11 C 177/2019

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Milanem Viragem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 408 949,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 195 665, 115 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 195 665, 115 Kč od 20. 10. 2018 do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 195 665, 115 Kč od 2. 5. 2017 do 19. 10. 2018 se zamítá.

III. Žaloba o zaplacení částky 213 283, 925 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 213 283, 925 Kč od 2. 5. 2017 do zaplacení se zcela zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně žalobou ze dne 4. 1. 2019 se původně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky celkem 408 949,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 2. 5. 2017 do zaplacení z titulu náhrady škody za zjištěný neoprávněný odběr elektřiny, který žalovaný prováděl na adrese [adresa žalovaného], a to ve výši 391 330,23 Kč při délce trvání neoprávněného odběru od 1. 7. 2015 (den předposledního pravidelného odečtu elektřiny) do 28. 11. 2016 (den kontroly provedené montérem a zabezpečení elektroměru před neoprávněnou manipulací), a z titulu úhrady nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru ve výši 17 618,81 Kč s odůvodněním, že kontrolou odběrného místa dne 7. 12. 2016 a následným znaleckým zkoumáním a přezkoušení elektroměru bylo zjištěno, že úřední značky, provozní značky a zabezpečovací značka výrobce jsou poškozené a zároveň na číselnících byly stopy svědčící o jejich násilném přetočení. Výše neoprávněně odebrané elektřiny byla stanovena jako rozdíl stavů mezi mechanickým číselníkem a stavem v registru vyčteným přes IR rozhraní, které je reálnou a skutečnou spotřebou elektřiny za shora uvedené rozhodné období. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti a této byly uhrazeny s tím, že jednotlivé náklady vyplývají ve stanovení celkové náhrady škody a z faktury dodavatelské společnosti, dále z výpisů bankovních účtů žalobce a dodavatelské společnosti a potvrzením pracovnice úseku financí a správy, jakož i z ceníku dodavatelské společnosti. Žalovaný ani zčásti žalobkyni škodu neuhradil, přestože mu bylo zasláno vyúčtování k náhradě škody ze dne 10. 4. 2017 a ani poté, kdy mu byla zaslána předžalobní výzva k plnění. V průběhu řízení žalobkyně podáním ze dne 14. 2. 2020 rozšířila žalobu o stanovení počátku a konce neoprávněného odběru elektřiny, a to za období od 7. 7. 2011 do 7. 12. 2016 s tím, že za toto období došlo k výraznému poklesu ve spotřebě elektrické energie oproti předchozímu období s tím, že odebraná elektřina v průměru 49 kWh na den za toto období je přibližně shodné jako za období původně žalované, a protože výše škody byla zjištěna jako skutečná výše neoprávněně odebrané elektřiny vyčtenou přes IR rozhraní, nemá rozsah období vliv na nárokovanou částku, když nelze ani s jistotou zjistit, v jakém období a kdy k neoprávněnému odběru došlo. Žalobce proto vychází z patrného poklesu elektrické energie již od 7. 7. 2011, které dokládá historickou tabulkou spotřeby elektrické energie. Soud návrh na změnu žaloby, za přítomnosti účastníků při jednání dne 4. 1. 2022, spočívající ve vymezení rozhodné skutečnosti – rozhodného období neoprávněného odběru elektřiny za období od 7. 7. 2011 do 7. 12. 2016, připustil.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl s tvrzením, že si není vědom, že by na odběrném místě na adrese [adresa žalovaného] docházelo k neoprávněnému odběru elektřiny a dále brojí proti stanovení výše škody s tím, že připustil, že z oznámení o neoprávněném odběru elektřiny byl srozuměn, že výše náhrady škody byla stanovena jako rozdíl mezi mechanickým číselníkem a stavem v registru vyčteným přes IR rozhraní ve výši 71 036 kWh. Dále žalovaný namítá, že předmětné měřidlo nepřezkoušela nezávislá osoba, nýbrž žalobkyně, údaje vyčtenými přes IR rozhraní nejsou zadokumentovány. Žalovaný rovněž namítá, že výše neoprávněného odběru elektřiny několikanásobně převyšuje cenu, za kterou byla žalovanému účtována elektřina v rámci běžného vyúčtování za období od 2. 7. 2015 do 7. 7. 2016 bez přihlédnutí k počtu a druhu elektrických spotřebičů napájených z předmětného místa, když v předmětném odběrném místě byla zároveň umístěna a provozována prodejna smíšeného zboží užívána, dle nájemní smlouvy, jinou osobou, kterou byla provozována podnikatelská činnost. Žalovaný potvrdil, že s dodavatelem elektřiny byl ve smluvním vztahu jako spoluvlastník nemovitosti, a to již od roku 1994, dle Smlouvy o odběru elektřiny a posléze jejich dodatků o změně této smlouvy.

3. Žalovaný v průběhu řízení vznesl námitku promlčení v částečném rozsahu uplatněného nároku vzniklé za období od 7. 7. 2011 do 3. 1. 2016, a to z pohledu subjektivní tak i objektivní promlčecí lhůty. Žalovaný rovněž až při závěrečném návrhu požadoval, aby soud zohlednil stanovení míry spoluodpovědnosti žalobkyně za vzniklou škodu s tvrzením, že pokud by žalobkyně jednala řádně a včas, prováděla kontrolu měřících zařízení ve lhůtě přiměřené, nemuselo dojít ke vzniku požadované škody či alespoň mohla co nejvíce omezit riziko vzniku škody na svém majetku, a tedy připuštění své objektivní odpovědnosti za vzniklou škodu.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav věci:

5. Dle žádosti žalobkyně ze dne 7. 12. 2016, protokolem o kontrole odběrného místa, oznámením o provedených prací, bylo zjištěno, že dne 7. 12. 2016 byla provedena kontrola v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], v němž byl odběratelem elektřiny žalovaný, a to elektroměru výrobního [číslo] se stavem VT [číslo] kWh, NT [číslo] kWh, který byl přelepený nepoškozenými přelepkami, kdy kryt byl zaplombovaný. Úřední značky na levé straně byly však přestřižené. Kontrola byla provedena za přítomnosti žalovaného. V odběrném místě byl namontován nový elektroměr výrobního [číslo] se stavem VT [číslo] kWh, NT [číslo] kWh. Dle osvědčení o přezkoušení původního elektroměru a dle zkušebního protokolu ze dne 12. 1. 2017 vyplývá, že toto měřidlo nesplňuje stanovené požadavky, neboť stavy počítadel nesouhlasí se stavy vyčtenými přes IR rozhraní a elektroměr nebyl zabezpečen úředními značkami dle schváleného typu, neboť úřední značky tak provozní značky byly poškozeny. Znaleckým posudkem vypracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [jméno] ze dne 6. 2. 2017 a zde založené fotodokumentace vyplývá, že předmětem znaleckého zkoumání byl elektroměr výrobního čísla [číslo], znalec konstatoval, že v důsledku neoprávněného zásahu do elektroměru došlo k neoprávněnému odběru elektřiny, neboť úřední značky, provozní značky a zabezpečovací značka výrobce jsou poškozené. Na obou číselnících se nachází stopy, které svědčí o jejich násilném přetočení. Z předložené fotodokumentace pořízené na DVD vyplývá, že den kontroly odběrného místa uvedené elektroměru byl skutečně stav VT a NT, jak uvedeno výše, přičemž se jedná o třífázový elektroměr 3 x 40 A, přičemž je umístěn na budově a je tedy veřejně přístupný. Z videozáznamu provedeného na druhém DVD vyplývá, že byla provedena demontáž shora uvedeného elektroměru, a to dne 7. 12. 2016, namontování nového elektroměru se stavem VT a NT, jak shora uvedeno, přičemž původní elektroměr byl přelepený nepoškozenými přelepkami a kryt byl zaplombovaný.

6. Připojeným spisem Policie ČR SKPV [obec] č. j. KRPU-52110/TČ-2017-040981 vyplývá, že na podnět žalobkyně o neoprávněném odběru elektřiny bylo provedeno policejní šetření a zde podaného úředního záznamu o vysvětlení žalovaným vyplývá, že skutečně je odběratelem elektrické energie v uvedeném odběrném místě, přičemž v místě odběru je prodejna potravin, kterou pronajímá třetí osobě, na uváděné odběrné místo žalovaný platí zálohy, kdy tyto mu platí nájemce a v souvislosti s vyúčtováním dochází k vzájemnému vyrovnání. V obchodě jsou umístěny chladicí boxy, lednice s osvícením a 80l bojler na teplou vodu. Z podaného vysvětlení třetí osoby, občana vietnamské národnosti, má soud za prokázáno, že tento je majitelem provozovny – večerky v uvedeném odběrném místě, tuto provozovna má v pronájmu od žalovaného. Smluvní vztah o dodávce elektřiny je uzavřen s žalovaným. Rozhodnutím policejního orgánu ze dne 14. 6. 2017 byla [anonymizováno] věc pro podezření ze spáchání [anonymizováno] činu krádeže odložena, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti oprávněné k zahájení [anonymizováno] stíhání. Z podaného odůvodnění tohoto rozhodnutí s odkazem na sdělení žalobkyně vyplývá, že registr elektroměru je pamětí elektroměru, do kterého se zaznamenávají naměřené údaje, a IR rozhraní je rozhraním, kde dochází pomocí optické sondy k přenosu dat mezi elektroměrem a přenosným terminálem. Při pravidelném odečtu se provádí pouze odečet číselníku elektroměru. Usnesením státní zástupkyně OSZ [obec] ze dne 12. 7. 2017 byla stížnost žalobkyně o odložení trestní věci zamítnuta pro její nedůvodnost.

7. Ze sdělení společnosti [právnická osoba], ze dne 22. 2. 2022 vyplývá, že žalovanému zajištovala dodávku elektřiny do shora uvedeného odběrného místa [právnická osoba] s tím, že k 1. 12. 2015 smluvní vztah přešel na společnost [právnická osoba], a z předložených dohod o změně smlouvy o dodávce elektřiny vyplývá změna původní smlouvy [číslo] s účinností od 2. 5. 2019 ohledně prodloužení smlouvy na dobu 2 let, tedy v délce 24 měsíců, a posléze od 1. 5. 2015 rovněž s prodloužení smlouvy na 24 měsíců.

8. Z výpovědi žalovaného vyplývá, že byl přítomen u kontroly odběrného místa, kdy byl odmontován původní elektroměr a namontován nový, žalovaný nebyl srozuměn, že se spotřeba elektroměru měří tzv. IR rozhraním. Je spoluvlastníkem domu, ve kterém nachází odběrné místo, a z jeho výpovědi rovněž vyplývá, že již dlouhodobě je v tomto době umístěna provozovna s prodejem smíšeného zboží, kterou provozuje občan vietnamské národnosti a provozovny v minulosti měl tento majitel i akumulační kamna, které byly již odstraněny v roce 2010 a další elektrická zařízení, a to chladící pulty, mrazící pulty, bojler i chladicí box. Má za to, že výměna elektroměru byla ve skutečnosti provedena opakovaně, ovšem neví kdy, bylo to několik let před dnem zjištění neoprávněného odběru.

9. Z přednesu žalobkyně vyplývá, že ji není známo, že by byla provedena demontáž elektroměru před daným zjištěným neoprávněným odběrem a po tomto zjištění, tedy po dni 7. 12. 2016, učinila opatření k odstranění poškozeného elektroměru jeho výměnou.

10. Žalobkyně prokázání úhrady nákladů vynaložených na zjištění neoprávněného odběru i po poučení dané soudem dokládá toliko sdělení o tom, že tyto náklady byly vyčísleny, nikoliv i uhrazeny a z důkazů, které byly v průběhu řízení soudu doloženy, nevyplývá rozhodná skutečnost o úhradě celkové částky 17 618,81 Kč Tyto náklady jsou vyčísleny až fakturou [číslo] ohledně vyčíslení celkové náhrady škody včetně škody za neoprávněný odběr elektřiny v celkové výši 408 949,04 Kč, které bylo ze dne 10. 4. 2017 a splatné 1. 5. 2017. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k zaplacení této dlužné částky ve lhůtě do 10 dnů od vystavení této výzvy s tím, že za zaslání této listiny bylo prokázáno podacím archem České pošty.

11. Z předložené tabulky historie spotřeb na daném odběrném místě žalobkyní vyplývá, že zde uvedená spotřeba v období od 8. 7. 2011 do 7. 12. 2016 se týká spotřeby elektroměru výrobního [číslo] nikoliv elektroměru výr. [číslo]. Z předložených pravidelných vyúčtování za odběr elektřiny předložené žalovaným za období od 1. 7. 2014 do 4. 7. 2017 vyplývají průměrné denní spotřeby elektřiny 40,07 Kč, 114,08 Kč a 64,94 Kč.

12. Dle cenového rozhodnutí ERÚ vyplývá pro rok 2015 cena 5, [číslo] Kč/kWh včetně ceny daně z elektřiny a 21 % DPH.

13. Z výpovědí svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] nevyplývají žádné relevantní skutečnosti pro posouzení tvrzení účastníků, když tito svědci shodně uvedli, že si na konkrétní okolnosti zjištění neoprávněného odběru elektřiny, s ohledem na uplynutí času, nevzpomínají. Pouze z výpovědi svědky [celé jméno svědka] obecně vyplývá, že tento jako zaměstnanec společnosti [právnická osoba], prováděl kontroly odběrných míst, dle zadání žalobkyně, v případě poškození elektroměru či porušení plomb se zjištěný stav zaznamenal do záznamu o provedené kontrole. Elektroměry se poté zasílají k přezkoušení k odbornému vyjádření.

14. V průběhu řízení byly návrhy účastníků na provedení důkazů výslechem svědka s technickou znalostí s IR rozhraním bez specifikace jména, zprávou společnosti [právnická osoba], o pravidelném vyúčtováním elektřiny za dobu 10 let zpětně, místním ohledáním, projektovou dokumentací k nemovitosti, ve kterém se odběrné místo nachází, vypracováním znaleckého posudku ke stanovení výše skutečné škody a výslechem svědka občana vietnamské národnosti - provozovatele večerky, zamítnuty, neboť je soud s ohledem na shora uvedené závěry skutkového stavu věci dosud provedenými důkazy považoval za nadbytečné. Ohledně svědka občana vietnamské národnosti ostatně soud čerpal z jeho uvedených tvrzení, a to z úředního záznamu o podaném vysvětlení ke skutečnostem, shora uvedených.

15. Odpovědnost za škodu vzniklou neoprávněným odběrem elektrické energie je pojímána jako objektivní s tím, že základ nároku nebo náhradu škody dodavatele proti jeho odběrateli a jeho výše se neřídí obecnými ustanoveními občanského zákoníku o náhradě škody, nýbrž podle zvláštního právního předpisu, a to zák. č. 458/2000 Sb. - energetického zákona, který je ve vztahu k občanskému zákoníku speciální normou.

16. Podle § 51 odst. 1 písm. e) bod 3 energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr měření měřícím zařízení, které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zařízení proti neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřícího zařízení.

17. Dle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala elektřina povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu, na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněně odebrané elektřiny.

18. Dle ust. § 9 odst. 1 a odst. 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. při neoprávněném odběru elektřiny urči množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny podle odst. 1 nebo vypočtené podle odst. 8 cenami podle cenového rozhodnutí [anonymizováno] regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, ceny za služby distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/mWh a kde se v síti NT použije sazba CO2d nebo D02 kategorie odběru elektřinu a z DPH a daně z elektřiny.

19. Dle ust. § 106 odst. 1, 2 o. z. účinného do 31. 12. 2013 právo na náhradu škody se promlčí za 2 roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za 3 roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za 10 let ode dne, kdy vznikla škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

20. Dle ust. § 609 obč. zák. účinného od 1. 1. 2014, § 619 citovaného zákona obč. zák. a § 629 odst. 1 citovaného obč. zák. nebylo-li právo vykonáno v promlčení lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Jedná-li se o právo vymahatelné u orgánů veřejné moci, začne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Promlčecí lhůta trvá 3 roky.

21. Dle ust. § 2953 odst. 1 o. z. účinného od 1. 1. 2014 z důvodu zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na tom, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, kterou škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.

22. Soud posoudil shora uvedená skutková zjištění podle citovaných ustanovení právních předpisů a dopěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok je toliko z části oprávněn.

