10 C 260/2024

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Adélou Ganajovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 25 434,21 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 850 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 850 Kč od 5. 7. 2024 do zaplacení,s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 850 Kč od 5. 7. 2024 do zaplacení,částku ve výši 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 000 Kč od 6. 9. 2024 do zaplacení,s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 1 000 Kč od 6. 9. 2024 do zaplacení, se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 324,53 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 324,53 Kč od 19. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žaloba o stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 259,68 Kč s úrokem ve výši 17,9 % ročně z částky 22 634,21 Kč od 6. 3. 2024 do 4. 4. 2024,s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 634,21 Kč od 16. 3. 2024 do 18. 10. 2024,s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 259,68 Kč od 19. 10. 2024 do zaplacení,s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 22 634,21 Kč od 5. 4. 2024 do zaplacení,s úrokem ve výši 841,64 Kč,s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od 6. 3. 2024 do 3. 4. 2024,s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 16. 3. 2024 do 3. 4. 2024,s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 3 800 Kč od 4. 4. 2024 do 1. 5. 2024,s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 800 Kč od 4. 4. 2024 do 1. 5. 2024,s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 2 800 Kč od 2. 5. 2024 do 4. 6. 2024,s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 800 Kč od 2. 5. 2024 do 4. 7. 2024,s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 2 800 Kč od 5. 6. 2024 do 4. 7. 2024,s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 1 950 Kč od 5. 7. 2024 do 5. 9. 2024,s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 950 Kč od 5. 7. 2024 do 5. 9. 2024,s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 950 Kč od 6. 9. 2024 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 950 Kč od 6. 9. 2024 do zaplacení,s úrokem ve výši 12,95 Kč, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou soudu dne 24. 6. 2024 domáhala toho, aby soud vydal rozhodnutí, jímž by uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 434,21 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 16. 4. 2019 smlouva o běžném účtu č. , č. účtu, a dodatkem ze dne 26. 10. 2022 smlouvu o úvěru ve výši 30 000 Kč č. , IBAN, . Žalovaná částka představuje dluh z uvedené úvěrové smlouvy ve výši 22 634,21 Kč. Dále dne 3. 10. 2022 uzavřela žalovaná s žalobkyní smlouvu o poskytnutí kontokorentu k běžnému účtu ve výši 5 000 Kč. Žalobou se žalobkyně domáhá úhrady dluhu z uvedené smlouvy o kontokorentu ve výši 2 800 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Podáním ze dne 12. 8. 2024 vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět s tím, že žalovaná plnila po podání žaloby dne 5. 7. 2024, když uhradila částku ve výši 850 Kč.

4. Podáním ze dne 4. 11. 2024 vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět s tím, že žalovaná plnila po podání žaloby dne 6. 9. 2024, když uhradila částku ve výši 1 000 Kč.

5. S ohledem na výše uvedené soud ve výroku I rozsudku řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby dle § 96 odst. 1, 2, 4 o.s.ř. zastavil.

6. Jednání soudu proběhlo dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobkyně i žalované, když žalobkyně se z jednání soudu omluvila a žalovaná se bez omluvy nedostavila, ačkoli měla předvolání k jednání řádně doručeno na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel.

7. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy bylo zjištěno, že dne 16. 4. 2019 uzavřela žalobkyně a žalovaná smlouvu o běžném účtu č. , č. účtu, . Dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o běžném účtu ze dne 3. 10. 2022 byl smluven k běžnému účtu žalované kontokorent ve výši 5 000 Kč. Dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o běžném účtu ze dne 26. 10. 2022 byl smluven úvěr mezi žalobkyní a žalovanou ve výši 30 000 Kč na dobu 41 měsíců, byly smluveny splátky ve výši 1 000 Kč měsíčně splatné vždy ke každému 17. dni v měsíci, byla smluvena úroková sazba 17,9 % ročně jako základní a 16,9 % ročně jako bonusová. Z platební historie bylo zjištěno, že žalovaná čerpala úvěr ve výši 30 000 Kč dne 26. 10. 2022 převodem na účet. Žalovaná dluh řádně nesplácela, dopisem ze dne 6. 3. 2024 byla žalobkyně vyzvána k úhradě půjčky ve výši 23 475,85 Kč a kontokorentu ve výši 5 012,95 Kč. Doklad o odeslání výzvy žalované doložen nebyl.

8. Uvedené řízení je řízení sporné, žalobkyně musí tvrdit a svá tvrzení prokazovat důkazy. Žalobkyně byla v předvolání k jednání upozorněna soudem na skutečnost, že je nezbytné nejpozději k jednání soudu doplnit tvrzení a navrhnout důkazy ohledně skutečného čerpání úvěru a kontokorentu, tedy doložit výpis z účtu žalované a dále doplnit tvrzení a doložit důkazy ke zkoumání úvěruschopnosti žalované.

