111 C 27/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Milanem Viragem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , LLM sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 2 904 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o zaplacení částky 1 452 000 Kč se částečně zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně částku 1 452 000 Kč a na úroku z prodlení z částky 1 452 000 Kč za období ode dne 29. 12. 2018 do 7. 4. 2022 částku 428 200,77 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 473 507 Kč k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], LLM, advokáta sídlem [adresa], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobcům se vrací soudní poplatek z návrhu ve výši 58 080 Kč.

1. Žalobci žalobou ze dne 15. 11. 2021 se původně domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně částku celkem 5 808 000 Kč s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení. Tvrdili, že jako manželé na straně pronajímatele uzavřeli s žalovanou jako nájemcem dne 14. 12. 2011 nájemní smlouvu na pozemky parc. [číslo] v katastrálním území Teplice – [obec], jejichž jsou žalobci podílovými spoluvlastníky s podílem o velikosti ½ náležejícím do jejich společného jmění manželů. Nájemní smlouvou bylo ujednáno roční nájemné ve výši 1 200 000 Kč (bez DPH). Žalovaná přes výzvu žalobců nezaplatila nájemné za období let 2018, 2019, 2020 a 2021 (ve výši 1 200 000 Kč bez DPH za každý rok), což činí s DPH 1 452 000 Kč, které bylo žalované vyúčtováno fakturami ze dne 30. 11. 2018 [číslo] se splatností dne 28. 12. 2018; ze dne 13. 11. 2019 [číslo] se splatností 30. 11. 2019; ze dne 15. 10. 2020 [číslo] se splatností 30. 10. 2020 a ze dne 5. 10. 2021 [číslo] se splatností 19. 10. 2021.

2. Dříve, než soud začal ve věci jednat, žalobci podáním ze dne 22. 3. 2022 vzali žalobu částečně zpět pro částku 1 452 000 Kč z titulu dlužného nájemného za roky 2020 a 2021 s požadovaným příslušenstvím, přičemž soud samostatným usnesením ze dne 5. 5. 2022 č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 24. 5. 2022, řízení o zaplacení celkem částky 2 904 000 Kč s příslušenstvím částečně zastavil za užití ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. a zároveň rozhodl o vrácení odpovídající výše soudního poplatku ve výši 116 160 Kč dle ust. § 10 odst. 4 věta třetí zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v platném znění s tím, že nájemné za rok 2020 bylo uhrazeno žalovanou platbou dne 25. 2. 2022 a nájemné za rok 2021 bylo uhrazeno žalovanou platbou dne 21. 1. 2022. Dále žalobci vzali žalobu zpět o zaplacení požadovaného zákonného úroku z prodlení z jistiny nájemného za rok 2019 od 14. 11. 2019 do zaplacení. Ohledně tohoto nároku rovněž soud řízení shora citovaným usnesením Okresního soudu v Teplicích částečně zastavil. Dále dříve, než soud začal ve věci jednat, žalobci podáním ze dne 9. 8. 2022 vzali žalobu částečně zpět o zaplacení dlužného nájemného za rok 2018 ve výši 1 452 000 Kč s tím, že i tato částka byla uhrazena po podání žaloby dne 7. 4. 2022, přičemž tuto skutečnost doložili žalobci výpisem z běžného účtu. Soud proto řízení o zaplacení částky dlužného nájemného za rok 2018 bez příslušenství částečně zastavil za užití ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř., jak vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku. Předmětem řízení proto byl uplatněný nárok o zaplacení dlužného nájemného za rok 2019 ve výši 1 452 000 Kč bez příslušenství a úrok z prodlení z dlužné jistiny za rok 2018, tedy z částky 1 452 000 Kč, ode dne splatnosti, tedy ode dne 29. 12. 2018 do zaplacení, tj. do 7. 4. 2022, ve výši 428 200,77 Kč.

3. Žalovaná tvrdila, že i požadavek na zaplacení dlužného nájemného za užívání shora označených pozemků za rok 2019 ve výši 1 452 000 Kč splnila, tedy dluh uhradila, přičemž ke svému tvrzení doložila příkaz ve formě internetového bankovnictví pro banku [příjmení] [příjmení] k úhradě jí vystavené faktury a zároveň předložením transakčního výpisu dokládá, že platba byla žalobcům dne 15. 7. 2022 odeslána. Ve vyjádření k žalobě žalovaná namítá, že žalobci jako pronajímatelé nezajistili žalované řádné a ničím nerušené užívání předmětu nájmu, a proto nemůže žalobcům náležet právo na zaplacení požadovaného nájemného. Tito umožnili, aby předmětné pozemky byly užívány jinými osobami, a proto jednání žalobců nemůže užívat právní ochrany a to pro rozpor s dobrými mravy.

4. Z provedených důkazů soud dospěl k níže uvedeným skutkovým zjištěním.

5. Z nájemní smlouvy datované 14. 12. 2011 vyplývá, že žalobci a Ing. [jméno] [příjmení] jako pronajímatelé uzavřeli dne 14. 12. 2011 s žalovanou jako nájemcem smlouvu, podle které pronajímatelé jako podíloví spoluvlastníci pozemků parc. [číslo] v katastrálním území Teplice – [obec] (žalobci s podílem o velikosti ½ náležejícím do jejich společného jmění manželů) přenechávají žalované pozemky do užívání s tím, že smlouva se uzavírá na dobu neurčitou s účinky od 1. 1. 2012. Žalovaná se zavázala hradit žalobcům nájemné ve výši 1 200 000 Kč ročně, kdy k uvedené částce byli žalobci oprávněni účtovat DPH. Nájemné bylo splatné jednou ročně na základy faktury vystavené k 15. 10. příslušného kalendářního roku, za který nájemné náleží. Podle čl. 5 smlouvy byla žalovaná oprávněna přenechat předmět nájmu do užívání spol. [právnická osoba]

6. Z faktury [číslo] ze dne 30. 11. 2018 bylo zjištěno, že žalobci vyúčtovali žalované částku 1 452 000 Kč (včetně DPH) za pronájem pozemků se splatností 28. 12. 2018, která dle výpisu z běžného účtu byla žalovanou uhrazena po podání žaloby dne 7. 4. 2022. Z faktury [číslo] ze dne 13. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalobci vyúčtovali žalované částku 1 452 000 Kč (včetně DPH) za pronájem pozemků se splatností 13. 11. 2019.

7. Obsahem přílohového spisu Okresního soudu v Teplicích sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že žalobci se vůči žalované domáhali žalobou ze dne 12. 10. 2020 zaplacení dlužného nájemného ve výši 1 452 000 Kč s příslušenstvím za rok 2017. Řízení bylo pro zpětvzetí žaloby zastaveno rozhodnutím Okresního soudu v Teplicích ze dne 24. 2. 2022 č. j. [číslo jednací], když tato úhrada byla provedena žalovanou dne 11. 2. 2022, přičemž žalobci náhrady nákladů řízení nepožadovali.

8. Obsahem přílohového spisu Okresního soudu v Teplicích sp. zn. [číslo jednací] vyplývá, že žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 1 452 000 Kč s příslušenstvím týkající se dlužného nájemného za užívání shodných pozemků za rok 2016.

9. S ohledem na průběh řízení a úhradu shora uvedených původně uplatněných nároků žalobci soud neprovedl důkaz výslechem jednatele žalované, ani požadovaným místním šetřením a výpisem z obchodního rejstříku třetí osoby.

10. Předžalobní výzvou ze dne 5. 11. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě původně uplatněných nároků dle žaloby, tedy k úhradě dlužného nájemného za užíván pozemků za roku 2018 – 2021.

11. Z předloženého příkazu ze dne 15. 7. 2022 ve formě internetového bankovnictví a transakčním výpisem má soud zjištěno, že z těchto listin nevyplývá rozhodná skutečnost, že by i platba dlužného nájemného za rok 2019 byla provedena a tedy dluh uhrazen, když tyto listiny obsahují pouze záznam o návrhu příkazu k úhradě, který však nebyl autorizován a bankou proveden. Žalovaná byla vyzvána, aby bezodkladně označila důkaz o úhradě této dlužné částky s poučením o nepříznivém výsledku sporu ohledně svého tvrzení. Žalovaná důkaz nepředložila, a proto se svým tvrzením se ocitla v důkazní nouzi.

12. Po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a dále, jde-li o otázku vzniku nájmu podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), a to v souladu s ustanovením § 3074 odst. 1 o. z. podle, kterého se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

13. Podle § 663 obč. zák. nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní i bral užitky.

14. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

16. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle shora citovaných zákonných ustanovení, přičemž dospěl k závěru, že omezená žaloba je důvodná. Z provedeného dokazování vyplývá, že mezi účastníky byla uzavřena 14. 12. 2011 nájemní smlouva ve smyslu § 663 obč. zák., kterou žalobci přenechali žalované předmětné pozemky, aby je dočasně užívala, a to za úplatu představující roční nájemné ve výši 1 200 000 Kč. Žalobci nájemné za období roku 2019 vyúčtovali žalované v souladu s ujednáním účastníků fakturou ze dne 13. 11. 2019, přičemž nájemné bylo splatné dne 13. 11. 2019 s tím, že žalobci zákonný úrok z prodlení v průběhu řízení již nepožadovali, přičemž žalovaná nedostála své povinnosti ze smlouvy, když nájemné ve výši (včetně DPH) 1 452 000 Kč za rok 2019 neuhradila, přičemž žalobci jsou jako manželé oprávněni společně a nerozdílně (§ 713 odst. 3 o. z.). Z předložených listin žalovanou nevyplývá, že by platba nájemného za rok 2019 byla provedena. Nebylo žalovanou prokázáno, že by žalobci nepřijali řádně nabídnuté plnění nebo neposkytli součinnost potřebnou ke splnění dluh (§ 1975 o. z.). Mezi účastníky není sporná skutečnost, že smluvními stranami nájemní smlouvy na straně pronajímatele jsou žalobci jako společní vlastníci ideální poloviny předmětných pozemků. Soud z výše uvedeného důvodu proto žalované uložil povinnost zaplatit dlužné nájemné za užívání pozemků za rok 2019 ve výši 1 452 000 Kč bez příslušenství k rukám žalobců, kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně.

17. Soud má rovněž za prokázáno, že žalovaná dlužné nájemné za užívání pozemků za rok 2018 ve výši 1 452 000 Kč uhradila po podání žaloby dne 7. 4. 2022, přičemž splatnost této pohledávky nastala dle předloženého vyúčtování fakturou dne 28. 12. 2018. Žalovaná se proto ocitla v prodlení s úhradou dlužné jistiny ode dne 29. 12. 2018 do zaplacení pohledávky, tedy do 7. 4. 2022, jak vyplývá z výpisu z běžného účtu. Právo na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o. z., přičemž jeho výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a za období shora uvedené, tj. za období od 29. 12. 2018 do 7. 4. 2022, činil zákonný úrok z prodlení do 31. 12. 2018 9 % ročně z dlužné jistiny, dále do 30. 6. 2019 9,75 % ročně z dlužné jistiny, dále do 30. 6. 2020 10 % ročně z dlužné jistiny, dále od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 činil 8,25 % ročně z dlužné jistiny, od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 8,5 % ročně z dlužné jistiny a od 1. 1. 2022 11,75 % ročně z dlužné jistiny. Celkem proto vyčíslený zákonný úrok z prodlení z částky 1 452 000 Kč činil 428 200,77 Kč. Soud proto i tomuto omezenému nároku zcela vyhověl.

18. O nákladech řízení soud rozhodl ve vztahu k částečnému zastavení řízení pro částky 2 904 000 Kč s příslušenstvím a částky 1 452 000 Kč bez příslušenství, tedy celkem částky 4 356 000 Kč za užití ust. § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř., neboť pro chování žalované byl vzat zpět částečně návrh, který byl podán důvodně a tedy je povinna žalovaná hradit náklady řízení., neboť shora uvedenou částku uhradila až po podání žaloby a ve vztahu k omezené žalobě, tedy pro částku 1 452 000 Kč s příslušenstvím a kapitalizovaného úroku z prodlení o nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobci byli s omezeným nárokem zcela úspěšní. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá, po vrácení soudního poplatku z návrhu po částečné zpětvzetí žaloby, tedy částky 116 160 Kč a částky 58 080 Kč, tedy celkem 174 240 Kč, ve zbývajícím výši soudního poplatku z návrhu ve výši 116 160 Kč a z nákladech právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty 5 808 000 Kč ve výši 31 840 Kč za užití ust. § 7 bod 6 advokátního tarifu s přihlédnutím § 12 odst. 4 AT, neboť při zastupování dvou nebo více osob náleží advokátovi za každou takto zastupovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %, tedy ve výši 50 944 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepis kvalifikované předžalobní výzvy, sepis žaloby, částečné zpětvzetí žaloby ze dne 22. 3. 2022, dále z tarifní hodnoty 2 904 000 Kč, což činí výši odměny za 1 úkon právní služby 15 920 Kč a za užití ust. § 12 odst. 4 AT činí 25 472 Kč za každou zastupovanou osobu, a to za sepis vyjádření k žalobě ze dne 8. 4. 2022, za částečné zpětvzetí žaloby ze dne 9. 8. 2022 a za účast zástupce na jednání dne 6. 9. 2022 a za účast zástupce u vyhlášení rozsudku dne 8. 9. 2022 je tato odměna snížena o 50 %, a proto odměna činí 7 960 Kč a u každé zastupované osoby proto činí 12 736 Kč Celkem odměna zástupce žalobců činí 292 928 Kč, dále zástupci přísluší náhrada hotových výdajů za 8 RP po 300 Kč, tj. 2 400 Kč, dle ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu a 21 % DPH z částky 295 328 Kč, tj. 62 019 Kč Celkem náklady řízení, s přihlédnutím k vrácení odpovídající výše soudního poplatku z návrhu, jak vyplývá z výroku IV. tohoto rozsudku, za užití ust. § 10 odst. 4 zák. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, proto činí 473 507 Kč.

19. Protože žalobci byli v řízení zastupováni advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

20. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem.