11 C 301/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Milanem Viragem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 530 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku celkem 1 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 30 Kč od 15. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 500 Kč od 15. 3. 2022 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, tuto k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta sídlem adresa, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala žalobou ze dne 1. 6. 2022 vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 1 530 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný se dne 14. 3. 2022 v prostředku městské hromadné dopravy provozovaném žalobkyní neprokázal platným jízdním dokladem a vznikla mu tak povinnost zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč a jízdného ve výši 30 Kč. K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, když na výzvu soudu ze dne 10. 10. 2022 se účastníci ve lhůtě stanovené nevyjádřili. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný se dne 14. 3. 2022 neprokázal v dopravním prostředku městské hromadné dopravy provozovaném žalobkyní (tramvaj linka číslo veřejné hromadné dopravy) jízdním dokladem kontrolorovi žalobkyně, přičemž výše přirážky v případě, že se cestující nemůže prokázat platným jízdním dokladem, činila 1 500 Kč a jízdné 30 Kč Celkem tedy činí dluh 1 530 Kč. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil ani poté, kdy mu byla zaslána předžalobní výzva ze dne 18. 5. 2022, soud proto žalobě zcela vyhověl. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce dle § 2550 o. z., dle § 18 a) odst. 2 písm. č.) zák. č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů a dle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. o drahách ve znění pozdějších předpisů a dle Smluvních přepravních podmínek žalobce a tarifu Pražské integrované dopravy a dospěl k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok je po právu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 530 Kč s příslušenstvím, tedy se zákonným úrokem z prodlení, když žalovaný se ocitl v prodlení dnem následujícím po dni provedené přepravní kontroly tedy dnem 15. 3. 2022, a to za užití ust. § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč, tedy 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) dle ustanovení § 14 b odstavce 1 písmena c) bod 1 vyhlášky č. 120/2014 Sb., když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, tedy 300 Kč dle ustanovení § 14 b odstavce 5 písmena a) citované vyhlášky a 21 % DPH z částky 900 Kč, tedy 189 Kč Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. Protože byla žalobkyně v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či nařízení exekuce.