12 C 167/2025

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Dianou Fujdiak ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Česká republika - Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného pro určení dědice

I. Určuje se, že žalobce je dědicem ze závěti po zůstaviteli , jméno FO, , zemřelém dne , datum, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhá určení, že je dědicem ze závěti po zůstaviteli , jméno FO, , nar. , datum, s tím, že zůstavitel, který dne , datum, zemřel a dne , datum, sepsal allografní závěť v jeho prospěch, kterou mu odkázal svůj veškerý majetek. V průběhu projednávání dědictví po zůstaviteli stát, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Jméno žalovaného, , který se stal účastníkem jako potencionální dědic ze zákona, namítl absolutní neplatnost zanechané závěti z důvodu, že závěť není podepsána zůstavitelem, když podpis na závěti je odlišný od dalších listin podepsaných zůstavitelem. Žalobci bylo uloženo usnesením Okresního soudu v Teplicích ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , aby do dvou měsíců od jeho právní moci podal u soudu žalobu o určení, že je dědicem ze zákona. V průběhu řízení žalobce uvedl, že důvodem sepsání závěti zůstavitelem v jeho prospěch byla skutečnost, že zůstavitel se chystal do Ameriky, kam pravidelně jezdil. Zůstavitel byl manželem matky žalobce, která však již zemřela. Sám zůstavitel neměl potomků a chtěl veškerý majetek zanechat právě jemu, jako kdyby byl jeho synem. Žalobce se o zůstavitele ve stáří staral a vypomáhal mu.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že v rámci projednání pozůstalosti po zůstaviteli konané u soudní komisařky, byl seznámen s výsledky dosavadního šetření v rámci tohoto řízení a dospěl k závěru, že nelze jednoznačně potvrdit, že závěť sepsanou na počítači dne , datum, podepsala stejná osoba, jako potvrzení o převzetí debetní karty ze dne , datum, , tedy zůstavitel. Žalovaný má za to, že podpis na závěti nepochází od zůstavitele a z tohoto důvodu je závěť neplatná.

3. Soud z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti:

4. Ze spisu , spisová značka, z usnesení ze dne , datum, č.j. , spisová značka, soud zjistil, že bylo zahájeno řízení o pozůstalosti zůstavitele , jméno FO, , narozený , datum, , zemřelý , datum, podle § 138 odst. 2 zákona č. 262/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních a projednáním byla jako soudní komisařka pověřena notářka , tituly před jménem, , jméno FO, .

5. Z opisu závěti sepsané na počítači a datované dnem , datum, soud zjistil, že v této zůstavitel , jméno FO, , nar. , datum, celou svou pozůstalost odkazuje , jméno FO, , nar. , Datum narození žalobce, , že , Jméno žalobce, z jakéhokoliv důvodu nedědí, ustanovuje zůstavitel náhradním dědicem , jméno FO, , nar. , datum, v Teplicích. Dokument je podepsán na místě označeném pro zůstavitele. Před podpisy svědků, , jméno FO, , nar. , datum, a , jméno FO, , nar. , datum, je vždy připojeno strojově sepsané prohlášení svědků, že zůstavitel výše uvedenou závěť vlastnoručně podepsal a že prohlásil, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

6. Protokolu o jednání v řízení sp. zn. , spisová značka, o pozůstalosti sepsaném dne , datum, v kanceláři soudní komisařky, soud zjistil, že soudní komisařka konstatovala obsah závěti, skutečnost, že zůstavitel byl vdovec, bezdětný a bez dalších dosud známých dědiců a že dne , datum, byli vyslechnuti svědci závěti, s čímž byla zástupkyně státu seznámena.

7. Podáním ze dne , datum, , doručeného soudní komisařce dne , datum, zástupkyně žalované sděluje, že s ohledem na absenci zůstavitelem ručně psaného textu a současně při porovnání podpisu zůstavitele na závěti a listiny Potvrzení o převzetí debetní karty ze dne , datum, se domnívá, že tyto dokumenty podepsaly dvě různé osoby a namítla neplatnost závěti.

8. Okresní soud v Teplicích usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, soud rozhodl soudní komisařkou o tom, že se ukládá , jméno FO, , aby ve lhůtě 2 měsíců od právní moci usnesení podal k soudu žalobu o určení, že je dědicem ze závěti. Toto usnesení bylo doručeno dne , datum, žalobci a nabylo právní moci dne , datum, . Žaloba byla podána dne , datum, , tedy včas.

9. Z potvrzení o převzetí debetní karty soud zjistil, že dne , datum, zůstavitel přebíral debetní kartu, což stvrdil podpisem. Žalobce k tomu uvedl, že na rozdíl od státu má za to, že oba dokumenty podepsal zůstavitel, a to jak převzetí debetní karty, tak i předmětnou závěť. Je třeba přihlédnout k věku zůstavitele, když mezi oběma podpisy uběhlo zhruba jeden a půl roku a nelze očekávat, že veškeré podpisy učiněné zůstavitelem by měly být naprosto shodné. Současně má za to, že základní kontury podpisu jsou shodné. Naopak zástupkyně žalovaného k tomu uvedla, že je třeba přihlédnout k tomu, že podpis v bance byl pořizován později než podpis na závěti, a pozdější podpis by měl být méně sebevědomý a méně jasný a méně pevný. Zde je tomu však na naopak, když dřívější podpis na závěti je vachrlatý.

10. Z výslechu svědka , jméno FO, . Svědek byl přizván k podpisu závěti v restauraci Aladin, kde pracoval jako kuchař, a že se aktu účastnil proto, že byl zrovna přítomen. Zůstavitele znal, chodil k nim na oběd a svědek mu pomáhal i na žádost žalobce na zahradě. Uvedl, že v salonku byli přítomni zůstavitel , jméno FO, , žalobce , jméno FO, , dále pan , jméno FO, , pan , jméno FO, (, Anonymizováno, ), paní , jméno FO, a on sám. Všichni byli přítomni po celou dobu. Svědek potvrdil, že věděl, že jde o závěť, že zůstavitel projevoval vůli pořídit závěť kvůli plánované cestě do Ameriky s tím, že chtěl, aby dědil po něm žalobce. O tom ho vyrozuměli také přítomní svědci , jméno FO, a , jméno FO, , tak i žalobce. Závěť byla připravená, připravoval jí pan , jméno FO, . Zůstavitel sdělil, když přišel ke stolu, o co se jedná, že jde o závěť, protože chce jet do , Anonymizováno, a závěť se i četla. Svědek přesně nevěděl, kdo závěť četl, respektive si nebyl jistý, zda to byl pan , jméno FO, nebo zůstavitel. Poté se podepsal zůstavitel a po něm on jako svědek a druhý svědek (pan , jméno FO, ). Svědek uvedl, že se podepisoval i žalobce. Svědek se soustředil na to, aby se správně podepsal a byl přítomný u celého procesu. Svůj podpis na listině bezpečně poznal, obsah listiny si nevybavoval.

11. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že byl požádán žalobcem, aby působil jako svědek závěti, když byl přítomen v restauraci , Anonymizováno, . Chodil do restaurace jako host. Zůstavitele znal pouze od vidění z restaurace. Uvedl, že k podpisu došlo v salonku, kde byli přítomni zůstavitel , jméno FO, , žalobce , jméno FO, , svědci , jméno FO, a on sám, dále paní , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , který závěť připravil. Svědek potvrdil, že si dokument přečetl a zůstavitel mu sdělil, že jde o závěť zůstavitele, což bylo z komunikace přítomných zřejmé a výslovně uvedl, že se s panem , jméno FO, „o tom bavili“ a že mu , jméno FO, řekl, že jde o jeho závěť („Jo, to jo, o tom jsme se bavili“). Současně potvrdil, že viděl, jak zůstavitel závěť vlastní rukou podepisuje, a že zůstavitel při jednání působil orientovaně, komunikoval normálně a nejevil žádné potíže. V některých detailech týkajících se přesného sledu podpisů či přítomnosti všech osob v jednotlivých okamžicích si svědek pro časový odstup již nebyl zcela jistý. Nicméně si byl jistý, že před ním závěť podepsal zůstavitel a listina, že kolovala po stole a on ji podepsal. Taktéž si je jistý, že přítomný byl i další svědek, kterého při odchodu z jednací síně ztotožnil (svědek , jméno FO, ) a další, který listinu připravil (svědek , jméno FO, ). Po předestření opisu závěti svědek uvedl, že je to jeho podpis, ale nedokáže přesně rozpoznat listinu.

12. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že svědek je autorem textu závěti, kterou na žádost zůstavitele předem připravil a následně vytiskl v kanceláři restaurace. Popsal, že k podpisu závěti došlo ve velkém sále restaurace , Anonymizováno, , kde byli přítomni zůstavitel , jméno FO, , oba svědci , jméno FO, a , jméno FO, , žalobce , jméno FO, i paní , jméno FO, . Svědek přečetl zůstaviteli text závěti, zůstavitel výslovně potvrdil, že se jedná o jeho závěť, a že ji chce takto podepsat. Svědek uvedl, že podpis proběhl u jednoho stolu za současné přítomnosti všech, nejprve zůstavitelem a následně oběma svědky. Dále vypověděl, že zůstavitel byl v době podpisu při plném vědomí, komunikoval normálně a neměl potíže, které by jeho jednání zpochybňovaly. Svědkovi byl předložen opis závěti, který on poznal a označil jako závěť pana , jméno FO, , kterou připravoval.

13. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že v době pořízení závěti byla přítomna v restauraci a pracovala jako servírka. Byla v sále přítomna, byť zčásti odbíhala obsluhovat hosty. Uvedla, že zůstavitel , jméno FO, přišel do restaurace s tím, že chce sepsat závěť, protože plánoval cestu do zahraničí. Potvrdila přítomnost zůstavitele, žalobce, svědků , jméno FO, a , jméno FO, i , jméno FO, . Podle svědkyně byla závěť sepsána a vytištěna přímo v restauraci a následně podepsána v salonku. Soud však zjistil, že svědkyně si nepamatuje přesný průběh samotného aktu podpisu, zejména kdo byl přítomen v konkrétních okamžicích, ani zda viděla podpis zůstavitele či svědků. Potvrdila však, že zůstavitel v daný den působil normálně, bez zjevných zdravotních či mentálních potíží.

14. Z pracovní smlouvy ve znění dodatků a mzdového výměru uzavřených mezi zaměstnavatelem , právnická osoba, , IČ , IČO, a zaměstnancem , jméno FO, , nar. , datum, v , adresa, , soud zjistil, že zaměstnanec má podle této pracovní smlouvy vykonávat práci kuchaře v Restaurant , Anonymizováno, , , adresa, , a to s datem nástupu dne , datum, . Jednatelkou zaměstnavatele je paní , jméno FO, .

15. Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, když ho z důvodů uvedených v rozsudku NS ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, považuje za nadbytečný.

16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

17. Závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. (§ 1534 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

18. Soud vycházel ze závěrů rozsudku NS ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , které jsou použitelné i s novou právní úpravou. Allografní závěť je platným právním jednáním (tehdy úkonem) jen tehdy, jestliže ji zůstavitel podepsal vlastní rukou, jestliže zůstavitel přede dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli, a jestliže se svědci na závěť podepsali; nezáleží přitom na pořadí, v jakém se tyto náležitosti splnily, stalo-li se tak v bezprostřední časové souvislosti, takže se jednotlivé úkony jeví jako jednotný úkon (…) povolání svědků závěti slouží k tomu, aby tyto osoby mohly potvrdit, že jede o zůstavitelovu pravou závěť v případě, objeví-li se po smrti zůstavitele pochybnosti, zda se skutečně jedná o jeho poslední vůli, tedy, aby tím bylo věrohodným způsobem osvědčeno, že závěť vskutku obsahuje poslední vůli zůstavitele. NS ČR současně dovodil, že není třeba, aby zůstavitel projevil, že jde o jeho poslední vůli použitím nějaké speciální formulace, ale musí vůli projevit výslovně a nikoliv jen konkludentně. Je totiž nezbytné, aby ten, kdo byl povolán jako svědek a má z tohoto důvodu allografní závěť podepsat, neměl žádné pochybnosti – bez zřetele na skutečný obsah listiny – o tom, že zůstavitel v závěti skutečně vyjadřuje svoji poslední vůli, tedy, že jde o jeho závěť a že ji činí svobodně a vážně. Právě nezbytnost účasti svědků slouží k tomu, aby v případě pozdějších pochybností o původnosti závěti mohli stvrdit, k čemu v jejich přítomnosti ze strany zůstavitele došlo.

19. Z výslechů obou svědků allografní závěti vyplynulo, že událost se odehrála v salonku restaurace , Anonymizováno, za přítomnosti zůstavitele, žalobce, jeho manželky a provozovatelky restaurace , jméno FO, a svědka , jméno FO, , který závěť připravoval. Oba svědci věděli, že jde o poslední vůli zůstavitele, kterou projevuje z důvodu, že bude ve svém vysokém věku cestovat do , Anonymizováno, . Oba svědci se shodli, že zůstavitel sám prohlásil, že jde o jeho poslední vůli a stejně tak jim bylo zřejmé, že dokument, který podepisují je jeho poslední vůle. Oba svědci byli společně přítomní u podpisu závěti zůstavitelem a každý z nich se soustředil na svůj vlastní podpis. Oba sdělili, že svůj podpis připojili bezprostředně poté, když poslední vůli podepsal zůstavitel.

20. Soud hodnotil výpovědi jednotlivých svědků z hlediska jejich věrohodnosti a přesvědčivosti, přičemž nejvyšší míru věrohodnosti přisoudil svědku , tituly před jménem, , jméno FO, , jehož výpověď byla nejucelenější, vnitřně konzistentní a detailní, zejména pokud jde o průběh sepsání závěti, přítomnost všech osob v salonku a výslovné prohlášení zůstavitele, že jde o jeho závěť. Současně svědek , jméno FO, z tohoto jednání (ze závěti) neměl žádný vlastní prospěch. Svědek , jméno FO, vypovídal rovněž věrohodně, potvrzoval zásadní skutečnosti, jeho výpověď byla pouze poznamenána časovým odstupem a nedostatkem přesnější paměti na detaily, což však nevyvolalo pochybnosti o jejím základním jádru. Svědek , jméno FO, potvrdil, že věděl, že jde o závěť, a uvedl, že o tom se zůstavitelem hovořili („Jo, to jo, o tom jsme se bavili“) a taktéž potvrdil, že závěť podepsal v jeho přítomnosti zůstavitel, avšak jeho výpověď obsahovala více nejistot. Soud přisuzuje tyto nejistoty skutečnosti, že se stal svědkem závěti zcela nahodile, pouze proto, že se v danou chvíli nacházel v restauraci, a že tedy pořízení závěti pro něj nebylo událostí, které by věnoval zvýšenou pozornost nebo ji považoval za významnou. Z toho důvodu nelze jeho výpovědi v detailech přikládat rozhodující váhu, avšak v základních skutečnostech — přítomnosti osob, vědomí, že jde o závěť, a potvrzení podpisu zůstavitele — jeho výpověď je věrohodná a v souladu s výpověďmi ostatních svědků. Svědkyně , jméno FO, potvrdila obecný rámec události i motivaci zůstavitele závěť pořídit, avšak vzhledem k tomu, že opakovaně odcházela obsluhovat hosty a nebyla si jistá přítomností u samotných podpisů, považoval soud její výpověď za méně významnou pro posouzení splnění formálních náležitostí závěti.

21. Ze shora provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že allografní závěť pořízená zůstavitelem , jméno FO, (, jméno FO, ) dne , datum, splňuje veškeré zákonné náležitosti a je platná. Z dokazování vyplynulo, že zůstavitel závěť vlastnoručně podepsal za současné přítomnosti dvou svědků, , jméno FO, a , jméno FO, , kteří se podpisu účastnili v salonku restaurace , Anonymizováno, , kde se celé jednání odehrávalo. Svědek , jméno FO, potvrdil, že zůstavitel listinu podepsal před jeho očima, a svědek , jméno FO, uvedl, že podpis zůstavitele viděl a že se zůstavitelem hovořili o tom, že jde o jeho závěť. Z provedených výpovědí vyplynulo, že zůstavitel před přítomnými svědky výslovně potvrdil, že listina obsahuje jeho poslední vůli, což potvrdil jak svědek , jméno FO, , tak i svědek , jméno FO, a jednoznačně to uvedl zejména svědek , jméno FO, , jenž závěť na žádost zůstavitele připravil, přečetl mu její obsah a organizoval samotné podpisy. Podpisy svědků byly připojeny bezodkladně po podpisu zůstavitele. Všechny zákonem vyžadované obligatorní náležitosti allografní závěti dle § 1547 občanského zákoníku tak byly naplněny za přítomnosti obou svědků i svědka , jméno FO, , který průběh jednání koordinoval.

22. Pokud se jedná o námitku, že podpis na závěti je odlišný od podpisu na dokumentu banky soud konstatuje, že spornost podpisu u Allografní závěti je pouze tehdy, byly-li těmi, kdo si činí právo na dědictví uvedeny takové skutkové okolnosti, které zpochybňují svědectví osob, jež se na závěť podepsaly. K tomu však v tomto řízení nedošlo a znalecký posudek z oboru písmoznalectví byl v projednávané věci byl nadbytečný (k tomu srovnej rozsudek NS ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, )

23. Vzhledem k tomu, že se žalobci podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a určil, že žalobce je dědicem ze závěti po zůstaviteli , jméno FO, , zemřelém dne , datum, .

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .