11 C 230/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Milanem Viragem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno s.r.o., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno 330, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o úpravě stavby

I. Žaloba, aby žalovaná, jakož to vlastník pozemku parc. č. 1086/2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, a pozemku parc. č. 1086/3, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota, pro katastrální území adresa, byla povinna opravit okapový žlab umístěných na garážích na pozemku parc. č. 1086/2 a pozemku parc. č. 1086/3 v katastrálním území adresa, a to tak, aby došlo k zamezení vtékání dešťové vody na pozemek parc. č. 1086/1, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova s č. p. 2419, jiná st., zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota, pro katastrální území adresa, ve vlastnictví žalobkyně, a to do 20 kalendářních dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám tituly před jménem jméno FO, advokáta se sídlem adresa, adresa jméno FO, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala vůči žalované, jakož to vlastníku pozemku parc. č. 1086/2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, pozemku parc. č. 1086/3, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota, pro katastrální území adresa, povinnosti opravit okapový žlab umístěných na garážích na pozemku parc. č. 1086/2 a pozemku parc. č. 1086/3 v katastrálním území adresa, a to tak, aby došlo k zamezení vtékání dešťové vody na pozemek parc. č. 1086/1, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova s č. p. 2419, jiná st., zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota, pro katastrální území adresa, ve vlastnictví žalobkyně, a to do 20 kalendářních dnů od právní moci rozsudku s odůvodněním, že z nemovitostí žalované dochází ke stékání dešťové vody, a to z okapového žlabu, umístěného na garážích situovaných na nemovitostech žalované na nemovitostech žalobkyně, neboť na okapovém žalobu garáží žalované chybí napojení okapového žlabu a jeho vyústění mimo nemovitost žalobkyně.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tvrzením, že je držitelem práva odpovídajícímu právu služebnosti okapu k předmětným nemovitostem, tedy právu odpovídajícímu věcnému břemeni svodu dešťové vody, a to poctivou držbou zakládající vydržení, a tedy ji náleží právo služebnosti okapu, dle převodu vlastnictví uvedených nemovitostí ze společnosti právnická osoba, jako právního předchůdce žalované, a to nejméně po dobu 20 let. Dále žalovaná poukazuje na skutečnost, že na pozemky žalobce je odváděna voda i z jeho nemovitostí, a to z části střechy přímo napojené na garáže žalované. Dále žalovaná má za to, že vzhledem k umístění garáží a konstrukcí střechy není možný jiný způsob odvádění vody, a to na pozemní komunikaci, neboť toto by bylo v rozporu se zákonem o pozemních komunikacích.

3. Na základě shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti:

4. Ze shodných tvrzení účastníků vyplynulo, jakož i výpisem z katastru nemovitostí, že žalobkyně je vlastníkem shora uvedeného pozemku parc. č. 1086/1, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je jiná stavba č. p. 2419 a žalovaná je vlastníkem nemovitostí pozemků parc. č. 1086/2 a 1086/3, zastavěné plochy a nádvoří, jejíž součástí jsou stavby bez čp/če, garáže, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota pro k. ú. adresa, obec adresa, a na listu vlastnictví č. hodnota pro k. ú. adresa, obec adresa.

5. Stavební dokumentací, rozhodnutím právnická osoba v Teplicích ze dne datum, o povolení do trvalého užívání a se souhlasem ke stavbě garáží vydané Státním statkem adresa dne datum, vyplývá svolení příslušného státního orgánu s výstavbou předmětných garáží, tehdy umístěné na parc. č. hodnota ve dvoře domu č. p. 45, tehdy ulice Leninova v Teplicích. Z technické zprávy nevyplývá umístění okapů a napojení okapového žlabu na střeše garáží a jeho vyústění mimo uvedenou nemovitost.

6. Předloženou fotodokumentací žalobkyní vyplývá, že na okapovém žlabu garáží žalované chybí napojení a jeho vyústění mimo nemovitost žalobkyně, přičemž dešťová voda je vedena do umístěného barelu.

7. Výpisem z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že právní předchůdce žalované právnická osoba. nabyl do svého vlastnictví pozemky parc. č. 1086/2 a parc. č. 1086/3, jehož součástí jsou stavby bez čp/če garáže, dle prohlášení vkladatele o vkladu do základního jmění této právnické osoby ze dne datum s právními účinky vkladu práva ke dni datum.

8. Kupní smlouvou ze dne datum, shora jmenovaný právní předchůdce, jako prodávající, převedl mj. i uvedené nemovitosti, a to shora citované pozemky se shora uvedenými stavbami – garáží, do vlastnictví žalované, jako kupující, s prohlášením smluvních stran, že na předmětu svého převodu neváznou mj. žádná věcná břemena. Zápis vlastnictví žalované do katastru nemovitostí byl proveden dle návrhu na vklad práva ze dne datum.

9. V souvislosti s tvrzením žalobkyně bylo provedeno místní ohledání dne datum, ze kterého bylo zjištěno, že skutečně na okapovém žlabu chybí napojení a jeho vyústění mimo nemovitost žalobkyně a dešťová voda tedy stéká na pozemek žalobkyně do zde umístěného barelu. Rovněž je patrné, že na pozemky žalobce je odváděna voda i z nemovitosti žalobce, a to z části střechy na nemovitosti žalobce přímo napojené na garáže žalované. Dále z fotodokumentace pořízené při místním ohledání vyplývá, že okapový žlab není zaslepen a je zde možnost svodu dešťové vody na přilehlou komunikaci.

10. Vyjádřením Magistrátu města adresa, odbor dopravy, ze dne datum, bylo potvrzeno, že správní úřad nemá námitky k zaústění svodu okapu z předmětných garáží do adresa v Anonymizováno, ve které se nachází dešťová kanalizace Statutárního města adresa.

11. Prohlášením jméno FO ze dne datum soud zjistil, že tento potvrzuje, že v rozhodném období byl jednatelem společnosti právního předchůdce žalované a že takto umístěné okapy na garážích bez zaústění svodu okapu a svodu dešťové vody na pozemek žalobkyně zde existoval od doby, kdy nemovitosti byly zakoupeny právním předchůdcem žalobce. Proti způsobu svedení dešťové vody nebylo ničeho namítáno a právní předchůdce žalované měl za to, že se jedná o dlouhodobý a trvalý stav založení před nabytím vlastnictví nemovitostí právním předchůdcem žalované.

12. Výzvou k zamezení stékání dešťové vody a výzvou k opravě garáží ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou k opravě okapového žlabu na garážích a k řádné údržbě garáží s ohledem na jejich dlouhodobé nevyhovující technický stav, a to do datum.

13. Z výslechu svědka jméno FO vyplývá nabytí vlastnictví právním předchůdcem žalované společnosti právnická osoba či v roce 2000 či 2001 s tím, že asi v roce 2002 došlo k prodeji nemovitostí firmě žalované. Okapové svody již při prodeji žalované byly v původním stavu, neprováděli se žádné úpravy, nebyl řešen svod dešťové vody z garáží.

14. Z účastnického výslechu jednatele žalované jméno FO vyplývá, že skutečně nemovitosti byly ve vlastnictví shora uvedeného právního předchůdce žalované, která nemovitosti vlastnila již od 90. let minulého století, odtok dešťové vody z garáží byl vyspárován ze střechy do nemovitosti – zahrady žalobkyně, přičemž byl okap sveden do sudu. Žalovaná neprováděla žádné stavební úpravy nemovitostí ani opravu okapů. Jednatel uvedl, že okapy byly ve stejném stavu jako v době, kdy nemovitosti – garáže žalovaná kupovala. Žalovaná neřešila svod dešťové vody na cizí pozemek.

15. Dle ust. § 1257 odst. 1 o. z. věc může být zatížena služebnictvím, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

16. Dle ust. § 1260 odst. 1 o. z. služebnost se nabývá mj. i vydržením po dobu potřebnou vydržení vlastnického právo k věci, která má být služebností zatížena.

17. Dle ust. § 990 odst. 1 o. z. držbu lze nabýt bezprostředně tím, že se jí držitel ujme svou mocí se držba nabývá v rozsahu, jakým se ji držitel skutečně ujal.

18. Dle ust. § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

19. Dle ust. § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

20. Dle ust. § 1270 odst. 1, 2 o. z. kdo má služebnost okapu má právo svádět dešťovou vodu ze své střechy na cizí nemovitou věc buď volně nebo ve žlabu; svou střechu smí zvýšit jen tehdy, neztíží-li tím služebnost. Kdo má služebnost okapu, musí svodní žlab, byl-li zřízen, udržovat v dobrém stavu. Také musí, napadne-li mnoho sněhu, sníh včas odklidit.

21. Dle ust. § 1263 o. z. oprávněná osoba nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena, užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen, je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet.

22. Soud věc právně posoudil podle citovaných ustanovení občanského zákoníku a podle judikatury dopadající na projednávanou věc (usnesení Nejvyššího soudu ČR spisová značka). Z provedených důkazů má soud za nesporné, že žalovaná je vlastníkem shora uvedené nemovitosti pozemku parc. č. 1086/1 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s č. p. 2419 – jiná stavba a žalovaná je vlastníkem nemovitostí shora uvedených, a to pozemků parc. č. 1086/2 a parc. č. 1086/3 – u obou zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí jsou stavby – garáže bez čp/če. Mezi účastníky není rovněž sporné, že dešťová voda stéká na pozemek žalobkyně z okapového žlabu umístěného v rohu garáže, neboť zde chybí další napojení okapového žlabu a svedení dešťové vody mimo pozemek žalobkyně a tato skutečnost je zřejmá i z pořízené fotodokumentace žalované a z provedeného místního ohledání, z něhož soud zjistil, že na pozemek žalobkyně je rovněž odváděna voda z garáží žalované, a to z části střechy na nemovitosti žalobkyně přímo napojené na garáže žalované. Tento faktický stav trvá dlouhodobě, což rovněž není sporné mezi účastníky řízení. Soud zjistil, a to zejména z prohlášení svědka jméno FO a jeho svědecké výpovědi, že skutečně se jedná o svod dešťové vody z garáží na pozemek žalobkyně dlouhodobě a podle stavu a napojení okapového žlabu a jeho vyústění v původním stavu v době nabytí vlastnictví staveb – garáží již společností právnická osoba, tedy právním předchůdcem žalované. Tato skutečnost vyplývá z prokázání existence vlastnictví k nemovitostem právního předchůdcem žalované dle předloženého výpisu z katastru nemovitostí s právními účinky vkladu práva ke dni datum. Rovněž má soud za prokázáno, že žalovaná je právním nástupcem shora uvedené společnosti, když uvedené nemovitosti zakoupila dle kupní smlouvy ze dne datum. Stav odtoku vody z garáží, které jsou předmětem sporu po dobu mnoha let, potvrzuje ve své účastnické výpovědi i jednatel žalované jméno FO, když uvedl, že odtok dešťové vody se způsobem shora uvedeným realizoval již v době, kdy žalovaná nemovitosti zakoupila.

23. Z výše uvedených skutečností proto má soud za to, že stav odtoku vody z garáží je neměnný po dobu více jak 20 let. Tento pokojný stav trval a trvá i po dobu, kdy vlastníkem garáží je žalovaná. V dané věci tedy uplynulo více jak 20 let a pokud uplynula doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo zapotřebí (u nemovitosti 10 let), vydrží držitel vlastnické právo i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. Jde o mimořádné vydržení, při kterém se nezkoumá, zda držba je poctivá, pravá a řádná, neboť má soud za prokázáno, že žalovaná je držitelem, neboť vykonává právo služebnosti okapu pro sebe. Soud z provedených důkazů má rovněž za prokázáno, že dlouhodobá držba nasvědčuje dobré víře držitele, protože při obvyklé péči o majetek by skutečný vlastník pozemku, tedy žalobkyně (její právní předchůdce), nepochybně přistoupila k řešení věci, pokud by sama měla již dříve za to, že držitel neoprávněně vykonává právo služebnosti okapu pro sebe v rozporu s řádnou, poctivou či pravou držbou. Výjimkou z prokázaných skutečností, tedy tzv. mimořádného vydržení, je skutečnost, že žalobkyně prokáže nepoctivý úmysl držitele práva služebnosti. V dané věci však žalobkyně v průběhu řízení tvrdila, že ze strany žalované došlo k nepoctivé držbě, což u mimořádné vydržení není právně relevantní, ostatně žalobkyně toto tvrdí až po poučení dle ust. § 119a o. s. ř. a po prvním jednání, kdy nastala tzv. koncentrace řízení, a to v závěrečném návrhu dne datum a své tvrzení o nepoctivém úmyslu žalované nedoložila žádnými důkazy. Soud z provedených důkazů vycházeje z provedených listin, výslechem svědka jméno FO, účastnické výpovědi jednatele žalované, místním ohledáním, uzavřel, že žalovaná prokázala dobu mimořádného vydržení práva služebnosti okapu, neboť stav odtoku vody z garáží na pozemek žalobkyně, který je neměnný a pokojný po dobu více jak 20 let, přičemž žalovaná nemusela prokazovat právní důvod, na kterém se její držba zakládá s tím, že žalobkyně neprokázala nepoctivý úmysl žalované. Povinností oprávněného ze služebnosti okapu je udržovat jej v dobrém stavu.

24. Z důvodu shora uvedených rozhodných skutečností vyplývajících z provedených důkazů soud proto žalobu o uložení povinnosti žalované opravit okapový žlab umístěný na garážích na pozemcích žalované, a to tak, aby došlo k zamezení vtékání vody na pozemek žalobkyně, zamítl, neboť žalovaná dle názoru soudu nabyla právo odpovídající věcnému břemeni z důvodu mimořádného vydržení a za takového stavu nemůže být žalobkyně se svou žalobou úspěšná.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů za právní zastoupení advokátem ve výši částka za jeden úkon právní služby dle ust. § 7 bod 4 AT ve spojení s ust. § 9 odst. 1 AT, tedy odměna celkem za 8 úkonů ve výši celkem částka (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast zástupce na ústním jednání dne datum, na místním ohledání dne datum, na ústním jednání dne datum, datum a datum), 8 RP po částka, tj. částka, dle ust. § 13 odst. 1, 4 AT, náhrady za promeškaný čas za 30 započatých půlhodin po částka, tj. částka, a to za 4 x cesta zástupce na jednání, shora uvedená (tam a zpět), 1 x k místnímu ohledání (tam a zpět), náhrada cestovních výdajů vozidlem RZ SPZ za cestu adresa jméno FO - adresa a zpět, 2 x 192 km (na jednání dne datum a datum), při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km, při ceně motorové nafty částka/l, při sazbě náhrady částka/km a vozidlem RZ SPZ za cestu adresa jméno FO – adresa a zpět (na jednání datum a datum) při průměrné spotřebě 6,67 l/100 km, při ceně motorové nafty částka a při sazbě náhrady částka/km, celkem cestovné činí částka a 21 % DPH z částky částka, tj. částka.

26. Protože žalovaná byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalobkyni zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

27. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či nařízení exekuce.