118 C 1/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Škodovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka s příslušenstvím Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku [částka] s 8,25 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a na nákladech řízení částku [částka], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit mu částku [částka] s příslušenstvím, neboť žalovaný neuhradil za období od října 2018 do listopadu 2019 náhradu ve výši ujednaného nájemného bytu [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec], jehož je žalobce vlastníkem. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud oba účastníky řízení vyzval, aby mu ve lhůtě 7 dnů sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů, a to v souladu s § 115a o.s.ř. Výzva dále obsahovala doložku o tom, že pokud zůstane ve stanovené lhůtě bez vyjádření, bude mít soud za to, že účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Oba účastníci výzvu obdrželi ve dnech [datum] a [datum], žalobce ani žalovaný ve stanovené lhůtě soudu nesdělili, že s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání nesouhlasí; soud proto ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů, aniž by nařizoval jednání. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalobce je vlastníkem předmětného bytu. Z obsahu smlouvy o nájmu bytu je zřejmé, že žalovaný byl od [datum] do [datum] nájemcem předmětného bytu. Z evidenčního listu vyplývá výše nájemného za rok 2018 a 2019. Z vyúčtování služeb a otopu za rok 2019 je zřejmá výše přeplatku a výše složené kauce. Vztahy mezi pronajímatelem a nájemcem upravují ustanovení občanského zákoníku, zejména zvláštní ustanovení o nájmu bytu obsažená v §§ [číslo] a [číslo]. Podle § 2217 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Podle § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává měsíčně. Podle § 2247 odst. 1, odst. 3 o.z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Podle § 2295 o.z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi účastníky existoval nájemní vztah dle § 2201 a násl. o.z., jehož předmětem byl shora uvedený byt, výše nájemného činila v roce 2018 částku [částka], žalovaný nezaplatil náhradu ve výši ujednaného nájemného za období říjen 2018 až listopad 2019, čímž mu po zápočtu přeplatku z vyúčtování služeb a složené kauce vznikl dluh v celkové výši [částka] vůči žalobci. Povinnost žalovaného zaplatit dluh vyplývá z § 1908 odst. 2 o.z., dle kterého dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas, když příslušenstvím pohledávky jsou úroky z prodlení, jejichž výši soud určil v souladu s § 1970 o.z. a nařízením vlády č.351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má právo na jejich náhradu žalobce, neboť byl ve sporu plně úspěšný. Celkové náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka]. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř.