen se z evidence poplatníků odhlásit ten poplatník, který přestal být poplatníkem podle § 3 téhož zákona, tedy např. přestal vlastnit, držet nebo užívat televizní přijímač. Do doby odhlášení tak dlužník (žalovaný) zůstává poplatníkem a svědčí mu zákonná povinnost hradit televizní poplatek. Žalobkyně dále uvedla, že povinnost platit televizní poplatky je povinností osobního charakteru a je tedy vázána k osobě poplatníka a jeho přihlášení se a odhlášení se do/z evidence žalobkyně, nikoli tedy k místu bydliště, samotnému vlastnictví, držení či užívání televizního přijímače evidovaným poplatníkem. Dne datum bylo žalovanému na jeho e-mail odpovězeno, jaký je zákonný důvod k odhlášení a opět mu byl zaslán příslušný formulář. Dne datum poslal žalovaný odhlášení, že nevlastní televizní přijímač. K datum byl tedy poplatník odhlášen. Žalobkyně dále sdělila, že žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, přičemž výzvu si žalovaný dne datum osobně převzal. Kdyby žalovaný žalobkyni kontaktoval a svá tvrzení relevantně doložil, předešel by tak soudnímu řízení a ke vzniku nákladů vážícím se k tomuto řízení by nedošlo. Žalovaný byl ovšem v dané věci nečinný a žalobkyni nezbyla jiná možnost, než se obrátit se svým nárokem na soud. S ohledem na uvedené proto žalobkyně na podané žalobě trvá a žádá o přiznání náhrady nákladů řízení.

4. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na výzvu soudu, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán, nereagoval.

5. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný se v červenci 2017 přihlásil jako držitel televizního přijímače a poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Z přehledu předpisů a plateb je zřejmé, že žalovaný televizní poplatky neuhradil v prosinci v částce 84 Kč a za období od ledna do května 2022, celkem v částce 759 Kč (84 Kč + 5 x 135 Kč). Předžalobní upomínkou ze dne datum, jejíž součástí byl i přehled neuhrazených předpisů, byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. V Rámcové dohodě mezi žalobkyní a společností právnická osoba, evidované v registru smluv pod ID číslo, bylo v příloze číslo dohody - Specifikace předmětu plnění - sjednáno pod písm. A a B odst. 3, že společnosti právnická osoba zabezpečí pro žalobkyni rozesílání upomínek doporučeným dopisem s dodejkou. V příloze číslo dohody - Položkový rozpočet - byla sjednána cena za jednu upomínku ve výši 62 Kč bez DPH a 2,39 Kč bez DPH za tisk + kompletaci. Žalobkyně požaduje úhradu nákladů ve výši 64 Kč. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a žalovaným ze dne datum plyne, že se žalovaný obrátil přes e-mail na žalobkyni s žádostí o zrušení televizního poplatku. Svou žádost odůvodnil prodejem domu na adrese adresa žalovaného. Žalobkyně následně zaslala žalovanému formulář k ukončení evidence televizního poplatku, a současně žalovaného upozornila, že evidenci televizního poplatku může ukončit v případě, že přestal být vlastníkem televizního přijímače nebo žije ve společné domácnosti s poplatníkem, který je již evidovaným poplatníkem; prodej nemovitosti není zákonným důvodem k ukončení evidence (ta je vázána ke jménu, nikoliv k adrese). Poté dne datum žalovaný opět požádal o zaslání smlouvy. Soud má tedy za to, že žalovaný se z příslušné evidence neodhlásil.

7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že se žalovaný v souladu s § 3 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích stal od července 2017 poplatníkem televizního poplatku, a proto byl povinen dle § 7 odst. 2 ve spojení s § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích platit měsíční televizní poplatek ve výši 135 Kč, a to ve lhůtě nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaný se v souladu s § 8 odst. 8 písm. a) zákona o rozhlasových a televizních poplatcích z evidence poplatníků před rozhodným obdobím neodhlásil. Protože žalovaný televizní poplatky za měsíc prosinec 2021 v částce 84 Kč a dále v období od ledna do května 2022 neuhradil, dluží žalobkyni celkem částku ve výši 759 Kč (84 Kč + 5 x 135 Kč) spolu s úrokem z prodlení v souladu s § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem soud žalobě vyhověl a výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 759 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ke dni podání žaloby ve výši 52 Kč vypočteným v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivého poplatku (tj. od 16. dne každého měsíce) do dne datum. Současně soud přiznal žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč, které byly prokázány rámcovou dohodou shora, a zároveň se jedná o částku nižší, než kolik činí paušální náhrada nákladů podle vyhlášky č. 254/2015 Sb.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí proto přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování jejího práva. Soud neshledal účelným náklady vynaložené žalobkyní na právní zastoupení advokátem, a to s odkazem na konstantní judikaturu Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3344/12). Žalobkyně se na poli svého působení těší výsadnímu postavení (k čemuž má vytvořené specifické podmínky), a lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Jakožto subjekt s vlastním právním oddělením by měla být dostatečně materiálně i personálně vybavena k tomu, aby byla sama schopna uplatňovat nároky z titulu nezaplacených televizních poplatků, když vymáhání úhrady televizních poplatků v tomto případě nelze dle názoru soudu považovat za činnost pro žalobkyni natolik právně složitou, aby ji musela realizovat prostřednictvím specializovaného právního zástupce. V souladu se závěry vyslovenými v nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. IV. ÚS 2434/19, soud žalobkyni jakožto ve věci úspěšnému účastníku řízení přiznal toliko náhradu nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a režijního paušálu za učiněný úkon (podání žaloby) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 100 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 500 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.

9. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li dobrovolně a včas splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.