10 C 28/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr Adélou Ganajovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 3.1.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba o stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč za den 2.1.2020, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Žalobkyně se svou žalobou podanou soudu dne 11.9.2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč. Tato částka představuje dluh žalovaného za hospitalizaci dne 25.12.2019 na protialkoholní záchytné stanici [nemocnice], o.z., která je provozována žalobkyní. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. Z doložených listin bylo prokázáno, že žalobkyně vystavila žalovanému dne 25.12.2019 fakturu [číslo] na částku ve výši 3 000 Kč za pobyt na protialkoholní záchytné stanici se splatností do 7 dnů od vystavení na účet. Žalovaný fakturu podepsal s tím, že dluh uznává co do důvodu a výše. Žalovaný dluh neuhradil ani přes výzvu ze dne 27.5.2020. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2053 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když k uznání dluhu došlo písemně dne 25.12.2019. Podle uvedeného ustanovení uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Dle ustanovení § 2054 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, placení úroků se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí. Plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena. Protože v daném případě byly splněny všechny zákonem stanovené podmínky, rozhodl soud tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni předmětný dluh ve výši 3 000 Kč. Žalovaný uznal svůj dluh písemně vůči žalobkyni co do důvodu a výše, avšak dluh neuhradil. Soud tak hodnotil žalobu jako důvodnou a vyhověl jí. Podle ustanovení § 1970 z.č 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1.1.2014, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle uvedeného ustanovení přiznal soud žalobkyni úroky z prodlení za dobu prodlení žalovaného s plněním ve výši dle nařízení vlády, a to z žalované částky dle splatnosti uvedené na uznání dluhu, když byla stanovena splatnost do 7 dnů od 25.12.2019, sedmý den tedy připadl na 1.1.2020, tedy na státní svátek. K prodlení s planěním pak došlo až od 3.1.2020, neboť povinnost k plnění končila dne 2.1.2020. Ve výroku II rozsudku soud zamítl úrok z prodlení za den 2.1.2020, neboť tento den byl posledním dnem pro plnění dluhu a žalovaný tedy nebyl v prodlení. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku III rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci pouze nepatrný neúspěch. Částka 1 000 Kč představuje soudní poplatek, který je stanoven v souladu se z. č. 549/1991 Sb., zákonem o soudních poplatcích, ve výši 400 Kč, dále odměnu za 2 právní úkony žalobce (sepis žaloby a sepis upomínky) ve výši 2 x 300 Kč, dle § 151 odst. 3 o.s.ř, když žalobce je ve věci úspěšný nezastoupený účastník, přičemž výše odměny je stanovena vyhláškou č. 254/2015 Sb., ustanovením § 2 odst. 3 vyhlášky. Lhůta k plnění v délce tří dnů byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.