112 C 16/2024

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Dianou Fujdiak ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro zaplacení částky Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Vzájemný návrh žalovaných, kterým se domáhali po žalobkyni zaplacení částky částka, se zamítá. III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky částka s úrokem z prodlení od datum s odůvodněním, že žalobkyně byla nájemkyní bytu č. hodnota o velikosti 2 + 1 na adrese adresa, kde pronajímatelé byli žalovaní. Nájemní smlouvy byly vždy uzavírány na dobu určitou jednoho roku s možností prodloužení dle dohody. Dne datum zaplatila žalobkyně žalovaným částku částka jako jistinu (kauci). První smlouva byla uzavřena dne datum s tím, že pronajímatel se zavázal vrátit jistotu do jednoho měsíce od vyklizení a předání bytu. K vrácení kauce ze strany žalovaných nedošlo, žalovaní na výzvy žalobkyně nereagovali.

2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že žalobu neuznávají. Nesporují, že žalobkyně byla dle nájemní smlouvy ze dne datum nájemcem předmětného bytu a že byly uzavírány smlouvy na dobu určitou vždy na jeden rok,a to až do ukončení nájmu dne datum. K tomuto dni došlo k ukončení nájemního vztahu a mezi stranami byl sepsán a účastníky nájemního vztahu podepsán předávací protokol o předání a převzetí bytu. Žalobkyně však neprokázala, že by složila jistinu ve výši částka. Ve smlouvě byla stanovená povinnost ke dni podpisu smlouvy, avšak žalobkyně uvádí, že kauce byla složena až datum, a to k rukám jméno FO, nikoliv k rukám žalovaným. Nadto se jistina vztahuje k první nájemní smlouvě ze dne datum, která byla uzavřena do datum a vznesli námitku promlčení, jelikož nárok na vrácení jistiny byl promlčen ke dni datum. Žalovaní současně vznesli vzájemný nárok za nedoplatek vody za období od datum do datum ve výši částka, za období od datum do datum ve výši částka, za období od datum do datum ve výši částka, za období od datum do datum ve výši částka, za období od datum do datum ve výši částka, tedy nedoplatek v souhrnné výši částka. Žalovaní tak započetli svoji pohledávku na vyúčtování vodného a stočného oproti údajné pohledávce žalobkyně a současně vzájemným návrhem požadovali zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení po žalobkyni.

3. Žalobkyně se vzájemným návrhem žalovaných nesouhlasila a nesouhlasila ani s jejich námitkami. Jistotu nesložila dne datum, ale až datum ve výši částka, na což jí byl vystaven příjmový doklad jméno FO, která složení stvrdila podpisem a byla žalovanými zmocněna, aby za ně přijala tuto jistotu. Současně rozporuje námitku promlčení, jelikož nárok na vrácení jistoty vznikl po skončení nájemního vztahu, ale nikoliv dne datum, ale až po skončení trvání poslední nájemní smlouvy, jelikož její vrácení bylo vázáno na vyklizení a předání předmětu nájmu, k čemuž došlo až datum, když poslední nájemní vztah skončil dne datum. K vyúčtování vodného a stočného uvedla, že to jí bylo vloženo do domovní schránky pouze za období od datum do datum, kde nedoplatek činil částka, který žalobkyně zaplatila dne datum ve výši částka. Dále žalobkyně obdržela dvojí vyúčtování za období od datum do datum s odlišnou výší nedoplatku, a to částka a následně částka. Žalobkyně poukázala, že se jednalo o nesprávné vyúčtování, když se mj. Měnila kolonka součet spotřeb bytů tak, že zde v každém vyúčtování byla jiná částka, nejprve 211 osob, poté 14 osob a následně 12 osob. Nadto, pronajímatelé jí každý rok vystavovali výpočtové listy, které předkládala Úřadu práce v Teplicích při žádostech o příspěvek na bydlení a byla jí potvrzována žalovaným 1 bezdlužnost. Žalobkyně uvedla, že řádně hradila sjednané zálohy, avšak dosud jí nebylo předloženo řádné vyúčtování služeb.

4. Žalovaní u jednání dne datum uvedli, že žalovaná byla povinna dle první nájemní smlouvy ze dne datum uhradit nájemné za první měsíc spolu se zálohou, tedy částka. Tyto platby nikdy nebyly zaplaceny a až dne datum byl uhrazen první nájem a záloha. Žalovaní tak započetli poskytnutou platbu na nedoplatek právě tohoto nájmu a trvají na vzájemném návrhu v plném rozsahu, když částku částka nadále nepožadují. Žalovaná se bránila v tom, že řádně uhradila nájemné za měsíc Anonymizováno Anonymizováno i Anonymizováno Anonymizováno.

5. Žalovaní podáním ze dne datum vzali vzájemný návrh zpět ohledně nedoplatků ve výši částka, částka, částka a částka s tím, že předmětem vzájemného návrhu nadále zůstává nedoplatek za období od datum do datum ve výši částka, které bylo vhozeno žalobkyni do poštovní schránky dne datum, o čemž byla žalobkyně informována SMS, na kterou reagovala a zároveň předmětem vzájemného návrhu činí nedoplatek žalobkyně za období od datum do datum ve výši nedoplatku částka, kde po zápočtu žalované částky se domáhají po žalobkyni zaplacení částky částka. Žalovaná se zpětvzetím návrhu souhlasila, soud řízení o vzájemném návrhu co do částky částka částečně zastavil a změnu vzájemného návrhu připustil.

6. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Vzhledem na nesporná tvrzení účastníků týkající se existence nájemního vztahu v období od datum do datum a vyklizení datum soud zaměřil zjišťování skutkového stavu na okolnosti týkající se jistoty a vyúčtování vodného a stočného za období od datum do datum s přihlédnutím k obraně spočívající ve smluvní pokutě za pozdní vyúčtování.

7. Z nájemní smlouvy ze dne datum podepsané žalovanými jako pronajímateli a žalobkyní jako nájemcem uzavřené na dobu určitou od datum do datum soud zjistil, že v čl. II odst. 2 je závazek pronajímatelů předat byt nájemci do 5 dnů ode dne uzavření této smlouvy s tím, že při předání a převzetí bytu bude smluvními stranami sepsán předávací protokol o stavu vybavení bytu, včetně odečtu měřitelných médií a počtu klíčů, které byly předány s uvedením zámků, resp. dveří, ke kterým přísluší, popř. dalších skutečností, na kterých se smluvní strany dohodnou při aktu předání. Dle čl. IV. Odst. 4 se smluvní strany dohodly, že nájemce uhradí při podpisu nájemní smlouvy peněžitou jistotu ve výši dvou měsíčních nájmů, tj. částka. Tato jistota bude po dobu nájmu uložena na účtu pronajímatele a bude použita pronajímatelem na úhradu případných budoucích nákladů pronajímatele na uvedení bytu a věci do stavu, ve kterém byly nájemci předány, ke krytí nákladů spojených s odstraněním škod způsobených nájemcem na bytu a jeho vybavení, k úhradě dlužného nájemného, nezaplaceného vyúčtování poplatků za služby. Uvedené pohledávky má pronajímatel právo započíst proti pohledávce na vrácení peněžité jistoty. V případě, že uvedené skutečnosti nenastanou, bude peněžitá jistota vrácena nájemci nejpozději do jednoho měsíce od vyklizení a předání předmětu nájmu pronajímateli. Dle odst. 5 při podpisu nájemní smlouvy uhradí nájemce nájemné za období od datum do datum, tj. částka, zálohovou platbu za služby ve výši částka a peněžitou jistotu ve výši částka, tedy celkem částka. Pronajímatel potvrzuje podpisem této smlouvy převzetí částky částka v plné výši.

8. Z nájemní smlouvy ze dne datum podepsané žalovanými jako pronajímateli a žalobkyní jako nájemcem uzavřené na dobu určitou od datum do datum je v čl. III odst. 4 sjednána povinnost ke složení jistoty částka a povinnost jí vrátit do jednoho měsíce od vyklizení a předání předmětu nájmu pronajímateli.

9. Z nájemní smlouvy ze dne datum podepsané žalovanými jako pronajímateli a žalobkyní jako nájemcem uzavřené na dobu určitou od datum do datum je v čl. III odst. 4 sjednána povinnost ke složení jistoty částka a povinnost jí vrátit do jednoho měsíce od vyklizení a předání předmětu nájmu pronajímateli.

10. Z nájemní smlouvy ze dne datum podepsané žalovanými jako pronajímateli a žalobkyní jako nájemcem uzavřené na dobu určitou od datum do datum je v čl. III odst. 4 sjednána povinnost ke složení jistoty částka a povinnost jí vrátit do jednoho měsíce od vyklizení a předání předmětu nájmu pronajímateli.

11. Z nájemní smlouvy ze dne datum podepsané žalovanými jako pronajímateli a žalobkyní jako nájemcem uzavřené na dobu určitou od datum do datum je v čl. IV sjednána povinnost složit do třetího dne od podpisu smlouvy vratnou kauci ve výši částka. V odstavci 4. 3. je stanoveno, že záloha na vodné a stočné činí částka/osoba měsíčně a je splatné spolu s výší nájemného s tím, že k vyúčtování dojde jednou ročně. V čl. V je stanovena, že jistota bude vrácena nejpozději do jednoho měsíce po skončení nájmu za stanovených podmínek.

12. Z nájemní smlouvy ze dne datum podepsané žalovanými jako pronajímateli a žalobkyní jako nájemcem uzavřené na dobu určitou od datum do datum je v čl. III odst. 4 sjednána povinnost ke složení jistoty částka a povinnost jí vrátit do jednoho měsíce od vyklizení a předání předmětu nájmu pronajímateli.

13. Z nájemní smlouvy ze dne datum podepsané žalovanými jako pronajímateli a žalobkyní jako nájemcem uzavřené na dobu určitou od datum do datum je v čl. III odst. 4 sjednána povinnost ke složení jistoty částka a povinnost jí vrátit do jednoho měsíce od vyklizení a předání předmětu nájmu pronajímateli.

14. Z předávacího protokolu ze dne datum soud zjistil, že žalovaní předali předmětný byt žalované k užívání ve stavu odpovídajícím stáří výstavby a užívání. V podpisové kolonce za žalovaného 1 je uvedena jméno FO v zastoupení a v závorce dopsáno (plná moc). Protokol je podepsán zástupcem pronajímatele a žalobkyní.

15. Z předávacího protokolu ze dne datum soud zjistil, že došlo k předání a převzetí bytu o němž žalobkyně a žalovaní sepsali protokol s uvedením stavu měřidel a dodatkem, že žalobkyní byly zaplaceny pouze zálohy na vodu. .

16. Z příjmového pokladního dokladu vystaveného jméno FO soud zjistil, že ta datum stvrdila převzetí jistiny (2 x kauce) za pronájem bytu č. hodnota, 2 + 1, adresa ve výši částka od žalobkyně, což stvrdila podpisem.

17. Žalovaní tento důkaz rozporovali s tím, že jméno FO nebyla zmocněna k převzetí kauce ve výši částka a žalovaní tuto částku nikdy neobdrželi a ani o úhradě kauce. Zmocnění jméno FO bylo pouze k předání předmětného bytu žalobkyni.

18. Z příjmového pokladního dokladu ze dne datum soud zjistil, že doklad stvrzuje, že žalobkyně uhradila nájem za měsíc Anonymizováno Anonymizováno ve výši částka v hotovosti. Z příjmového pokladního dokladu vystaveného žalovaným 1 dne datum soud zjistil, že bylo stvrzeno převzetí nájmu a záloh na vodu za Anonymizováno Anonymizováno ve výši částka hotovosti.

19. Výzvou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalované ho 1 k vrácení peněžité jistoty částka, a to do datum. Dopis byl odeslán doporučeně dne datum.

20. Z vyúčtování služeb spojených s bydlením za období od datum do datum, za období od datum do datum a za období od datum do datum soud nevycházel, jelikož žalovaní vzali vzájemný návrh v rozsahu těchto vyúčtování zpět. Stejně tak je nadbytečná i SMS komunikace mezi stranami ohledně těchto vyúčtování a další uplatněná argumentace žalovanou k těmto vyúčtováním. Účastníci pouze učinili nesporným to, že vyúčtování ve výši částka bylo žalobkyní uhrazeno.

21. Z vyúčtování služeb spojených s bydlením za období od datum do datum soud zjistil, že toto bylo vystaveno společností právnická osoba. Na částku částka s tím, že v objektu byly zjištěny náklady částka a při rozpočítání na 18 osob činí cena za jednu osobu částka. V jednotce jsou 3 osoby a vyúčtování je tak vystaveno na částku částka, po odečtení zálohy částka byl vyčíslen nedoplatek částkou částka.

22. Žalobkyně k tomuto vyúčtování namítala, že takovéto vyúčtování jí nikdy nebylo doručeno, a to ani na adresu uvedenou ve smlouvě. Namítala na nesoulad v počtu osob a nezohlednění bazénu v domě, který žalobkyně neužívala a ani s ním nesouhlasila a k bazénu neměla přístup. Žalobkyně uvedla, že případný nedoplatek žalobce by v době, kdy byl doručen, již byl promlčen a vznesla námitku promlčení. Současně, jelikož vyúčtování služeb nebylo žalované řádně doručováno, vznikl žalobkyni nárok na pokutu, kterou uplatňuje jako procesní obranu proti vzájemnému nároku žalovaných.

23. Z vyúčtování služeb za období od datum do datum soud zjistil, že byl za období datum do datum vyúčtován nedoplatek ve výši částka za uvedené období, když na osobu byla vyúčtována spotřeba částka a při 2,5 osobě činí náklady částka, od kterých byly odečteny zálohy částka.

24. Žalovaní uvedli, že vyúčtování datum do datum bylo žalobkyni doručeno v rámci řízení. Do dispozice žalobkyně se vyúčtování dostalo nejpozději v rámci podání žalovaných ze dne datum, což se týká i všech předchozích vyúčtování. Vyúčtování za období od datum do datum bylo žalované doručováno doporučeně odesláno dne datum doporučeně. Žalovaná proti vyúčtování vznesla námitky dopisem ze dne datum. K datu uvedeném na vyúčtování žalovaní uvedli, že jde pouze o datum tisku ze systému společnosti Ronica. Bazén na zahradě měl svůj samostatný podružný vodoměr. Množství osob uvedených na vyúčtování zohledňuje i případné změny v počtu osob v průběhu roku.

25. Ze SMS zpráv, které dle nesporných tvrzení účastníků proběhly v období od datum do datum se podává, že žalovaný sdělil žalobkyni, že má ve schránce vyúčtování od Ronicy. Žalobkyně žalovanému telefonicky sdělila, že přestože jí bylo vystaveno potvrzení o neexistenci přeplatku či nedoplatku, je na ní žádán nedoplatek, což není možné, situaci řeší se sociálkou. Žalovaný odpověděl, že v době vystavení potvrzení dosud neměl vyúčtování od Ronicy a potvrzení vystavil na žádost žalobkyně, které hrozilo pozastavení dávek. Žalobkyně uvedla, že vyúčtování bylo dne datum ve schránce, žalovaný 1 nebral telefon a následně se objevilo vyúčtování datum, ke kterému žalobkyně sdělila nesouhlas, protože nechápala, proč posílá dvě vyúčtování na jednu spotřebu.

26. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně podala námitky proti vyúčtování služeb spojených s bydlením z datum do datum. Žalovaná rozporovala výši zohledněných zálohových plateb, ve vyúčtování chybí výměra podlahové plochy (uvedeno 0 m2), není zřejmé, jak žalovaní dospěli k uplatněné spotřebě a jelikož nebylo dojednán způsob rozúčtování nákladů na dodávku vody a dům není osazen vodoměry, mělo být postupováno dle příslušného zákonného ustanovení. Žalobkyně rozporuje množství osob vyjádřených číslem hodnota a s ohledem na změny v průběhu roku, není tato změna ve vyúčtování zohledněna, současně namítá, že vodou je napouštěn i bazén a zalévána zahrada. Současně rozporuje termín odeslání, když se odstěhovala k datum a uplatňuje zákonnou pokutu.

27. Z výpovědi svědkyně jméno FO soud zjistil, že se účastnila předání bytu žalobkyni při vzniku nájemního vztahu. Podle její výpovědi byla při této příležitosti podepsána nájemní smlouva ze strany žalobkyně, jelikož podpisy žalovaných na smlouvě již byly a předávací protokol. Žalobkyně současně složila sjednanou jistotu ve výši částka a nájemné, přičemž k přijetí jistoty byl vystaven příjmový doklad vyplněný a podepsaný svědkyní. Svědkyně dále potvrdila, že byla přítomna i při odevzdání bytu po skončení nájmu, jehož průběh popsala jako bezproblémový. Z její výpovědi nevyplynulo, že by při předání byly vůči žalobkyni vznášeny konkrétní výhrady ke stavu bytu či že by v té době byly identifikovány skutečnosti, pro které by měla být složená jistota zadržena.

28. Soud považuje výpověď svědkyně za věrohodnou v části týkající se předání a převzetí bytu a složení jistoty žalobkyní, neboť tato část výpovědi současně odpovídá předloženým listinným důkazům. Určitou rezervu však soud zachoval k těm částem výpovědi, v nichž svědkyně popisovala okolnosti následného nakládání s předanými finančními prostředky a administrativní postupy při vystavování příjmových dokladů. Svědkyně totiž při výslechu zpochybnila existenci příjmového dokladu ze dne datum vystaveného žalovaným. Tento doklad předložila do řízení sama žalobkyně k prokázání úhrady nájemného a důkaz zůstal účastníky nezpochybněn. Uvedená okolnost podle názoru soudu svědčí o tom, že svědkyně si po značném časovém odstupu již nepamatovala přesně všechny podrobnosti související s evidencí jednotlivých plateb. Pro posouzení věci však nebylo rozhodné, jakým způsobem bylo s přijatými finančními prostředky následně nakládáno ani jaké byly případné vztahy mezi svědkyní a žalovaným, a soud proto v tomto směru neprováděl další dokazování a nečinil ohledně těchto skutečností samostatná skutková zjištění.

29. Žalovaní zpochybňovali věrohodnost svědkyně poukazem na okolnosti jiných nájemních a podnájemních vztahů. Soud z provedených důkazů konceptů smlouvy o podnájmu, nájmu, čestných prohlášení a předávacích protokolech včetně výpisů z bankovnictví žádné relevantní skutkové okolnosti nezjistil. Smlouvy uzavřené mezi žalovanými a jinými subjekty za součinnosti se svědkyní mohou nanejvýš zpochybňovat její tvrzení o běžné či ustálené praxi při uzavírání nájemních vztahů, nikoliv však bez dalšího skutečnosti vztahující se ke konkrétnímu právnímu vztahu účastníků tohoto řízení. Ze způsobu uzavírání jiných nájemních či podnájemních vztahů ani ze způsobu úhrady nájemného či jistoty v takovýchto případech nelze spolehlivě dovozovat, jakým způsobem proběhlo předání bytu a složení jistoty právě mezi žalobkyní a žalovanými. Jelikož tyto námitky samy o sobě nevedly k vyvrácení skutkového závěru, že žalobkyně složila při převzetí bytu jistotu ve výši částka a soud neprováděl ani navržené důkazy žalobkyní k zpochybnění těchto provedených důkazů.

30. Z dokumentu nazvaného „výpočtový list“ ze dne datum soud zjistil, že žalovaný 1 potvrdil žalobkyni platby nájemného a záloh na služby ve výši částka měsíčně s tím, že za rok Anonymizováno nebyl vyúčtován přeplatek ani nedoplatek. Shodné potvrzení bylo vystaveno dne datum za nájemné a zálohy roku Anonymizováno a vyúčtování roku Anonymizováno a dne datum za nájemné a zálohy roku Anonymizováno a vyúčtování roku Anonymizováno Z dokumentu nazvaného „výpočtový list“ ze dne datum soud zjistil, že žalovaný 1 potvrdil žalobkyni platby nájemného a záloh na služby ve výši částka měsíčně s tím, že za rok Anonymizováno nebyl vyúčtován přeplatek ani nedoplatek.

31. Žalobkyně prokázání svých tvrzení týkající se komunikace s žalovaným 1 ohledně dvojího vyúčtování a okolnosti nedoručování vyúčtování žalobkyně navrhla svědky jméno FO, jejího přítele přítomného u telefonátu a svědkyně Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno, k tomu, že téměř nikdy nedostávaly vyúčtování. Žalobce k otázce správnosti vyúčtování navrhl výslech zaměstnanců společnosti Ronica – jméno FO, jméno FO a jméno FO, které vyúčtování zpracovávají. Ani dohoda o složení blokovacího depozita spolu s výpisy z účtu nebyly k důkazu provedeny, když z nich nevyplývaly žádné skutečnosti rozhodné pro řízení. Soud další důkazy neprovedl, případně z provedených nevycházel, jelikož jich nebylo třeba k zjištění skutkového stavu.

32. Soud věc právně posoudil dle následujících ustanovení:

33. Podle § 2254 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může pronajímatel s nájemcem ujednat, že nájemce poskytne jistotu k zajištění splnění svých povinností vyplývajících z nájmu. Podle odst. 2 občanského zákoníku pronajímatel vrátí jistotu nájemci při skončení nájmu; přitom si započte, co mu nájemce případně z nájmu dluží.

34. Dle § 444 odst. 1 o. z. Kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno.

35. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů, je poskytovatel služeb povinen vyhotovit a doručit vyúčtování příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

36. Podle § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. jsou případné nedoplatky a přeplatky splatné ve lhůtě stanovené ujednáním stran, jinak nejpozději do 4 měsíců od doručení vyúčtování.

37. Podle § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. může příjemce služeb proti vyúčtování uplatnit námitky a poskytovatel služeb je povinen je vyřídit ve lhůtě stanovené zákonem.

38. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. je poskytovatel služeb, který nesplní svou povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nedoručí-li včas vyúčtování nebo nesplní-li povinnosti související s námitkami proti vyúčtování, povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinnosti ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění došlo zaviněním druhé strany. Podle § 13 odst. 2., není-li výše pokuty sjednána, činí pokuta částka za každý započatý den prodlení.

39. Na základě skutkových zjištění a po právním posouzení soud učinil následující právní závěr: Ohledně žalobního nároku soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanými vznikl dne datum nájemní vztah k předmětnému bytu, který byl následně po dobu trvání nájmu opakovaně prodlužován navazujícími nájemními smlouvami uzavíranými na dobu určitou, přičemž obsahově navazovaly na původní smluvní ujednání a ve všech byla zachována úprava již složené peněžité jistoty ve výši částka (nájemní smlouvy ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum). Soud má za prokázané, že žalobkyně uhradila nejpozději dne datum nájemné za měsíc červen ve výši částka oproti příjmovému dokladu žalovaných a dne datum složila peněžitou jistotu ve výši částka, o jejímž převzetí byl vystaven příjmový pokladní doklad podepsaný jméno FO, která současně vystupovala za pronajímatele při předání bytu a jako zástupce pronajímatele a podepsala i předávací protokol ze dne datum (příjmový pokladní doklad ze dne datum, předávací protokol ze dne datum, výpověď svědkyně jméno FO).

40. Skutečnost, že nájemní smlouva obsahovala potvrzení žalovaných o převzetí částky částka ke dni jejího podpisu, nepovažuje soud za okolnost vyvracející složení jistoty dne datum, neboť sama smlouva předpokládala předání bytu až do pěti dnů od svého uzavření a při předání bytu dne datum byl vystaven samostatný příjmový doklad potvrzující převzetí jistoty. Bylo by totiž pouze na pronajímatelích, aby vyvrátili skutečnost, že sami ve smlouvě prohlásili, že podpisem stvrzují převzetí částky částka. Okolnost složení jistoty dne datum naopak podporuje tvrzení žalobkyně, podle kterého nájemní smlouvu podepisovala až při převzetí bytu (čl. II odst. 2 a čl. IV odst. 5 nájemní smlouvy ze dne datum, příjmový pokladní doklad ze dne datum a datum, výpověď svědkyně jméno FO). Současně z žádné z navazujících nájemních smluv ani z jiných provedených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně byla povinna skládat novou peněžitou jistotu, nebo že by k jejímu opětovnému složení v průběhu trvání nájemního vztahu skutečně došlo. Soud proto vychází ze zjištění, že po celou dobu nájmu existovala jediná jistota složená žalobkyní dne datum ve výši částka. Nárok žalobkyně na vrácení jistoty byl podle smluvních ujednání vázán na skončení nájmu a předání předmětu nájmu pronajímatelům. K předání a převzetí bytu došlo dne datum, kdy byl mezi účastníky sepsán předávací protokol. Teprve tímto okamžikem nastaly smluvní podmínky pro vznik povinnosti žalovaných složenou jistotu vypořádat a vrátit, nebudou-li dány důvody pro její započtení či jiné oprávněné zadržení (čl. IV odst. 4 nájemní smlouvy ze dne datum, čl. III odst. 4 nájemních smluv ze dne datum, datum, datum, datum a datum, čl. V nájemní smlouvy ze dne datum, předávací protokol ze dne datum). K takovéto situaci nedošlo, když z předávacího protokolu ze dne datum žádná takováto skutečnost nevyplývá a žalovaní byli povinni složenou jistotu žalobkyni vrátit do jednoho měsíce, tedy do Datum narození advokáta, nárok není promlčen. Stejně tak soud uzavřel, že nedošlo k vyčerpání zálohy započtením dluhu na nájemném za první dva měsíce, když příjmovými pokladními doklady ze dne datum a datum bylo prokázáno zaplacení uvedených nájmů a ani navazující nájemní smlouvy se o dlužném nájemném nezmiňují. O bezdlužnosti žalobkyně na sjednaných platbách za nájemné a záloh na vodu vypovídá i potvrzení ze strany žalovaných o bezdlužnosti za rok Anonymizováno. 41. jméno FO žalobkyně na tuto argumentaci namítala, že jí měly být s ohledem na stav bytu prominuty dva nájmy, tak tato obrana zůstala pouze v rovině tvrzení, které nebylo v řízení prokázáno. Výpověď svědkyně jméno FO jako důkaz o existenci takové dohody nemohla obstát, neboť svědkyně o ní vypovídala pouze obecně, slovy, že se účastníci „nějak domluvili“, aniž by byla schopna uvést konkrétní obsah, rozsah či podmínky takového ujednání. Její výpověď navíc nebyla podpořena žádným dalším provedeným důkazem. Naopak z předávacího protokolu ze dne datum nevyplývá, že by byt byl předán ve stavu odůvodňujícím prominutí nájemného, když je v něm uvedeno pouze, že stav bytu odpovídá stáří výstavby a užívání. Tvrzení žalobkyně neodpovídá ani skutečnost, že nájemné následně hradila, byly jí vystaveny příjmové doklady o jeho zaplacení a v průběhu nájemního vztahu jí bylo vystaveno potvrzení o neexistenci dluhů na nájemném a službách spojených s užíváním bytu pro rok Anonymizováno.

42. Žalovaní namítali, že jméno FO nebyla oprávněna převzít od žalobkyně peněžitou jistotu a že její zmocnění se vztahovalo pouze k předání bytu. S touto námitkou se soud neztotožnil. Z provedeného dokazování vyplynulo, že jméno FO se podílela na uzavření nájemního vztahu, účastnila se předání bytu, za pronajímatele podepsala předávací protokol a převzetí jistoty stvrdila příjmovým pokladním dokladem. Převzetí jistoty přitom představuje běžný úkon související se vznikem nájemního vztahu a plněním povinností z nájemní smlouvy. Přebírání hotovostních plateb probíhalo i mezi žalobkyní a žalovanými. Žalobkyně proto neměla důvod pochybovat o tom, že jméno FO je oprávněna za žalované jednat i při převzetí jistoty. jméno FO jméno FO rozsah svého oprávnění překročila, nemohou se žalovaní tohoto překročení vůči žalobkyni dovolávat, nebylo-li prokázáno, že žalobkyně o případném omezení jejího oprávnění věděla nebo vědět musela (§ 444 o. z.). Případné překročení zmocnění by tak mohlo mít význam pouze ve vztahu mezi žalovanými a jméno FO, nikoliv vůči žalobkyni.

43. Soud k vzájemnému návrhu žalovaných uzavřel, že pokud jde o vyúčtování za období od datum do datum, žalovaní neprokázali jeho řádné doručení žalobkyni. Z provedené SMS komunikace nelze spolehlivě zjistit, že se týkala právě tohoto vyúčtování, a samotné předložení vyúčtování jako přílohy procesního podání v průběhu soudního řízení nelze bez dalšího považovat za doručení vyúčtování ve smyslu § 7 zákona č. 67/2013 Sb. Žalovaní tak neunesli důkazní břemeno ohledně tvrzení, že vyúčtování bylo žalobkyni doručeno již dne datum.

44. Ve vztahu k vyúčtování za období od datum do datum, vyúčtování bylo odesláno žalobkyni doporučenou zásilkou dne datum a při domněnce dojití bylo doručeno dne datum. Žalobkyně následně proti tomuto vyúčtování uplatnila námitky dopisem ze dne datum. Podání námitek sice samo o sobě neodkládá splatnost vyúčtovaného nedoplatku, tato skutečnost však nebyla pro rozhodnutí věci určující.

45. I pokud by soud přijal pro žalované nejpříznivější variantu a vycházel z jejich tvrzení, že vyúčtování za období od datum do datum se dostalo do dispoziční sféry žalobkyně nejpozději dne datum, bylo by doručeno po marném uplynutí zákonné čtyřměsíční lhůty, která skončila dne datum, a prodlení žalovaných by tak činilo Anonymizováno dnů. U vyúčtování za období od datum do datum – se spotřebou žalobkyně zohledněnou do datum, které mělo být doručeno nejpozději do datum a podle tvrzení žalovaných bylo odesláno dne datum, činilo prodlení dalších Anonymizováno Anonymizováno dnů. Celkové prodlení žalovaných tak představovalo nejméně 696 dnů. Při zákonné sazbě pokuty částka za každý započatý den prodlení (§ 13 zákona č. 67/2013 Sb.) vznikl žalobkyni nárok na pokutu ve výši částka (696 × částka). Tento nárok převyšuje žalovanými uplatněný vzájemný návrh ve výši částka, sestávající z nedoplatku částka za období od datum do datum a nedoplatku částka za období od datum do datum. I za předpokladu existence a splatnosti obou žalovanými tvrzených pohledávek by proto v důsledku kompenzační námitky žalobkyně založené na nároku na zákonnou pokutu došlo k zániku celého vzájemně uplatněného nároku žalovaných započtením. Soud současně konstatuje, že námitku žalobkyně o promlčení nároku z vyúčtování neshledal důvodnou.

46. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a žalovaným uložil společně a nerozdílně vrátit složenou jistotu a jelikož se žalovaní ocitli v prodlení s vrácení jistoty, soud přiznal i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k závěrům učiněným výše soud vzájemný návrh žalovaných výrokem II zamítl.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z pěti úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. a z tarifní hodnoty částka z částky částka za každý z tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 včetně osmi paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.