10 C 343/2024

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Adélou Ganajovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 27 881,53 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 459 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba o stanovení povinností žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 26 422,53 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 881,53 Kč od 27. 8. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou zdejšímu soudu dne 5. 8. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 27 881,53 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 8. 6. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, na částku ve výši 29 000 Kč. Žalovaná uhradila žalobkyni dne 4. 12. 2023 částku ve výši 1 118,47 Kč. Žalovaná částka představuje neuhrazenou jistinu ve výši 27 881,53 Kč.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že si vzala od žalobkyně úvěr, žalobkyně jí poskytla úvěr přes to, že už u ní měla dva jiné úvěry, které řádně splácela. Žalovaná namítla, že žalobkyně řádně nezkoumala její úvěruschopnost a smlouva o úvěru je tak neplatná. Dále namítla, že na uvedenou smlouvu pod variabilním symbolem , var. symbol, uhradila žalobkyni následující platby: dne 8. 6. 2023 obdržela od žalobkyně částku ve výši 29 000 Kč, dne 8. 7. 2023 uhradila žalovaná částku ve výši 2 416 Kč, dne 8. 8. 2023 uhradila žalovaná částku ve výši 3 625 Kč, dne 17. 8. 2023 částku ve výši 3 625 Kč, dne 3. 9. 2023 částku ve výši 3 625 Kč, dne 27. 10. 2023 částku ve výši 12 250 Kč, dne 30. 11. 2023 částku ve výši 2 000 Kč. Celkem tedy žalovaná na uvedenou smlouvu uhradila částku ve výši 27 541 Kč.

3. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 8. 6. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru na částku ve výši 29 000 Kč s tím, že žalovaná bude dluh splácet tak, že jednorázově do 8. 7. 2023 uhradí žalobkyni částku ve výši 36 525 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, . Žalobkyně dále k žalobě doložila kopii občanského průkazu žalované. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti doložila žalobkyně výpis o posouzení úvěruschopnosti, z něhož bylo zjištěno, že žalovaná žije v domácnosti, kde jsou dvě osoby s příjmem, její měsíční příjem činí 27 509 Kč, náklady na bydlení 5 000 Kč a náklady na splácení dalších půjček 5 000 Kč. Tento výpis není nikým podepsán.

4. Dále žalobkyně doložila přehled bankovních transakcí, z něhož bylo zjištěno, že dne 8. 6. 2023 poslala na účet žalované částku ve výši 29 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, . Dopisem ze dne 7. 6. 2024 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Výzva byla dána dle podacího lístku k poštovní přepravě 7. 6. 2024.

5. Soud ve věci rozhodl dne 9. 12. 2024 rozsudkem pro uznání dle fikce § 114b o.s.ř. č.j. 10 C 343/2024-42, proti němuž si žalovaná podala včas odvolání. Odvolací soud rozhodnutím ze dne 22. 9. 2025 rozsudkem č.j. 8 Co 252/2025-159, který nabyl právní moci dne 4. 11. 2025, rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 9. 12. 2024 č.j. 10 C 343/2024-42 změnil tak, že rozhodl, že se rozsudek pro uznání nevydává. Odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že se jedná o spor mezi spotřebitelem a poskytovatelem spotřebitelského úvěru, přičemž žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalované. To, zda byla úvěruschopnost žalované zkoumána dostatečně, nebylo tvrzeno, obsaženo ani dostatečně osvědčeno v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tento neměl být vydáván, nemohla tak být jeho součástí kvalifikovaná výzva podle § 114b o.s.ř. a tím pádem šlo o překážku, která brání vydání rozsudku pro uznání. Odvolací soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nebylo zkoumání úvěruschopnosti žalované dostatečně tvrzeno a osvědčeno.

6. Nalézací soud nařídil ve věci jednání na den 8. 12. 2025, žalobkyně se k jednání nedostavila a z jednání se omluvila. Žalobkyně nedoplnila další tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované, nedoložila žádné další důkazy k prokázání svých tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované. Žalovaná se k jednání soudu dostavila, potvrdila, že uzavřela s žalobkyní smlouvu o úvěru, potvrdila, že od žalobkyně obdržela dne 8. 6. 2023 částku ve výši 29 000 Kč a výpisy z účtu doložila, že žalobkyni na uvedenou smlouvu pod variabilním symbolem , var. symbol, uhradila dne 8. 7. 2023 žalovaná částku ve výši 2 416 Kč, dne 8. 8. 2023 uhradila žalovaná částku ve výši 3 625 Kč, dne 17. 8. 2023 částku ve výši 3 625 Kč, dne 3. 9. 2023 částku ve výši 3 625 Kč, dne 27. 10. 2023 částku ve výši 12 250 Kč, dne 30. 11. 2023 částku ve výši 2 000 Kč. Celkem tedy žalovaná na uvedenou smlouvu uhradila částku ve výši 27 541 Kč.

7. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 29 000 Kč, aniž by důkladně zkoumala její úvěruschopnost, a žalovaná na uvedený úvěr splatila žalobkyni výše uvedenými platbami celkem částku ve výši 27 541 Kč.

8. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce podle ustanovení § 2395 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o.z. Smlouvou o úvěru se dle § 2395 o.z. úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V ustanovení § 2397 o.z. je stanoveno, že úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá a dle ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

9. Podle ustanovení § 2390 o.z. upravující smlouvu o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Dle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Dle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám, přičemž dle ustanovení § 2999 odst. 1 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

13. Dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do 31. 12. 2023, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

15. Ustanovení § 2 odst. 1 uvedeného zákona definuje spotřebitelský úvěr tak, že spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. S ohledem na výše uvedené má soud za prokázané, že věřitel žalované poskytl pod variabilním symbolem , var. symbol, částku ve výši 29 000 Kč na její účet dne 8. 6. 2023. Žalovaná mu pod variabilním symbolem , var. symbol, uhradila dne 8. 7. 2023 žalovaná částku ve výši 2 416 Kč, dne 8. 8. 2023 uhradila žalovaná částku ve výši 3 625 Kč, dne 17. 8. 2023 částku ve výši 3 625 Kč, dne 3. 9. 2023 částku ve výši 3 625 Kč, dne 27. 10. 2023 částku ve výši 12 250 Kč, dne 30. 11. 2023 částku ve výši 2 000 Kč. Celkem tedy žalovaná na uvedenou smlouvu uhradila částku ve výši 27 541 Kč.

17. Předmětné řízení je řízení sporné, v němž v souladu s ustanovením § 101 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci řízení k dosažení účelu řízení povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti (tzv. unést břemeno tvrzení) a v dané situaci především plnit důkazní povinnost k prokázání svých tvrzení (tzv. unést břemeno důkazní). Neunesení těchto břemen má za následek neúspěch ve věci. Žalobkyně se neúčastnila jednání soudu, omluvila se z něj, vzdala se tak dobrovolně svého práva na poučení soudem o povinnosti nést břemeno tvrzení a důkazní a o následcích neunesení těchto břemen.

18. Neplatnost při nedostatečném posuzování úvěruschopnosti je neplatností absolutní dle ustanovení § 588 o.z.

19. Soud z doložených listinných důkazů zjišťoval, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Po provedeném dokazování, jak uvedeno výše soud dopěl k závěru, že žalobkyně ohledně prokázání úvěruschopnosti žalované své břemeno tvrzení a břemeno důkazní neunesla. Z doložených listin bylo zjištěno, že úvěruschopnost žalované nebyla dána. Finanční, majetková a sociální situace žalované při uzavírání výše uvedených smluv o půjčce a úvěru, zjištěná a doložená žalobkyní, zcela neodpovídala možnosti čerpat, a především následně řádně splácet poskytnutý úvěr. Dle zjištění věřitele žalovaná žije v domácnosti s další osobou, která má příjem, měsíční příjem žalované činí 27 509 Kč čistého, náklady na bydlení činí 5 000 Kč, náklady na splácení půjček 5 000 Kč, ostatní zbytné výdaje 1 000 Kč. Žádné další informace ohledně úvěruschopnosti žalované žalobkyní tvrzeny a dokládány nebyly. Uvedená zjištění soud hodnotí vzhledem k výši úvěru (29 000 Kč) a lhůtě ke splácení (do jednoho měsíce) jako zcela nedostatečné.

20. Soud byl připraven poučit žalobkyni při jednání o povinnosti nést a unést svá břemena ve sporném řízení v tom smyslu, že z doložených listin úvěruschopnost žalované není prokázána, avšak žalobkyně se jednání soudu nezúčastnila a z jednání soudu se omluvila.

21. Soud tedy dospěl k závěru, že se věřitel schopností žalované splácet úvěr nezabýval dostatečně a s odbornou péčí, když se nezabýval tím, zda žalovaná disponuje dostatečnými zdroji pro splácení úvěru, tj. nezabýval se dostatečně jejími jak příjmy, tak i výdaji. Úvěruschopnost žalované tak nebyla věřitelem zjištěna a hodnocena s odbornou péčí, a předmětné smlouvy o půjčce a o spotřebitelském úvěru jsou tak pro rozpor se zákonem o spotřebitelském úvěru neplatné.

22. Je-li smlouva o úvěru neplatná, je žalovaný povinen žalobci vrátit dle ustanovení § 2991 o.z. a § 2999 o.z. bezdůvodné obohacení, které tvoří částka, kterou věřitel žalované poskytl.

23. Soud tak uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení, a to poskytnuté jistiny, když jí byla poskytnuta částka 29 000 Kč a žalovaná z toho již prokazatelně dle doložených výpisů z účtu uhradila dne 8. 7. 2023 částku ve výši 2 416 Kč, dne 8. 8. 2023 uhradila žalovaná částku ve výši 3 625 Kč, dne 17. 8. 2023 částku ve výši 3 625 Kč, dne 3. 9. 2023 částku ve výši 3 625 Kč, dne 27. 10. 2023 částku ve výši 12 250 Kč, dne 30. 11. 2023 částku ve výši 2 000 Kč. Celkem tedy žalovaná na uvedenou smlouvu uhradila částku ve výši 27 541 Kč. Soud tak uložil žalované povinnost doplatit dosud neuhrazený rozdíl mezi částkou 29 000 Kč a uhrazenou částkou 27 541 Kč, tedy částku ve výši 1 459 Kč.

24. Ve výroku II rozsudku soud žalobu co do zbytku zamítl, a to včetně příslušenství. Soud nepřiznal žalobkyni úrok z prodlení z částky 1 459 Kč, a to s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022. Podle uvedeného nálezu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku III rozsudku podle ustanovení §142 odst. 2 o.s.ř., neboť ve věci převážně úspěšná žalovaná se práva na náhradu nákladů řízení vzdala.