11 C 230/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Milanem Viragem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem anonymizována dvě slova číslo , PSČ obec - část obce o zaplacení 10 616,78 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 10 616,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 216,78 Kč od 17. 7. 2020 do 26. 8. 2020, z částky 14 216,78 Kč od 27. 8. 2020 do 8. 10. 2020, z částky 13 016,78 Kč od 9. 10. 2020 do 9. 11. 2020, z částky 11 816,78 Kč od 10. 11. 2020 do 11. 1. 2021, z částky 10 616,78 Kč od 12. 1. 2021 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku 7 479,2 Kč, tuto k rukám doc. JUDr. Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení], Ph.D., advokátky sídlem [adresa], to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 31. 5. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 10 616,78 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje náhradu škody, kterou jí měl žalovaný ad 2 způsobit neoprávněným odběrem elektřiny v odběrném místě [ulice a číslo], [obec], která byla žalovanému ad 2 vyúčtována fakturou [variabilní symbol] ze dne 25. 6. 2020, splatná dne 16. 7. 2020 s tím, že žalovaná ad 1. dle písemné dohody ze dne 2. 10. 2020 přistoupila k dluhu a k jeho úhradě ve splátkách s tím, že dluh ve výši 10 616,78 Kč uznala co do důvodu i výše. K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, pokud se ve lhůtě stanovené soudem nevyjádří. V dané věci žalobce vyslovil souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podáním ze dne 17. 9. 2021 a žalovaní se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud předpokládal, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav věci: Při kontrole odběrného místa, shora uvedeného, pracovníky společnosti [právnická osoba], která na základě plné moci ze dne 12. 5. 2014 byla zmocněna k provádění kontrol odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny, včetně zamezení jejich pokračování, byl dne 19. 6. 2020 kontrolou [číslo] zjištěn neoprávněný odběr energie pracovníky s tím, že byl zjištěn odběr elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny, když dne 11. 3. 2020 byla ze strany obchodníka v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Smlouva na distribuci elektřiny byla administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot k 11. 3. 2020 VT 5 903 kWh a stav elektroměru při demontáži byl VT 6 797 kWh, celková doba trvání neoprávněného odběru byla 100 dní. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je pak rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru. Tyto skutečnosti má soud za prokázané protokolem o neoprávněném odběru elektřiny, oznámením o výsledku kontroly odběrného místa. Fakturou [číslo] ze dne 25. 6. 2020, splatná dne 16. 7. 2020, žalobkyně žalovanému vyúčtovala náhradu škody za dobu trvání neoprávněného odběru v odběrném místě, shora uvedeném, a to v celkové výši 16 216,78 Kč, která sestává z výše škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 5 108,98 Kč včetně DPH a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 11 107,80 Kč včetně DPH, vyúčtované fakturou ze dne 20. 7. 2020 [číslo] které představují paušální náhradu za veškerou činnost nezbytnou ke zjištění a prokázání neoprávněného odběru. Úhrada této částky dodavatelské společnosti vyplývá z bankovního výpisu žalobkyně. Výpočet škody za neoprávněný odběr elektřiny vyplývá z příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a vychází z rozdílu stavů množství neoprávněně odebrané elektřiny mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru, tedy (6 797 kWh – 5 903 kWh) x z ceny dle ceníku za jednu kWh v daném období, tj. 5, [číslo] Kč/kWh, tj. 5 108,98 Kč. Žalovaná ad 1 dle písemné dohody ze dne 2. 10. 2020 přistoupila k dluhu a o splátkách způsobené škody, přičemž dluh uznala co do důvodu i výše. Dle této dohody se tedy zavázala za dlužníka uhradit peněžitý dluh. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce podle ustanovení § 51 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. a § 13 – 15 vyhlášky č. 51/2006 Sb. o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění pozdějších předpisů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když žalovaný způsobil žalobkyni škodu tím, že neoprávněně odebíral elektřinu z důvodu porušení cejchovních plomb elektroměru, přičemž byl zjištěn vyšší stav než který byl zaznamenán v době odpojení odběrného místa a tato skutečnost svědčí o svévolném připojení, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy a ve vztahu k žalované ad 2 dle ustanovení § 1892 občanského zákoníku. Žalovaní ani částečně zbývající dlužnou částku neuhradili, přestože jim byla zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne 7. 5. 2021, jak vyplývá z podacího archu České pošty, s.p. Před podáním žaloby žalovaný částečně uhradil z původního dluhu ve výši 16 216,78 Kč částku 5 600 Kč. Proto zbývá k úhradě dlužná částka 10 616,78 Kč. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud žalobě za užití shora citovaných ustanovení uvedené vyhlášky o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, zcela vyhověl. Protože jsou žalovaní se splněním závazku v prodlení, a to dnem následujícím po splatnosti vyúčtování náhrady škody, má žalobkyně vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o peněžité plnění, právo požadovat po žalovaných i úrok z prodlení. Proto soud v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o. z. uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení ve výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. v platném znění a to dnem 17. 7. 2020 do zaplacení. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudního poplatku z návrhu ve výši 800 Kč a z nákladů právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní pomoci po 1 540 Kč, tj. 4 620 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis návrhu), dle ust. § 7 bod 5 AT, 3 RP po 300 Kč, tj. 900 Kč, dle ust. § 13 odst. 3 AT a 21 % DPH z částky 5 520 Kč, tj. 1 159,2 Kč Celkem náklady řízení proto činí 7 479,2 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem.