10 C 24/2018

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Adélou Ganajovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně insolvenční správkyně dlužníka právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně a svědkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a svědka zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa o zaplacení 3 950 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o stanovení povinnosti žalovaným zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši 3 950 000 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 8. 1. 2018 se žalobkyně, jako insolvenční správkyně [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], (dále jen„ úpadce“), na žalovaných (původně byla žaloba podána ještě proti [celé jméno původního účastníka], narozenému [datum], [anonymizováno] dne [datum]) domáhala zaplacení částky 3 950 000 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka představuje zhodnocení nemovitostí žalovaných v důsledku stavebních úprav realizovaných úpadcem ([právnická osoba] [anonymizováno]) v době, kdy měla tato společnost tuto nemovitost od žalovaných v nájmu, konkrétně v období od března 2008 do května 2008, když nájemní vztah trval dle žalobkyně od 1. 12. 2007 do 3. 11. 2015 Touto nemovitostí byla restaurace„ [anonymizována dvě slova]“, umístěná v [anonymizována dvě slova] [jméno], [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] – [část obce], v ulici [ulice] [anonymizováno] [obec].

2. Žalovaní ve svém vyjádření nárok žalobkyně zcela odmítli, a to s odůvodněním, že žalobkyně není ve věci aktivně legitimována, žalovaní nejsou pasivně legitimováni a nájemní smlouva vylučuje vznik žalovaného nároku. Nedostatek aktivní legitimace žalobkyně žalovaní opírají o skutečnost, že tvrzené realizované stavební úpravy nefinancoval úpadce, ale sami žalovaní. Nedostatek pasivní legitimace žalovaných je pak založen skutečností, že v době skončení nájmu, přičemž žalovaní se v otázce okamžiku skončení nájmu neshodují s tvrzeními žalobkyně, již žalovaní nebyli vlastníky nemovitosti, neboť tuto prodali třetí osobě. Konečně žalovaní tvrdí, že z článků X a XII nájemní smlouvy vyplývá, že úpadce byl oprávněn provádět stavební úpravy, avšak výlučně na svoje náklady, a že žalovaní nebyli při skončení nájmu povinni úpadci kompenzovat zhodnocení nemovitosti.

3. V průběhu řízení, dne [datum], [anonymizováno] žalovaný [celé jméno původního účastníka]. Ve vztahu k tomuto žalovanému tak bylo řízení vyloučeno k samostatnému řízení usnesením ze dne 27. 5. 2019 č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 28. 5. 2019, s tím, že řízení bude následně přerušeno do skončení dědického řízení. Samostatné řízení bylo vedeno pod sp.zn. [spisová značka]. Usnesením Okresního soudu v Teplicích ze dne 3. 2. 2020 č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 27. 2. 2020, bylo rozhodnuto, že s ohledem na výsledek dědického řízení po zemřelém žalovaném je jeho právním nástupcem [role v řízení] [celé jméno žalované], [datum narození], a s ní bude pokračováno v řízení na straně zemřelého žalovaného. Usnesením Okresního soudu v Teplicích ze dne 30. 3. 2020 č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 3. 4. 2020 bylo rozhodnuto o spojení věcí sp.zn. [spisová značka] a sp.zn. [spisová značka], když vedoucí spisovou značkou je dále spisová značka [spisová značka].

4. Mezi účastníky řízení je nesporná existence nájemní vztahu mezi úpadcem a žalovanými ([celé jméno žalovaného] a původně žalovaný [celé jméno původního účastníka], zemřelý dne [datum]) na základě nájemní smlouvy ze dne 9. 11. 2007 k objektu na adrese [ulice a číslo], k.ú. [obec] – [část obce], a skončení nájemního vztahu výpovědí pronajímatele v roce 2015.

5. Mezi účastníky řízení je sporná otázka rekonstrukce restaurace [anonymizována dvě slova] (součást pronajatého objektu) v roce 2008, je sporné kdo tuto rekonstrukci realizoval, kdo ji platil.

6. Ze shodných tvrzení účastníků a z provedených důkazů zjistil soud následující skutečnosti: Ze soupisu majetkové podstaty úpadce vyplývá, že jediný majetek úpadce představuje pohledávka za pronajímateli nemovité věci pro její zhodnocení v době pronájmu, a to ve výši 3 950 000 Kč.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaní byli vlastníky nemovitosti [adresa], k.ú. [obec] – [část obce], a to v období od 10. 10. 2007 do 29. 3. 2016, a to každý s podílem ve výši ideální jedna polovina. Kupní smlouva, jíž žalovaní nemovitost nabyli, byla uzavřena dne 8. 10. 2007, a smlouva, na jejímž základě žalovaní nemovitost prodali, byla uzavřena dne 8. 12. 2015. Z kupní smlouvy ze dne 8. 10. 2007 soud zjistil, že žalovaní nemovitost koupili od [právnická osoba] – [právnická osoba] Z kupní smlouvy ze dne 8. 12. 2015 bylo prokázáno, že žalovaní nemovitost prodali [anonymizováno] [jméno] [celé jméno svědka]. Účinky zápisu vlastnického práva ve prospěch [anonymizováno] [celé jméno svědka] jsou dle výpisu z katastru nemovitostí ke dni 29.3.2016.

8. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi úpadcem a žalovanými dne 9. 11. 2007 bylo zjištěno, že se žalovaní zavázali pronajmout úpadci objekt na adrese [ulice a číslo], k.ú. [obec] – [část obce], za účelem provozu ubytování a restaurace. Pronájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 12. 2007 do 30. 11. 2027 s tím, že nájemné činí 70 000 Kč měsíčně. V článku X smlouvy udělili žalovaní úpadci souhlas s rekonstrukčními pracemi s tím, že tyto práce budou hrazeny nájemcem. Článek XII pak zakotvoval povinnost nájemce uvést pronajímaný prostor do původního stavu, a specifikoval, že„ veškeré náklady, které nájemce vynaložil na případné stavební úpravy, jsou nákladem nájemce“. Smlouva rovněž obsahovala právo pronajímatele písemně vypovědět smlouvu mimo jiné tehdy, je-li nájemce více než jeden měsíc v prodlení s placením nájemného s tím, že účinky výpovědi nastávají dnem jejího doručení druhé straně.

9. Mezi účastníky je nesporné, že úpadce provozoval hostinskou činnost pouze v hotelu [jméno].

10. Ze zápisu z valné hromady úpadce konané dne 31. 12. 2007 vyplývá, že zakladatelé [právnická osoba] [anonymizováno] schválili některá jednání učiněná jménem společnosti v době před jejím zápisem do obchodního rejstříku, a to včetně uzavření nájemní smlouvy se žalovanými dne 9. 11. 2007.

11. Z kupní smlouvy ze dne 8. 12. 2015 uzavřené mezi žalovanými a [celé jméno svědka] vyplývá, že [anonymizováno] [celé jméno svědka] od žalovaných koupil mimo jiné budovu [adresa], k.ú. [obec] – [část obce]. Žalovaní ve smlouvě uvedli, že na předmětu převodu neváznou žádné závady, dluhy, věcná břemena či jiná práva s výjimkou práva nájmu ve prospěch [právnická osoba] [anonymizováno] na základě nájemní smlouvy ze dne 5. 11. 2015.

12. Z komunikace mezi právními zástupci účastníků vyplývá, že žalovaní vypověděli nájemní smlouvu s úpadcem dopisem ze dne 27. 5. 2015 z důvodu neplacení nájemného. Proti této výpovědi podal úpadce námitky zejména z důvodu nedostatečného odůvodnění. V reakci na to zaslali žalovaní úpadci dne 23. 6. 2015 další výpověď. I proti této výpovědi podal úpadce námitky, na které však žalovaní nereagovali.

13. Z předžalobní komunikace mezi úpadcem (později žalobkyní) a žalovanými vyplývá, že žalovaní byli v dopise ze dne 1. 12. 2015 vyzváni k zaplacení částky 3 950 000 Kč s odůvodněním, že nájemní vztah byl ukončen v září roku 2015 a provoz restaurace následně v říjnu roku 2015, přičemž částka představuje zhodnocení nemovitosti v důsledku investic úpadce. Tuto výzvu naposledy zopakovala žalobkyně dne 5. 12. 2017. Z podacích lístků a dodejek vyplývá, že výzvy byly zaslány žalovaným, respektive jejich právnímu zástupci doporučeně v řádu dnů od jejich sepsání.

14. Z dopisu žalovaných úpadci ze dne 7. 7. 2015 vyplývá, že žalovaní měli nájemní vztah za skončený ke dni 25. 6. 2015, neboť se s ohledem na ustanovení nájemní smlouvy domnívali, že jde o výpověď bez výpovědní lhůty. Tímto dopisem rovněž vyzývali úpadce k zaplacení částky 171 211,73 Kč, která představovala dlužné nájemné za měsíce únor, březen, duben a červen roku 2015, úroky z prodlení a smluvní pokutu. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaní nepřihlásili do insolvenčního řízení žádnou pohledávku.

15. Z dopisu právního zástupce úpadce ze dne 14. 7. 2015 vyplývá, že úpadce vznášel námitky proti výpovědi z nájmu ze dne 23. 6. 2015, přičemž deklaroval svoji připravenost podat žalobu do 30. 9. 2015. Mezi účastníky je nesporné, že úpadce však následně žalobu o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu nepodal.

16. Z dopisu právního zástupce žalovaných ze dne 14. 12. 2015 vyplývá, že již v této době žalovaní nahlíželi na nájemní smlouvu s úpadcem jako na skončenou, když o ní jejich právní zástupce píše jako o„ dřívější nájemní smlouvě“.

17. Z projektové dokumentace přístavby jídelny – [anonymizováno] [jméno] v [obec] – vyplývá, že stavební povolení nabylo právní moci dne 13. 8. 2004 a kolaudační rozhodnutí dne 30. 9. 2008. Jako stavebník zpočátku vystupoval původní vlastník nemovitosti. Od roku 2008 vystupovali jako stavebníci žalovaní.

18. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne 11. 9. 2008 vyplývá, že [stát. instituce] povolil užívání přístavby jídelny k hotelu [jméno] na adrese [ulice a číslo], k.ú. [obec] – [část obce]. Jako stavebníci byli v rozhodnutí označení žalovaní.

19. Ze zprávy o vytýkacím řízení ze dne 4. 6. 2008 vyplývá, že úpadci vznikl v 1. čtvrtletí roku 2008 nadměrný odpočet DPH, který byl odůvodněn rekonstrukcí restaurace [anonymizována dvě slova] na adrese [ulice a číslo], k.ú. [obec] – [část obce]. Rekonstrukce měla být ukončena v červenci až srpnu roku 2008. Celkové náklady na rekonstrukci měly činit 7 až 8 milionů Kč.

20. Ze smlouvy o dílo ze dne 15. 1. 2008 uzavřené mezi úpadcem jako objednatelem a [právnická osoba] [anonymizováno] jako zhotovitelem vyplývá, že [právnická osoba] se zavázala pro úpadce provést přípravu staveniště, vyklízecí práce, betonování a položení dlažby v objektu [anonymizováno] [jméno] na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Práce měly probíhat v období od 1. 2. 2008 do 31. 3. 2008 a úpadce se za ně zavázal zaplatit částku ve výši 1 611 000 Kč bez DPH. Z předložených faktur vyplývá, že [právnická osoba] tuto částku žalobkyni vyfakturovala dne 31. 3. 2008.

21. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], jednatele společnosti [právnická osoba], bylo zjištěno, že mu název [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. nic neříká, na zakázku uvedenou ve smlouvě o dílo ze dne 15.1.2003 uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako zhotovitelem a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. jako objednatelem, jejímž předmětem je příprava staveniště, vyklízecí práce, dovoz techniky na staveniště, betonování a položení dlažby v ulici [ulice a číslo] v [obec]„ [příjmení] [jméno]“ si nevzpomíná, ale po nahlédnutí do listin potvrzuje svůj podpis na smlouvě o dílo a shodně tak na fakturách ze dne 31.3.2008 č. [anonymizováno] [rok] ve výši 890 120 Kč a [anonymizováno] [rok] ve výši 1 026 970 Kč vystavených společností [právnická osoba] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Nic dalšího si však svědek nepamatoval, o jakou práci se jednalo, kdo ji prováděl a kdo ji hradil.

22. Z nedatované smlouvy o dílo uzavřené mezi úpadcem jako objednatelem a společností [právnická osoba] jako zhotovitelem vyplývá, že [právnická osoba] [anonymizováno] se zavázala pro úpadce provést stavební úpravy v objektu [anonymizováno] [jméno] na adrese [ulice a číslo] v [obec], spočívající zejména v omítnutí a začištění futer a dlažby, malování, lakování, montáž podlahových konstrukcí a trámů, rozmístění nosníků, úprava výčepního pultu, dodělání baru a osazení podlah. Práce měly probíhat v období od 1. 2. 2008 do 31. 3. 2008 a úpadce se za ně zavázal zaplatit zhotoviteli částku ve výši 3 503 330 Kč bez DPH. Z předložených faktur vyplývá, že [právnická osoba] [anonymizováno] tuto částku úpadci vyfakturovala postupně pěti fakturami v období od 10. 3. 2008 do 28. 3. 2008, a to fakturou ze dne 10.3.2008 [anonymizováno] na částku 1 006 264 Kč, fakturou ze dne 15.3.2008 [anonymizováno] na částku 850 255 Kč, fakturou ze dne 19.3.2008 [anonymizováno] na částku 675 920 Kč, fakturou ze dne 19.3.2008 [anonymizováno] na částku 897 855 Kč, fakturou ze dne 28.3.2008 [anonymizováno] na částku 738 669 Kč.

23. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], jednatele společnosti [právnická osoba], bylo zjištěno, že mu jméno [právnická osoba] [anonymizováno] něco říká, vzpomíná si na zakázku restaurace [anonymizována dvě slova] i [příjmení] [jméno] v [obec], dle své výpovědi tam dělali„ stavební práce“. Svědek potvrdil po nahlédnutí do listin svůj podpis na smlouvě o dílo (bez data) uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako zhotovitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] jako objednatelem, když předmětem smlouvy jsou stavební úpravy v [příjmení] [jméno], za cenu ve výši 3 503 330 Kč. Dále svědek potvrdil svůj podpis na faktuře vystavené společností [právnická osoba] [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 10.3.2008 [anonymizováno], ze dne 15.3.2008 [anonymizováno], ze dne 19.3.2008 [anonymizováno], ze dne 19.3.2008 [anonymizováno], ze dne 28.3.2008 [anonymizováno]. Svědek potvrdil zaplacení uvedených faktur. Svědek si však nevzpomíná, kdo faktury platil, jaké práce se prováděly, ale má za to, že vše bylo řádně uhrazeno dle vystavených faktur.

24. Mezi účastníky je nesporné, že v hotelu [jméno] se nenachází výčepní pult, ani bar. Výčepní pult se nachází v restauraci [anonymizována dvě slova], a byl do ní dodán pivovarem.

25. Z dalších faktur předložených žalobkyní vyplývá, že úpadce v prvním pololetí roku 2008 nakupoval zboží a objednával služby, které svojí povahou mohly souviset s rekonstrukcí nemovitosti, a to nákup cihel, kabelů, jističů, žárovek, lišt, vodičů, šroubů, atd., oprava rozvodů vody a kanalizace (faktury [anonymizována dvě slova] vystavená úpadci dne 15.2.2008, 10.3.2008, 17.3.2008, 31.3.2008, 16.4.2008, 30.4.2008, 16.5.2008, 30.5.2008, 16.6.2008), těchto faktur však není zřejmé, na co a kde bylo zakoupené zboží použito. Pouze u objednávky opravy rozvodů vody a kanalizace je výslovně uvedeno, že mají být provedeny v objektu [anonymizováno] [jméno] (jedná se o faktury vystavené úpadci společností [právnická osoba] ze dne 6.3.2008 ve výši 23 205 Kč, 10.4.2008 ve výši 17 017 Kč).

26. Svědek [celé jméno svědka], jednatel společnosti [právnická osoba], vypověděl, že asi před 12 lety pracoval na restauraci z boku [anonymizováno] [jméno] pro„ nějakého pražáka“. Jméno [právnická osoba] [anonymizováno] svědkovi nic neříká. Šlo o drobné opravy, posouvání odpadů a rozvody vody v kuchyni. Svědek potvrzuje, že faktury předložené žalobkyní s celkovou odměnou ve výši 40 222 Kč odpovídají vykonané práci.

27. Svědkyně [celé jméno svědkyně], jednatelka společnosti [právnická osoba], vypověděla, že zajišťuje ekonomickou stránku provozu firmy, takže o podrobnostech jednotlivých zakázek nic neví. Svědkyně si vzpomíná, že pro hotel [jméno] její firma někdy něco dělala, podrobnosti však nezná. Z žalobkyní předložených faktur však, vzhledem k výši odměny, usuzuje, že se jednalo o drobné práce. Svědkyně uvedla, že jí jméno [právnická osoba] [anonymizováno] nic neříká.

28. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že od žalovaných koupil nemovitost – [anonymizováno] [jméno] v [obec] – na jaře roku 2016. Při přebírání nemovitosti vyvstaly problémy, když zařízení restaurace a kuchyně chybělo, neboť jej odvezla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Restaurace byla zcela nevybavená. Svědek toto vybavení od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. nakoupil za částku ve výši 400 000 Kč, přičemž dostal fakturu pouze na částku ve výši 100 000 Kč a následně zjistil, že vybavení měla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. pouze pronajaté od pivovaru. Již před převzetím nemovitosti svědek nějakou dobu provozoval restauraci [anonymizována dvě slova] na základě nájemní smlouvy, jelikož se koupě prodlužovala. O koupi začal svědek se žalovanými jednat již v roce 2015. Při prodeji nemovitosti žalovaní svědkovi sdělili, že provedli přístavbu restaurace.

29. Z faktury ze dne 11. 11. 2015 předložené svědkem [celé jméno svědka] vyplývá, že úpadce svědkovi prodal vybavení restaurace za částku 100 000 Kč. Z doloženého a podepsaného seznamu věcí vyplývá, že se jednalo např. o pračku, hotelový vysavač, kávovar, tiskárnu, police, lavice, lednice, mrazák, mixér, toustovač, příbory, nádobí….).

30. Svědek [celé jméno svědka], jednatel úpadce v období od 29. 11. 2007 do 22. 6. 2015, vypověděl, že rekonstrukce restaurace [anonymizována dvě slova] probíhala v roce 2007. Provoz restaurace skončil v létě či na podzim roku 2015.

31. Svědek [celé jméno svědka], jednatel úpadce v období od 29. 11. 2007 do 30. 6. 2015, vypověděl, že měl na starosti chod hotelu a restaurace, které měl úpadce pronajaté od žalovaných od roku 2007 do konce září roku 2015. Po skončení nájmu byl svědek žalovanými požádán, aby restauraci dále provozovali. Provoz restaurace tak skončil až v říjnu roku 2015, kdy provozovatelé restaurace byli dle svědka v podstatě vyhozeni žalovanými a novým kupujícím. Vybavení restaurace, které provozovatelé restaurace odvezli, následně prodali svědku [celé jméno svědka] za 100 000 Kč. Rekonstrukci restaurace zcela financoval úpadce, a to prostřednictvím svědka [celé jméno svědka]. Jednalo se o generální rekonstrukci, a to nové rozvody vody a elektřiny, odpady, okna, dveře, vnitřní příčky, kompletní vybavení a přístavba. Financování rekonstrukce nemělo vliv na výši nájemného. Úpadce dlužil na nájemném řádově desetitisíce korun.

32. Svědek [celé jméno svědka], bývalý zaměstnanec úpadce (číšník), vypověděl, že pro úpadce pracoval jako číšník asi dva roky. Po celou dobu, kdy svědek v restauraci pracoval, byli jejími majiteli žalovaní. S prací skončil v říjnu roku 2015, jelikož úpadce„ v objektu restaurace končil“. Svědek se domnívá, že v době, kdy s prací v restauraci on sám končil, končil úpadce její provoz.

33. Svědek [celé jméno svědka], bývalý zaměstnanec úpadce (kuchař), vypověděl, že v restauraci pracoval asi 10 let, přičemž z toho bylo 8 let pro úpadce a dva roky pro předchozího provozovatele restaurace. V době, kdy restauraci převzal úpadce, byla zahájena kompletní rekonstrukce restaurace a přístavba salónku, jež trvaly asi půl roku. Svědek a ostatní zaměstnanci v této době pomáhali při rekonstrukci, přičemž vykonávali hrubé práce, zatímco odborné práce prováděla jiná firma. Svědek neví, kdo rekonstrukci řídil a financoval, ale předpokládá, že to byli jednatelé úpadce, kteří byli na stavbě přítomni velmi často. Svědek rovněž uvádí, že majitelé objektu se na stavbu možná přišli někdy podívat, ale neví, jestli o něčem rozhodovali či něco řídili. Po ukázání fotografií předložených žalovanými svědek uvedl, že tyto fotografie zachycují prováděnou rekonstrukci a přístavbu. Když svědek končil v zaměstnání, vzpomíná si na spory mezi úpadcem a žalovanými, během nichž došlo i k odvozu části vybavení restaurace pod dohledem jednatelů úpadce.

34. Svědkyně [celé jméno svědkyně], bývalá zaměstnankyně úpadce (servírka), vypověděla, že v restauraci [anonymizována dvě slova] pracovala od roku 2007 do roku 2015. Těsně před jejím nástupem proběhla v restauraci rekonstrukce, o níž bylo svědkyni řečeno, že ji prováděl úpadce. K dalším rekonstrukcím již nedocházelo. K uzavírání restaurace došlo asi v říjnu roku 2015 s tím, že žalovaný přišel do funkční restaurace a sdělil, že za hodinu se uzavírá restaurace a mění zámky. Svědkyně pak pomáhala odvážet zásoby. Kdo odvážel nábytek, svědkyně neví.

35. Svědek [celé jméno svědka], zástupce současného majitele [anonymizováno], svědka [celé jméno svědka], vypověděl, že zajišťoval detaily prodeje hotelu v období od června do listopadu roku 2015. V době, kdy svědek přebíral restauraci, byla úplně prázdná, bez vybavení. Nový majitel pak následně část odvezeného vybavení koupil zpět od úpadce.

36. Svědek [celé jméno svědka], vlastník stavební firmy [celé jméno svědka], vypověděl, že prováděl rekonstrukci hotelu [jméno] a restaurace [anonymizována dvě slova] v období let 2003 až 2010, a to nejprve pro původního majitele, později pro žalované, od nichž dostal svědek zaplaceno za práce na restauraci celkem částku ve výši 450 000 Kč. Projekt rekonstrukce a přístavby restaurace pocházel ještě od předchozího majitele, nicméně byl realizován i v době, kdy restauraci již vlastnili žalovaní. Prováděné práce zahrnovaly položení základové desky, hrubou stavbu, omítky, podlahové topení, obklady či střechu na přístavku. Platbu v hotovosti inkasovala dcera svědka oproti pokladnímu dokladu. Faktury vystavovány nebyly a smlouva byla uzavřena ústně. Záloha byla zaplacena na jaře roku 2008. Práce trvaly asi měsíc a půl.

37. Svědkyně [jméno] [příjmení] [celé jméno svědkyně], asistentka a dcera svědka [celé jméno svědka], vypověděla, že [právnická osoba] [celé jméno svědka] pracovala na hotelu [jméno] již před rokem 2008, a pokračovala i po koupi nemovitosti žalovanými. Žalovaní svědkyni na jaře roku 2008 ve dvou splátkách zaplatili částku převyšující 400 000 Kč, jež zahrnovala stavební práce, okna a instalatérské práce související s venkovní přístavbou. Svědkyně žalovaným vystavila pokladní doklady a faktury. Firma [celé jméno svědka] na hotelu [jméno] pracovala pouze pro žalované a předchozího vlastníka.

38. Z písemného vyjádření svědka [celé jméno svědka] vyplývá, že faktury, pokladní doklady a výpisy z bankovního účtu z let 2006 až 2008 již byly skartovány, vše doloženo zápisem o skartaci. Rovněž stavební deník byl již zlikvidován a počítač s účetním softwarem vyhořel, a faktury tak již není možné zrekonstruovat.

39. Svědek [celé jméno svědka], zaměstnanec svědka [celé jméno svědka], vypověděl, že na stavbě [anonymizováno] [jméno] strávil nepravidelně asi týden odklízením suti. Na fotografiích předložených žalovanými svědek poznal hotel [jméno] a [celé jméno svědka], zaměstnance pana [celé jméno svědka].

40. Svědek [celé jméno svědka], zaměstnanec svědka [celé jméno svědka], vypověděl, že na přístavbě [anonymizováno] [příjmení] pracoval jako zedník asi před 10 lety po dobu jednoho až dvou týdnů. Přístavbu dělala firma svědka [celé jméno svědka]. Svědek pracoval konkrétně na obvodovém zdivu. Na fotografiích předložených žalovanými svědek poznává přístavbu [anonymizováno] [jméno] a svědky [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka].

41. Svědek [celé jméno svědka], zaměstnanec svědka [celé jméno svědka], vypověděl, že [anonymizováno] [jméno] ani restaurace [anonymizována dvě slova] mu nic neříkají a nikdy v nich nebyl. Na fotografiích předložených žalovanými poznal [celé jméno svědka] a svého bratra (zemřelého [celé jméno svědka], který na stavbě také pracoval).

42. Svědek [celé jméno svědka] ml., syn svědka [celé jméno svědka], vypověděl, že na přístavbě [anonymizováno] [jméno] pro firmu jeho otce občas pracoval jako zedník a možná přizdíval nějaké příčky. Na fotografiích předložených žalovanými svědek poznává svého otce, svědka [celé jméno svědka] a jeho bratra (zemřelého [celé jméno svědka]), svědka [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka].

43. Svědek [celé jméno svědka], majitel instalatérské a topenářské firmy, vypověděl, že asi před deseti lety na boční části [anonymizováno] [jméno] pokládal podlahové topení pro svědka [celé jméno svědka]. Na fotografiích předložených žalovanými svědek identifikuje pokládané topení a svědka [celé jméno svědka]. Svědek následně předložil soudu fakturu ze dne 29.4.2008 [číslo] 2008 na částku ve výši 7 793,50 Kč vystavenou [celé jméno svědka].

44. Na fotografiích předložených žalovanými byla doložena realizace stavby, přičemž svědci potvrdili, že se jedná o rekonstrukci restaurace [anonymizována dvě slova] v [obec] a dále potvrdili účast dalších svědků na stavbě ([celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] ml., [celé jméno svědka]). Z fotografií byla prokázána účast vozidla na stavbě [registrační značka], který je dle technického průkaz ve vlastnictví svědka [celé jméno svědka])

45. Z doložených mzdových listů bylo prokázáno, že svědci [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] mladší, byli zaměstnanci svědka [celé jméno svědka] v roce 2008.

46. Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: žalovaní ([celé jméno žalovaného] a původně žalovaný [celé jméno původního účastníka], zemřelý dne [datum]) byli vlastníky nemovitosti [adresa], k.ú. [obec] – [část obce], v období od 10. 10. 2007 do 29. 3. 2016, a to každý s podílem ve výši ideální jedna polovina. Žalobci a žalovaní ([celé jméno žalovaného] a původně žalovaný [celé jméno původního účastníka], zemřelý dne [datum]) uzavřeli s úpadcem dne 9. 11. 2007 nájemní smlouvu k objektu na adrese [ulice a číslo], k.ú. [obec] – [část obce], za účelem provozu ubytování a restaurace. Pronájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 12. 2007 do 30. 11. 2027 s tím, že nájemné činí 70 000 Kč měsíčně. Součástí nájemní smlouvy byla i restaurace [anonymizována dvě slova]. Nájemní poměr skončil nejpozději dne 30.9.2015 z důvodu výpovědi ze strany žalovaných výpovědí ze dne 23.6.2015, proti níž nebyla podána žaloba, tedy v době, kdy byli původně žalovaní ještě vlastníky pronajaté nemovitosti, když svědek [celé jméno svědka] je vlastníkem na základě kupní smlouvy ze dne 8. 12. 2015. Z projektové dokumentace přístavby jídelny – [anonymizováno] [jméno] v [obec] – vyplývá, že stavební povolení nabylo právní moci dne 13. 8. 2004 a kolaudační rozhodnutí dne 30. 9. 2008. Jako stavebník zpočátku vystupoval původní vlastník nemovitosti, od roku 2008 vystupovali jako stavebníci žalovaní.

47. Po právní stránce soud věc hodnotil dle ustanovení § 2201 a násl. o nájemní smlouvě, dle z.č.89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

48. Dle ustanovení § 2220 odst.1o.z. nájemce má právo provést změnu věci jen s předchozím souhlasem pronajímatele; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Změnu věci provádí nájemce na svůj náklad; dojde-li změnou věci k jejímu zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení provede-li nájemce změnu věci bez souhlasu pronajímatele, uvede věc do původního stavu, jakmile o to pronajímatel požádá, nejpozději však při skončení nájmu věci. Neuvede-li nájemce na žádost pronajímatele věc do původního stavu, může pronajímatel nájem vypovědět bez výpovědní doby.

49. Dle ustanovení § 3074 odst. 1 o.z.se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

50. Nájemní smlouva mezi žalovanými a úpadcem byla uzavřena dne 9.11.2007, tedy za účinnosti občanského zákoníku z.č. 40/1964 Sb., účinného do 31.12.2013, dále jen obč. zák. Investice do nemovitosti proběhly v roce 2008, ke skončení nájmu však došlo v roce 2015 a žaloba na vypořádání investic nájemce do nemovitosti pronajímatelů byla podána v roce 2018, tedy za účinnosti z.č. 89/2012 Sb. K zániku nájemního vztahu a k právu na vyrovnání dle míry zhodnocení věci mezi pronajímatelem a nájemcem tedy došlo při skončení nájmu, tedy v roce 2015, za účinnosti z.č. 89/2012 Sb. Soud tak věc právně posoudí dle uvedeného zákona, účinného od 1.1.2014.

51. V projednávané věci jde o právo nájemce na vypořádání investic vložených do pronajaté věci se souhlasem pronajímatele, dříve upravené v ustanovení § 667 odst. 1 obč. zák, od 1. 1. 2014 pak v § 2220 odst. 1 o. z. Vznik tohoto práva je vázán na zánik nájmu, proto došlo-li v projednávané věci ke skončení nájmu po 1.1.2014, mohl nárok žalobkyně na vypořádání investic do předmětu nájmu (jeho změny) vzniknout až po 1.1.2014, a na danou věc je tak nutno aplikovat ustanovení § 2220 odst. 1 o. z. (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2019, sp. zn. 26 Cdo 3959/2018).

52. V daném sporu je zcela nezbytné prvotně posoudit aktivní a pasivní legitimace účastníků řízení a teprve nadále, v případě prokázání uvedených legitimací, se zabývat případnou výší nároku.

53. Pasivní legitimace žalovaných je z provedeného dokazování zcela zřejmá a nepochybná. Původní žalovaní uzavřeli s úpadcem nájemní smlouvu jako vlastníci předmětu nájmu a jako vlastníci předmětu nájmu setrvali až do skončení nájemního vztahu. Ke změně majitele předmětné nemovitosti došlo dle doložené kupní smlouvy a výpisu z katastru nemovitostí až po skončení nájemní vztahu, ke dni skončení nájemního vztahu tak byli žalovaní nepochybně majitelé nemovitosti a jsou tak ve věci plně pasivně legitimováni. Nájemní vztah skončil jak výše uvedeno nejpozději dne 30.9.2015 (výpovědí žalovaných a nepodáním žaloby dle ustanovení § 2313 odst. 3 o.z. k soudu), přičemž žalovaní byli majitelé předmětné nemovitosti do 29. 3. 2016.

54. V nájemní smlouvě v článku X smlouvy udělili žalovaní jako pronajímatelé úpadci souhlas s rekonstrukčními pracemi s tím, že tyto práce budou hrazeny nájemcem. Článek XII pak zakotvoval povinnost nájemce uvést pronajímaný prostor do původního stavu, a specifikoval, že„ veškeré náklady, které nájemce vynaložil na případné stavební úpravy, jsou nákladem nájemce“. Smlouva rovněž obsahovala právo pronajímatele písemně vypovědět smlouvu mimo jiné tehdy, je-li nájemce více než jeden měsíc v prodlení s placením nájemného s tím, že účinky výpovědi nastávají dnem jejího doručení druhé straně.

55. Výše uvedené ustanovení v nájemní smlouvě může být vyloženo jako ustanovení vylučující užití ustanovení § 2220 odst.1 o.s. po skončení nájemního vztahu. Ze znění ustanovení § 2220 odst. 1 o. z. je zřejmé, že je stejně jako ustanovení § 667 odst. 1 obč. zák. ustanovením dispozitivním (srovnej odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27.8.2019, sp.zn. 26 Cdo 1477/2019).

56. I přes výše uvedené je však nezbytné vyřešit spornou otázku žalobkyně a žalovaných, tedy kdo tvrzenou rekonstrukci restaurace [anonymizována dvě slova] realizoval a platil, když žalobkyně tvrdí, že to byl úpadce a žalovaná tvrdí, že rekonstrukci realizoval a hradili oni. Tato otázka je pak otázkou aktivní legitimace.

57. Uvedené řízení je řízení sporné. Žalobkyně musí tvrdit a svá tvrzení prokazovat důkazy, žalobkyně musí nést a unést své břemeno tvrzení a břemeno důkazní, přičemž neunesení těchto břemen může mít za následek neúspěch ve věci. Žalobkyně především tvrdí, že úpadce realizoval a platil tvrzenou rekonstrukci restaurace [anonymizována dvě slova]. K uvedenému tvrzení navrhla žalobkyně důkazy, a to listiny, faktury, svědky. Obrana žalovaných spočívala v tom, že realizovali a platili tvrzenou rekonstrukci restaurace [anonymizována dvě slova] oni sami jako majitelé objektu. Ke své obraně taktéž navrhli důkazy, a to listiny, faktury, svědky, fotografie. Soud si je vědom toho, že s ohledem na to, že rekonstrukce měla probíhat v roce 2008 se jedná o velký časový odstup, a je tak problematické tvrzení ohledně průběhu rekonstrukce prokazovat, když některé listiny jsou již skartovány.

58. Účast na rekonstrukci restaurace [anonymizována dvě slova] potvrdili svědci navržení žalovanými. Svědci [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] mladší, [celé jméno svědka] starší, [jméno] [příjmení] [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka] [celé jméno svědka] starší a [jméno] [příjmení] [celé jméno svědkyně] potvrdili, že zadavatelem prací byli žalovaní a ti také [celé jméno svědka] staršímu provedené práce uhradili. Svědci [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] mladší, kteří byli všichni zaměstnanci svědka [celé jméno svědka] staršího v roce 2008, potvrdili práce na rekonstrukci restaurace, a to včetně fotodokumentace provedených prací. Svědek [celé jméno svědka] potvrdil práce pro [celé jméno svědka] staršího na rekonstrukci restaurace v roce 2008. Prováděné práce zahrnovaly dle svědka [celé jméno svědka] staršího a doložené fotodokumentace položení základové desky, hrubou stavbu, omítky, podlahové topení, obklady či střechu na přístavku. Platba za práci byla provedena v hotovosti oproti pokladnímu dokladu ve výši celkem 450 000 Kč, což potvrdil svědek [celé jméno svědka] starší i svědkyně [jméno] [příjmení] [celé jméno svědkyně].

59. Z důkazů navržených žalobkyní z výpovědí svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně], nebylo jednoznačně prokázáno, kdo rekonstrukci restaurace realizoval a platil. Shodně tak svědci [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně] uvedli, že jim jméno firmy [právnická osoba] nic neříká, avšak potvrdili jimi vystavené faktury s tím, že se muselo jednat s ohledem na fakturovanou částku o drobné práce. Shodně tak svědek [celé jméno svědka] uvedl, že mu jméno firmy [právnická osoba] nic neříká, avšak potvrdil nahlédnutím do listin doloženou smlouvu o dílo a jím vystavené faktury s tím, že si nevzpomíná, o jakou práci se jednalo, kdo ji prováděl a kdo ji platil. Svědek [celé jméno svědka] potvrdil nahlédnutím do listin uzavření smlouvy o dílo (nedatovanou) i jím vystavené faktury, pamatoval si na jméno firmy [právnická osoba], potvrdil stavební práce na restauraci i hotelu, ale již si nevzpomínal, o jakou práci se jednalo, kdo ji prováděl a kdo ji platil.

60. Výpověď svědka [celé jméno svědka], jednatele úpadce v období od 29. 11. 2007 do 30. 6. 2015, soud nehodnotí jako věrohodnou, a to především v kontextu s výpovědí svědka [celé jméno svědka]. Dle svědka [celé jméno svědka] odvezli provozovatelé restaurace vybavení restaurace, které následně prodali svědku [celé jméno svědka] za 100 000 Kč. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že zboží mu bylo prodáno za 400 000 Kč, faktura byla vystavena na 100 000 Kč (faktura byla soud doložena) a následně muselo být zboží vráceno jeho majiteli, neboť bylo pouze pronajaté od pivovaru. Svědek uvedl, že rekonstrukci restaurace zcela financoval úpadce, a to jeho prostřednictvím, jednalo se o generální rekonstrukci, tedy nové rozvody vody a elektřiny, odpady, okna, dveře, vnitřní příčky, kompletní vybavení a přístavba. Tato svědecká výpověď stojí v kontextu ostatního provedeného dokazování jako osamocená a s ohledem na výše uvedené jako nepříliš věrohodná.

61. Soud všechny provedené důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemném kontextu, přičemž dospěl k závěru, že důkazy žalovaných lze hodnotit jako věrohodné, na sebe navazující, prokazující tvrzenou obranu, oproti tomu důkazy provedené na návrh žalobkyně hodnotí soud jako neúplné a nedostatečné. Svědci navržení žalobkyní potvrdily realizaci rekonstrukce, avšak jednoznačně a nepochybně nepotvrdily předmět sporu, tedy kdo realizaci rekonstrukce prováděl a kdo ji platil.

62. Soud zamítl jako nadbytečný důkaz žalobkyně výslech znalců [příjmení] a [příjmení], když výší žalované částky nebylo s ohledem na výše uvedené závěry potřebné se zabývat, když nárok žalobkyně nebyl prokázán, a to s ohledem na nedostatek její aktivní legitimace. Soud s ohledem na provedené dokazování dospěl k závěru, že rekonstrukci restaurace [anonymizována dvě slova] realizovali žalovaní na své náklady.

63. Nárok žalobkyně tak soud zamítl, neboť žalobkyně již další důkazy k tvrzení, že rekonstrukci restaurace [anonymizována dvě slova] realizoval a platil úpadce, nenavrhla, a to ani po poučení soudem dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně tak neunesla své břemeno důkazní, pohledně svých žalobních tvrzení.

64. S ohledem na výše uvedené soud ve výroku I rozsudku žalobu v plném rozsahu zamítl, když, jak bylo výše uvedeno, hodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemném kontextu a dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní ohledně svých tvrzení obsažených v žalobě. Její tvrzení nebyla provedenými důkazy prokázána.

65. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř, když ve věci plně úspěšní žalovaný se svého práva na náhradu nákladů řízení vzdali.