11 C 47/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Milanem Viragem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 590 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 590 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč od 13. 4. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč od 20. 4. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč od 23. 4. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč od 2. 6. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč od 8. 6. 2018 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 590 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný se ve dnech 13. 3. 2018, 20. 3. 2018, 23. 3. 2018, 2. 5. 2018 a 8. 5. 2018 v prostředku městské hromadné dopravy provozovaném žalobkyní neprokázal platným jízdním dokladem a vznikla mu tak povinnost zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč a jízdného ve výši 18 Kč Celkem dlužná částka tak činí 7 590 Kč. K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, pokud se ve lhůtě stanovené soudem nevyjádří. V dané věci žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podáním ze dne 17. 2. 2021 a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládal, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný se ve shora uvedených dnech neprokázal v dopravním prostředku městské hromadné dopravy provozovaném žalobkyní (na linkách [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] veřejné hromadné dopravy - trolejbus) jízdním dokladem kontrolorovi žalobkyně, přičemž výše přirážky v případě, že se cestující nemůže prokázat platným jízdním dokladem, činila 1 500 Kč a jízdné 18 Kč Celkem činí dluh 7 590 Kč. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil ani poté, kdy mu byla zaslána předžalobní výzva ze dne 9. 10. 2020, soud proto žalobě zcela vyhověl. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce dle § 2550 obč. zákoníku, dle § 18 a) odst. 2 písm. č.) zák. č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů a dle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. o drahách ve znění pozdějších předpisů a dle Smluvních přepravních podmínek žalobkyně a Tarifu žalobkyně a dospěl k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok je po právu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku celkem 7 590 Kč s příslušenstvím se zákonným úrokem z prodlení, když žalovaný se ocitl v prodlení dnem následujícím po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní, tedy ve lhůtě 30 dnů ode dne sepsání zápisu o provedené přepravní kontrole. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném SOP z návrhu ve výši 400 Kč a v paušální náhradě dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši 200 Kč, a to za podání návrhu a výzvu k plnění (2x 100 Kč) dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Celkem náklady řízení tak činí 600 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem.