111 C 22/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Milanem Viragem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o zaplacení úroku z jistiny z částky 8 000 Kč od [datum] do [datum] se částečně zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 5 538,17 Kč, tuto k rukám [anonymizováno] [jméno] [jméno], advokáta sídlem [adresa], to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba o zaplacení úroku z prodlení z částky 8 000 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] se zamítá. Žalobkyně žalobou ze dne [datum] žádala vůči žalované zaplacení částky 8 000 Kč z titulu vrácení peněžité jistoty při skončení nájmu ve výši 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a dále zaplacení úroku z jistoty od jejího poskytnutí ve výši zákonné sazby s odůvodněním, že žalovaná jako pronajímatel bytu při skončení nájmu žalobkyni peněžitou jistotu nevrátila, ačkoliv byla vyzvána k jejímu vrácení výzvou ze dne [datum], kterou žalovaná převzala dne [datum]. Dříve, než soud začal ve věci jednat, žalobkyně dne [datum] vzala částečně žalobu zpět týkající se uplatněného nároku na zaplacení úroku z jistoty za dobu od jejího poskytnutí, a to od [datum] do [datum]. Soud proto ohledně tohoto samostatného nároku řízení částečně zastavil, jak vyplývá z ustanovení výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaná v zákonné lhůtě podala písemný odpor a ve vyjádření k žalobě tvrdila, že dosud nájemní poměr žalobkyně platně neukončila, neboť žalovaná neobdržela výpověď z nájmu bytu a mezi účastníky nedošlo k uzavření dohody o zániku nájemního poměru. Nájemní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou, a proto v případě ukončení nájmu výpovědí žalovaná započte na zaplacenou jistotu ve výši 8 000 Kč své nároky z titulu dlužného nájemného, služeb spojených s užíváním bytu a nákladů na uvedení bytu do původního stavu. Protože žalobkyni dosud nevznikl nárok na vrácení jistoty s příslušenstvím, navrhla, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento závěr skutkového stavu věci: Mezi účastníky není sporné to, že tito uzavřeli platně smlouvu o nájmu bytu, když žalovaná v zastoupení s pronajímatelem tuto smlouvu se žalobkyní, jako nájemkyní, uzavřela dne [datum] na dobu neurčitou, a to ohledně bytu [číslo] v ulici [anonymizována dvě slova] v [obec]. Rovněž není sporné, že při podpisu smlouvy žalobkyně uhradila peněžitou jistotu ve výši 8 000 Kč dne [datum] a že tato kauce bude nájemkyni vrácena po ukončení nájmu či použita na úhradu dluhů. Z písemného předávacího protokolu vyplývá, že mezi předávajícím, tedy žalobkyní a přebírajícím, a to žalovanou, byl byt předán v pořádku a bez závad, a to dne [datum] s poznámkou, že kauce nebyla vrácena. Žalobkyně předžalobní výzvou ze dne [datum], která dle sdělení České pošty byla žalované doručena [datum], vyzvala žalovanou k vracení peněžité jistoty ve výši 8 000 Kč ve lhůtě 3 dnů od obdržení výzvy, tedy do [datum]. Rovněž je nesporná skutečnost, že dosud ani částečně žalovaná nevrátila žalobkyni zaplacenou peněžitou kauci. Sporná skutečnost vznikla ohledně ukončení nájemního poměru, který lze ukončit nejen výpovědí, nýbrž i dohodou, když z okolnosti případu a zejména z daného předávacího protokolu má soud za to, že k ukončení nájemního poměru došlo dohodou ke dni [datum]. Bylo proto povinností žalované žalobkyni vrátit jistotu při skončení nájmu, jak vyplývá z ust. § 2254 odst. 2 věta první obč. zákoníku. Námitka žalované o existenci dlužného nájemného, služeb spojené s užíváním bytu a dlužných nákladů spojených s uvedením bytu do původního stavu, soud poznamenává, že v případě jednostranného započtení pohledávky je toto nutné provést až po splatnosti započítávané pohledávky s uvedením přesné výše tohoto kompenzačního projevu, přičemž po skončení nájmu nelze v jedné listině vyzvat nájemce či pronajímatele k zaplacení pohledávky a zároveň učinit projev k jejímu započtení, neboť tímto by došlo k započtení nesplatné pohledávky a nemohlo by dojít k zániku dluhu započtením (viz rozsudek Nejvyšší soud ČR sp. zn. 26 Cdo 3662/2012 Sb.). Soud rovněž poznamenává, že pohledávky musí být způsobilé k započtení, k započtení lze přistoupit, jakmile strany vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh (§ 1982 odst. 1, 2 o. z.). Z předložené výpovědi z nájmu bytu ze dne [datum] podanou žalovanou vůči žalobkyni je zřejmé, že nájemní poměr touto výpovědí by měl skončit až uplynutím výpovědní lhůty 3 měsíců, tedy až po dni, ve kterém byl tento rozsudek vyhlášen, a proto nelze z pohledu žalované předčasné nároky tedy nesplatné (řádné vyúčtování služeb spojené s užíváním bytu a nákladů spojené s uvedením bytu do původního stavu) v tomto řízení požadovat v rámci započtení nesplatné pohledávky. Z výše uvedených důvodů a za užití shora citovaného ustanovení obč. zákoníku soud proto žalobě o zaplacení částky 8 000 Kč s požadovaným zákonným úrokem z prodlení vyhověl, nikoliv však na počátek prodlení žalované, neboť žalovaná se ocitla v prodlení se splněním svého závazku uplynutím stanovené lhůty, dle předžalobní výzvy k plnění, tedy od [datum] do zaplacení. V uvedené době prodlení vymezené žalobou byl požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení od [datum] do [datum] zamítnut. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu ohledně příslušenství částečně úspěšná, ovšem tento neúspěch byl v poměrně nepatrné části, a proto soud žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu ve výši 1 000 Kč a z nákladů právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby po 1 500 Kč, tj. 3 000 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zastoupení na jednání dne [datum]), dle § 7 bod 4 AT, náhrada za promeškaný čas za 4 započaté půlhodiny po 100 Kč, tj. 400 Kč, 2 RP po 300 Kč, tj. 600 Kč, dle § 13 odst. 3 AT, cestovní výdaje za cestu [obec] – [obec] a zpět motorovým vozidlem zn. Škoda Octavia [registrační značka], ujeto celkem 76 km po 7,58 Kč, tj. 578 Kč a 21 % DPH z částky 4 577 Kč, tj. 961,17 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle osvědčení o registraci ze dne [datum] Celkem náklady řízení proto činí 5 538,17 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem.