113 C 23/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Dvořákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 32 941 Kč s příslušenstvím a 10 601,28 Kč

I. Řízení se co do úroku ve výši 60,9 % ročně z částky 26 412,62 Kč od 25. 9. 2020 do 18. 10. 2020 zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 704 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od 12. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se, co do částky 24 237 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení, co do částky 10 601,28 Kč, co do úroku ve výši 35 % ročně z částky 26 412,62 Kč od 25. 9. 2020 do 18. 10. 2020, co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 412,62 Kč od 19. 10. 2020 do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 32 941 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 11. 2020 do zaplacení, částku 10 601,28 Kč, úrok ve výši 95,9 % ročně z částky 26 412,62 Kč od 25. 9. 2020 do 18. 10. 2020 ve výši 1 604,40 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 26 412,62 Kč od 19. 10. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 25. 9. 2020 dosáhne částky 127 468 Kč. Tvrdila, že uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] dne 3. 10. 2019. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 27 000 Kč. K vyplacení úvěru žalované došlo dne 4. 10. 2019. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 151,59 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 2 287 Kč (v těchto splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění) splatný vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem listopadem 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Součástí všech splátek byla vedle splátek jistiny úvěru a úroků za poskytnutí úvěru i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši 74 Kč, tak jak bylo sjednáno v příloze [číslo] smlouvy. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích [příjmení] a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Současně bylo prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, obchodník, jednající se žalovanou doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly uhrazeny žalovanou pouze dne 12. 10. 2019 částka 2 287 Kč, dne 20. 11. 2019 částka 2 287 Kč, dne 20. 12. 2019 částka 2 287 Kč, dne 21. 1. 2020 částka 2 287 Kč, dne 20. 2. 2020 částka 2 287 Kč, dne 24. 3. 2020 částka 2 287 Kč, dne 21. 4. 2020 částka 2 287 Kč a dne 20. 5. 2020 částka 2 287 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů. V důsledku prodlení žalované došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné dne 20. 7. 2020. K datu 23. 9. 2020 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru, k tomuto dni se stala celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění se staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu úvěru ve výši celkem 32 719,93 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s úhradou, v tomto případě od 1. 11. 2020 až do úplného zaplacení. V souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb. o některých opatřeních v oblasti splácení úvěru v souvislosti s pandemií Covid-19 žalobkyni od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020 nevznikalo právo na platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení žalované s plněním peněžitých dluhů vyplývající ze smlouvy o úvěru. Žalovaná dluží žalobkyni na jistině úvěru v celkové výši 32 719,83 Kč, která odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 26 412,62 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši 6 307,31 Kč, s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 32 719,93 Kč za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 1. 11. 2020 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požadovala smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 10 601,28 Kč, neboť žalobkyni od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020 nevznikalo právo na zaplacení této smluvní pokuty, z úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 26 412,62 Kč ode dne 25. 9. 2020 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požadovala úrok v nominální roční úrokové sazbě 95,9 % ročně, která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Za dobu od 91. dne prodlení žalované, tedy od 19. 10. 2020, žalobkyně tento úrok požaduje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 % bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 8,25 % ročně. Dále žalobkyně požaduje úhradu za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr celkem ve výši 222 Kč, tedy za neuhrazenou měsíční úhradu za pojištění obsažené ve splátkách [číslo] tedy úhradu za pojištění 3x 74 Kč.

2. Po zahájení jednání vzala žalobkyně žalobu zpět, pokud jde o úrok, namísto 95,9 % ročně požadovala úrok 35 % ročně, tedy vzala žalobu zpět v rozsahu úroku ve výši 60,9 % ročně z částky 26 412,62 Kč od 25. 9. 2020 do 18. 10. 2020. Soud dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil.

3. Žalovaná k návrhu uvedla, že dluh splácí po 1 000 Kč. Dále uvedla, že se žalobkyní uzavřela celkem tři smlouvy, uzavíral je s ní stejný muž. Žalovaná učinila nesporným, že jí byla částka 27 000 Kč vyplacena. Dále uvedla, že vedle invalidního důchodu jsou jejím příjmem ještě dětské přídavky.

4. Z předsmluvního formuláře vztahujícího se ke smlouvě o úvěru, číslo návrhu smlouvy [číslo], podepsaného žalovanou dne 3. 10. 2019 soud zjistil, že žalovaná požádala o spotřebitelský úvěr ve výši 27 000 Kč s tím, že v případě řádného a včasného plnění povinností činí doba trvání spotřebitelského úvěru 48 měsíců, žalovaná bude hradit úvěr a sjednané úroky za poskytnutí úvěru v měsíčních anuitních splátkách ve výši 2 287 Kč, vždy nejpozději do 20. dne v kalendářním měsíci, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Celková částka úvěru, kterou je třeba zaplatit, činí 106 224 Kč, náklady spotřebitelského úvěru představuje výpůjční úroková sazba ve výši 151,59 % ročně, roční procentní sazba nákladů činí 151,59 %. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaná uvedla své celkové příjmy ve výši 11 129 Kč, celkové výdaje ve výši 6 869 Kč, ve výdajích je uvedeno životní minimum ve výši 3 410 Kč, splátky žalobkyni ve výši 2 459 Kč, náklady na bydlení (nájemné, inkaso) ve výši 1 000 Kč a rezerva 500 Kč. Z výpisu z registru [příjmení] soud zjistil, že dne 3. 10. 2019 nebyly u žalované evidovány dlužné splátky Z přílohy [číslo] k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalovaná se zavázala hradit pojištění schopnosti splácet úvěr, a to ve výši 74 Kč měsíčně. Z potvrzení [obec] správy sociálního zabezpečení soud zjistil, že žalované je vyplácen invalidní důchod pro invaliditu III. stupně ve výši 11 129 Kč měsíčně. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že celková výše úvěru činila 27 000 Kč, celková částka, kterou byla povinna žalovaná zaplatit, činila 106 224 Kč, doba trvání úvěru činí 48 měsíců, výše splátky činí 2 287 Kč, splatnost splátek byla sjednána vždy do 20. dne kalendářního měsíce, zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 151,59 % ročně, při odstoupení od smlouvy činí částka úroku splatná za jeden kalendářní den 71,93 Kč, RPSN 141,95 %. Ze společného prohlášení o poskytnutí osobního účtu ze dne 3. 10. 2019 soud zjistil, že majitelka účtu [jméno] [příjmení] souhlasila s tím, aby žalobkyně prováděla za účelem úhrady dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] z účtu [jméno] [příjmení], narozené 10. 3. 1998, u [právnická osoba] [číslo] [bankovní účet]. Z výpisu z účtu soud zjistil, že částka 27 000 Kč byla dne 4. 10. 2019 vyplacena na účet [číslo] [bankovní účet]. Z oznámení ze dne 23. 9. 2020 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované okamžité zesplatnění všech závazků vyplývajících z předmětné smlouvy a vyzvala ji k okamžité úhradě částky 32 941 Kč nejpozději do 10 dnů od data odeslání výzvy.

