11 C 23/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Milanem Viragem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni celkem částku 1 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 500 Kč od datum do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, tuto k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta sídlem Národní číslo, obec a číslo, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala žalobou ze dne datum vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 1 524 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná se dne datum v prostředku městské hromadné dopravy provozovaném žalobkyní neprokázala platným jízdním dokladem a vznikla ji tak povinnost zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč a jízdného ve výši 24 Kč. K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, když na výzvu soudu ze dne datum se účastníci ve lhůtě stanovené nevyjádřili. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaná se dne datum neprokázala v dopravním prostředku městské hromadné dopravy provozovaném žalobkyní (tramvaj linka číslo veřejné hromadné dopravy) jízdním dokladem kontrolorovi žalobkyně, přičemž výše přirážky v případě, že se cestující nemůže prokázat platným jízdním dokladem, činila 1 500 Kč a jízdné 24 Kč Celkem tedy činí dluh 1 524 Kč. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni neuhradila ani poté, kdy ji byla zaslána předžalobní výzva ze dne datum, soud proto žalobě zcela vyhověl. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce dle § 2550 o. z., dle § 18 a) odst. 2 písm. č.) zák. č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů a dle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. o drahách ve znění pozdějších předpisů a dle Smluvních přepravních podmínek žalobce a tarifu anonymizováno integrované dopravy a dospěl k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok je po právu a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč s příslušenstvím, tedy se zákonným úrokem z prodlení, když žalovaná se ocitla v prodlení dnem následujícím po dni provedené přepravní kontroly tedy dnem datum, a to za užití ust. § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč, tedy 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) dle ustanovení § 14 b odstavce 1 písmena c) bod 1 vyhlášky č. 120/2014 Sb., když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, tedy 300 Kč dle ustanovení § 14 b odstavce 5 písmena a) citované vyhlášky a 21 % DPH z částky 900 Kč, tedy 189 Kč Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. Protože byla žalobkyně v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či nařízení exekuce.