108 C 5/2025

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Davidovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 75 455 Kč s příslušenstvím a 16 728,44 Kč

I. Řízení se v části týkající se zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zaplacení částky , částka, , úroku ve výši 32,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení zastavuje.

II. Žaloba se v části týkající se zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částky , částka, , úroku ve výši 29,10 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím a , částka, s tím, že částka , částka, představuje novou dlužnou jistinu úvěru ve výši , částka, (zbývající výše původní dlužné jistiny , částka, a dlužný úrok ke dni zesplatnění , částka, ), smluvní pokutu ve výši , částka, a náhradu nákladů vzniklých s prodlením žalovaného ve výši , částka, , s tím, že příslušenství tvoří smluvní úrok ve výši 62,09 % od , datum, do , datum, a úrok ve výši 12,75 % od , datum, do zaplacení maximálně do částky , částka, a dále částka , částka, představuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do data vyhotovení žaloby, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, , když žalovaný řádně neplnil podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně vzala žalobu zpět v části týkající se zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zaplacení částky , částka, , úroku ve výši 32,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s tím, že požaduje smluvní úroky ve výši 29,10 %, když taková sazba je s ohledem na aktuální vývoj judikatury přiměřená, a s ohledem na toto snížení se snižuje i výše požadované smluvní pokutu, která nově činí , částka, .

4. Výrokem I. rozsudku proto soud v souladu s § 96 odst. 1, 2 a 4 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) zastavil řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby.

5. Soud k projednání věci nařídil jednání, k němu se žalovaný bez omluvy nedostavil, soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v jeho nepřítomnosti. Právní zástupkyně žalobkyně, která se k jednání dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Soud tomuto návrhu nevyhověl, neboť pro takový postup nebyly splněny zákonné podmínky dle §153a odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 99 odst. 1 a 2 o.s.ř., když přiznaný nárok by byl v hrubém nepoměru k případnému autoritativnímu rozhodnutí soudu, nadto by byl v rozporu s hmotným právem, a to s § 86 odst. 2 a § 122 odst. 2 a 4 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud proto přistoupil k dokazování, přičemž z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

6. Z výpisu ze Seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu je zřejmé, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry, jiné než na bydlení.

7. Z Předsmluvního formuláře ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši , částka, na dobu 48 měsíců s tím, že měsíčně bude splácet částku ve výši , částka, vždy do 14. dne v měsíci a celkově žalobkyni zaplatí , částka, , výpůjční úroková sazba činila 62,09 % ročně, předpokládaná výše RPSN byla 83,19 %.

8. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím fotokopie občanského průkazu, shromáždila také Základní informace o žalovaném, a to e-mail, telefonní číslo , tel. číslo, číslo bankovního účtu, na který odeslala kontrolní platbu ve výši , částka, s tím, že variabilní symbol této platby představoval podpisový kód pro poskytnutí spotřebitelského úvěru. O této skutečnosti žalovaného informovala SMS zprávou ze dne , datum, .

9. Při sjednávání úvěru žalovaný vyplnil Hodnocení klienta, v jehož rámci poskytl žalobkyni údaje o své osobě, kdy uvedl čistý měsíční příjem ve výši , částka, , a do pravidelných měsíčních výdajů zahrnul životní minimum ve výši , částka, a náklady na bydlení ve výši , částka, , s tím, že jeho rezerva tedy činí , částka, měsíčně. V rámci Prohlášení klienta deklaroval mimo jiné pravdivost poskytnutých údajů. Oba dokumenty podepsal kódem.

10. Z částečného výpisu z účtu žalovaného ze dne , datum, předloženého žalobkyní soud zjistil, že jsou v něm zachyceny mzdy žalovaného za měsíce květen, červen a září 2022 v průměrné výši , částka, měsíčně a příchozí platby v podobě nemocenské čerpané za období od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, .

11. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za část měsíce ledna 2022, a to od , datum, do , datum, , předloženého žalobkyní, soud zjistil, že žalovaný dne , datum, zaplatil pojištění v celkové výši , částka, , dne , datum, částky ve výši , částka, a , částka, s poznámkou „Alimenty“, téhož dne odeslal dvě platby na sběrný účet pro kreditní karty společnosti , právnická osoba, , jméno FO, ve výši po , částka, , téhož dne odeslal platbu ve výši , částka, na účet společnosti , jméno FO, bank!, platbu ve výši , částka, na účet společnosti Zonky.cz a platbu ve výši , částka, na účet společnosti , právnická osoba, ., a také platbu označenou jako „spl. úv. , tel. číslo, “ ve výši , částka, na účet společnosti , právnická osoba, . Ve výpisu je také uvedena informace o úvěrech ke dni , datum, s tím, že na úvěrovém účtu č. , hodnota, činí zůstatek nesplacené jistiny , částka, .

12. Z Výpisu záznamů v registru SOLUS soud zjistil, že žalovaný v něm nemá žádný záznam. Z Výpisu z registru NRKI soud zjistil, že žalovaný v něm dosáhl skóre 257, což odpovídá kategorii klientů I. - vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výši vyplacené částky, případně zamítán.

13. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, a z Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně schválila poskytnutí úvěru žalovanému ve výši , částka, s parametry odpovídající Předsmluvnímu formuláři. Návrh na uzavření smlouvy žalovaný podepsal kódem zaslaným formou SMS, rovněž tak dodatek č. , hodnota, k Návrhu ze dne , datum, v němž mimo jiné žádal, aby byla smlouva uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, odeslala na účet žalovaného částku ve výši , částka, .

14. Z Karty klienta soud zjistil, že žalovaný zasílal na účet žalobkyně splátky po , částka, pravidelně každý měsíc od prosince 2022 do září 2024 vyjma měsíce září 2023, celkem tak žalobkyni zaplatil , částka, .

15. Z výzev žalobkyně k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, je zjevné, že žalobkyně upozorňovala žalovaného na absenci některých splátek a vyzývala jej k jejich uhrazení. Dne , datum, oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala jej k zaplacení dlužné částky v celkové výši , částka, . Dne , datum, mu odeslala předžalobní výzvu.

16. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíce září, říjen a listopad 2022, které zajistil soud, bylo zjištěno, že žalovaný dne , datum, obdržel na svůj účet částku ve výši , částka, od žalobkyně. Dále bylo zjištěno, že žalovaný hradí měsíčně pojištění ve výši , částka, , zasílá platby s poznámkou „Alimenty“ ve výši průměrně , částka, měsíčně, splácí úvěry společnosti , právnická osoba, . s tím, že zůstatky na úvěrových účtech činily v měsíci září 2022 částky , částka, , , částka, a , částka, . Z jeho účtu také v předmětných měsících odcházely platby společnostem, poskytujícím úvěry či půjčky, a to , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., Kamali.cz, Zonky.cz či , jméno FO, !, jejich výše byla různá. Z výpisů je také zřejmé, že žalovaný čerpal půjčku od společnosti , právnická osoba, ., ve výši , částka, a zasílal kontrolní platby ve výši 0,1 nebo , částka, společnostem , právnická osoba, a , jméno FO, !.

17. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný požádal žalobkyni prostřednictvím předsmluvního formuláře a návrhu na uzavření smlouvy č. , hodnota, o úvěru ze dne , datum, o poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Žalobkyně vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného a dne , datum, návrh akceptovala a zavázala se poskytnout žalovanému na účet , částka, . Žalovaný se zavázal žalobkyni splatit poskytnutou částku ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, včetně sjednaného úroku ve výši 62,09 % ročně. Žalobkyně žalovanému úvěr poskytla na jeho účet dne , datum, . Žalovaný žalobkyni zaplatil 21 splátek po , částka, , celkem částku , částka, . Žalovaný následně nesplácel úvěr řádně a včas a žalobkyně jej zesplatnila. Se svými nároky se pak obrátila na soud, kdy po žalovaném požadovala nad rámec dlužné jistiny a úroků v důsledku prodlení žalovaného i smluvní pokuty a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením.

18. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

22. Při hodnocení aktivity žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného je třeba respektovat závěr Nejvyššího soudu učiněný v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 86 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Proto věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení spotřebitele o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje o příjmech, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně existuje i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva, a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , i Nejvyšší správní soud.

23. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitelem, je třeba - i s ohledem na shora uvedené -dovodit, že k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédne i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru by věřitel nezasáhl pouze do zájmů spotřebitele, nýbrž by zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz výše). Soud však zastává názor, že uvedené neznamená, že by byl povinen z úřední povinnosti zkoumat všechny skutečnosti, které by mohly mít za následek absolutní neplatnost právního úkonu. Soud sice musí zohlednit absolutní neplatnost, nikoli však vyhledávat důvody, které ji způsobují. Soud tedy k absolutní neplatnosti právního úkonu přihlíží z úřední povinnosti, avšak jen tehdy, jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Není-li konkrétní důvod absolutní neplatnosti v řízení tvrzen a ani jinak nevyjde najevo, není důvod, aby soud po takové okolnosti z vlastní iniciativy pátral a nahrazoval tak ve sporném řízení zákonem předpokládanou aktivitu účastníků řízení (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