5. Z návrhu a smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 26. 6. 2019 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit v 48 měsíčních splátkách po 2 459 Kč. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 12. 12. 2019 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 12 000 Kč, žalovaná se zavázala splatit tento úvěr v 60 měsíčních splátkách po 656 Kč. Z návrhu a smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 14. 2. 2020 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 9 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit v 48 měsíčních splátkách po 670 Kč. Z přehledu splátek soud zjistil, že žalobkyně hradila splátky ke smlouvě [číslo] měsíčně ve výši 2 459 Kč od 22. 7. 2019 do 20. 5. 2020, v následném období přestala splátky hradit řádně a včas. Z přehledu plateb ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaná hradila sjednané splátky ve výši 656 Kč do července 2020, následně splátky nehradila. Z přehledu plateb ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaná uhradila pouze tři sjednané splátky ve výši 670 Kč, a to v období od února 2020 do dubna 2020.

6. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Dle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

8. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho schopnostem.

9. Dle ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Dle ustanovení § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a žalobkyní byla dne 3. 10. 2019 uzavřena smlouva o úvěru ve výši 27 000 Kč s tím, žalovaná se zavázala hradit úvěr a sjednané úroky za poskytnutí úvěru v měsíčních anuitních splátkách ve výši 2 287 Kč, vždy nejpozději do 20. dne v kalendářním měsíci, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Žalovaná potvrdila, že jí částka 27 000 Kč byla vyplacena. Před uzavřením této smlouvy uzavřely smluvní strany smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 26. 6. 2019, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit v 48 měsíčních splátkách po 2 459 Kč. Žalobkyně provedla zkoumání úvěruschopnosti žalované splácet úvěr, vyšla přitom ze zprávy [obec] správy sociálního zabezpečení ohledně výše příjmů, pokud jde o výdaje. Tedy vyšla z toho, že žalovaná pobírá invalidní důchod ve výši 11 129 Kč, ve výdajích zohlednila životní minimum ve výši 3 410 Kč, splátky žalobkyni ve výši 2 459 Kč, náklady na bydlení (nájemné, inkaso) ve výši 1 000 Kč, tedy celkové výdaje ve výši 6 869 Kč. Výdaj určený na bydlení ve výši 1 000 Kč měsíčně ani rámcově neodpovídá reálným výdajům na bydlení v České republice, přesto nebyl nijak prověřován, přestože jej lze snadno doložit, např. nájemní smlouvou, dokladem o úhradě nákladů na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky. Zároveň žalobkyně neprověřila případné vyživovací povinnosti žalobkyně, když tato při jednání soudu uvedla, že pobírá přídavky na děti. Navíc si žalobkyně musela být vědoma, že žalovaná jí splácí úvěr na základě smlouvy ze dne 26. 6. 2019 splátkami ve výši 2 459 Kč měsíčně. Lze tedy konstatovat, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, respektive učinila je pouze formálně, bez náležitých podkladů, s cílem pouze vykázat výdaje, které nasvědčují úvěruschopnosti žalované. V důsledku toho je předmětná smlouva absolutně neplatná.

12. Dle ustanovení § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá požadovat, aby jí druhá strany vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění není dotčeno. Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalované nesplacenou část poskytnuté jistiny.

13. Žalované byla žalobkyní poskytnuta jistina ve výši 27 000 Kč, žalobkyně tvrdila, že žalovaná uhradila dne 12. 10. 2019 částku 2 287 Kč, dne 20. 11. 2019 částku 2 287 Kč, dne 20. 12. 2019 částku 2 287 Kč, dne 21. 1. 2020 částku 2 287 Kč, dne 20. 2. 2020 částku 2 287 Kč, dne 24. 3. 2020 částku 2 287 Kč, dne 21. 4. 2020 částku 2 287 Kč a dne 20. 5. 2020 částku 2 287 Kč, celkem 18.296 Kč. Soud proto uložil žalované uhradit žalobkyni zbývající část poskytnuté jistiny ve výši 8 704 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby, která byla žalované doručena dne 11. 10. 2021. Ve zbytku pak žalobu zamítl, pokud jde požadovanou jistinu ve výši 24 237 Kč (32 941 Kč – 8 704 Kč) spolu s úrokem z prodlení a s úrokem zamítl.

14. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaná byla ve většině úspěšná, žádné náklady jí s tímto řízením nevznikly.