23. Soud má za prokázáno, že žalovaný odebíral z distribuční soustavy elektřinu v odběrném místě shora uvedeném. Při kontrole v odběrném místě žalovaného dne 7. 12. 2016 bylo zjištěno poškození úřední značky a provozní plomby elektroměru. Elektroměr byl demontován z odběrného místa a opatřen bezpečnostními přelepkami, byl dále podroben znaleckému zkoumání, jehož výsledkem bylo zjištění, že na obou číselnících se nacházejí stopy, které svědčí o násilném přetočení číselníků a úřední značky, provozní značky a zabezpečovací značka výrobce jsou poškozené, jakož i přezkoušení elektroměru v autorizovaném meteorologickém centrum. Tímto má soud za prokázáno, že docházelo k neoprávněnému odběru elektřiny, a protože elektroměr výrob. [číslo] měl zbudován registr přes IR rozhraní, tedy paměťový čip, který kontrolně zaznamenává skutečnou spotřebu elektrické energie, byla náhrada škody při neoprávněném oděru elektřiny množství skutečně neoprávněně odebraným množstvím elektřiny, na základě změřených údajů o neoprávněném odběru. Zásah do mechanického číselníku, a to jeho přetočením, způsobil změnu fakturačních údajů, nemající vliv na počet kWh načtených na tomto paměťovém čipu. Žalobce původně vycházel z doby trvání neoprávněného odběru ze dne nikoliv posledního, ale předposledního periodického odečtu, tj. od 1. 7. 2015 do 28. 11. 2016 s počátečním stavem výše uvedeného elektroměru ve VT [číslo] kWh a NT [číslo] kWh a koncovém stavu poté VT [číslo] a NT [číslo] kWh. Tedy požadovaná částka za neoprávněný odběr vychází z výpočtu (232 229,0 kWh – 186 240,0 kWh) + (130 929,0 kWh – 105 882,0 kWh) vynásobenou výší podle cenových rozhodnutí [anonymizováno] regulačního úřadu, když tato cena za kWh při neoprávněně odebrané elektřině pro domácnost za rok 2015 činí 5, [číslo] Kč/kWh, tj. 391 330,23 Kč.

24. Jak shora uvedeno žalobce rozšířil žalobu týkající se období počátku neoprávněného odběru elektřiny a to již od 7. 7. 2011 do dne zjištění neoprávněného odběru, tedy do 7. 12. 2016 s tvrzením, že z tabulky historie spotřeb vyplývá výrazný pokles ve spotřebě energie, a to oproti předchozímu období, přičemž zůstává žalovaná částka stejná, neboť rozsah období nemá vliv na nárokovanou částku vzhledem k tomu, že výše neoprávněně odebrané elektřiny vyčtená přes IR rozhraní je skutečnou zjištěnou výší.

25. Jak bylo zjištěno z provedeného dokazování, žalobce však neprokázal celkovou výši nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru pro absenci listinných důkazů, která by prokázala zaplacení částek v souvislosti s úhradou jednotlivých nákladů, které jsou sepsány ve stanovení celkové náhrady škody.

26. Žalovaný v průběhu řízení na svoji obranu obsáhle argumentoval, jeho obrana byla shledána z části důvodnou, zejména ohledně námitky promlčení, ovšem z části byla soudu vyvrácena a z části právně nerelevantní.

