12 C 166/2023

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Dianou Fujdiak ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 15 674,66 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí , částka, s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení s tím, že žalovaný prováděl na adrese , adresa, , neoprávněný odběr elektřiny. Pracovníky společnosti , právnická osoba, ., zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie bylo dne , datum, , kontrolou č. , hodnota, zjištěno, že na uvedené adrese dochází k neoprávněnému odběru elektřiny z elektrizační soustavy. Následkem toho vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody. Dne , datum, byla v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektrické energie, což bylo provedeno odpojením odvodního vodiče z elektroměru v. č. , hodnota, se stavem VT – 2 546 kWh, P1 kWh a s jeho opětovným zaplombováním Při kontrole odběrného místa techniky bylo dne , datum, zjištěno porušení plomb na krytu svorkovnice elektroměru a připojení odvodního vodiče zpět do elektroměru, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Stav elektroměru v době kontroly byl VT 3 762 kWh, P 1 kWh. Technici dodavatelské firmy neoprávněné napojení ukončili a uvedený elektroměr zaplombovali. Výpočet škody za neoprávněný odběr žalobkyně provedla vynásobením množství odebrané elektrické energie a ceny stanovené pro případ neoprávněného odběru ve výši dle příslušných cenových rozhodnutí ERÚ. Tato cena činila částku , částka, . Dále žalobkyně požaduje náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši , částka, vč. DPH, a to jako náklady pracovníků dodavatelské společnosti, které byly vyfakturovány žalobkyni fakturou ze dne , datum, , č. , tel. číslo, , jež žalobkyně uhradila. Neoprávněným odběrem tak žalobkyni vznikla škoda v celkové výši , částka, . Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě, do podání žaloby u soudu neuhradil ničeho.

2. Žalovaný ve věci podal odpor, když uvedl, že se odstěhoval do , adresa, a elektriku tam nezrušil. Byl na místě jeden měsíc, což by ve spotřebě odpovídalo částce , částka, a neví proč má platit tak vysokou sumu. Přiznává, že zapomněl smlouvu zrušit, ale za jiné platit nebude.

3. Soud nařídil jednání, ke kterému se žalovaný s omluvou nedostavil, žalobkyně se dostavila. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř., jednal v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

5. Z plné moci ze dne , datum, soud zjistil, že tím žalobkyně zmocnila , právnická osoba, . mj. ke kontrole odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny a provádění zajištění kontrolovaného odběrného místa prostředky proti neoprávněné manipulaci a provádění odpojení kontrolovaného odběrného místa dle stanovených pravidel.

6. Ze smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě ze dne , datum, soud zjistil, že společnost ČEZ prodej jako zmocněnec žalovaného s bydlištěm , adresa, uzavřela smlouvu o připojení odběrného místa , adresa, , k distribuční soustavě a zajistila dohodnutý rezervovaný příkon. K zániku smlouvy mj. dojde, oznámí-li zákazník písemně žalobkyni, že na připojení odběrného zařízení (místa) netrvá.

7. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně žalovaného vyzvala k narovnání bezesmluvního vztahu týkajícího se dodávky a distribuce elektřiny do odběrného místa, a to zajištění řádné dodávky a distribuce elektřiny uzavřením smlouvy.

8. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne , datum, soud zjistil, že byla provedena kontrola elektroměrového rozvaděče umístěného na společné chodbě bytového domu v sedmém patře. Byl zde nalezen v zazděném oceloplechovém rozvaděči elektroměr výr. č. , hodnota, , který byl dne , datum, vyfázován pracovníkem elektroměrové služby. Na krytu svorkovnice byla nalezena nepoškozená bílá plastová plomba. Po sejmutí krytu svorkovnice elektroměru bylo zjištěno, že elektroměr je připojen a byl naměřen průtok proudu, číselník registroval spotřebu. Hlavní jistič před elektroměrem byl v zapnuté poloze. Elektroměr byl opětovně vyfázován.

9. Z oznámení ze dne , datum, vyplývá, že žalobce oznámil žalovanému výsledek kontroly jeho odběrného místa na adrese , adresa, s tím, že došlo z důvodu neoprávněného odběru k přerušení dodávky elektřiny (bez demontáže elektroměru) dne , datum, , když došlo k manipulaci s měřícím zařízením.