9. Žalobkyně před jednáním soudu doložila výpis z účtu žalované prokazující skutečné čerpání úvěru ve výši 30 000 Kč, který dle doloženého výpisu z účtu čerpala dne 26. 10. 2022. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že čerpala informace, které jí žalovaná sama sdělila při žádosti o úvěr. Žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu, v rámci jiných splátek splácí 1 000 Kč měsíčně, její hlavní příjem činí 20 391 Kč, je zaměstnancem společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , a.s., výplata je jí poskytována na účet, příjmy ostatních členů domácnosti činí 40 000 Kč, výdaje domácnosti činí 8 000 Kč na bydlení, 10 000 Kč na léky, jídlo, dopravu, 2 000 Kč činí splátky všech členů domácnosti. Žalobkyně neuvedla, kdo tvoří ostatní členy domácnosti žalované, v jakém jsou věku, jaký je jejich příjem, respektive z čeho tento příjem pochází. Dále žalobkyně k úvěruschopnosti žalované uvedla, že výdaje domácnosti žalované činí 10 990 Kč, výdaje žalované 4 250 Kč a výdaje za jednu vyživovanou osobu 2 900 Kč. Tato svá zjištění opět nijak nespecifikovala, nedokládala, neprokazovala, omezila se pouze na nepodložené konstatování. Žalovaná v rámci zkoumání úvěruschopnosti sdělila žalobkyni, že má jednu vyživovací povinnost. Nic dalšího konkrétního ohledně vyživované osoby tvrzeno nebylo, zda se jedná o dítě, případně v jakém věku, zda žalovaná na tuto vyživovanou osobu pobírá sociální dávky či nikoli. Ohledně dalšího zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně, s výjimkou výpisu z účtu žalované, žádné další důkazy nedoložila.

10. Zjištěný skutkový stav posoudil prvotně soud po právní stránce podle ustanovení § 2395 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o.z. Smlouvou o úvěru se dle ustanovení § 2395 o.z. úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V ustanovení § 2397 o.z. je stanoveno, že úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá a dle ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

11. Dle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Dle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám, přičemž dle ustanovení § 2999 odst. 1 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

14. Dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

16. Ustanovení § 2 odst. 1 uvedeného zákona definuje spotřebitelský úvěr tak, že spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Dle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen „směrnice“) platí, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. V čl. 23 této směrnice je uvedeno, že členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

18. S ohledem na výše uvedené má soud z výpisu z účtu žalované za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč na úvěr.

19. Předmětné řízení je řízení sporné, v němž v souladu s ustanovením § 101 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci řízení k dosažení účelu řízení povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti (tzv. unést břemeno tvrzení) a v dané situaci především plnit důkazní povinnost k prokázání svých tvrzení (tzv. unést břemeno důkazní). Neunesení těchto břemen má za následek neúspěch ve věci. Žalobkyně se neúčastnila jednání soudu, omluvila se z něj, vzdala se tak dobrovolně svého práva na poučení soudem o povinnosti nést břemeno tvrzení a důkazní a o následcích neunesení těchto břemen. Shodně tak i žalovaná.

20. Neplatnost při nedostatečném posuzování úvěruschopnosti je neplatností absolutní dle ustanovení § 588 o.z.

21. Soud z doložených listinných důkazů zjišťoval, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Po provedeném dokazování jak uvedeno výše soud dopěl k závěru, že žalobkyně ohledně prokázání úvěruschopnosti žalované své břemeno tvrzení a břemeno důkazní neunesla. Z doložených listin nebylo zjištěno, že by úvěruschopnost žalované byla dána, resp. z doložených listin nebyla úvěruschopnost žalované prokázána úplně a dostatečně, nebylo bez jakýchkoli pochyb zjištěno, že by žalovaná byla schopna se svými příjmy a výdaji a se svou sociální situací (jedna vyživovací povinnost) dluh splácet. Finanční, majetkovou a sociální situaci žalované při uzavírání výše uvedených smluv o úvěru, zjištěnou žalobkyní, soud hodnotí jako nedostatečnou, z níž nelez nepochybně dospět k závěru, že by odpovídala možnosti čerpat a především následně řádně splácet poskytnutý úvěr.