27. Je nepochybné, že námitka promlčení byla vznesena žalovaným, na základě skutečnosti, že žalobce vymezil dobu neoprávněného odběru již od 7. 7. 2011, když původně v žalobě toto období stanovil od předposledního dne pravidelného vyúčtování elektřiny, a to od 1. 7. 2015. Žaloba v této věci napadla dne 4. 1. 2019, a tedy má soud za to, že objektivní promlčecí lhůta tříletá plynula ode dne vzniku škody, tedy od 7. 7. 2011 do 6. 7. 2014 a posléze od 7. 7. 2014 do 3. 1. 2016, proto nárok na náhradu škodu vzniklý za období od 7. 7. 2011 do 3. 1. 2016 je promlčena, proto právně významné posouzení rozhodného období neoprávněného odběru elektřiny je od 4. 1. 2016 do 7. 12. 2016. Nikterak však vymezené rozhodné období nemůže mít vliv na skutečnou výši neoprávněného odběru, když tato výše je stanovena na skutečném neoprávněném odběru vyčtené přes IR rozhraní a stavem na mechanickém číselníku elektroměru výr. [číslo] to ve výši, jak shora uvedeno. Soud je toho názoru, shodně jako žalobkyně, že rozsah období nemá vliv u zjištěné skutečné výše neoprávněně odebrané elektřiny, a to i přes rozšíření žaloby, kdy tato nárokovaná částka zůstává stejná. Námitka žalovaného, že nebylo prokázáno, že by to byl on, kdo neoprávněně odebíral elektřinu, je vyvrácena jím samotným i z předložených listin, dohodami o změně dodávky elektřiny, ze kterých vyplývá, že to byl žalovaný, kdo byl odběratelem ve stanoveném odběrném místě, tento rovněž platil zálohy a žalovaný uzavřel rovněž smluvní vztah s třetí osobou o nájmu nebytového prostoru. Objektivní odpovědnost za vzniklou škoda dána žalovanému i jeho věcnou aktivní legitimací. Námitky žalovaného o způsobu a rozsahu výše neoprávněného odběru elektřiny jsou právně nerozhodné, když v dané věci byla zjištěna skutečná spotřeba elektřiny přes IR rozhraní, tj. škoda nebyla vypočtena jako fiktivním, a to způsobem upravených v § 9 odst. 2 vyhl. č. 82/2011 Sb., tedy případy, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny, proto je právně nerelevantní vycházet z požadavku nálezu Ústavního soudu ČR I US 668/ 2015 (institut škody plnící funkci kompenzační a preventivní s požadavkem, aby výše škody neměla být sankcí za neoprávněný odběr).

28. Soud naopak shledal specifické okolnosti případu, pro které by bylo třeba výši náhrady škody snížit, která se může uplatnit v případě náhrady škody způsobené odběratelem dodavateli v důsledku neoprávněného odběru elektřiny, neboť právní úprava energetického zákona žádnou zvláštní úpravu spoluúčasti poškozeného na vzniklé škodě neobsahuje. V projednávané věci má soud za prokázáno nečinnost žalobkyně za situace, kdy škoda již vznikla v době mnoho let před škodou uplatněnou původní žalobou, tedy před 1. 7. 2015. Při zvýšených nárocích obecné prevenční povinnosti, tedy zejména provádění kontrolních měření, když v době přiměřené k okolnostem případu, žalobkyně nepřijala žádná opatření, která by tento protiprávní vztah odstranila. Porušení této povinnosti tedy představuje spoluúčast poškozeného na vzniklé škodě způsobené neoprávněným odběrem elektřiny. Je zde i zvýšená odpovědnost pracovníků poškozené za řádně prováděnou práci plynoucí rovněž minimálně z obecných ustanovení o přecházejících škodách, kdy z protokolu o kontrole odběrného místa ani z doplněné žádosti o přezkoumání elektroměru například nevyplývá množství a název elektrospotřebičů užívaných v odběrném místě. Každý je proto povinen zachovávat takový stupeň pozornosti, který lze po něm vzhledem ke konkrétní, časové, místní situaci požadovat a který je objektivně posuzováno, je způsobilý zabránit a alespoň co nejvíce omezit riziku vzniku škod na životě, zdraví či majetku (viz rozsudek NS ČR 23 Cdo 202/2020 Sb.) Soud má za to, že poměr 50 % podílů obou účastníků řízení na vzniklé škodě z titulu neoprávněného odběru elektřiny se mu jeví přiměřeným a spravedlivým řešením daného případu. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku jedné poloviny z nárokované částky, tj. 195 665, 115 Kč (391 330,23: 2) se zákonným úrokem z prodlení z této dlužné jistiny, nikoliv ode dne následujícím po splatnosti vyúčtování škody z neoprávněného odběru, ale po uplynutí stanovené 10ti denní lhůty od vystavení předžalobní výzvy, tedy dnem 20. 10. 2018 do zaplacení. Ve zbývající části, co do požadovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 2. 5. 2017 do 19. 10. 2018 proto soud žalobu zamítl, jakož ve zbývající části uplatněného nároku na náhradu škody zahrnující škodu z neoprávněného odběru elektřiny a z náhrady nákladů vynaložených na jeho zjištění, u tohoto nároku z důvodu důkazní nouze žalobkyně pro prokázání výše plnění.

29. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla pouze částečný úspěch a tento vyvážil neúspěch.

30. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem.