10 C 36/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr Adélou Ganajovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 530 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 130 Kč od 21.7.2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 320 Kč od 21.8.2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 080 Kč od 27.11.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 368 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně advokáta [titul]. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se svým návrhem podaným Okresnímu soudu v Teplicích dne 27.11.2020 domáhala toho, aby soud vydal rozhodnutí, jímž by žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 2 530 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že je žalobkyně poskytovatel služeb elektronických komunikací s tím, že žalovanému poskytovala služby elektronických komunikací na základě smlouvy ze dne 16.12.2018 [číslo] pro telefonní [číslo]. Žalovaná částka představuje neuhrazené splátky za poskytnuté koncové zařízení Sansung Galaxy J5, černý, IMEI [číslo] ve výši 2 080 Kč a 2 x 130 Kč a cenu za služby třetích stran ve výši 190 Kč vše z vyúčtování [číslo].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř.

4. Z doložených listin soud zjistil následující skutkový stav. Z účastnické smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli tuto smlouvu pro telefonní [číslo] dne 16.12.2018. Ve smlouvě bylo současně v posledním odstavci smluveno ujednání ke kupní smlouvě o koupi koncového zařízení Samsung Galaxy J5, černý, IMEI [číslo] za kupní cenu 4 989 Kč s akontací při převzetí ve výši 1 999 Kč, s doplatkem ve výši 2 990 Kč ve 23. splátkách ve výši 130 Kč měsíčně pod ztrátou jejich výhody.

5. Vyúčtováním služeb ze dne 6.8.2019 [číslo] za období od 6.7.2019 do 5.8.2019 se splatností dne 20.8.2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému splátku zařízení ve výši 130 Kč a služby třetích stran ve výši 190 Kč 6. Vyúčtováním služeb ze dne 6.7.2019 [číslo] za období od 6.6.2019 do 5.7.2019 se splatností dne 20.7.2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému splátku zařízení ve výši 130 Kč.

7. Vyúčtováním služeb ze dne 12.11.2019 [číslo] se splatností dne 26.11.2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému kupní cenu koncového zařízení ve výši 2 080 Kč.

8. Žalovaný dluh neuhradil ani přes výzvu žalobkyně ze dne 25.9.2020.

9. Po právní stránce soud věc ohledně koncového zařízení posuzoval jako kupní smlouvu podle ust. § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný po 1.1.2014, když smluvní vztahy byly uzavřeny po 1.1.2014, když se žalovaný zavázal splácet kupní cenu uvedeného zboží a tuto řádně neuhradil.

10. Ohledně služeb třetích stran poskytnutých žalobkyní žalovanému soud věc posoudil dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.

11. Dle rozhodnutí Nejvyššího soud ČR sp.zn. 33 Cdo 2213/2013 dne 28. listopadu 2013, aby byla dána pravomoc Českého telekomunikačního úřadu rozhodovat, musí být kumulativně splněny dvě podmínky: jedná se o spor mezi osobou vykonávající telekomunikační činnost na straně jedné a účastníkem, resp. uživatelem na straně druhé (tzv. osobnostní vymezení sporu), a spor se týká povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích nebo na jeho základě (tzv. věcné vymezení). Ve sporech souvisejících s poskytováním služeb elektronických komunikací může být pravomoc úřadu k rozhodování sporů dána tehdy, jedná-li se o poskytování toliko veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Nejde o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, pokud jsou účastníku poskytovány služby elektronických komunikací, a tento účastník je na základě smlouvy dále zpřístupní třetí osobě. V takovém případě vystupuje tento účastník vůči třetí osobě jako zprostředkovatel služeb elektronických komunikací a třetí osoba jako jejich uživatel. Nejedná se proto o poskytování služeb elektronických komunikací, nýbrž o určitý typ tzv. dealerské smlouvy. Spor z takové smlouvy tedy není sporem o zaplacení ceny za poskytnutou službu elektronických komunikací ve smyslu § 64 odst. 1 zákona, nýbrž sporem vzniklým na základě soukromoprávního závazkového vztahu. V takovém případě není splněna podmínka osobnostního ani věcného vymezení sporu podle § 129 odst. 1 zákona a k řízení o něm je tak podle § 7 odst. 1 o. s. ř. pravomocný soud.

12. Umožní-li poskytovatel služby elektronických komunikací uživateli objednat a konzumovat službu s vyjádřenou cenou (příloha 1 bod 7 vyhlášky č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací), jejíž obsah je uživateli sdělen prostřednictvím sítě a služeb elektronických komunikací, jde o výjimku předvídanou § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích; spor o zaplacení ceny za takovou službu (službu obsahu) přísluší rozhodnout soudu (Rozhodnutí zvláštního senátu NSS ČR sp. zn. Konf 4/2011-12 ze dne 20. dubna 2011), přičemž v daném případě se jedná o služby tzv. třetích stran.

13. Podle ustanovení § 2 písm. n) z.č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.

14. Dle výše uvedené judikatury je služba třetích stran výjimkou z ustanovení § 2 písm. n) uvedeného zákona a věc tedy nebude posuzována dle zákona o elektronických komunikacích, ale jako soukromoprávní spor dle z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1.1.2014, když smluvní vztahy byly uzavřeny po 1.1.2014.

15. Dle ustanovení § 1939 z.č. 89/2012Sb., občanský zákoník, poukázka opravňuje poukazníka vybrat u poukázaného vlastním jménem plnění a poukázanému se poukázkou přikazuje, aby poukazníkovi plnil na účet poukazatele. Přímé právo vznikne poukazníkovi proti poukázanému jen tehdy, přijme-li poukázaný poukázku. Poukázku lze vystavit i na řad nebo na doručitele.

16. Žalobkyně poskytla žalovanému služby tzv. třetích stran, tedy služby poskytované jiným subjektem uživateli prostřednictvím sítě elektronických komunikací patřící žalobci. Žalovaný (jako poukázaný) za tyto služby žalobkyni (jako poukazníkovi) neuhradil smluvenou cenu, úplatu. Soud tedy rozhodl tak, jak je ve výroku č. I tohoto rozsudku uvedeno a žalobě vyhověl. Současně uložil žalovanému povinnost dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti vystavených faktur, kdy výše úroku odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Částka 1 398 Kč představuje soudní poplatek, který je stanoven v souladu se z. č. 549/1991 Sb., zákonem o soudních poplatcích, ve výši 400 Kč, dále dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif, odměnu za 2 právní úkony právního zástupce žalobce (příprava a převzetí věci a sepis žaloby) ve výši 2 x 200 Kč, odměnu za předžalobní výzvu bez právní kvalifikace ve výši 100 Kč, DPH z této odměny ve výši 105 Kč, dále v souladu s ustanovením § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu 3 režijní paušály po 100 Kč za 3 úkony právního zastoupení (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva) a DPH z těchto paušálů výši 63 Kč.

18. Soud aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Ustálenost neznamená použití elektronického formuláře, ale obsah doplněný žalobkyní v jeho části Skutečnosti významné pro rozhodnutí. Struktura uvedených tvrzení je téměř shodná v celé řadě návrhů žalobkyně. V této části žaloby mění žalobkyně pouze data, číslo smlouvy a částky, popř. výše úrokových sazeb. Opakovatelnost podání prokazují četná řízení vedená žalobkyní u tohoto soudu.

19. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému povinnost, aby zaplatil podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta.

20. Lhůta k plnění v délce tří dnů byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.