10 C 76/2023

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Adélou Ganajovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o návrh na odepření uznání a výkonu rozhodnutí

I. Návrh, že se platební rozkaz [číslo] [anonymizováno] [číslo] vydaný dne 28.12.2022 soudem v [obec] ([anonymizována dvě slova] [příjmení]), ve znění opravného [ustanovení právního předpisu EU] ze dne 30.12.2022 a jeho další opravy ze dne 2.1.2023, podle článku 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. EU/1215/2012 ze dne 12.12.2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, v ČR neuznává, se zamítá.

II. Návrh, že se vykonatelnost platebního rozkazu [číslo] [anonymizováno] [číslo] vydaného dne 28.12.2022 soudem v [obec] ([anonymizována dvě slova] [příjmení]), ve znění opravného [ustanovení právního předpisu EU] ze dne 30.12.2022 a jeho další opravy ze dne 2.1.2023, se podle článku 46 a článku 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. EU/1215/2012 ze dne 12.12.2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, v ČR odepírá, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svým návrhem podaným zdejšímu soudu dne 28.2.2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud rozhodl o tom, že platební rozkaz [číslo] [anonymizováno] [číslo] vydaný dne 28.12.2022 soudem v [obec] ([anonymizována dvě slova] [příjmení]), ve znění opravného [ustanovení právního předpisu EU] ze dne 30.12.2022 a jeho další opravy ze dne 2.1.2023, se podle článku 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. EU/1215/2012 ze dne 12.12.2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, se v ČR neuznává. Dále se žalobkyně svým návrhem domáhala toho, aby vykonatelnost platebního rozkazu [číslo] [anonymizováno] [číslo] vydaný dne 28.12.2022 soudem v [obec] ([anonymizována dvě slova] [příjmení]), ve znění opravného [ustanovení právního předpisu EU] ze dne 30.12.2022 a jeho další opravy ze dne 2.1.2023, byla podle článku 46 a článku 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. EU/1215/2012 ze dne 12.12.2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, v ČR odepřena.

2. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že je věcně a místně příslušným soudem Okresní soud v Teplicích s odkazem na § 9 odst. 1 o.s.ř., § 85 odst. 3 o.s.ř. a § 252 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně uvádí, že dne 28.12.2022 vydal italský soud v [obec] ([anonymizována dvě slova] [příjmení]) na žádost žalované platební rozkaz [číslo] [anonymizováno] [číslo] který byl následně změněn opravným rozhodnutím dne 30.12.2022 a dne 2.1.2023. Uvedeným platebním rozkazem bylo žalobkyni nařízeno zaplatit žalované straně bez dalšího odkladu částku ve výši 1 297 500 EUR + úroky a náklady řízení ve výši 7 426 EUR a odměna advokáta ve výši 870 EUR. V platebním rozkazu je poučení, že proti němu může být podáno odvolání v prekluzivní lhůtě 50 dní od doručení platebního rozkazu, tj. do 24.3.2023. Současně je však v platebním rozkazu uvedeno, že byla povolena tzv. provizorní vykonatelnost dle článku 642 italského občanského soudního řádu. Žalobkyně uvádí, že s ohledem na tuto skutečnost nemůže ani podáním odvolání zamezit vykonatelnosti platebního rozkazu či docílit jeho zrušení a fakticky je tedy žalobkyni znemožněna jakákoli obrana proti výroku platebního rozkazu. Žalobkyně namítá, že se řízení o návrhu na vydání platebního rozkazu vůbec neúčastnila, nebyla o jeho konání žádným způsobem vyrozuměna, platební rozkaz byl vydán v její nepřítomnosti a byl jí doručen 2.2.2023. Skutečnost, že je v platebním rozkazu povolena jeho provizorní vykonatelnost, má dle žalobkyně po její konzultaci s italským advokátem takové následky, že je platební rozkaz okamžitě splatný a vykonatelný bez ohledu na stanovení lhůty k podání odvolání, podáním odvolání nedojde ke zrušení platebního rozkazu jako v ČR, podání odvolání je sice formálně možné, ale na vykonatelnost platebního rozkazu nemá vliv. Žalobkyni tak byla znemožněna jakákoli obrana proti výroku platebního rozkazu a vykonatelnosti jím uložené platební povinnosti. Žalobkyně se domnívá, že v nastalé situaci je zcela zjevně naplněn důvod pro odepření uznání jako i výkonu platebního rozkazu dle článku 45 odst. 1 písm. b) Brusel I bis, neboť byl platební rozkaz vydán v nepřítomnosti žalobkyně, žalobkyni nebyl doručen návrh na zahájení řízení, žalobkyně nemá možnost využít opravný prostředek, který by vedl ke zrušení předběžné vykonatelnosti platebního rozkazu. Současně se žalobkyně domnívá, že je naplněn i důvod pro odepření uznání jako i výkonu platebního rozkazu dle článku 45 odst. 1 písm. a) Brusel I bis, neboť institut platebního rozkazu v tomto pojetí je ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem ČR, zejména s ústavně zaručeným právem na spravedlivý proces, právně být slyšen a právem vyjádřit se k prováděným důkazům.

