12 C 2/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Tichým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného: právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení částky 83 711 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně vůči žalovanému domáhá zaplacení částky 83 711 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 13. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému, k rukám jeho zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 31 933,50 Kč.

III. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 551 Kč.

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 12. 2020 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 83 711 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 13. 11. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že v noci z 12. na 13. června roku 2018 došlo v důsledku silného poryvu větru k pádu špatně zajištěného lešení, které bylo postaveno u domu na adrese [ulice a číslo], [obec] u [obec], přičemž část lešení dopadla na vozidlo tov. značky Peugeot 208, [registrační značka], ve vlastnictví [jméno] [příjmení], které bylo zaparkované na dvoře sousedního domu, a poškodila ho. Lešení bylo vlastnictvím žalovaného, který jej u domu také postavil. Poškozený [jméno] [příjmení] měl s žalobkyní, jako pojišťovnou, uzavřenou pojistnou smlouvu [číslo] o havarijním pojištění předmětného vozidla, a v rámci likvidace této pojistné události žalobkyně poškozenému, prostřednictvím autoservisu [právnická osoba], vyplatila částku 80 686 Kč za opravu vozidla a částku 3 025 Kč za pronájem náhradního vozidla po dobu opravy, tj. celkem 83 711 Kč. Žalovaný za vzniklou škodu odpovídá dle § 2937 občanského zákoníku, neboť škodu způsobila sama od sebe věc v jeho vlastnictví a nelze určit jinou osobu, která nad věcí měla mít dohled. Škoda totiž vznikla v důsledku pádu části lešení, které žalovaný na místo přivezl a zde postavil a následně z místa odstranil a odvezl. Žalovaný však svou odpovědnost neuznává s tím, že část lešení odpadla v důsledku neodborné manipulace (částečné demontáže) ze strany objednatele a následného poryvu větru. Objednatele však žalovaný nebyl schopen přesně identifikovat, poskytl toliko jeho příjmení ([celé jméno svědka]) a (již nefunkční) telefonní číslo. Osobu, která měla mít v rozhodnou dobu nad lešením dohled, tedy nelze určit. Vyplacením pojistného plnění na žalobkyni přešlo právo na náhradu škody podle § 2820 občanského zákoníku, která má tudíž právo, aby jí žalovaný zaplatil, co za něj plnila, tj. částku 83 711 Kč. K zaplacení této částky žalovaného vyzvala písemnou (předžalobní) výzvou odeslanou mu dne 4. 11. 2020, a to ve lhůtě sedmi dnů. Úrok z prodlení žalobkyně uplatnila v zákonné výši, a to z celkové dlužné částky za dobu od 13. 11. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal ani zčásti. V rámci svého vyjádření zejména uvedl, že lešení skutečně v předmětném místě instaloval dne 30. 4. 2018, a to na základě telefonické objednávky pana [celé jméno svědka] z 23. 4. 2018. Lešení bylo postaveno do 4. nadzemního podlaží domu [číslo] v ulici [ulice], [obec] u [obec]. Bylo instalováno řádně včetně odpovídajícího zajištění proti pádu. Po dobu od 30. 4. do 13. 6. 2018 používal pan [celé jméno svědka] lešení bez výhrad a připomínek, až dne 14. 6. 2018 žalovaného informoval, že se část lešení uvolnila a poškodila automobil na sousedním pozemku. Současně po něm pan [celé jméno svědka] a ještě nějaká žena, zřejmě majitelka domu, chtěli, aby vzal incident na sebe a řešil ho s pojišťovnou s tím, že oni by se podíleli na jeho případných nákladech. To však žalovaný odmítl, neboť nedošlo k pádu části jím instalovaného lešení, nýbrž dílce lešení, který někdo neodborně demontoval a umístil tak, že v důsledku poryvu větru spadl. Za škodu proto odpovídá tato jiná osoba, nikoliv žalovaný. Z opatrnosti věc později nahlásil u své pojišťovny, které poskytl úplné a pravdivé informace, a také dle jejího závěru za vzniklou škodu žalovaný neodpovídá. Za instalaci a nájem lešení dosud žalovaný nedostal nic zaplaceno.

3. V průběhu řízení žalovaný upřesnil, že u něj lešení objednal [celé jméno svědka], [datum narození], sídlem [adresa svědka], [IČO], jenž byl přítomen na místě montáže lešení v den její realizace (tj. 30. 4. 2018) pouze v ranních hodinách, a po instalaci lešení mu žalovaný telefonicky sdělil, že lešení je hotovo a připraveno k používání. Předmětnou zakázku fakticky zajišťoval syn žalovaného ([celé jméno žalovaného] ml.).

4. Vedlejší účastník se připojil k procesnímu stanovisku žalovaného. Uvedl též, že technicky ani není možné, aby část lešení odpadla sama od sebe, aniž by ji někdo předtím demontoval (odjistil dvě pojistky a vytáhl z konzol).

5. Mezi účastníky nebylo sporné, že a v jaké době u domu na adrese [ulice a číslo], [obec] u [obec], žalovaný instaloval lešení, které tam bylo i v době od 12. do 13. 6. 2018, v níž část lešení spadla a poškodila [značka automobilu] [anonymizováno]. Nesporné ostatně bylo i to, že žalobkyně, jako pojišťovna, z titulu likvidace této pojistné události vyplatila poškozenému náhradu újmy ve výši 83 711 Kč a že žalovaného následně vyzvala k zaplacení této částky, což však žalovaný odmítl. Mezi účastníky dále nebylo sporu ani o tom, že žalovaný byl vlastníkem tohoto lešení.

6. Soud věc projednal dne 9. 11. 2021; při jednání dne 16. 11. 2021 toliko vyhlásil rozsudek.

7. Ve vztahu k právnímu základu žalobou uplatněného nároku soud zprvu zjišťoval skutečnosti, které by byly způsobilé založit odpovědnost žalovaného za škodu, jež měla vzniknout [jméno] [příjmení] v noci z 12. na 13. 6. 2018 v důsledku pádu dílce lešení na automobil Peugeot 208, [registrační značka].

8. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

9. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že vlastníkem pozemku – parcely [číslo] v [katastrální uzemí], jejíž součástí je stavba – budova [adresa] (rodinný dům na adrese [ulice a číslo], [obec]), je [celé jméno svědkyně].

10. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku vyplývá, že žalovaný podniká – na základě živnostenského oprávnění – mj. v oboru činnosti„ přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti“ (od 20. 2. 2018) resp. že podnikal mj. v oboru lešenářských prací v době (od 9. 10. 2000 do 20. 2. 2018).

11. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku soud dále zjistil, že [celé jméno svědka], sídlem [adresa svědka], podniká – na základě živnostenského oprávnění – mj. v oboru činnosti vymezeném jako„ přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti“ (od 29. 10. 2014).

12. Z listiny nadepsané„ Zplnomocnění“ vyplývá, že žalovaný dne 22. 12. 2011 zmocnil [celé jméno žalovaného], [datum narození], k veškerým úkonům spojeným s jeho podnikáním.

13. Z ručně psaných poznámek, které k důkazu označil žalovaný s tím, že je na nich zachycena předmětná zakázka, soud zjistil, že v chronologicky řazených poznámkách o pracích v měsíci dubnu 2018 je obsažena mj. poznámka tohoto znění:„ 30.

4. Po … [celé jméno svědka] – [obec] – 10 000 Kč“.

14. Ze záznamu Obecní policie [obec] je zřejmé, že hlídka byla přivolána dne 13. 6. 2018 v 11:20 hod. do ulice [ulice], kde [jméno] [příjmení] oznámil poškození svého automobilu Peugeot 208, [registrační značka], na který spadla část lešení postaveného u sousedního domu, který vlastní [celé jméno svědkyně]; ta se na místo posléze rovněž dostavila a uvedla, že záležitost řeší se svou pojišťovnou.

15. Z písemné komunikace mezi žalobkyní, resp. za ni v této záležitosti jednající [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a [celé jméno svědkyně] vyplývá, že posledně jmenovaná označila žalovaného jako osobu („ firmu“), která u domu – z důvodu provádění zateplení – lešení instalovala a posléze i demontovala a odvezla, přičemž s odkazem na právní názor pojišťovny, u které je dům pojištěn, konstatovala, že za škodu odpovídá žalovaný. O osobě, která pro ni zajišťovala rekonstrukci domu, se nezmínila.

