10 C 11/2020

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr Adélou Ganajovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul. jméno příjmení, titul. sídlem adresa o zaplacení 22 079,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 079,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 22 079,25 Kč od 20.8.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba o stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 22 079,25 Kč od 31.5.2019 do 19.8.2019, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 7 183,04 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně advokátky titul titul titul. jméno příjmení příjmení, titul za jménem, se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou podanou soudu dne 17.9.2019 se žalobkyně domáhala toho, aby soud svým rozhodnutím uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 22 079,25 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že jí, jako provozovatelce distribuční soustavy, žalovaný způsobil škodu neoprávněným odběrem elektřiny na adrese odběrného místa adresa žalovaného, a to prostřednictvím poškozeného elektroměru číslo po přerušení dodávky elektřiny dne 15.1.2019, přičemž toto poškození bylo pracovníky žalobkyně zjištěno dne 2.5.2019. Žalovanou částku tvoří škoda způsobená neoprávněným odběrem elektřiny ve výši 2025 kWh, to je v hodnotě 11 517,16 Kč, a náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši 10 562,09 Kč.

2. Žalovanému, který je neznámého pobytu, byl usnesením zdejšího soudu dle ustanovení § 29 odst.3 o.s.ř. ustanoven opatrovník.

3. Opatrovník žalovaného namítl nedostatek pasivní legitimace, neboť dle jeho obrany není zřejmé, zda na protokole o kontrole odběrného místa je podpis žalovaného, není prokázáno, že by žalovaný bydlel na adrese odběrného místa.

4. Soud z provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav:

5. Ze smlouvy ze dne 22.5.2018 bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel se právnická osoba smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí na adrese odběrného místa adresa žalovaného s tím, že měřící zařízení je umístěno na chodbě. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 2.5.2019 soud zjistil, že tohoto dne pracovníci právnická osoba kontrolovali odběrné místo na adrese adresa žalovaného. Při této kontrole zjistili, že elektroměr číslo vykazuje spotřebu elektřiny číslo kWh, ačkoli bylo spotřební místo odpojeno od dodávky elektřiny a k odběrnému místu nebyla zjištěna žádná řádná distribuce a dodávka elektřiny. Na elektroměru byla porušena firemní plomba a bylo zjištěno, že pod krytem svorkovnice vede svévolné připojení. Dle zobrazení„ Přerušení pro neplacení“ a doložených fotografií elektroměru bylo zjištěno, že k odběrnému místu na adrese adresa žalovaného, byla přerušena dodávka elektřiny pro neplacení dne 15.1.2019 se stavem elektroměru číslo ve výši 28007 kWh. Výzvou ze dne 6.5.2019 byl žalovaný vyzván k úhradě škody z neoprávněného odběru elektřiny za 2025 kWh (30032 mínus 28007 kWh) ve výši 11 517,16 Kč (5, 68748 Kč/kWh) a náklady zjištění neoprávněného odběru ve výši 10 562 právnická osoba vystavila žalovanému dne 9.5.2019 fakturu na částku ve výši 22 079,25 Kč se splatností dne 30.5.2019. Žalovaný dluh neuhradil ani přes upomínku ze dne 11.6.2019, ani přes předžalobní výzvu ze dne 7.8.2019, která byla dána dle poštovního archu k přepravě dne 8.8.2019, v níž je lhůta k plnění do 10 dnů od vystavení výzvy.

6. Při právním posouzení vycházel soud z následujících ustanovení právních předpisů. Podle ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.

7. Podle odstavce 2 uvedeného ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

8. Podle odstavce 3 uvedeného ustanovení při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

9. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

10. Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 202/06 uvádí, že zákon neobsahuje žádné další zmínky o odpovědnosti za škodu způsobenou neoprávněným odběrem, a proto se použijí obecné principy institutu odpovědnosti. Odběratel odpovídá za neporušenost měřícího zařízení bez ohledu na zavinění.

11. Podle § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, je součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

12. Pokud by bylo poškození elektroměru spolehlivě prokázáno, nastoupila by objektivní odpovědnost stěžovatele bez ohledu na to, kdo a jakým způsobem tvrzený zásah způsobil (srovnej I.ÚS 726/10).

13. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle ustanovení § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.

15. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, přičemž ke dni 20.8.2019 (den následující po uplynutí lhůty k plnění stanovené dopisem ze dne 7.8.2019, který byl dán dle poštovního archu k přepravě dne 8.8.2019, v němž je lhůta k plnění do 10 dnů od vystavení výzvy) tato výše činila 10 %.

16. S ohledem na zjištěný skutkový stav, příslušná ustavení právních předpisů a relevantní judikaturu dospěl soud k závěru, že žalovaný odebíral elektřinu z rozvodné sítě žalobkyně prostřednictvím poškozeného elektroměru číslo (pod krytem svorkovnice bylo svévolné připojení k elektrické síti) po přerušení dodávky elektřiny dne 15.1.2019, tedy bez smluvního vztahu s dodavatelem elektřiny, když byl smluvní vztah ukončen pro neplacení kupní ceny dodané elektřiny, přičemž toto poškození bylo pracovníky žalobkyně zjištěno dne 2.5.2019. Při odpojení elektřiny dne 15.1.2019 byl stav elektroměru číslo ve výši 28007 kWh a při zjištění neoprávněného odběru elektřiny dne 2.5.2019 byl stav elektroměru číslo ve výši 30032 kWh. Žalovanou částku tvoří škoda způsobená neoprávněným odběrem elektřiny ve výši 2025 kWh (tedy rozdíl mezi 30032 kWh a 28007 kWh), to je v hodnotě 11 517,16 Kč (2025 kWh x 5, 68748 Kč kWh), a náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši 10 562,09 Kč (náklady na přerušení a zamezení neoprávněného odběru ve výši 8 729 Kč a DPH 1 833,09Kč).

17. Soud tedy žalobkyni výrokem I. tohoto rozsudku přiznal na náhradě škody celkovou částku ve výši 22 079,25 Kč.

18. Podle ustanovení § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, požadovat úrok z prodlení, jehož výši stanoví vláda svým nařízením. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., byla ke dni 20.8.2019 zákonná výše úroků stanovena ve výši 10 % ročně z dlužné částky. Z těchto důvodů soud tedy žalobkyni výrokem I. tohoto rozsudku přiznal i právo na zaplacení úroků z prodlení z žalované částky od data následujícího po lhůtě stanovené dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 7.8.2019, který byl dán dle poštovního archu k přepravě dne 8.8.2019, v němž je lhůta k plnění do 10 dnů od vystavení výzvy. Desátý den 17.8.2019 připadl na sobotu, poslední den lhůty k plnění tedy následně připadl na pondělí 19.8.2019 a do prodlení s plněním se žalovaný dostal dne 20.8.2019. K předžalobní výzvě žalobkyně doložila poštovní podací arch. Soud má tedy za to, že byla předžalobní výzva odeslána a dostala se do sféry žalovaného.

19. Ve výroku II rozsudku soud zamítl žalobu co do úroku z prodlení za období do 20.8.2019, když s ohledem na výše uvedené má za to, že v uvedeném období žalovaný nebyl v prodlení s plněním, neboť se o prodlení prokazatelně nedozvěděl, žalobkyně nedoložila doklady o odeslání či doručení výzev a upomínek žalovanému, s výjimkou předžalobní výzvy ze dne 7.8.2019.

20. K námitce opatrovníka žalovaného ohledně nedostatku pasivní legitimace žalovaného soud uvádí, že z provedeného dokazování má za to, že žalovaný pasivní legitimace žalovaného byla dostatečně prokázána výše uvedenými důkazy, zejména smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí ze dne 22.5.2018, přičemž s ohledem na zmíněnou právní úpravu je odpovědnost za škodu žalovaného objektivní.

21. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že si je vědom právního názoru Ústavního soudu vyjádřeného v nálezu sp. zn. I. ÚS 668/15, podle nějž není přiznávání náhrady škody za neoprávněný odběr v míře mnohonásobně převyšující dosavadní běžnou spotřebu odběratele v souladu s ústavně zaručeným právem na ochranu majetku. Soud však poznamenává, že v daném případě při dokazování dospěl k závěru, že škoda v žalované výši žalobkyni skutečně vznikla, elektroměr byl neoprávněně připojen k odběru elektřiny a vykazoval jasný odběr elektřiny v nezpochybnitelné výši uvedených kWh. Není tedy možné shledat, že by uložení povinnosti žalovanému k jejímu nahrazení bylo v rozporu s lidskými právy či dobrými mravy.

22. Podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. přiznal soud ve věci žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, neboť její neúspěch byl vzhledem k celku pouze nepatrný, a to ve výši 7 183,04 Kč. Uvedená částka představuje soudní poplatek, který je stanoven v souladu se z. č. 549/1991 Sb., zákonem o soudních poplatcích, ve výši 884 Kč, dále dle ustanovení § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif, odměnu za 3 právní úkony právního zástupce žalobkyně (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva) ve výši 3 x 300 Kč, DPH z této odměny ve výši 189 Kč, dále odměnu za účast na jednání soudu dle ustanovení § 7 advokátního tarifu ve výši 2 020 Kč, DPH z uvedené odměny ve výši 424,20 Kč, dále v souladu s ustanovením § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu 3 režijní paušály po 100 Kč za 3 úkony právního zastoupení (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva), 1 režijní paušál za účast na jednání soudu dle ust. § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu ve výši 300 Kč, DPH z těchto paušálů výši 126 Kč, náhradu za zmeškaný čas v délce 6 půlhodin po 100 Kč podle ustanovení § 14 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb., DPH z této částky, tj. ve výši 126 Kč, jízdné z obec do obec a zpět na trase v délce celkem 184 km při průměrné spotřebě benzínu BA motorového vozidla registrační značka 5,4 litrů na 100 km, celkem jízdné ve výši 1 085,82 Kč, DPH z této částky ve výši 228,02 Kč, dle vyhl. č. 589/2020 Sb.

23. Soud aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Ustálenost neznamená použití elektronického formuláře, ale obsah doplněný žalobkyní v jeho části„ Skutečnosti významné pro rozhodnutí“. Struktura uvedených tvrzení je téměř shodná v celé řadě návrhů žalobkyně týkajících se předmětných smluv. V této části žaloby mění žalobkyně pouze data, číslo smlouvy, elektroměru, období, a částky, popř. výše úrokových sazeb. Opakovatelnost podání prokazují četná řízení vedená žalobkyní u tohoto soudu.

24. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému povinnost, aby zaplatil podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta.

25. Lhůta k plnění v délce tří dnů byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.