3. K návrhu žalobkyně soudu doložila kopie následujících listin: Návrh na vydání platebního rozkazu podaný žalovanou společností k soudu v [obec] v Itálii proti společnosti [právnická osoba] v italském jazyce i v českém jazyce; plnou moc právního zástupce žalované [právnická osoba]. [jméno] [příjmení] v italském i českém jazyce; platební rozkaz [číslo] ze dne 29.12.2022 [anonymizováno] [číslo] v italském a českém jazyce; opravné usnesení ze dne 30.12.2022 a ze dne 2.1.2023; doložku vykonatelnosti v italském a českém jazyce ze dne 13.1.2023; osvědčení o shodě předložených dokumentů [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] v italském a českém jazyce; dopis žalobkyni ze dne 23.2.2023 nazvaný„ stanovisko k platebnímu příkazu [číslo] vydaném soudem v [obec]“ v italském a českém jazyce; kopii tlumočnické doložky. Žádné další listiny k žalobě doloženy nebyly.

4. Z uvedených listin bylo zjištěno následující. Z návrhu na vydání platebního rozkazu podaného žalovanou společností k soudu v [obec] v Itálii proti společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že návrh je odůvodněn tím, že dne 2. 2. 2021 žalovaná [právnická osoba] [anonymizováno], reg. [číslo] uzavřela zadávací smlouvu se společností [právnická osoba], přičemž předmět smlouvy se týkal demolice a obnovy průmyslové pece i s dodávkou materiálů pro sklářskou výrobu a s montáží v místě. Společnost [název žalované] tak má dle svého tvrzení v návrhu za společností [právnická osoba] pohledávku na jistině ve výši 1 297 500 EUR, přičemž pohledávka je jistá, likvidní a splatná, dále má pohledávku na úrocích z prodlení, přičemž tvrdí, že existuje důvodné nebezpečí způsobení vážné škody. Dále v návrhu tvrdí, že má společnost [právnická osoba] nedostatky v solventnosti, neboť se vždy snažila protahovat a odkládat platbu a dokonce navrhla prodloužení splatnosti splátek. Dále je v návrhu uvedeno, že byl podán návrh na vydání evropského platebního rozkazu, proti němuž podala společnost [právnická osoba] odpor a tím, zrušila a zneplatnila exekuční titul. Veškeré žádosti o zaplacení byly bezvýsledné. Závěrem je navrhováno vydání předběžně vykonatelného platebního rozkazu, tedy aby společnost [právnická osoba] zaplatila [právnická osoba] S.r.l. pohledávku neprodleně ve krácené lhůtě 10 dnů od doručení opatření. Společnost [název žalované] je v řízení o vydání platebního rozkazu zastoupena právním zástupcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jehož plná moc je k návrhu doložena. Z této plné moci vyplývá, že právní zástupce má sídlo v [anonymizováno] a pobočku v [obec]. Místní příslušnost soudu v [obec] odvozuje [právnická osoba] [anonymizováno] v návrhu na vydání platebního rozkazu od sídla poradny svého právního zástupce.

