12 C 130/2025

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Dianou Fujdiak ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 23 146,84 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

IV. Povinnosti uložené ve výrocích I a III tohoto rozsudku je žalovaný povinen splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po částka splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.

1. Žalobou doručenou soudu datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částka s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení s tím, že žalovaný prováděl na adrese adresa, neoprávněný odběr elektřiny. Pracovníky společnosti právnická osoba., zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie bylo dne datum, kontrolou č. hodnota zjištěno, že na uvedené adrese dochází k neoprávněnému odběru elektřiny z elektrizační soustavy. Následkem toho vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody. Dne datum byla v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie a následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru číslo hodnota, který nemohl být realizován pro nepřístupnost odběrného místa. Smlouva tak byla administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot k datum se stavem VT 5 872 kWh. Dne datum (v žalobě nesprávně datum) při kontrole odběrného místa techniky byl zjištěn odběr elektřiny již s podanou žádostí na uzavření smlouvy na dodávku elektrické energie. Stav při kontrole byl 6 847 kWh, tedy rozdílný než při ukončení smlouvy a na odběrném místě tak v bezesmluvním období došlo k odběru elektřiny. Výpočet škody za neoprávněný odběr žalobkyně provedla vynásobením množství odebrané elektrické energie a ceny stanovené pro případ neoprávněného odběru ve výši dle příslušných cenových rozhodnutí ERÚ. Tato cena činila částku částka. Dále žalobkyně požaduje náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši částka vč. DPH, a to jako náklady pracovníků dodavatelské společnosti, které byly vyfakturovány žalobkyni fakturou ze dne datum, č. hodnota, jež žalobkyně uhradila. Neoprávněným odběrem tak žalobkyni vznikla škoda v celkové výši částka. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě, do podání žaloby u soudu neuhradil ničeho, žalobkyně požaduje tak úrok z prodlení od datum.

2. Žaloba byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne datum na adresu v Německu. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že před dvěma lety musel opustit Českou republiku ze zdravotních důvodů, když musel podstoupit léčbu ohledně nádoru na mozku. Proto došlo ke vzniku dluhu, jelikož z důvodu zdravotního stavu a pobytu v zahraničí nemohl komunikovat situaci se žalobkyní a s ohledem na konec víza, nemůže být v době řízení na území ČR.

3. Soud na základě opakovaných žádostí žalovaného několikrát odročil jednání, přičemž žalovaný uváděl, že se pokusí zajistit si právní zastoupení. V souvislosti s jednáním nařízeným na den datum, jehož předvolání bylo žalovanému doručeno dne datum, soud obdržel podání žalobkyně, kterou žalovaný kontaktoval s žádostí o další odročení. Žalobkyně uvedla, že se se žalovaným pokoušela spojit již od konce roku 2025, přičemž odpověď obdržela až dne datum, kdy žalovaný navrhl možnost smírného řešení a zároveň ji požádal, aby kontaktovala soud se žádostí o odročení jednání. Žalovaný rovněž uvedl, že se nachází na léčbě v USA a nemůže se jednání zúčastnit. Soud však shledal omluvu žalovaného opožděnou a nedostatečně doloženou, neboť žalovaný nepředložil žádné potvrzení o svém pobytu v USA z důvodu léčby, a proto jednání provedl v jeho nepřítomnosti.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovým zjištěním ve věci samé:

5. Z plné moci ze dne datum soud zjistil, že tím žalobkyně zmocnila právnická osoba. mj. ke kontrole odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny a provádění zajištění kontrolovaného odběrného místa prostředky proti neoprávněné manipulaci a provádění odpojení kontrolovaného odběrného místa dle stanovených pravidel.

6. Ze smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě ze dne datum soud zjistil, že společnost žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o připojení odběrného místa adresa, k distribuční soustavě a zajistila dohodnutý rezervovaný příkon. Adresa žalovaného je jméno FO Anonymizováno. Anonymizováno, adresa Anonymizováno.

7. Z výzvy ke zpřístupnění odběrného místa soud zjistil, že právnická osoba. dne datum v 11 hodin vyzvala žalovaného k zpřístupnění elektroměru z důvodu demontáže elektroměru, jelikož elektroměr byl nepřístupný.

8. Z oznámení o provedených pracích dne datum soud zjistil, že právnická osoba. na odběrném místě provedli plombování a kontrolu měření s tím, že byl ponechán původní elektroměr. Dodávka elektřiny nebyla přerušena a odběrné místo bylo bez závad.

9. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne datum soud zjistil, že byla provedena kontrola elektroměrového rozvaděče umístěného na společné chodbě bytového domu v druhém patře. Byl zde nalezen elektroměr výr. č. hodnota, který byl opatřen veškerými plombami a nejevil zámky poškození nebo zásahu. Řádně načítal spotřebu. Po sejmutí krytu svorkovnice elektroměru byla provedena kontrola zapojení a přezkoušení zatěžovacím odporem. Nebyly zjištěny žádné napojení nebo zásah do neměřených částí. Neoprávněný odběr nezjištěn.

10. Z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr soud zjistil, že žalobkyně neoprávněný odběr vypočetla vynásobením zaznamenané spotřeby 976 kWh cenou za kWh ve výši částka/kWh dle § 17 vyhlášky č. 329/2000 Sb., s tím, že náhrada včetně DPH činila částka a stanovila platbu za příkon dle hodnoty hlavního jističe na částku částka (vč. DPH). Náklady za neoprávněný odběr ve výši částka (bez DPH) představovaly náklady na přerušení (zamezení neoprávněného odběru). Celkové náklady včetně DPH tak činily částku částka. Celková náhrada za neoprávněný odběr tak činila částku částka.

11. Z čestného prohlášení ze dne datum soud zjistil, že zaměstnankyně žalobkyně na pozici vedoucí oddělení Pohledávky prohlásila, že proplatila částku částka společnosti právnická osoba dne datum.

12. Dopisem ze dne datum žalobkyně žalovaného vyzvala k narovnání bezesmluvního vztahu týkajícího se dodávky a distribuce elektřiny do odběrného místa, a to zajištění řádné dodávky a distribuce elektřiny uzavřením smlouvy. Dopisem ze dne datum žalobkyně žalovaného opětovně vyzvala k narovnání bezesmluvního vztahu, a to uzavřením smluv o dodávce elektřiny. Dopisy byly adresovány na adresu žalovaného v Německu.

13. Dopisem ze dne datum zaslaného na adresu v Německu žalobkyně žalovaného informovala, že dne datum byla v uvedeném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie a dne datum (zjevně mělo být uvedeno datum) byl zjištěn odběr elektřiny s již podanou žádostí na uzavření smlouvy s rozdílně zjištěnými hodnotami, což žalobkyně hodnotí jako neoprávněný odběr. Žalobkyně stanovila výši náhrady škody na částku částka s tím, že tyto údaje budou podkladem pro vystavení faktury k úhradě škody.

14. Fakturou ze dne datum žalobkyně žalovanému vyúčtovala neoprávněný odběr v částce částka se splatností dne datum. Faktura byla adresována na adresu odběrného místa.

15. Upomínkou ze dne datum adresovanou na adresu odběrného místa byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Výzvou právního zástupce žalobkyně byl žalovaný dne datum vyzván k úhradě dlužné částky, a to na adresu v Německu. Dopis byl odeslán datum.

16. Z rámcové dohody o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě uzavřené dne datum na základě veřejné zakázky „Poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě“ mezi žalobkyní a právnická osoba. IČO IČO, sídlem adresa soud zjistil, že tito uzavřeli dohodu týkající se poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě, jejímž účelem je kontrola odběrných míst žalobkyně za účelem řešení neoprávněných odběrů, a to v oblasti kontroly odběrných míst a řešení neoprávněných odběrů včetně zamezení jejich pokračování, spolu s účastí při projednání výstupů z kontroly odběrného místa se zákazníkem (článek 2), a to za sjednanou cenu v článku 4, kde cena za každý typ služby je uvedena v příloze 5 dohody. V příloze 5 jsou stanoveny ceny za jednotlivé typy provedených úkonů, kde pod ID 01 za kontrolu odběrného místa při nezjištěném neoprávněném odběru je stanovena cena bez DPH ve výši částka, pod ID 02 při zjištěném neoprávněném odběru s měřícím zařízení bez platného smluvního vztahu je cena částka. Dle oznámení dodavatele o úpravě ceny ze dne datum byl NTS Forensics oznámen nový ceník služeb, kde pod ID 01 cena navýšena na částka a pod ID 02 ve výši částka.

17. Žalovaný soudu předložil lékařskou zprávu z právnická osoba Presbyterian Hospital – Weill Cornell Medical College, konkrétně z oddělení neurochirurgie, z níž vyplývá, že je zde veden jako pacient podstupující léčbu po operaci mozkového nádoru z roku 2012; jeho poslední kontrola proběhla v listopadu 2025. Z předložené letenky plyne, že dne datum a datum odcestoval z Berlína do právnická osoba. právnická osoba do USA dokládají razítka v cestovním pasu, a to z ledna a února Anonymizováno. Pokud jde o fotografii účtenky ze dne datum umístěné vedle vodoměru, soud k ní nepřihlížel, neboť z ní nelze bez dalšího usuzovat na snížení spotřeby vody v předchozím období. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že žalovaný informoval žalobkyni o tom, že v důsledku léčby mozkového nádoru v USA nepobýval v letech Anonymizováno–Anonymizováno, částečně i v roce Anonymizováno, na území České republiky. Přesun do Evropy odůvodnil nižšími náklady na léčbu, současně však v uvedeném období předmětný byt neužíval, ponechal jej bez dozoru, neměl přístup ke schránce a nebylo mu proto možné doručovat poštovní zásilky. S ohledem na snížené příjmy není schopen hradit plnou dlužnou částku a požádal o její splácení formou splátkového kalendáře.

18. Soud další důkazy neprovedl, když jich ke zjištění skutkového stavu nebylo třeba.

19. Soud věc právně posoudil dle ust. § 51 zák. č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen „energetický zákon“). Podle ust. § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl. Podle ust. § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Podle ust. § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru elektřiny, se při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Podle ust. § 12 citované vyhlášky součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

20. Energetický zákon rozlišuje dvě základní linie. Plnění bez právního důvodu reprezentuje okruh případů, kdy právní důvod od počátku chyběl. Druhá rovina zahrnuje situace, kdy právní důvod sice existoval, ale vlivem další právní skutečnosti dodatečně odpadl, například z důvodu výpovědi, odstoupení od závazku. Formulace a vymezení skutkové podstaty svádí k tomu, že v důsledku jejího naplnění se jedná o bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z. Bezdůvodné obohacení má ovšem subsidiární povahu a jeho aplikace je vyloučena, je-li daný právní vztah kryt jinými normami (např. NS ČR spisová značka). právnická osoba energetického zákona proto užití institutu bezdůvodného obohacení nepřipadá v úvahu, neboť se uplatňuje zvláštní hmotněprávní ustanovení o náhradě škody (srovnej ZDVIHAL, Zdeněk a kol. Energetický zákon. 1. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2020, s. 916, marg. č. hodnota–13.).

21. K základním předpokladům vzniku odpovědnosti za škodu patří protiprávní úkon (protiprávní jednání), vznik škody, příčinná souvislost mezi protiprávním úkonem a vznikem škody (tzv. kausální nexus) a zavinění s tím, že tyto podmínky musí být splněny současně. Právní teorie i soudní praxe pak první z označených předpokladů, tedy protiprávní úkon, standardně vykládá jako projev lidské vůle, který je v rozporu s objektivním právem, přitom není rozhodné, vyplývá-li porušená právní povinnost ze smlouvy nebo jde-li o povinnost mimosmluvní, tedy zákonnou. Škodou se rozumí újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. Za skutečnou škodu na věci je pak nutno považovat takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí a která představuje majetkové hodnoty, jež je nutno vynaložit k uvedení věci do předešlého stavu. Příčinná souvislost je dána tehdy, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce; protiprávní úkon je okolností (příčinou), bez jejíž existence by ke škodnému následku nedošlo. Jsou-li splněny všechny podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji uhradit, je-li to možné a účelné a požádá-li o to poškozený, uvedením v předešlý stav, jinak se škoda hradí v penězích. V případě neoprávněného odběru jde o objektivní odpovědnost, tedy, pokud jde o zavinění, vychází se z ustáleného výkladu, podle něhož je povinnost odběratele k náhradě škody povinností, pro jejíž vznik je irelevantní, zda odběratel neoprávněný odběr zavinil. Není tedy rozhodné, zda žalovaný v předmětnou dobu osobně užíval či neužíval odběrné místo. Do odběrného místa byla dodávána elektřina na základě smlouvy uzavřené s žalovaným, a to bez ohledu na to, zda to byl on, kdo jí spotřebovával.

22. Mezi stranami nebylo sporné to, že došlo k ukončení dříve uzavřené smlouvy a místo tak po dobu od datum do datum (v žalobě chybou uváděný datum datum) bylo provozováno bez uzavřené smlouvy. Žalovaný pouze rozporoval, že k situaci došlo z důvodu jeho zdravotního stavu, kde stav po zjištění ukončení smlouvy napravil tak, že k odběrnému místu uzavřel novou smlouvu. Tuto skutečnost zjistil i zaměstnanec právnická osoba při kontrole odběrného místa a z tohoto důvodu učinil závěr o tom, že nejde o neoprávněný odběr a nepřistoupil k odpojení elektroměru poté, kdy zkontroloval jeho plnou funkčnost a to, že do něj nebylo zasaženo. V řízení tak bylo prokázáno, že dne datum byla uzavřena smlouva s obchodníkem s elektřinou. Soudu je známo z úřední činnosti, že od uzavření smlouvy a k zahájení dodávky elektřiny dochází s určitým časovým odstupem, který je zjevně technického rázu pro komunikaci mezi obchodníkem a distributorem. Takovýto čas však nemá žádný vliv na faktický přísun elektrické energie ze sítě a ani na skutečnost, že je na dodávku elektřiny uzavřena smlouva. Současně je to vždy distributor, který dodává obchodníkovi údaje o spotřebě (stavu elektroměru). Žalobkyně při pokusu o demontáž, která nebyla uskutečněna, zjistila, že mezi posledním údajem odhadnuté spotřeby ke dni ukončení smlouvy a ke dni faktického zajištění množství elektřiny na elektroměru byl rozdíl ve výši 976 kWh. Z těchto hodnot vycházela při stanovení ceny za skutečně spotřebovanou (a předchozím obchodníkem nevyúčtovanou) elektřinu, stejně tak pro další spotřebu poskytnutou již na základě smlouvy s novým obchodníkem zjistila faktický stav elektroměru.

23. V řízení tak bylo prokázáno, že v době od datum do datum docházelo k neoprávněnému odběru v rozsahu 976 kWh, který byl ukončen uzavřením nové smlouvy s obchodníkem s elektřinou, která byla evidována ke dni datum. K tomuto dni však již nešlo o odběr neoprávněný, jak zaměstnanec právnická osoba zapsal do protokolu.

24. Výše náhrad škody za neoprávněný odběr se posuzuje dle právního předpisu, který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální. Žalobkyně tedy postupovala v souladu se zákonem, když skutečně zjištěnou výši odebrané elektřiny v rámci neoprávněného odběru násobila cenou stanovenou dle podzákonného právního předpisu. Soud tak žalobě co do ceny za neoprávněně odebranou elektřinu vyhověl.

25. Korespondence žalovanému byla zasílána na adresu odběrného místa a nikoliv dle smlouvy. Tam jako první výzva k zaplacení byla odeslána až výzva právního zástupce. Žalovaný však v řízení prokázal, že v tu dobu se v místě nenacházel, jelikož podstupoval léčbu v USA. Výzva žalobkyně se tak nedostala do dispoziční sféry žalovaného a žalovaný byl vyzván až prostřednictvím žaloby doručené soudem dne datum a splatnost tak nastala dne datum a soud tak přiznal žalobkyni i úrok z prodlení až od tohoto dne.

26. Bylo-li zjištěno, že na odběrném místě byla odebírána elektřina bez právního důvodu, respektive poté, kdy právní důvod odpadl, pak jde o neoprávněný odběr elektřiny ve smyslu ust. § 51 odst. 1 zákona. Žalobci pak přísluší právo na náhradu škody vzniklé neoprávněným odběrem, jejíž výpočet stanoví vyhláška (§ 51 odst. 2 zákona). Odpovědnost žalovaného za neoprávněný odběr dle skutkové podstaty ust. § 51 odst. 1 zákona je objektivní a postačuje proto zjištění, že k němu došlo. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil celou škodu za neoprávněný odběr uložil mu soud povinnost je zaplatit podle ust. § 1908 odst. 2 o. z., který říká, že dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. Jelikož takto dluh nebyl uhrazen, přiznal žalobkyni i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. Dle podzákonného předpisu je součástí náhrady škody i úhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněné přepravy elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřícího zařízení a případný znalecký posudek, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přepravu elektřiny nebo distribuci elektřiny.

28. Žalobkyně prokázala, že vynaložila v souvislosti se zjištěním neoprávněného odběru částku Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno, jako odměnu smluvnímu partnerovi pověřeného zjištěním neoprávněného odběru. Vzhledem k závěru smluvního partnera o tom, že k neoprávněnému odběru nedošlo, mělo být účtováno dle sazebníku D 01, tedy částka částka a k ní DPH tedy částka částka. Jelikož se jedná o smluvní ujednání, měly obě strany postupovat dle podkladů poskytnutých si stranami, které dle soudu neopravňovali po takovémto závěru účtovat jinak, než dle položky D01.

29. Žalovaný požádal o snížení náhrady škody, a to s ohledem na mimořádné okolnosti případu. Soud si je vědom, že v projednávané věci jde o odpovědnost objektivní, která není založena na zavinění. Tato skutečnost však sama o sobě nevylučuje aplikaci moderačního oprávnění soudu (§ 2953 o. z.), pokud je vzhledem k okolnostem případu nepřiměřené požadovat náhradu škody v plném rozsahu.

30. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný se dlouhodobě potýká se závažným zdravotním stavem spočívajícím v onemocnění mozkovým nádorem, v souvislosti s nímž podstoupil operaci a následnou specializovanou léčbu. Tato skutečnost je doložena lékařskou zprávou renomovaného zdravotnického zařízení, přičemž léčba si vyžádala jeho opakované a dlouhodobé pobyty v zahraničí. V důsledku těchto okolností žalovaný nepobýval v předmětném bytě a ani na adrese svého bydliště v Německu a objektivně tak nemohl včas reagovat na vzniklou situaci.

31. Významné je rovněž následné jednání žalovaného poté, co se o situaci dozvěděl, když bez zbytečného odkladu přijal kroky k nápravě, zejména uzavřel novou smlouvu s dodavatelem elektrické energie a projevil snahu vzniklý stav řešit, včetně komunikace se žalobkyní a žádosti o splátkový kalendář. Toto jeho jednání svědčí o snaze minimalizovat škodlivé následky a o absenci lhostejného či spekulativního přístupu. K prodlení žalovaného tak nedošlo z důvodu jeho vědomé pasivity či zneužití situace, ale v přímé souvislosti s jeho zdravotním stavem a s ním spojenými mimořádnými životními okolnostmi, které byly mimo jeho kontrolu a měly současně negativní dopad na jeho majetkové poměry. S přihlédnutím ke všem uvedeným okolnostem, zejména k mimořádné povaze zdravotního stavu žalovaného, k jeho objektivně omezeným možnostem situaci ovlivnit, k jeho následnému odpovědnému přístupu směřujícímu k nápravě a k jeho současným majetkovým poměrům, má soud za to, že jsou splněny podmínky pro moderaci náhrady škody dle § 2593 o. z., a že je spravedlivé její přiměřené snížení. Soud proto žalobkyni přiznal celou cenu za neoprávněný odběr elektřiny, škodu však snížil o náklady činnosti externí firmy, která vykonává pro žalobkyni činnosti, ke kterým má zákonné oprávnění sama žalobkyně, která je na základě plných mocí přenesla na externího dodavatele. Soud podotýká, že poměry žalobkyně takovýto postup nevylučují.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, když rozhodnutí o výši plnění záviselo na rozhodnutí soudu a současně neúspěch žalobkyně byl nepatrný a spočíval v příslušenství, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky částka za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

33. S ohledem na výši dlužné částky a nákladů řízení a po posouzení možností žalovaného rozhodl soud o povinnosti žalovaného splnit uvedené povinnosti v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po částka. Důvodem pro toto rozhodnutí byla dále finanční situace žalovaného významně ovlivněná náklady na léčbu v zahraničí. Soud má za to, že takto vysoké splátky jsou v souladu s oprávněnými ekonomickými zájmy žalobkyně a ke splacení tak dojde v přiměřené době. Soud má za to, že povolení nižších splátek by bylo neodůvodněným zvýhodněním žalovaného na úkor žalobkyni. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a určil dále (dle § 565 občanského zákoníku), že nesplní-li žalovaný byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalovaného dostatečnou výstrahou, aby splátky plnil řádně a včas. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.