24. V projednávaném případě žalobkyně v žalobě v obecné rovině uvedla, že úvěruschopnost žalovaného prověřila na základě dokladů a informací, které od něj získala, dále ověřila úvěrovou historii žalovaného v databázích SOLUS a NRKI, dále ověřila, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně přechozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání a prověřila platnost jeho dokladu totožnosti s tím, že obchodník jednající se žalovaným doporučil úvěr ke schválení. Na základě zjištěných údajů provedla tzv. scoring žalovaného a uzavřela, že volné zdroje žalovaného ke splácení úvěru jsou dostatečné a že je možné mu úvěr poskytnout. Soud žalobkyni vyzval, aby doplnila žalobu a vylíčila jaké konkrétní úkony při zkoumání úvěruschopnosti žalované učinila, k jakým zjištěním dospěla, jak tyto vyhodnotila, a k takto doplněným tvrzením označila důkazy. Žalobkyně na výzvu soudu zareagovala a uvedla, že vycházela z měsíčních příjmů žalovaného ve výši , částka, a celkových měsíčních výdajů žalovaného ve výši , částka, , volné zdroje žalovaného ke splácení po odečtení rezervy , částka, tedy zjistila ve výši , částka, . Připomněla, že žalovaný prohlásil pravdivost poskytnutých údajů, přičemž jím uvedené výdaje na živobytí v částce , částka, odpovídají zákonné výši životního a existenčního minima, částka , částka, představující náklady na bydlení se žalobkyni jevila adekvátní. Žalovaný v žádosti neuvedl žádnou vyživovanou osobu ani splátky jiných úvěrů či půjček, žalobkyně přitom oprávněně předpokládala, že jedná poctivě a pravdivě. Poukázala na zodpovědnost žadatele o úvěr uvést všechny rozhodné údaje, neboť ty tvoří základ pro určení úvěruschopnosti, neboť žalobkyně nemá ani možnost je všechny ověřit a zjistit a není tedy možné, aby veškerá odpovědnost za zjištění úvěruschopnosti šla k tíži žalobkyně.

25. Soud dospěl k závěru, že lze uzavřít, že žalobkyně náležitě zjistila příjmy žalovaného, ohledně jeho výdajů se ale spolehla na kusé, nevěrohodné a podle provedeného dokazovaní i rozporuplné údaje od žalovaného, když v hodnocení klienta žalovaný sice uvedl, že žádné děti s ním v domácnosti nežijí, podle výpisů z účtu ale platí pravidelně alimenty, které by měl ve svých výdajích zohlednit. Dále měly dle hodnocení klienta činit splátky dalších úvěrů, zápůjček apod. žalovaného částku , částka, měsíčně, ale podle výpisů z účtu splácel v době poskytnutí úvěru další úvěry nejen bankovní u společnosti , právnická osoba, . v nesplacené výši téměř , částka, , ale i nebankovní půjčky či úvěry u společností , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., Kamali.cz, Zonky.cz apod. Tyto skutečnosti museli být žalobkyni známy i z částečného výpisu z účtu žalovaného za měsíc leden 2022, který měla žalobkyně k dispozici a měla je při posuzování úvěruschopnosti zohlednit, resp. minimálně žalovaného s těmito zjištěními konfrontovat, dožádat se jejich aktuálnosti k okamžiku poskytování úvěru a upřesnit výdajovou stránku jeho hodnocení. Rovněž tak lze předpokládat, že žalovaný má i další pravidelné měsíční výdaje, např. na telefon (užívá tel. číslo), které žalobkyně nijak nezohlednila a od žalovaného údaje o těchto výdajích nevyžádala.

26. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, žalobkyně nedostála zákonnému požadavku s náležitou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když údaje, které měla od žalovaného k dispozici, nesprávně vyhodnotila, zejména nezohlednila skutečnosti plynoucí z částečného výpisu z účtu žalovaného, a proto je předmětná smlouva o úvěru neplatná. Proto by soud mohl žalovanému uložit pouze povinnost vrátit žalobkyni jen skutečně poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že podle žalobních tvrzení a důkazů žalovaný před podáním žaloby zaplatil žalobkyni částku ve výši , částka, , dospěl soud k závěru, že žalobu je třeba zamítnout, když skutečně poskytnutá jistina činila , částka, . Soud proto výrokem II. rozsudku žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení nárok.