5. Z platebního rozkazu bylo zjištěno, že dne 28.12.2022 rozhodl soud v [obec] platebním rozkazem [číslo] ze dne 29.12.2022 [anonymizováno] [číslo]. V rozhodnutí je uvedeno, že po přečtení žádosti na vydání platebního rozkazu podaného [právnická osoba] [anonymizováno], vzhledem k tomu, že předložené dokumenty prokazují, že pohledávka je skutečná, má stanovenou výši a je splatná, musí být povolena provizorní vykonatelnost a nařizuje: společnosti [právnická osoba] zaplatit navrhovateli ([právnická osoba] [anonymizováno]) bez dalšího odkladu částku ve výši 1 297 500 EUR, plus úroky požadované v žádosti; náklady tohoto řízení ve výši 7 426 EUR. V platebním rozkaze je uvedené upozornění pro dlužníka, že je možné se odvolat v prekluzivní lhůtě 40 dnů od jeho doručení. Věc rozhodl soudce [jméno] [příjmení] v monokratickém složení.

6. Opravným usnesení ze dne 30.12.2022 byla prekluzivní lhůta k podání odvolání opravena na délku 50 dní od doručení platebního rozkazu.

7. Opravným usnesením ze dne 2.1.2023 bylo opraveno opravné usnesení ze dne 30.12.2022. Soud však k této listině musí konstatovat, že mu není z doložené listiny zřejmé, co přesně bylo opravováno a jakým způsobem a především z jakého důvodu. Uvedená listina je tedy nijak nevypovídající.

8. Z doložky vykonatelnosti ze dne 13.1.2023 pak vyplývá, že se kopie shoduje s originálem, přičemž je zde uvedeno, že Italská republika přikazuje všem soudním vykonavatelům, aby tento exekuční titul vykonali, aby vypomohl státní zástupce a veřejné bezpečnostní sbory.

9. Osvědčením o shodě předložených dokumentů [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] stvrzuje analogii všech doložených a výše uvedených listin kopií s originály uloženými v elektronickém spise u Soudního Dvora v [obec].

10. Dopisem adresovaným společnosti [právnická osoba] a jejímu právnímu zástupci ze dne 23.2.2023 nazvaným„ Stanovisko k platebnímu příkazu [číslo] vydaném soudem v [obec]“ sděluje advokát [jméno] [příjmení], že platební rozkaz je okamžitě vykonatelný bez ohledu na odvolací lhůtu, podání odporu předběžnou vykonatelnost platebního rozkazu neruší a i po podání odporu zůstává platební rozkaz předběžně vykonatelný. K dopisu je připojena kopie tlumočnické doložky tlumočníka [příjmení] [jméno] [příjmení].

11. Žádné další listiny k žalobě doloženy nebyly.

12. Místní a věcná příslušnost a pravomoc Okresního soudu v Teplicích je dána článkem 24 odst.5 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. EU/1215/2012 ze dne 12.12.2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení Brusel I bis“) podle něhož, bez ohledu na bydliště stran mají výlučnou příslušnost tyto soudy členského státu: pro řízení, jejichž předmětem je výkon rozhodnutí, soudy členského státu, v němž byl nebo má být výkon rozhodnutí proveden. S odkazem na ustanovení § 9 odst. 1 o.s.ř., § 85 odst. 3 o.s.ř. a § 252 odst. 1 o.s.ř. je dána příslušnost Okresního soudu v Teplicích, v jehož obvodu má společnost [právnická osoba] sídlo.

13. Dle článku 36 odst.1 nařízení Brusel I bis rozhodnutí vydaná v některém členském státě jsou v ostatních členských státech uznávána, aniž je vyžadováno zvláštní řízení. Dle odstavce 2) každá dotčená strana může v souladu s postupem stanoveným v oddílu 3 pododdílu 2 podat návrh na vydání rozhodnutí o neexistenci důvodů pro odepření uznání, které jsou uvedeny v článku 45.

14. Dle článku 39 nařízení Brusel I bis rozhodnutí vydané v některém členském státě, které je v tomto členském státě vykonatelné, je vykonatelné v jiném členském státě, aniž je vyžadováno prohlášení vykonatelnosti.

