12 C 113/2023

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Dianou Fujdiak ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 3 zastoupená advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 2. Ing. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zřízení práva nezbytné cesty odpovídající služebnosti stezky a cesty I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby soud zřídil ve prospěch vlastníka nemovitých věcí, pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemku p.č. , hodnota, , oba v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , právo nezbytné cesty odpovídající služebnosti stezky a cesty přes pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , oba v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , se pro tentokrát zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 2 na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného 2.III. Žalobkyně a žalovaný 1 nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení. Podanou žalobou se žalobkyně, jako výlučný vlastník nemovitostí, pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – trvalý travní porost a pozemku parc. č. , hodnota, – trvalý travní porost v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , oba zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, , domáhala zřízení práva nezbytné cesty odpovídající služebnosti stezky a cesty k pozemku ve výlučném vlastnictví žalovaného 1, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – trvalý travní porost, v katastrálním území , adresa, (dále jen „služebný pozemek 1)“, který dále sousedí s pozemkem ve výlučném vlastnictví žalovaného 2, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – trvalý travní porost zapsaný v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, (dále jen „služebný pozemek 2“), který je přímo napojen cestou na obecní pozemní komunikaci, když s touto sousedí. Žalobkyně se nejprve snažila předejít soudnímu sporu se žalovanými a věc řešit domluvou a jednání a nabídla finanční kompenzaci, žalovaní však s řešením nesouhlasili a k vyřešení přístupového problému nedošlo. Žalobkyně doposud nenechala stanovit a změřit přesnou podobu nezbytné cesty a navrhla, aby jeho podobu nechal zpracovat soud geometrickým plánem. Jelikož v současné době absentuje žalobkyni jakákoliv možnost reálného napojení na pozemní komunikace ze svých předmětných pozemků a neexistuje možnost dohody mezi žalovanými, nezbývá žalobkyni jiné řešení, než soudní rozhodnutí. Výši náhrady za zřízení nezbytné cesty navrhuje, ať určí soud.Žalobkyně následně k žalobě přiložila mapku se zakreslením navrhované podoby cesty s tím, že se jedná o pruh pozemku o konstantní šíři 4 m při hranicích pozemků žalovaných. Pozemek bude žalobkyní využíván pro zemědělskou činnost a k provádění seče v souladu se zemědělské politikou EU, jež umožňuje poskytování dotací. Sama žalobkyně je certifikovaný ekologický zemědělec hospodařící na cca 270 ha půdy a v budoucnu chce pozemky využívat k výsevu zemědělských plodin a následně k umístění některého druhu hospodářských zvířat. Rozsah využití cesty by pak odpovídal možnostem dopravy běžné zemědělské techniky a motorových vozidel k zajištění uvedeného záměru a možnosti účelného a efektivního hospodaření na předmětných pozemcích. K pozemkům nevede žádná jiná cesta ani jiná možnost přístupu, jelikož pozemky jsou plně obklopeny sousedními pozemky. Tyto pozemky žalobkyně nabyla od předchozího majitele na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , a to ve stavu bez přístupu k místní komunikaci, dle žalobkyně však takové jednání nelze sankcionovat, a to s odkazem na usnesení NS ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, a nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1587/20 ze dne , datum, .Žalovaný 1 nárok uplatněný v žalobě neuznal s tím, že žalobkyně již při nákupu pozemku věděla, že k těmto není přístup a současně má možnost smluvního ošetření přístupu pouze přes jeden pozemek, a to ze spodní příjezdové komunikace. Navrhnul zamítnutí žaloby.