10. Z oznámení o neoprávněném odběru elektřiny ze dne , datum, žalobkyně žalovanému oznámila, skutečnosti zjištěné kontroly a z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne , datum, , tedy neoprávněný odběr elektřiny. Přílohou oznámení byl protokol o výsledku kontroly odběrného místa a poučení o neoprávněném odběru.

11. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně žalovaného opětovně vyzvala k narovnání bezsmluvního vztahu.

12. Z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr soud zjistil, že žalobkyně neoprávněný odběr vypočetla vynásobením zaznamenané spotřeby 1 216 kWh cenou za kWh ve výši , částka, /kWh dle § 17 vyhlášky č. 329/2000 Sb., s tím, že náhrada včetně DPH činila , částka, a stanovila platbu za příkon dle hodnoty hlavního jističe na částku , částka, (vč. DPH). Náklady za neoprávněný odběr ve výši , částka, (bez DPH) představovaly náklady na přerušení (zamezení neoprávněného odběru). Celkové náklady včetně DPH tak činily částku , částka, . Celková náhrada za neoprávněný odběr tak činila částku , částka, .

13. Fakturou ze dne , datum, žalobkyně žalovanému vyúčtovala neoprávněný odběr v částce , částka, se splatností dne , datum, .

14. Upomínkou ze dne , datum, byl žalovaný upomínán k úhradě dlužné částky, stejně tak předžalobní upomínkou ze dne , datum, odeslanou dne , datum, , jak plyne z poštovního archu.

15. Z čestného prohlášení ze dne , datum, soud zjistil, že zaměstnankyně žalobkyně na pozici vedoucí oddělení Pohledávky prohlásila, že proplatila částku , částka, společnosti , právnická osoba, dne , datum, .

16. Z obsahu zápisu o zjištěných údajích je zřejmé, že při zjišťování neoprávněného odběru vznikly žalobci související náklady. Z faktury vystavené dne , datum, a opakovaných výzev k úhradě vyplývá, že žalobce vyčíslil škodu částkou , částka, (škoda za neoprávněný odběr , částka, a náklady za zjištění neoprávněného odběru , částka, bez DPH), a že žalovaný nezaplatil škodu za neoprávněný odběr elektřiny ve výši , částka, , ke které byl upomínán. Z obsahu stanovení celkové náhrady škody a Ceníku , právnická osoba, byl zjištěn způsob výpočtu a výše škody za neoprávněný odběr elektřiny a nákladů na zjištění škody.

17. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, soud zjistil, že obchodník , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytnutí služeb dodávky elektřiny do odběrného místa , adresa, , kde tato adresa je i korespondenční.

18. Z rámcové dohody o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě uzavřené dne , datum, na základě veřejné zakázky „Poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě“ mezi žalobkyní a , právnická osoba, . , Anonymizováno, , IČO, , sídlem , adresa, soud zjistil, že tito uzavřeli dohodu týkající se poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě, jejímž účelem je kontrola odběrných míst žalobkyně za účelem řešení neoprávněných odběrů, a to v oblasti kontroly odběrných míst a řešení neoprávněných odběrů včetně zamezení jejich pokračování, spolu s účastí při projednání výstupů z kontroly odběrného místa se zákazníkem (článek 2), a to za sjednanou cenu v článku 3, kde cena za každý typ služby je uvedena v příloze 5 dohody. V příloze 5 jsou stanoveny ceny za jednotlivé typy provedených úkonů. Dle oznámení dodavatele o úpravě ceny ze dne , datum, byl NTS Forensics oznámen nový ceník služeb, kde pod ID 03 je uvedena kontrola OM se zjištěním neoprávněného odběru měřeného měřícím zařízením, které nebylo připojeno provozovatelem distribuční soustavy s cenou , částka, .

19. Veškerá korespondence zasílaná žalobkyní byla adresována na adresu , adresa, .

20. Soud písemně vyzval žalovaného k označení důkazů, ten tak však neučinil.

21. Ze skutkových zjištění soud učinil následující zjištění. Žalovaný dne , datum, uzavřel s korporací ČEZ prodej, a.s. dohodu o zajištění sdružených služeb dodávky elektřiny k odběrnému místu na adrese , adresa, . K tomu bylo třeba připojení odběrného zařízení (místa) k distribuční soustavě, které se uskutečnilo na základě smlouvy o připojení ze dne , datum, , kde bydlištěm žalovaného bylo označeno , adresa, . Vzhledem k ukončení smlouvy ze strany prodejce elektřiny ČEZ prodej, a.s. ke dni , datum, bylo žalobci oznámeno, že od , datum, dochází k neoprávněnému odběru. Na odběrném místo došlo již dne , datum, k vyfázování (odpojení) elektroměru. Odběrné místo bylo dne , datum, kontrolováno a při této kontrole bylo zjištěno, že elektroměr je připojen. Téhož dne došlo k jeho odpojení a vzhledem k tomu, že elektroměr registroval spotřebu, byl proveden odečet (konečný stav 3 762 kWh – počáteční stav 2 546 kWh) a zjištěno množství neoprávněně odebrané elektřiny, který byl žalovanému vyúčtován fakturou dne , datum, se splatností do , datum, . Žalovaný byl dále o uhrazení částky upomínán. Úkony spojené se zjištěním neoprávněného odběru, zásahu do měřícího zařízení a kontrolu odběrného místa vykonávala na základě smlouvy uzavřené s žalobkyní korporace , právnická osoba, ., která za tuto službu vyúčtovala smluvenou odměnu dle smlouvy (včetně DPH) a tato odměna byla žalobkyní korporaci vyplacena ve výši , částka, .

22. Žalovaný uvedl, žádnou ze smluv po dobu své nepřítomnosti nevypověděl, jelikož na to zapomněl.

23. Soud další důkazy neprovedl, když jich ke zjištění skutkového stavu nebylo třeba.

24. Soud věc právně posoudil dle ust. § 51 zák. č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen „energetický zákon“). Podle ust. § 51 odst. 1 písm. e) bod 2 energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr měřícím zařízením které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy. Podle ust. § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Podle ust. § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru elektřiny, se při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Podle ust. § 12 citované vyhlášky součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

25. K základním předpokladům vzniku odpovědnosti za škodu patří protiprávní úkon (protiprávní jednání), vznik škody, příčinná souvislost mezi protiprávním úkonem a vznikem škody (tzv. kausální nexus) a zavinění s tím, že tyto podmínky musí být splněny současně. Právní teorie i soudní praxe pak první z označených předpokladů, tedy protiprávní úkon, standardně vykládá jako projev lidské vůle, který je v rozporu s objektivním právem, přitom není rozhodné, vyplývá-li porušená právní povinnost ze smlouvy nebo jde-li o povinnost mimosmluvní, tedy zákonnou. Škodou se rozumí újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. Za skutečnou škodu na věci je pak nutno považovat takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí a která představuje majetkové hodnoty, jež je nutno vynaložit k uvedení věci do předešlého stavu. Příčinná souvislost je dána tehdy, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce; protiprávní úkon je okolností (příčinou), bez jejíž existence by ke škodnému následku nedošlo. Jsou-li splněny všechny podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji uhradit, je-li to možné a účelné a požádá-li o to poškozený, uvedením v předešlý stav, jinak se škoda hradí v penězích.

26. V případě neoprávněného odběru jde o objektivní odpovědnost, tedy, pokud jde o zavinění, vychází se z ustáleného výkladu, podle něhož je povinnost odběratele k náhradě škody povinností, pro jejíž vznik je irelevantní, zda odběratel neoprávněný odběr zavinil. Není tedy rozhodné, zda žalovaný v předmětnou dobu osobně užíval či neužíval odběrné místo a zda do zařízení zasáhl sám či kdokoliv jiný. Do odběrného místa byla dodávána elektřina na základě smlouvy uzavřené s žalovaným, a to bez ohledu na to, zda to byl on, kdo jí spotřebovával. K vyfázování (odpojení) elektroměru došlo v průběhu smluvního vztahu s , právnická osoba, ., tedy dne , datum, . Žalovaný tak byl smluvním odběratelem a nastala jeho objektivní odpovědnost za zásah do elektrického zařízení, které bylo odpojeno, jelikož pokud byl zavázán ze smlouvy, bylo jeho povinností odběrné místo kontrolovat a zabezpečit právě před neoprávněným zásahem. Skutečnost, že do něj nezasahoval sám a že odběrné místo neužíval není ve věci relevantní, pokud neučinil včas úkon ke skončení smlouvy. Výše náhrad škody za neoprávněný odběr se posuzuje dle právního předpisu, který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální. Žalobkyně tedy postupovala v souladu se zákonem, když skutečně zjištěnou výši odebrané elektřiny v rámci neoprávněného odběru násobila cenou stanovenou dle podzákonného právního předpisu. Soud tak žalobě co do ceny za neoprávněně odebranou elektřinu vyhověl. Vzhledem k tomu, že veškerá korespondence byla odesílána na adresu dle smlouvy, soud dospěl k závěru, že i zde bylo na žalovaném, aby žalobkyni buď sdělil novou adresu, či aby si zabezpečil vyzvedávání korespondence z této adresy. Žalovaný se tak dostal s úhradou částky , částka, do prodlení dne , datum, a soud tak přiznal žalobkyni i úrok z prodlení.

27. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný způsobil žalobkyni škodu neoprávněným odběrem elektřiny do odběrného místa , adresa, , kterou žalobkyni řádně vyčíslila, když při způsobu neoprávněného odběru je nerozhodné, zda odběratel, tedy žalovaný, o tomto neoprávněném zásahu do zařízení věděl. Bylo-li zjištěno, že na odběrném místě žalovaného byla odebírána elektřina z měřícího zařízení, které bylo zapojeno nikoliv žalobkyní, pak jde o neoprávněný odběr elektřiny ve smyslu ust. § 51 odst. 1 zákona. Žalobci pak přísluší právo na náhradu škody vzniklé neoprávněným odběrem, jejíž výpočet stanoví vyhláška (§ 51 odst. 2 zákona). Odpovědnost žalovaného za neoprávněný odběr dle skutkové podstaty ust § 51 odst. 1 zákona je objektivní a postačuje proto zjištění, že k němu došlo. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil celou škodu za neoprávněný odběr uložil mu soud povinnost je zaplatit podle ust. § 1908 odst. 2 obč. zák., který říká, že dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. Jelikož takto dluh nebyl uhrazen, přiznal žalobkyni i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

28. Dle podzákonného předpisu je součástí náhrady škody i úhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru plynu, neoprávněné dodávky plynu, neoprávněné přepravy plynu nebo neoprávněné distribuce plynu, jejich přerušení a přezkoušení měřícího zařízení a případný znalecký posudek, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přepravu plynu nebo distribuci plynu29. Žalobkyně prokázala, že vynaložila v souvislosti se zjištěním neoprávněného odběru částku , částka, , jako odměnu smluvnímu partnerovi pověřeného zjištěním neoprávněného odběru. K unesení důkazního břemene a zejména k faktickému zjištění zásahu do elektroměru takovým způsobem, aby byl použitelný jako dostačující důkazní prostředek v případném soudním řízení, mohou vznikat náklady. Důležité je, zda tyto jsou náklady nezbytně nutnými. Za nezbytně nutné lze zcela jistě považovat např. náklady na znalecké posudky způsobu zásahu do měřícího zařízení. Avšak takovým nákladem nejsou náklady na externího dodavatele, korporaci , právnická osoba, . Externí dodavatel pouze vykonával činnosti, ke kterým má oprávnění sama žalobkyně. Ta na základě plných mocí na externího dodavatele mohla a přenesla výlučně oprávnění, které plynou žalobkyni mj. ze zákona. Soud nijak nezpochybňuje možnost pro takovéto činnosti si sjednat outsourcing, ale pokud se má jednat o posouzení těchto nákladů, nejedná se o náklady nezbytně nutné. Žalobkyně tato zjištění mohla učinit prostřednictvím svých zaměstnanců. V daném případě soud musel zohlednit skutečnost, že v rámci distribuce elektřiny v daném regionu lze na žalobkyni pohlížet jako na monopolního distributora strategické energie. Mezi běžné činnosti žalobkyně patří instalace i demontáž elektroměrů a kontrola odběrných míst. Při těchto činnostech je nutné, aby zaměstnanci žalobkyně znali skutečnosti týkající se úředních značek i způsobů připojení a rozpoznali neoprávněný odběr, protože tyto skutečnosti mají povinnost znát i koncoví zákazníci, kteří jsou objektivně odpovědní za případný neoprávněný odběr. Jakým způsobem by došlo k zadokumentování zjištění neoprávněného odběru je již opět pouze na žalobkyni a na jejích případných vnitřních předpisech, které by pro její zaměstnance byly závazné. Pokud se rozhodla žalobkyně, že ke své běžné činnosti využije externího dodavatele, nelze náklady s tím spojené následně považovat za náklady nezbytně nutné ke zjištění neoprávněného odběru. Ze shora uvedených důvodů tyto náklady soud nepřiznal.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal, když jejich úspěch byl poměrně stejný.