12 C 15/2025

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Dianou Fujdiak ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 27 813,64 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí , částka, s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení s tím, že žalovaný prováděl na adrese , adresa, , neoprávněný odběr elektřiny. Pracovníky společnosti , právnická osoba, ., zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie bylo dne , datum, , kontrolou č. , hodnota, zjištěno, že na uvedené adrese dochází k neoprávněnému odběru elektřiny z elektrizační soustavy. Následkem toho vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody. Dne , datum, byla v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektrické energie. Při kontrole odběrného místa techniky bylo dne , datum, zjištěno svévolné připojení odběrného místa k síti NN a z důvodu porušení cejchovních plomb byl elektroměr v zajištěném stavu demontován a předán do autorizovaného metrologického střediska. Stav na číselníku elektroměru byl v době kontroly vyšší, než v době odpojení odběrného místa. Odebraný elektroměr s výrobním číslem , hodnota, , který byl demontován se stavem VT 8 665 kWh měl stav elektroměru při přerušení VT 7 472 kWh. Neoprávněně odebraná elektřina je tak rozdílem těchto stavů. Výpočet škody za neoprávněný odběr žalobkyně provedla vynásobením zjištěného množství odebrané elektrické energie a ceny stanovené pro případ neoprávněného odběru ve výši dle příslušných cenových rozhodnutí ERÚ. Tato cena činila částku , částka, . Dále žalobkyně požaduje náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši , částka, vč. DPH, a to jako náklady pracovníků dodavatelské společnosti, které byly vyfakturovány žalobkyni fakturou ze dne , datum, , č. , hodnota, , jež žalobkyně uhradila. Neoprávněným odběrem tak žalobkyni vznikla škoda v celkové výši , částka, . Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě, do podání žaloby u soudu neuhradil ničeho.

2. Soud nařídil jednání, ke kterému se žalovaný bez omluvy a žalobkyně s omluvou nedostavili. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř., jednal v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

4. Z plné moci ze dne , datum, soud zjistil, že tím žalobkyně zmocnila , právnická osoba, . mj. ke kontrole odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny a provádění zajištění kontrolovaného odběrného místa prostředky proti neoprávněné manipulaci a provádění odpojení kontrolovaného odběrného místa dle stanovených pravidel.

5. Ze smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě ze dne , datum, soud zjistil, že společnost CENTROPOL jako zmocněnec žalovaného s bydlištěm , adresa, uzavřela smlouvu o připojení odběrného místa , adresa, , k distribuční soustavě a zajistila dohodnutý rezervovaný příkon.

6. Z protokolu o kontrole v odběrného místa ze dne , datum, soud zjistil, že byla provedena kontrola elektroměrového rozvaděče umístěného na chodbě bytového domu. Byl zde nalezen elektroměr výr. č. , hodnota, se stavem VT 8665 kWh, který měl poškozenou pravou i levou úřední značku. Z tohoto důvodu byl demontován a nahrazen novým elektroměrem vč. , Anonymizováno, se stavem VT 42727kWh. Elektroměr v.č. , hodnota, byl odpojen od sítě dne , datum, se stavy 7472 kWh.

7. Z oznámení ze dne , datum, vyplývá, že žalobce oznámil žalovanému výsledek kontroly jeho odběrného místa na adrese , adresa, s tím, že došlo k výměně elektroměru a z důvodu zjištění porušeného zajištění proti neoprávněné manipulaci samopřipojením došlo k neoprávněného odběru. Byl vyměněn elektroměr, odebraný byl zajištěn a instalovaný byl zaplombován, když na odběrné místo je již platná smlouva.

8. Z osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla ze dne , datum, bylo zjištěno, že měřidlo nesplňuje požadavky stanovené OOP, dle přiloženého zkušebního protokolu, kde elektroměr nevyhověl vnější prohlídce, ale je způsobilý pro technickou zkoušku, není zabezpečen úředními značkami dle schválení typu a má poškozený vrchní kryt.

9. Z oznámení o neoprávněném odběru elektřiny ze dne , datum, žalobkyně žalovanému oznámila, skutečnosti zjištěné kontroly a z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne , datum, , tedy neoprávněný odběr elektřiny a byla vyčíslena náhrada škody spočívající v náhradě škody za neoprávněný odběr , částka, , stanovení plateb za příkon ve výši , částka, a náklady vynaložené v souvislosti s neoprávněným odběrem ve výši , částka, , celkem , částka, .

10. Z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr soud zjistil, že žalobkyně neoprávněný odběr vypočetla vynásobením zaznamenané spotřeby 1 193 kWh cenou za kWh ve výši , částka, /kWh dle § 17 vyhlášky č. 329/2000 Sb., s tím, že náhrada včetně DPH činila , částka, a stanovila platbu za příkon dle hodnoty hlavního jističe na částku , částka, (vč. DPH). Náklady za neoprávněný odběr ve výši , částka, (bez DPH) představovaly náklady na přerušení (zamezení neoprávněného odběru) ve výši , částka, a přezkoušení elektroměru v AMS ve výši , částka, . Celkové náklady včetně DPH tak činily částku , částka, . Celková náhrada za neoprávněný odběr tak činila částku , částka, .

11. Fakturou ze dne , datum, žalobkyně žalovanému vyúčtovala neoprávněný odběr v částce , částka, se splatností dne , datum, .

12. Upomínkou ze dne , datum, byl žalovaný upomínán k úhradě dlužné částky, stejně tak předžalobní upomínkou ze dne , datum, odeslanou dne , datum, , jak plyne z poštovního archu.

13. Z čestného prohlášení ze dne , datum, soud zjistil, že zaměstnankyně žalobkyně na pozici vedoucí oddělení Pohledávky prohlásila, že proplatila částku , částka, společnosti , právnická osoba, dne , datum, . Z faktury vydané dodavatelem , právnická osoba, . vyplývá, že fakturoval za služby zjištěné neoprávněného odběru se splatností , datum, .

14. Z potvrzení o transakci v účetnictví byl zjištěno, že je evidováno proplacení celkové faktury společnosti , právnická osoba, . dne , datum, a tato položka je taktéž součástí účetní evidence. Z faktury ze dne15. Ze skutkových zjištění soud učinil následující zjištění. Žalovaný dne , datum, uzavřel s korporací ČEZ distribuce, a.s. dohodu o připojení odběrného zařízení (místa) k distribuční soustavě na adrese , adresa, . Na odběrném místo došlo již dne , datum, k odpojení elektroměru. Odběrné místo bylo dne , datum, kontrolováno a při této kontrole bylo zjištěno, že elektroměr je opětovně připojen a jsou porušeny úřední značky. Téhož dne došlo k jeho odpojení a vzhledem k tomu, že elektroměr registroval spotřebu, byl proveden odečet (konečný stav 8 665kWh – počáteční stav 7 472 kWh) a zjištěno množství neoprávněně odebrané elektřiny, který byl žalovanému vyúčtován fakturou dne , datum, se splatností do , datum, . Žalovaný byl dále o uhrazení částky upomínán. Úkony spojené se zjištěním neoprávněného odběru, zásahu do měřícího zařízení a kontrolu odběrného místa vykonávala na základě smlouvy uzavřené s žalobkyní korporace , právnická osoba, ., která za tuto službu vyúčtovala smluvenou odměnu dle smlouvy (včetně DPH) a tato odměna byla žalobkyní korporaci vyplacena ve výši , částka, a dále byly vyúčtovány náklady na přezkoušení elektroměru v AMS ve výši , částka, (bez DPH) s DPH , částka, . Celkové náklady včetně DPH tak činily částku , částka, .

16. Soud věc právně posoudil dle ust. § 51 zák. č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen „energetický zákon“). Podle ust. § 51 odst. 1 písm. e) bod 2 energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr měřícím zařízením které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy. Podle ust. § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Podle ust. § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru elektřiny, se při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Podle ust. § 12 citované vyhlášky součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

17. K základním předpokladům vzniku odpovědnosti za škodu patří protiprávní úkon (protiprávní jednání), vznik škody, příčinná souvislost mezi protiprávním úkonem a vznikem škody (tzv. kausální nexus) a zavinění s tím, že tyto podmínky musí být splněny současně. Právní teorie i soudní praxe pak první z označených předpokladů, tedy protiprávní úkon, standardně vykládá jako projev lidské vůle, který je v rozporu s objektivním právem, přitom není rozhodné, vyplývá-li porušená právní povinnost ze smlouvy nebo jde-li o povinnost mimosmluvní, tedy zákonnou. Škodou se rozumí újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. Za skutečnou škodu na věci je pak nutno považovat takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí a která představuje majetkové hodnoty, jež je nutno vynaložit k uvedení věci do předešlého stavu. Příčinná souvislost je dána tehdy, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce; protiprávní úkon je okolností (příčinou), bez jejíž existence by ke škodnému následku nedošlo. Jsou-li splněny všechny podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji uhradit, je-li to možné a účelné a požádá-li o to poškozený, uvedením v předešlý stav, jinak se škoda hradí v penězích.

18. V případě neoprávněného odběru jde o objektivní odpovědnost, tedy, pokud jde o zavinění, vychází se z ustáleného výkladu, podle něhož je povinnost odběratele k náhradě škody povinností, pro jejíž vznik je irelevantní, zda odběratel neoprávněný odběr zavinil. Není tedy rozhodné, zda žalovaný v předmětnou dobu osobně užíval či neužíval odběrné místo a zda do zařízení zasáhl sám či kdokoliv jiný. Do odběrného místa byla dodávána elektřina na základě smlouvy uzavřené s žalovaným, a to bez ohledu na to, zda to byl on, kdo jí spotřebovával. K odpojení elektroměru došlo dne , datum, na základě oznámení o ukončení smluvního vztahu s prodejcem elektřiny. K obnově připojení došlo , datum, instalací nového elektroměru poté, když byla již znovu uzavřena smlouva s prodejcem elektřiny, avšak při této kontrole byl zjištěn neoprávněný zásah do elektroměru, a to neautorizovaným připojením a poškozením plomb. Žalovaný tak byl smluvním odběratelem a nastala jeho objektivní odpovědnost za zásah do elektrického zařízení, které bylo odpojeno, jelikož pokud byl zavázán ze smlouvy, bylo jeho povinností odběrné místo kontrolovat a zabezpečit právě před neoprávněným zásahem. Výše náhrad škody za neoprávněný odběr se posuzuje dle právního předpisu, který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální. Žalobkyně tedy postupovala v souladu se zákonem, když skutečně zjištěnou výši odebrané elektřiny v rámci neoprávněného odběru násobila cenou stanovenou dle podzákonného právního předpisu. Soud tak žalobě co do ceny za neoprávněně odebranou elektřinu vyhověl. Žalovaný se tak dostal s úhradou do prodlení dne , datum, .

19. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný způsobil žalobkyni škodu neoprávněným odběrem elektřiny do odběrného místa , adresa, , kterou žalobkyni řádně vyčíslila, když při způsobu neoprávněného odběru je nerozhodné, zda odběratel, tedy žalovaný, o tomto neoprávněném zásahu do zařízení věděl. Bylo-li zjištěno, že na odběrném místě žalovaného byla odebírána elektřina z měřícího zařízení, které bylo zapojeno nikoliv žalobkyní, pak jde o neoprávněný odběr elektřiny ve smyslu ust. § 51 odst. 1 zákona. Žalobci pak přísluší právo na náhradu škody vzniklé neoprávněným odběrem, jejíž výpočet stanoví vyhláška (§ 51 odst. 2 zákona). Odpovědnost žalovaného za neoprávněný odběr dle skutkové podstaty ust § 51 odst. 1 zákona je objektivní a postačuje proto zjištění, že k němu došlo. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil celou škodu za neoprávněný odběr uložil mu soud povinnost je zaplatit podle ust. § 1908 odst. 2 obč. zák., který říká, že dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. Jelikož takto dluh nebyl uhrazen, přiznal žalobkyni i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. Dle podzákonného předpisu je součástí náhrady škody i úhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru plynu, neoprávněné dodávky plynu, neoprávněné přepravy plynu nebo neoprávněné distribuce plynu, jejich přerušení a přezkoušení měřícího zařízení a případný znalecký posudek, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přepravu plynu nebo distribuci plynu21. Žalobkyně prokázala, že vynaložila v souvislosti se zjištěním neoprávněného odběru částku , částka, , jako odměnu smluvnímu partnerovi pověřeného zjištěním neoprávněného odběru a částku , částka, za přezkoušení elektroměru. K unesení důkazního břemene a zejména k faktickému zjištění zásahu do elektroměru takovým způsobem, aby byl použitelný jako dostačující důkazní prostředek v případném soudním řízení, mohou vznikat náklady. Důležité je, zda tyto jsou náklady nezbytně nutnými. Za nezbytně nutné lze zcela jistě považovat např. náklady na znalecké posudky způsobu zásahu do měřícího zařízení. Avšak takovým nákladem nejsou náklady na externího dodavatele, korporaci , právnická osoba, . Externí dodavatel pouze vykonával činnosti, ke kterým má oprávnění sama žalobkyně. Ta na základě plných mocí na externího dodavatele mohla a přenesla výlučně oprávnění, které plynou žalobkyni mj. ze zákona. Soud nijak nezpochybňuje možnost pro takovéto činnosti si sjednat outsourcing, ale pokud se má jednat o posouzení těchto nákladů, nejedná se o náklady nezbytně nutné. Žalobkyně tato zjištění mohla učinit prostřednictvím svých zaměstnanců. V daném případě soud musel zohlednit skutečnost, že v rámci distribuce elektřiny v daném regionu lze na žalobkyni pohlížet jako na monopolního distributora strategické energie. Mezi běžné činnosti žalobkyně patří instalace i demontáž elektroměrů a kontrola odběrných míst. Při těchto činnostech je nutné, aby zaměstnanci žalobkyně znali skutečnosti týkající se úředních značek i způsobů připojení a rozpoznali neoprávněný odběr, protože tyto skutečnosti mají povinnost znát i koncoví zákazníci, kteří jsou objektivně odpovědní za případný neoprávněný odběr. Jakým způsobem by došlo k zadokumentování zjištění neoprávněného odběru je již opět pouze na žalobkyni a na jejích případných vnitřních předpisech, které by pro její zaměstnance byly závazné. Pokud se rozhodla žalobkyně, že ke své běžné činnosti využije externího dodavatele, nelze náklady s tím spojené následně považovat za náklady nezbytně nutné ke zjištění neoprávněného odběru. Ze shora uvedených důvodů tyto náklady, které jsou optikou rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, příslušenstvím, soud nepřiznal. Tyto závěry nedopadají na náklady spojené s přezkoušení v autorizované metrologické stanici, které soud v plném rozsahu přiznal.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 29 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .