112 C 6/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Dianou Fujdiak ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 046 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4.046 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 046 Kč od 7. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 4 046 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jako nezaplacenou cenu za úhradu vynaložených nákladů léčení zranění pojištěnce [jméno] [příjmení], [datum narození], které této osobě způsobil úmyslně žalovaný, pravomocně odpovědný za spáchání přestupku dle rozhodnutí [územní celek], Komise pro projednávání přestupků. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud účastníky vyzval, aby mu sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto v souladu s ust. § 115a o.s.ř. Výzva dále obsahovala doložku o tom, že pokud zůstane ve stanovené lhůtě bez vyjádření, bude mít soud za to, že účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně i žalovaný výzvu obdrželi ve dnech 26. 1. 2022 a 10. 2. 2022, nesouhlas nesdělili; soud proto ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů, aniž by nařizoval jednání. Z vyúčtování nákladů léčení ze dne 9. 10. 2019 soud zjistil, že žalobkyně uhradila za náklady léčení pojištěnce [jméno] [příjmení] za úraz ze dne 27. 1. 2019 částku 4 046 Kč. Z obsahu zprávy [územní celek], komise k projednávání přestupků ze dne 29. 1. 2020 vyplývá, že ve věci fyzického napadení poškozeného [jméno] [příjmení] ze dne 27. 1. 2019 uznala žalovaného vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 29. 1. 2020. Z výzvy k úhradě ze dne 3. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Z dodejky je zřejmé, že zásilka se jako nedoručená vrátila dne 9. 3. 2020 žalobkyni zpět. Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Pojištěnci žalobkyně byla úmyslným jednáním žalovaného, za které byl uznán odpovědným rozhodnutím [územní celek], komise k projednávání přestupků, poskytnuta zdravotní péče uhrazená žalobkyní ve výši 4 046 Kč. K náhradě vzniklých nákladů léčení byl žalovaný žalobkyní marně vyzván. Soud věc právně posoudil dle ust. § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil cenu nákladů na léčení pojištěnce žalobkyně, uložil mu soud povinnost ji zaplatit podle § 1908 odst. 2 obč. zák., který říká, že dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. Žalovaný tak přes výzvu neučinil, soud žalobkyni přiznal též úrok z prodlení od prvního dne prodlení podle § 1970 obč. zák. ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalovanému zaplatit žalobkyni dluh včetně úroků z prodlení ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.