10 C 125/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Adélou Ganajovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 14 288 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 288 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 819,74 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba o stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z úvěru ve výši 7 389,62 Kč, úrok z úvěru ve výši 20,98 % ročně z částky 10 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 492 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou zdejšímu soudu dne 27.1.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 288 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy ze dne 20.8.2015 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] na částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný dluh řádně nesplácel. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ve výši 10 000 Kč a dlužný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 4 288 Kč. Žalovaný dluh neuhradil, věřitel postoupil pohledávku žalobkyni smlouvou ze dne 6.12.2019.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Jednání soudu proběhlo dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Ze smlouvy bylo zjištěno, že dne 20.8.2015 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] na částku ve výši 10 000 Kč, s tím, že uhradí věřiteli zpět částku ve výši 16 168 Kč ve splátkách ve výši 376 Kč týdně po dobu 43 týdnů se splatností od 7. dne od podpisu smlouvy. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že finanční částku převzal žalovaný v hotovosti. Smlouvu podepsaly obě smluvní strany. Ve smlouvě je v bodě 1 smluvních podmínek smluveno, že pokud dojde k prodloužení trvání smlouvy nebude jistina v období překračujícím dobu trvání smlouvy úročena. Dluh měl být uhrazen do 16.6.2016. Dopisem ze dne 6.12.2019 věřitel oznámil žalovanému postoupení pohledávek. Dopisem ze dne 3.9.2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 6.12.2019.

5. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce podle ustanovení § 2395 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když smluvní vztah mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byl uzavřen po 1.1.2014. Soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná a ve výroku I rozsudku jí částečně vyhověl. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, zavázali se tak respektovat veškerá práva a povinnosti, které z této smlouvy vyplývaly. Věřitel žalovanému poskytl finanční částku ve výši 10 000 Kč, za cenu ve výši 6 168 Kč, žalovaný však tuto částku řádně nesplácel a porušil tak smluvní podmínky, úvěr byl splatný po uplynutí 43 týdnů, měl být splácen od sedmého dne od podpisu smlouvy, tj. od 27.8.2015, žalovaný dluh nesplácel, a byl tedy vyčíslen do výše žalované částky, když měl dle smlouvy uhradit částku ve výši 16 168 Kč. Žalobkyně žaluje dlužnou jistinu ve výši ve výši 10 000 Kč a dlužný úrok za poskytnutí půjčky ve výši 4 288 Kč. Smluvený označený poplatek z úvěru ve výši 6 168 Kč je v daném případě úrokem z úvěru, z něhož žalobkyně žaluje částku ve výši 4 288 Kč. Jedná se o cenu úvěru, za níž byla žalovanému částka ve výši 10 000 Kč poskytnuta. Označení poplatek ve smlouvě tak není přesným označením smyslu dané částky, když se ve skutečnosti jedná o cenu úvěru, tedy o úrok z úvěru. Žalovaný dluh neuhradil ani přes upomínku žalobkyně ze dne 3.9.2020. Pohledávka byla postoupena žalobkyni.

6. Soud tak uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 10 000 Kč a dlužný úrok z úvěru ve výši 4 288 Kč, tak jak bylo smluveno ve smlouvě oproti podpisu žalovaného.

7. Dále soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni podle ustanovení § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, úrok z prodlení z dlužné jistiny od 24.6.2016 (den následující po uplynutí lhůty sedmidenní k plnění po splatnosti poslední splátky dne 16.6.2016) do 6.12.2019, do postoupení dluhu, ve výši 2 819,74 Kč a dále od 7.12.2019 do zaplacení. Úroky jsou ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. Ve výroku II rozsudku soud zamítl žalobu co do úroku z úvěru přesahující dobu trvání smlouvy, tedy po 16.6.2017, když na toto datum byla stanovena poslední splátka dluhu, a to s odkazem na bod 1 smluvních podmínek, kde je výslovně uvedeno, že úrok činí 20,98% ročně, úroková sazba je stanovena jako pevná po celu dobu trvání smlouvy. Pokud však dojde k prodloužení trvání smlouvy nebude jistina v období překračujícím dobu trvání smlouvy úročena. Soud tak úrok z úvěru po dobu skončení trvání smlouvy, po 16.6.2017 zamítl jako neoprávněný nárok, v rozporu se smluvním ujednáním, uplatněný v neprospěch spotřebitele. Dle ustanovení § 1812 odst. 1) z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z., lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Dle odstavce 2) uvedeného ustanovení k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku III rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně. Pokud by byla žalobkyně úspěšná plně náležela by jí náhrada nákladů řízení ve výši 2 070,50 Kč, když tato částka představuje soudní poplatek, který je stanoven v souladu se z. č. 549/1991 Sb., zákonem o soudních poplatcích, ve výši 800 Kč, dále dle ustanovení § 14b vyhl. č.177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif, odměnu za 2 právní úkony právního zástupce žalobkyně (příprava a převzetí věci a sepis žaloby) ve výši 2 x 300 Kč = 600 Kč, odměnu za předžalobní upomínku ve výši 150 Kč dle § 142a os.ř., když tato neobsahuje právní kvalifikaci, DPH z této odměny ve výši 157,50 Kč, dále v souladu s ustanovením § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu 3 režijní paušály po 100 Kč za 3 úkony právního zastoupení a DPH z těchto paušálů ve výši 63 Kč. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení právního zástupce žalobkyně aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Ustálenost neznamená použití elektronického formuláře, ale obsah doplněný žalobcem v jeho části Skutečnosti významné pro rozhodnutí. Struktura uvedených tvrzení je téměř shodná v celé řadě návrhů žalobkyně týkajících se postoupených nároků ze smluv o půjčkách. V této části žaloby mění žalobkyně pouze data, číslo smlouvy a částky, popř. výše úrokových sazeb. Opakovatelnost podání prokazují četná řízení vedená u zdejšího soudu.

10. Protože však žalobkyně ve věci byla pouze částečně úspěšná, když jí byla přiznána částka ve výši 14 288 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 819,74 Kč a s úrokem z prodlení od 7.12.2019 do zaplacení (což k dnešnímu dni 23.8.2021 činí1 712,33 Kč), což činí 61,8707% z žalované částky. Naopak žaloba byla zamítnuta co do částky 7 389,62 Kč a úroku z úvěru ve výši 20,98% ročně z částky 10 000 Kč za období od 7.12.2019 do zaplacení (což ke dni 23.8.2021 činí 3 592,40 Kč). Žalobkyně v žalobě požadovala částku ve výši 14 288 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 819,74 Kč, s úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení (což k dnešnímu dni 23.8.2021 činí 712,33 Kč) a dále úrok z úvěru ve výši 7 389,62 Kč a úrok z úvěru ve výši 20,98% ročně z částky 10 000 Kč za období od 7.12.2019 do zaplacení (což ke dni 23.8.2021 činí 3 592,40 Kč) = 100%. Žalobkyni tak náleží právo na náhradu nákladů řízení pouze v poměrné části 61,8707% mínus 38,1293% = 23,7414%, což z výše uvedené částky 2 070,50 Kč, která by byla přiznána v případě 100% úspěšnosti, představuje náhradu nákladů řízení ve výši 492 Kč.

11. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému povinnost, aby zaplatil podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta.

12. Lhůta k plnění v délce tří dnů byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.