7 C 82/2026

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Heřmanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 15 919 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky 6 919 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 15 919 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit poplatek a úrok, a to nejpozději do , datum, . Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 9 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 080 Kč, úroku ve výši 90 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 249 Kč, nákladů na SMS a e-mailové upomínky ve výši 800 Kč, nákladů na písemné upomínky ve výši 1 000 Kč a jednorázového poplatku za prodlení ve výši 700 Kč. Na základě uzavřených smluv o postoupení pohledávek došlo mimo jiné k postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil.

2. Soud zaslal žalovanému prostřednictvím datové schránky výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalobkyni a žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagovali, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že společnost LeaderFin postoupila předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou na společnost , právnická osoba, a ta dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení bylo žalovanému oznámeno v předžalobní výzvě ze dne , datum, .

5. Z karty klienta plyne, že před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, finanční prostředky ve výši 9 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit úrok ve výši 90 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 080 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 36,5 % ročně a RPSN ve výši 8 556,92 %. Úvěr byl splatný do 10 dnů (, datum, ) v 1 splátce ve výši 10 170 Kč. Pro případ prodlení se splacením byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení z nesplacené jistiny, náklady na vymáhání ve výši 50 Kč za každou odeslanou SMS, 30 Kč za každý odeslaný e-mail a 500 Kč za každou odeslanou písemnou výzvu, a dále poplatek za delší než 14 dní ve výši 700 Kč.

7. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný ničeho neuhradil.

8. Z přehledu zaslaných SMS plyne, že žalovaný byl desetkrát vyzván k úhradě dlužné částky, poprvé dne , datum, .

9. Z přehledu odeslaných e-mailů plyne, že žalovaný byl desetkrát vyzván k úhradě dlužné částky, poprvé dne , datum, .

10. Z písemných upomínek plyne, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky dne , datum, a , datum, .

11. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, .

12. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací do 1 roku včetně činila v březnu 2025, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 6,59 % ročně.

13. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 9 000 Kč a žalovaný se zavázel splatit úvěr s poplatkem za poskytnutí ve výši 1 080 Kč a úrokem ve výši 90 Kč do 10 dnů od poskytnutí. Žalovaný se dostal do prodlení, proto mu byla naúčtována ještě smluvní pokuta ve výši 3 249 Kč, poplatek za prodlení ve výši 700 Kč a poplatky za upomínání v celkové výši 1 800 Kč. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně ničeho neuhradil.

14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 9 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit poplatek ve výši 1 080 Kč a úrok ve výši 90 Kč. Dle názoru soudu celá částka ve výši 1 170 Kč nepředstavuje nic jiného než úroky, tj. úplatu za poskytnutí peněz. To představuje úrok ve výši 474,5 % ročně, což je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. březnu 2025, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací do 1 roku průměrně 6,59 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 19,77 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.

19. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku 9 000 Kč a žalovaný neuhradil ničeho. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

20. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve věci. Náklady řízení by v případě plného úspěchu činily částku 2 815 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci, žaloba a předžalobní upomínka, po 400 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto by byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 1 500 Kč, tj. 315 Kč. Jelikož žalobkyně ke dni rozhodnutí byla úspěšná pouze v částce 9 000 Kč a neúspěšná v částce 6 919 Kč, byla úspěšná v rozsahu 56,54 % a neúspěšná v rozsahu 43,46 %. Po odečtení těchto dvou hodnot tak má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 13,08 %, což odpovídá po zaokrouhlení částce 368 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. Z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloby podávané jménem žalobkyně jsou prakticky totožné (formulářové) a množství úprav textu není natolik odlišné. Listiny dokládané k žalobám jsou přinejmenším obdobné a stejně tak i obsah žalob (návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu). Z tohoto důvodu bylo o nákladech řízení rozhodováno podle § 14b advokátního tarifu.

22. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.