22. Jak již bylo zmíněno výše, žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu, v rámci jiných splátek splácí 1 000 Kč měsíčně, její hlavní příjem činí 20 391 Kč, je zaměstnancem společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , a.s., výplata je jí poskytována na účet, příjmy ostatních členů domácnosti činí 40 000 Kč, výdaje domácnosti činí 8 000 Kč na bydlení, 10 000 Kč na léky, jídlo, dopravu. Uvedla, že 2 000 Kč činí splátky všech členů domácnosti. Toto tvrzení je v rozporu s tím, že v rámci jiných splátek splácí 1 000 Kč měsíčně. Nebylo uvedeno, o jaké splátky a jakého dluhu se jedná, kolik zbývá uhradit, kdo je věřitelem, kdo je dlužníkem. Tyto informace jsou nepochybně nezbytné pro posuzování komplexního závěru o úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně (ani žalovaná) neuvedla, kdo tvoří ostatní členy domácnosti žalované, v jakém jsou věku, jaký je jejich příjem, respektive z čeho tento příjem pochází. Bylo pouze tvrzeno, že celkový příjem domácnosti činí 40 000 Kč. Jak k tomuto závěru žalobkyně dopěla vysvětleno nebylo. Dále žalobkyně k úvěruschopnosti žalované uvedla, že výdaje domácnosti žalované činí 10 990 Kč, výdaje žalované 4 250 Kč a výdaje za jednu vyživovanou osobu 2 900 Kč. Tato svá zjištění opět nijak nespecifikovala, nedokládala, neprokazovala, omezila se pouze na nepodložené konstatování. Žalovaná v rámci zkoumání úvěruschopnosti sdělila žalobkyni, že má jednu vyživovací povinnost. Nic dalšího konkrétního ohledně vyživované osoby tvrzeno nebylo, zda se jedná o dítě, případně v jakém věku, zda žalovaná na tuto vyživovanou osobu pobírá sociální dávky či nikoli. Jedná se taktéž o podstatnou informaci k utvoření si celkového obrazu o sociální a finanční situaci žalované a k celkovému posouzení její úvěruschopnosti.

23. Soud tak tvrzení a důkazy žalobkyně ohledně úvěruschopnosti žalované vnímá a hodnotí jako nedostatečná.

24. Soud byl připraven poučit žalobkyni při jednání o povinnosti nést a unést svá břemena ve sporném řízení v tom smyslu, že z doložených listin úvěruschopnost žalované není prokázána, naopak, že doložené listiny prokazují tíživou sociální situaci žalované, avšak žalobkyně se jednání soudu nezúčastnila a z jednání soudu se omluvila.

25. Soud tedy dospěl k závěru, že se věřitel schopností žalované splácet úvěr nezabýval dostatečně a s odbornou péčí, když se nezabýval tím, zda žalovaná disponuje dostatečnými zdroji pro splácení úvěru, tj. nezabýval se dostatečně jejími jak příjmy, tak i výdaji. Zjištěné informace nebyly dostatečně podložené. Úvěruschopnost žalované tak nebyla věřitelem zjištěna a hodnocena s odbornou péčí, a předmětné smlouvy jsou tak pro rozpor se zákonem o spotřebitelském úvěru neplatné.

26. Je-li smlouva o úvěru neplatná, je žalovaný povinen žalobci vrátit dle ustanovení § 2991 a § 2999 o.z. bezdůvodné obohacení, které tvoří částka, kterou věřitel žalované poskytl.

27. Soud tak ve výroku II rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení, když žalobkyně v období od listopadu 2022 do prosince 2023 uhradila žalobkyni 14 x 1 000 Kč a dne 2. 3. 2024 částku 825,47 Kč. Celkem tak žalovaná uhradila 14 825,47 Kč. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby co do částky 1 850 Kč, tak žalobkyni náleží na bezdůvodném obohacení částka 30 000 Kč mínus 14 825,47 Kč mínus 1 850 Kč.

28. Soud dále s odkazem na ustanovení § 1970 o.z. uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni úrok z prodlení z částky 13 324,53 Kč od 19. 10. 2024 do zaplacení. Výše úroku z prodlení je dle nařízení vlády č.351/2013 Sb. Datum 19. 10. 2024 je den následující po doručení žaloby, kdy byla žalovaná skutečně prokazatelně vyzvána k úhradě dluhu z bezdůvodného obohacení, když doklad o odeslání předžalobní výzvy žalované doložen nebyl. Splatnost bezdůvodného obohacení nastává výzvou k jeho úhradě.

29. Ve výroku III rozsudku pak soud zamítl s ohledem na výše uvedené zjištění, že úvěruschopnost žalované nebyla prokázána, naopak bylo z doložených důkazů zjištěno, že žalovaná úvěruschopná není. Uzavřené smlouvy jsou tedy zcela neplatné. Soud zamítl žalobu co do zbytku, tedy co do částky přesahující poskytnuté finanční prostředky po odečtu plateb žalované (14 825,47 Kč + 1 850 Kč). Žalobkyně se domáhala úhrady částky 23 584,21 Kč (po částečném zpětvzetí žaloby), byla jí přiznána částka 13 324,53 Kč, co do částky 10 259,68 Kč s příslušenstvím tak byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná.

30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku IV rozsudku podle ustanovení §142 odst. 2 o.s.ř., neboť poměr úspěchu a neúspěchu účastníků řízení je srovnatelný.