15. Dle článku 45 odst.1 nařízení Brusel I bis na návrh kterékoli dotčené strany se uznání rozhodnutí odepře: a) je-li takové uznání zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dožádaného členského státu; b) jestliže žalovanému, v jehož nepřítomnosti bylo rozhodnutí vydáno, nebyl doručen návrh na zahájení řízení nebo jiná rovnocenná písemnost v dostatečném časovém předstihu a takovým způsobem, který mu umožňuje přípravu obhajoby, ledaže žalovaný nevyužil žádný opravný prostředek proti rozhodnutí, i když k tomu měl příležitost; c) je-li rozhodnutí neslučitelné s rozhodnutím vydaným v dožádaném členském státě mezi týmiž stranami; d) je-li rozhodnutí neslučitelné s dřívějším rozhodnutím, které bylo vydáno v jiném členském státě nebo ve třetí zemi v řízení mezi týmiž stranami a v téže věci, pokud toto dřívější rozhodnutí splňuje podmínky nezbytné pro uznání v dožádaném členském státě, nebo e) je-li rozhodnutí v rozporu s : i) kapitolou II oddíly 3, 4 nebo 5, pokud je žalovanou stranou pojistník, pojištěný, osoba oprávněná z pojistné smlouvy, poškozený, spotřebitel nebo zaměstnanec, nebo ii) kapitolou II oddílem 6. Dle odstavce 2) uvedeného ustanovení při posuzování důvodů pro odepření uznání uvedených v odst. 1 písm. e) je soud, u kterého byl návrh podán, vázán zjištěným skutkovým stavem, na němž soud původu založil svou příslušnost. Dle odstavce 3) aniž je dotčen odst. 1 písm. e), příslušnost soudu původu nelze přezkoumat. Hledisko veřejného pořádku podle odst. 1 písm. a) nelze použít v případě pravidel pro určení příslušnosti. Dle odstavce 4) návrh na odepření uznání se podává v souladu s postupy stanovenými v pododdílu 2 a případně oddílu 4.

16. Dle článku 46 nařízení Brusel I bis se výkon rozhodnutí na návrh osoby, vůči níž je výkon navrhován, odepře, je-li dán některý z důvodů uvedených v článku 45.

17. Dle článku 47 odst. 1) nařízení Brusel I bis se návrh na odepření výkonu se podává u soudu, který byl daným členským státem oznámen Komisi podle čl. 75 písm. a) jakožto soud, u kterého se má návrh podávat. 2) Postup pro odepření výkonu se v rozsahu, v němž se na něj nevztahuje toto nařízení, řídí právem dožádaného členského státu. 3) Navrhovatel předloží soudu vyhotovení rozhodnutí a případně překlad nebo přepis rozhodnutí. Soud může upustit od požadavku na předložení dokumentů uvedených v prvním pododstavci, má-li je již k dispozici, nebo má-li za to, že je nevhodné požadovat po navrhovateli jejich předložení. V takovém případě může soud požadovat předložení dokumentů po druhé straně. 4) Strana, která podává návrh na odepření výkonu rozhodnutí vydaného v jiném členském státě, nemusí mít adresu pro doručování v dožádaném členském státě. Tato strana nemusí mít v dožádaném členském státě ani pověřeného zástupce, ledaže existuje povinnost mít takového zástupce bez ohledu na státní příslušnost nebo bydliště stran.

18. Dle článku 48 nařízení Brusel I bis soud rozhodne o návrhu na odepření výkonu neprodleně.

19. Dle článku 49 odst.1) nařízení Brusel I bis proti rozhodnutí o návrhu na odepření výkonu může kterákoli strana podat opravný prostředek.

20. Dle článku 52 nařízení Brusel I bis rozhodnutí vydané v některém členském státě nesmí být v žádném případě v dožádaném členském státě přezkoumáváno ve věci samé.

21. Podle § 17 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, dále též jen„ ZMPS,“ se ustanovení této hlavy použijí v řízeních o uznání a výkonu cizích rozhodnutí, v nichž se postupuje podle přímo použitelných předpisů Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, které vyžadují prohlášení vykonatelnosti.

22. Podle § 18 ZMPS požádá-li strana podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, aby o uznání bylo rozhodnuto ve zvláštním řízení, rozhodne soud rozsudkem o uznání. Jednání nemusí nařizovat.

23. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.9.2021 č.j. 20 Cdo 705/2021-1350 nařízení Brusel I bis zavedlo instituty odepření uznání a odepření výkonu rozhodnutí vydaného v jiném členském státě, přičemž, jak vyplývá z preambule nařízení Brusel I bis, smyslem těchto řízení je zajistit ochranu práv na obhajobu dotčené strany, neboť v případě výkonu cizího rozhodnutí již nevyžaduje prohlášení vykonatelnosti (čl. 39). Jak vyplývá z čl. 47 odst. 2 nařízení, řízení o odepření uznání rozhodnutí se řídí vnitrostátní úpravou dožádaného členského státu. Protože zmíněný druh řízení české vnitrostátní předpisy samostatně neupravují, je nezbytné přiměřeně aplikovat § 18 ZMPS, jenž se vztahuje na charakterem příbuzné řízení o uznání rozhodnutí a z něhož vyplývá, že soud rozhoduje rozsudkem a nemusí nařizovat jednání (srov. rovněž BŘÍZA, P., BŘICHÁČEK, T., FIŠEROVÁ, Z., HORÁK, P., PTÁČEK, L., SVOBODA, J. Zákon o mezinárodním právu soukromém. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 121). Tato úprava koresponduje s čl. 48 nařízení Brusel I bis, podle něhož soud rozhodne o odepření uznání či výkonu rozhodnutí neprodleně. S ohledem na uvedený požadavek soud prvního stupně toliko přihlédne ke znění návrhu a k obsahu návrhem dotčeného rozhodnutí, popř. k dalším listinným důkazům, načež vyhodnotí, zda je dán některý z důvodů, pro který lze odepřít uznání cizího rozhodnutí, nebo zda je třeba návrh zamítnout, rozhodne tedy bez nařízení jednání.

24. S ohledem na uvedené soud ve věci rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání a rozhodl na základě doložených listinných důkazů, přičemž dospěl k závěru, že návrh žalobkyně není důvodný a ve výroku I rozsudku jej zamítl. Soud k uvedenému závěru dospěl s odůvodněním, že nebylo dostatečně osvědčeno, prokázáno, tvrzení, že jsou splněny v návrhu žalobkyní tvrzené důvody uvedené v článku 45 odst. 1 písm. b) nařízení Brusel I bis, tedy že byl platební rozkaz vydán v nepřítomnosti žalobkyně, žalobkyni nebyl doručen návrh na zahájení řízení, žalobkyně nemá možnost využít opravný prostředek, který by vedl ke zrušení předběžné vykonatelnosti platebního rozkazu, institut platebního rozkazu v tomto pojetí je ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem ČR, zejména s ústavně zaručeným právem na spravedlivý proces, právně být slyšen a právem vyjádřit se k prováděným důkazům. Uvedená tvrzení nebyla dle soudu doloženými kopiemi listinných důkazů dostatečně osvědčena. Žalobkyně měla soudu doložit všechny listiny tvrzeného elektronického spisu, aby soud mohl komplexně posoudit proběhnuvší řízení u janovského soudu, komplexně posoudit, kdy byl podán návrh na vydání platebního rozkazu a s jakými důkazy, kdy byl tento návrh doručen žalobkyni, kdy bylo žalobkyni doručeno rozhodnutí ve věci samé, zda byl podán opravný prostředek. Rozkazní řízení je řízení specifické i dle české právní úpravy, návrh se doručuje žalovanému do vlastních rukou až s rozhodnutím samým, rozhoduje se na základě listinných důkazů bez slyšení účastníků řízení, žalovaný nemá možnost se před vydáním rozhodnutí vyjádřit, ale tuto možnost má následně v rámci opravného prostředku, jehož podáním se platební rozkaz ruší a v řízení je pokračováno v klasickým způsobem. Tvrzení žalobkyně, že v daném případě byl platební rozkaz vydán v nepřítomnosti žalobkyně tak nezakládá důvody k vyhovění návrhu na neuznání platebního rozkazu a odepření jeho výkonu v ČR. Žalobkyně tvrdí, že jí nebyl doručen návrh na zahájení řízení, avšak tento soudu předkládá jako důkaz. Žalobkyně tvrdí, že nemá možnost využít opravný prostředek, avšak v poučení je možnost podání opravného prostředku výslovně zmíněna. Žalobkyně nedokládá soudu, zda tuto možnost využila a jak následně postupuje [anonymizováno] soud ve věci samé.

25. Doložené důkazy tak soud hodnotí jako nedostatečné, neboť žalobkyně svá tvrzení neosvědčila.

26. Ve výroku II rozsudku soud rozhodl o nákladech řízení dle ustanovení § 142 opdst. 1 o.s.ř., když ve věci úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.