Žalovaný 2 nárok uplatněný v žalobě neuznává, když k přístupu na pozemek jsou i jiné možnosti a je možné vést nezbytnou cestu i jenom přes jeden pozemek, což by bylo ekonomicky výhodnější. Lze zatížit i pozemek ve vlastnictví obce, který s pozemky žalobkyně přímo sousedí. Žalovaný 2 navrhl žalobkyni řešení věci, včetně možnosti případného prodeje pozemku ve vlastnictví žalovaného 2 či smluvní nájem předmětného pozemku. Žalobkyně na tyto návrhy nijak nereagovala a podala žalobu. Žalovaný 2 navrhnul zamítnutí žaloby.K těmto návrhům žalovaných žalobkyně uvedla, že pozemky tvrzené žalovanými jsou tak příkré a strmé, že je problematické po nich chodit pěšky, natož doprava motorovým vozidlem.Oba žalovaní mají za to, že jednání žalobkyně bylo zcela nevhodné, jelikož jediným způsobem, kterým je oslovila, byla předžalobní výzva a následně podaná žaloba. Takové jednání mají za příčící se dobrým mravům. Žalovaný 2 dále poukázal na to, že na jejím začátku existuje plot a zřízení cesty tam není možné a vzhledem k tomu, že pozemky žalobkyně jsou nyní inzerovány k prodeji, pochybuje o tvrzeném plánovaném využití ze strany žalobkyně pro zemědělskou činnost. Žalovaný 1 poukázal na to, že v minulosti vedla cesta přes pozemek, který byl ve vlastnictví ČR - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, a který byl v nedávné době prodán novému vlastníkovi – panu Šípovi. Současně oba uvedli, že žádný z nich nebrání v žalobkyni přístupu na její pozemky, aniž by bylo nutné cestu zřizovat formou služebnosti.Soud z provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:Z výpisů údajů z katastru nemovitostí, náhledů katastrálních map a ortofotomapy soud zjistil, že pozemek p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, o velikosti 28 144 m2 na němž je vrchol , Anonymizováno, , Anonymizováno, m. n. m. je ve vlastnictví žalobkyně. Pozemek sousedí s pozemky p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaného 1 a s pozemkem , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve vlastnictví žalobkyně, jenž tvoří „límec“ pozemku p. č. , hodnota, z opačné strany. Na pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, se nachází zpevněné plochy sloužící k pohybu vozidel. Pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je oploceným průmyslovým areálem.Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, žalovanému 1 a 2 soud zjistil, že žalobkyně se obrátila na žalovaného 2 s tím, že jako vlastník pozemků p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , nemá k těmto pozemkům žádné napojení na pozemní komunikaci, jelikož jsou obklopeny jinými pozemky a absentuje tak jakákoliv možnost fyzického přístupu k nim. Jako nouzovou označila variantu přístupu přes pozemky žalovaného 2, které jsou napojeny na místní komunikaci a sousedí s pozemkem žalovaného 1, který již sousedí s pozemky žalobkyně s tím, že toto řešení formou služebnosti nezbytné cesty by bylo finančně kompenzováno ze strany žalobkyně. Jiné napojení, z důvodu strmosti terénu, nepovažuje za možné. Stanovisko žalobkyně očekává ve lhůtě 14 dnů s tím, že jinak se obrátí s žalobou na soud. Obdobně situaci popsala dopisem ze shodného dne i žalovanému 1.Žalovaný 1 dopisem ze dne , datum, s návrhem řešení nesouhlasil ani za předpokladu finanční kompenzace, a to z důvodu, že historicky byl přístup k těmto pozemkům přes pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve shodném katastrálním území, který nedávno byl prodán ČR – ÚZSVM jinému subjektu.Žalovaný 2 dopisem odeslaným dne , datum, žalobkyni sdělil, že postup žalobkyně nepovažuje za jednání v rámci dobrých mravů, když již prvotní žádost je s výhružkou žaloby. Jako řešení přístupu navrhnul žalobci odkup pozemků na LV , Anonymizováno, ve výši , částka, /m2, či zřízení nájemní smlouvy na oba tyto pozemky v ceně , částka, /m2/měsíc. Případně navrhl žalobkyni jiné alternativní vedení cesty, a to přes pozemky p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pozemek p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pozemek p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pozemek p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pozemek p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , přes pozemek p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, či pozemek p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (vše ve shodném katastrálním území).Z inzerátu na sreality.cz soud zjistil, že ke dni , datum, byly pozemky žalobkyně nabízeny k prodeji za cenu , částka, /m2.Z informativního výpisu z evidence půdy soud zjistil, že žalobkyně provozuje zemědělskou činnost, a to v Jihočeském kraji, na českobudějovicku, celkem na 269,89 ha půdy.Z ortofotomapy předložené žalobkyní soud zjistil, kudy by nezbytná cesta dle požadavku žalobkyně měla vést.Na místním ohledání, které se konalo , datum, soud zjistil, že k pozemku žalobkyně nevede žádná přirozená cesta (ani vyšlapaná pěšina). Pozemek je nejvyšším místem s vrcholem , Anonymizováno, . Na pozemek lze dohlédnout již z komunikace z autobusové zastávky přes pozemek žalovaného 1 p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Ze strany navrhované cesty přes pozemek , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je třeba se pohybovat po návrší, a nezpevněném pozemku vedoucím okolo průmyslového areálu , Anonymizováno, , který je oplocen vlnitým plechem, betonovým plotem a na konci drátěným plotem. Terén přístupu k návrší je zarostlý, jsou zde náletové keře, nebylo možné projít okolo začátku plotu, bylo přistupováno stezkou z pozemku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve vlastnictví obce, jenž obhospodařuje žalovaný 1. Schůdná cesta okolo průmyslového areálu není, návrší je tvořeno zřejmě navážkou, pozemek se kónicky svažuje dolů k pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Pozemek je neudržovaný a neobhospodařovaný. Na pozemku je torzo bývalého oplocení, které ale neplní žádnou funkci. Pozemky , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve vlastnictví obce jsou propachtovány žalovanému 1, který je využívá k zemědělské činnosti (byla zde zaseta pšenice) a současně tyto pozemky slouží pro vjezd zemědělské techniky na pole. Žalovaný 1 uvedl, že uvedené pozemky nemá ve vlastnictví, jelikož slouží jako biokoridor pro pohyb zvěře od nedaleké silnice pro motorová vozidla, obec si je ponechala ve vlastnictví a pouze je umožnila propachtovat. Na rohu areálu , Anonymizováno, ohrazeném drátěným plotem navazuje pozemek žalovaného 1, který není využíván jako pole, jedná se o zatravněnou stráň s různými náletovými keři. Při přesunu na spodní místní komunikaci, k pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , je zde terén k pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, mnohem více příkrý než při přístupu shora. Příkrost přístupu se zvyšuje směrem k pozemku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Nikde nebyla objevena cesta, či pěšina vedoucí k pozemkům žalobkyně. Pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je zarostlý stromy a křovinami, stejně tak pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, až p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, jsou oploceny. Z tohoto pohledu je možné rozpoznat ve stráni oplocenou vrchní stranu pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /14, Anonymizováno, tedy hranici s pozemkem p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve vlastnictví žalobkyně. Pozemek p. č. , hodnota, vede příkře podél oplocení a na tento pozemek navazuje zarostlý pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který je ve vlastnictví obce.Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil dle následujících ustanovení:Dle § 1029 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně propojena s veřejnou cestou, může zažádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Dle odst. 2 nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.Dle § 1033 obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným v § 1029 odst. 2Dle § 1032 odst. 1 o. z. soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. Dle odst. 2 nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.Soud po právním posouzení skutkového stavu došel k následujícímu právnímu závěru:Žalobkyně nabyla pozemky p.č. , hodnota, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, koupí prostřednictvím elektronické dražby v roce 2022. Tyto pozemky koupila s vědomím, že se jedná o pozemky bez přístupu. Jde o pozemky na vrchu , Anonymizováno, , které nejsou napojeny na místní komunikaci a jsou obklopeny ze všech stran pozemky jiných vlastníků. V květnu roku 2023 se obrátila formou předžalobní výzvy na dva vlastníky přilehlých pozemků, aby s nimi sjednala přístupovou cestu formou služebnosti. Výběr budoucích zatížených pozemků učinila sama na základě vlastního uvážení. Na nabídku ze strany žalovaného 2 na prodej či pronájem pozemků, které by jí umožňovaly významné přiblížení se ke svým pozemkům nereagovala, a následně podala žalobu. Žalovaný 1 nesouhlasil se zatížením svých pozemků, když odkázal na okolnost, že k pozemkům žalobkyně se přistupovalo z pozemků p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , žalovaný 2 argumentoval, že k pozemkům existuje přístup přes jiné pozemky a zřízením služebnosti by jeho pozemek ztratil významně na hodnotě. Bylo zjištěno, že přístup k pozemkům ve vlastnictví žalobkyně je možný i přes jiné pozemky, než tak, jak žalobkyně navrhla. Jedná se o přístup jak přes pozemky, které s pozemky žalobkyně přímo sousedí a došlo by tak k zatížení pouze jednoho pozemku. Současně existují sousedící pozemky ve vlastnictví obce, kde zatížení takovýchto pozemků s přihlédnutím k zákonem garantovanému volnému pohybu v krajině lze mít za nejméně zatěžující. Žalobkyně v rámci zajištění si přístupu k pozemkům ale nevyvinula vůbec žádné úsilí si přístup k pozemkům zřídit jinak, než formální předžalobní výzvou a následnou žalobou. Neoslovila ostatní vlastníky pozemků, a to včetně pozemků, které nesplňují podmínky pro zřízení služebnosti soudním rozhodnutím, nesnažila se zjistit, jak docházelo k přístupu k pozemkům v historii a ani při jednání s žalovanými nevyvinula snahu o řešení věci smírnou cestou, a pokud jí byly navrženy, nesnažila se žádným způsobem ve věci dále vyjednávat a spolehla se výlučně na rozhodnutí soudu. Tedy řešení problému přístupu k pozemkům, které v takovémto stavu koupila, ponechává plně na soudu.Soud podotýká, že s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1587/20 ze dne , datum, nelze věc uzavřít pouze s lakonickým odkazem na ustanovení § 1031 odst. 1 písm. b) o. z., tedy, že žalobkyně koupila pozemky bez přístupové cesty a tuto tak nelze do budoucna vůbec zřídit. Odůvodnění nálezu Ústavního soudu reflektující pozemkové změny po roku 1989 nelze opominout, nicméně tento nález neznamená, že zřízení služebnosti cesty soudem v případech nabytí vlastnictví pozemků bez přístupové cesty je automatickým řešením a soud zdůrazňuje, že zejména to neplatí v případě nabytí pozemků koupí. Bylo na žalobkyni, aby vyvinula co nejvyšší úsilí o možnou nápravu stavu, který si sama předmětnou koupí přivodila a řádně jednala o možném přístupu s okolními vlastníky a dokonce i s vlastníky nemovitostí, které přímo nesousedí s jejím pozemkem, pokud by i skrze ně byla schopna dosáhnout přístupu ke svému pozemku. Pouze tímto způsobem je možné nepovažovat její jednání (koupi pozemku bez přístupu) za hrubou nedbalost. Žalobkyně však nevynaložila žádné relevantní úsilí směřující k uzavření případné dohody, když, jak sama uvedla, se obrátila pouze na oba žalované, a to pouze formou předžalobní upomínky. Současně soud podotýká, že pokud je možné, aby cesty vedly přes pozemky ve vlastnictví státu, či územně samosprávného celku, tak vedení cesty po těchto pozemcích, i s přihlédnutím právní úpravy volného průchodu krajinou (§ 63 zákona č. 114/1992 Sb., o přírodě a krajině) lze (nikoliv bezvýjimečně) posuzovat jako nejméně zatěžující. S obcí však žalobkyně taktéž nejednala.Soud zde primárně není od toho, aby zajišťoval žalobkyni přístup silou konstitutivního rozhodnutí a nahrazoval tak možný (a nutný) vyjednávací proces. Zřízení služebnosti cesty soudem, tedy ingerence soudní moci do soukromoprávních uspořádání, má být posledním z možných řešení a nikoliv prvním. Pokud žalobkyně postupovala takto, jedná se o žalobu předčasnou a soud ji pro tentokrát zamítl. Soud tak do budoucna nevylučuje, že cesta na pozemky žalobkyně by v budoucnu mohla vést i přes některý, či oba z těchto pozemků, a proto nezaložil ve věci překážku věci rozsouzené. Je na žalobkyni, aby vyvinula skutečné úsilí směřující k řešení svého problému spočívajícího v tom, že nemá právním titulem podložený přístup k pozemkům a teprve v případě, kdy k vyřešení nedojde, se lze obrátit na soud.Soud vzhledem ke shora uvedenému neřešil další podstatné námitky žalovaných, tedy nezpůsobilost terénu na pozemcích žalobkyně pro pohyb těžké zemědělské techniky, pochybnosti ohledně výkonu zemědělské činnosti na uvedených pozemcích, opravdovou snahu žalobkyně o hospodářské využití pozemků, když ty doposud nejsou nijak využívány, ačkoliv žádný z žalovaných žalobkyni v přístupu k pozemkům přes své pozemky nijak nebrání a hlavní zemědělská činnost žalobkyně je v Jihočeském kraji a ani okolnost, že žalobkyně se pokoušela o prodej uvedených pozemků. K rozhodnutí soudu byla totiž postačující shora uvedená zjištění.Na závěr soud dodává, že zatížení pozemků ve vlastnictví žalovaných pro přístup k pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je vyloučeno s tím, že se nejedná o sousedící pozemky a že k tomuto pozemku je možný přístup přes pozemek p. č. , hodnota, ve vlastnictví žalobkyně. Jelikož byla žaloba zamítnuta pro oba z pozemků, soud tuto okolnost neřešil samostatným výrokem. Pokud žalobkyně chtěla změnit žalobu poté, co došlo ke koncentraci řízení, soud takovou změnu žaloby nepřipustil, když zjištěný skutkový stav a dosud provedené dokazování by nemohly být podkladem pro rozhodnutí o takto změněné žalobě. To že ke změně žaloby nebyl přiložen geometrický plán s vyznačením cesty, se tak stalo pouhou technikálií.S ohledem na shora uvedené soud pro tentokrát žalobu zamítl a procesně úspěšným žalovaným přiznal náhradu nákladů řízení.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému 2, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 182 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,4 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 210 ujetých km (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,4 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 188 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,4 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t.Žalovaný 1 se náhrady nákladů řízení vzdal s tím, že mu účastí u řízení náklady nevznikly.