12 C 115/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Dianou Fujdiak ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 32 612,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 612,75 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 18. 6. 2021 do 29. 11. 2021 částkou 1 038,57 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 017,83 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení, a kapitalizovaným úrokem 23 758,17 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 651 Kč a kapitalizovaného úroku 1 888,33 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 483 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou soudu dne 20. 5. 2022 ve znění opravy ze dne 10. 6. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 017,83 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 1 038,58 Kč za období od 18. 6. 2021 do 29. 11. 2021 částkou 1 038,57 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 017,83 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení. V položce kapitalizovaného smluvního úroku v částce 25 646,50 Kč žalobkyně uplatnila kapitalizovaný smluvní úrok v částce 1 888,33 Kč za období od 18. 6. 2021 do 29. 11. 2021, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 511,74 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 13 645,77 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 587,92 Kč a inkasní poplatek ve výši 5 012,74 Kč. Dále uplatnila náklady na mimosoudní vymáhání 651 Kč a smluvní pokutu 4 594,92 Kč.

2. Náklady na mimosoudní vymáhání spočívaly ve 3 osobních návštěvách u žalovaného á 217 Kč Smluvní pokuta byla sjednána a je požadována ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny 28 017,83 Kč od 18. 6. 2021 do 28. 11. 2021.

3. Žalobkyně nárok odůvodnila tím, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] IČO [anonymizováno] [PSČ], sídlem [adresa] (dále též„ původní věřitel“ či„ EC“) uzavřeli dne 17. 4. 2020 úvěrovou smlouvu [číslo] jejíž přílohu [číslo] tvořil předpis splátek a na základě této smlouvy EC poskytla žalovanému v hotovosti částku 30 000 Kč, jejíž převzetí žalovaný stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za jeho trvání ve výši 25 776 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, tedy celkově zaplatit částku 55 776 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 3 984 Kč Poslední splátka měla být uhrazena 17. 6. 2021. Žalovaný sjednané splátky neuhradil řádně a včas, jelikož uhradil pouze částku 4 000 Kč, která byla započtena na jistinu v rozsahu 1 982,17 Kč a na příslušenství 2 017,83 Kč. Žalovaný se tak dostal nejpozději poslední den splatnosti dluhu do prodlení a původnímu věřiteli vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % dlužné částky za každý započatý den prodlení v souladu se 4. odstavcem smlouvy o úvěru. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 s účinností k témuž dni, což žalovanému oznámil dopisem ze dne 11. 1. 2022.

4. Úvěruschopnost žalobkyně zkoumala z údajů poskytnutých žalovaným, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výdajů. Současně předložené listiny a doklady EC vyznačila do vyplněné žádosti o úvěr. Správnost údajů žalovaný stvrdil vlastnoručním podpisem. K výzvě soudu žalobkyně doplnila způsob prověřování úvěruschopnosti tak, že příjem žalovaného doložený výplatními páskami, personálním rozkazem a potvrzením příjmů byl dostačující, když disponibilní prostředky žalovaného činily po odečtení výdajů částku 27 000 Kč a i po odečtení sjednané výše splátky úvěru žalovanému zbývala částka cca 23 000 Kč. Žalovaný nebyl veden v insolvenčnímu rejstříku a EC tak posoudila s odbornou péči schopnost žalovaného splácet úvěr.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

6. K nařízenému jednání na den 29. 11. 2022 se žalobkyně s omluvou a žalovaný bez omluvy nedostavili. Soud postupoval v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

7. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

8. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný dne 17. 4. 2020 požádal žalobkyni o úvěr ve výši 30 000 Kč, který by splácel měsíčními splátkami 3 984 Kč, přičemž uvedl, že je od 1. 4. 2020 zaměstnaný u [anonymizována dvě slova] s měsíčním příjmem 39 084 Kč. Jeho výdaje na bydlení činí částku 6 000 Kč a osobní náklady taktéž 6 000 Kč. Bydlí ve vlastním obydlí a je ženatý. Příjmy doložil výplatními páskami a pracovní smlouvou. Z výplatní pásky za leden 2020 soud zjistil, že žalovaný byl zařazen jako četař a jeho měsíční příjem byl 37 348 Kč. Příjem za únor byl 42 190 Kč a za březen 37 714 Kč. Z výplaty nebyly prováděny srážky. Dle personálního rozkazu byl žalovaný zařazen od 1. 1. 2020 a jeho plat od 1. 4. 2020 byl dle personálního rozkazu 32 560 Kč. Z potvrzení o příjmu vyplývá, že žalovaný měl smlouvu na dobu určitou do 31. 12. 2021.

9. Žalovanému byly prostřednictvím standardního formuláře poskytnuty předsmluvní informace o úvěru. Ze smlouvy o úvěru vyplývá, že EC se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti dne 17. 4. 2020, což stvrdil svým podpisem. Tento úvěr měl žalovaný vrátit spolu s poplatkem ve výši 25 776 Kč tvořeným sjednaným úrokem ve výši 2 888 Kč, úplaty za poskytnutí úvěru 14 700 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 2 788 Kč a inkasním poplatkem 5 400 Kč, celkem ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že zápůjční úroková sazba (p.a.) u úvěru v délce 14 měsíců činí 15 %. Pro případ nesplácení (jakékoliv splátky) byly sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, maximálně do výši 500 Kč.

10. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky vyhotovené skupinou [příjmení] a pořízeného z interního systému žalobkyně, na nějž je třeba nahlížet jako na součást tvrzení, vyplývá, že byly evidovány provedené cesty pověřeného pracovníka na kontaktní adresu dlužníka dne 4. 5. 2022, 21. 2. 2022, 2. 3. 2022 a 21. 4. 2022.

11. Z oznámení o postoupení pohledávky předchůdcem žalobkyně ze dne 11. 1. 2022 vyplývá, že žalovaný byl původním věřitelem informován o postoupení pohledávky na žalobkyni a současně byl vyzván k úhradě dluhu. K úhradě byl vyzván i upomínkami ze dne 1. 2. 2022 a 2. 5. 2022. Oznámení o postoupení a stejně tak i upomínky byly odeslány žalovanému doporučeně prostřednictvím České pošty (viz podací archy).

12. Soud další důkazy neprováděl, jelikož jich ke zjištění skutkového stavu nebylo třeba. Taktéž z některých provedených důkazů nevycházel, jelikož ani tyto již nebyly třeba ke zjištění skutkového stavu.

13. Soud věc právně posoudil podle zákona 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a podle ustanovení § 2390 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), kde přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Dle § 2392 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

15. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

16. Podle § 1970 o. z. je-li dlužník v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. ¨ 17. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Dle ust. § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení.

18. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil a dospěl k následujícímu závěru ve věci samé. Žalovaný s předchozím věřitelem poté, kdy tento řádně posoudil jeho úvěruschopnost (dostatečný příjem měl žalovaný pobírat po celou dobu sjednaného splácení úvěru), uzavřel písemnou smlouvu o zápůjčce dne 17. 4. 2020, kde podpisem žalovaný stvrdil převzetí částky 30 000 Kč a současně se zavázal zapůjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem tvořeným úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkaso plateb v hotovosti v celkové výši 25 776 Kč vrátit původnímu věřiteli ve 14 splátkách po 3 984 Kč. Žalovaný své závazky řádně neplnil, když uhradil pouze 4 000 Kč, které původní věřitel započítal v rozsahu 1 982,17 Kč na jistinu a částkou 2 017,83 Kč na souhrnný poplatek. Žalovaný se tak dostal do prodlení a původnímu věřiteli vznikl nárok na sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi žalobkyní a původním věřitelem byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což žalovanému oznámil původní věřitel dopisem ze dne 11. 1. 2022. Tímto je dána aktivní legitimace žalobkyně.

19. Soud žalobkyni tento nárok, který prokázala předloženými důkazy, výrokem I přiznal.

20. Ohledně kapitalizovaného obchodního úroku ve výši 1 888,33 Kč soud žalobu zamítl. Ve smlouvě účastníci smluvili zaplacení úroku ve výši 2 888 Kč. Tento úrok odpovídá ve smlouvě specifikovanému úvěru ve výši 15 % při splatnosti ve 14 měsících. Ze smlouvy však nevyplývá, že by na úroku měl žalovaný (spotřebitel) uhradit více, než právě sjednanou pevnou částku. Pokud takovéto ujednání nebylo součástí smlouvy, žalobkyně na toto nárok nemá. Byť soud nárok zamítl jako celek, pod čarou upozorňuje, že případný nárok na obchodní úrok po uplynutí 90 dnů prodlení (s každou splátkou úvěru) je limitován ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to i pro smlouvy uzavřené před účinností novelizace zákonem č. 186/2020 Sb. (viz přechodná ustanovení).

21. Dále soud zamítl poplatek 651 Kč za osobní návštěvy u žalovaného. [příjmení] skutečnosti, že tyto návštěvy nebyly žalobkyní prokázány, jelikož pouhý výstup z vlastní evidence žalobkyně nemá soud za dostatečný důkaz, není ani zřejmé, jakým způsobem dospěla žalobkyně ke stanovení ceny za takovouto návštěvu a ani na jakém základě dovozuje povinnost žalovaného právě tuto výši poplatku platit. Vzhledem k nepřítomnosti žalobkyně na nařízeném jednání ji o tomto soud nemohl poučit ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. a ze shora uvedených důvodů soud takovéto další náklady spojené s vymáháním pohledávky nepřiznal.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 483 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 305 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 612,75 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal nárok na odměnu za úkon spojený s doplněním žaloby, jelikož tato tvrzení měla být již součástí samotného návrhu.