10 C 253/2020

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr Adélou Ganajovou ve věci manžela: osobní údaje manžela korespondenční adresa: adresa manžela a manželky: osobní údaje manželky o rozvod manželství

I. Manželství manžela [celé jméno manžela] a manželky [celé jméno manželky], rozené [příjmení] uzavřené dne [datum] před Magistrátem města Teplice se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželé se svým společným návrhem podaným Okresnímu soudu v Teplicích dne 14. 10. 2020 domáhali toho, aby soud jejich manželství rozvedl. Svůj návrh odůvodnili tím, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] před Magistrátem města Teplice. Z manželství se narodily tři nezletilé děti. Manželství je rozvrácené a neplní svou funkci, neboť manžel si našel novou přítelkyni, s níž měl později dítě, a vztahy mezi manželi se zhoršily.

2. Z návrhu na rozvod manželství, z výslechu manželů, z rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 4. 3. 2021, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 8. 5. 2021, a z oddacího listu soud zjistil, že manželství účastníků řízení bylo uzavřeno dne [datum] před Magistrátem města Teplice. Z manželství se narodily 3 nezletilé děti, jejichž výchova a výživa je upravena rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 4. 3. 2021, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 8. 5. 2021 Poslední společné bydliště manželů bylo na adrese [adresa manžela a manželky], kde manželka dosud s dětmi žije. Manžel odešel ze společné domácnosti v létě 2020, od té doby spolu účastníci nežijí, společně nehospodaří. Příčinou rozvratu manželství je mimomanželský vztah manžela, z něhož se v roce 2018 narodila dcera. Oba manželé se chtějí rozvést. Manželé uzavřeli dohodu o vypořádání SJM dne 3. 9. 2020 Dohoda má úředně ověřené podpisy, avšak rozvod manželství nemohl soud posoudit jako nesporný, když rozhodnutí o péči a výživě nezletilých dětí bylo autoritativním rozhodnutím soudu a nikoli schválenou dohodou manželů.

3. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odstavce 2 uvedeného ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle odstavce 3 uvedeného ustanovení mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

4. Podle ustanovení § 756 NOZ soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

5. Podle ustanovení § 758 NOZ manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že jsou v tomto případě splněny zákonné podmínky k rozvodu manželství. Účastníci spolu nežijí v manželském či rodinném společenství a na obnovení manželského společenství nemají zájem. Z manželství se narodily 3 nezletilé děti, jejichž výchova a výživa je upravena rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 4. 3. 2021, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 8. 5. 2021. Příčinu rozvratu manželství spatřuje soud v chování manžela, který navázal v průběhu manželství mimomanželský vztah, z něhož se v roce 2018 narodila dcera.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení v řízení o statusových věcech manželských a partnerských.