16. Z písemné komunikace mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala (dopisem z 30. 11. 2018) k zaplacení částky v celkové výši 83 711 Kč s odůvodněním, které koresponduje žalobním tvrzením uplatněným v této věci, a že žalovaný od počátku svou odpovědnost za újmu způsobenou pádem části (dílce) lešení odmítal a argumentoval shodně jako v rámci svého procesního stanoviska v této věci, tj. že někdo (avšak nikoliv on) neodborně demontoval horní část lešení a volné dílce řádně nezabezpečil (nesnesl na zem), v důsledku čehož došlo k jejich následnému pádu.

17. Z fotodokumentace, kterou účastníci předložili ohledně škodní události je (mj.) zřejmé, že v den vzniku (zjištění) škody na automobilu Peugeot 208, [registrační značka], tj. dne 13. 6. 2018, se v horní části lešení nacházelo několik volně položených tyčí, a že jeden díl lešení (zábradlový dílec) spadl na uvedený automobil a poškodil jej.

18. Z písemného sdělení vedlejšího účastníka - pojišťovny, u níž je žalovaný (podnikatel) pojištěn pro případ odpovědnosti za újmu, ze dne 29. 1. 2021, adresovaného žalovanému, je zřejmé, že žalovaný popsal vedlejšímu účastníku událost shodně, jak tak činí v této věci, a ten dospěl k závěru, že žalovaný za škodu vzniklou pádem části lešení neodpovídá, protože nezanedbal náležitý dohled.

19. Soud provedl i další listinné důkazy, z nich však nezjistil žádné skutečnosti, jež by měly vztah k právnímu základu uplatněného nároku. Jedná se o důkazy prokazující zejména pojistný vztah (pojistnou smlouvu) mezi žalobkyní a poškozeným [jméno] [příjmení], výši škody na automobilu (nákladů na jeho opravu) a ceny pronájmu náhradního automobilu, nahlášení pojistné události poškozeným a její likvidaci (včetně výplaty pojistného plnění) ze strany žalobkyně.

20. V rámci dokazování soud vyslechl též několik svědků.

21. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že předmětný dům v ulici [ulice a číslo], [obec] u [obec], nabyla v roce 2013 a od roku 2014 ho rekonstruuje, nikdy v něm nebydlela. Realizací rekonstrukce, včetně objednání lešení, jež bylo potřeba z důvodu zateplování domu, pověřila [celé jméno svědka]. Lešení u domu postavil a po pádu části lešení na automobil pana [příjmení] demontoval pan [celé jméno žalovaného a svědka] mladší. Co konkrétně s ním [celé jméno svědka] stran lešení dohodl, svědkyně neví. Rekonstrukci prováděla pouze firma pana [celé jméno svědka], nikoho jiného nesjednávala (ani jako stavební dozor).

22. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že [celé jméno svědkyně] zná dlouhodobě a jako podnikatel v oboru stavebnictví pro ni prováděl celkovou rekonstrukci předmětného domu. V rámci ní bylo třeba lešení, neboť se opravovala fasáda, měnila okna a dům byl zateplován. Protože ze své profesní činnosti znal pana [celé jméno žalovaného a svědka] již z několika stavebních akcí a nikdy s ním nebyl žádný problém, objednal u něj telefonicky lešení, a to nejprve k zadní nebo boční části domu a později, někdy v roce 2018, k čelní části domu. Dohoda byla taková, že pan [celé jméno žalovaného a svědka] u domu postaví lešení a po třech týdnech až měsíci (po zateplení štítové části domu) ho demontuje a odveze. Na stavbě byl svědek přítomen v době, kdy lešení přivezli a začali montovat, avšak nevzpomněl si, jestli mu pan [celé jméno žalovaného a svědka] sdělil, že je lešení připraveno k použití, telefonicky nebo osobně. Písemný předávací protokol ale určitě nesepisovali (ten s panem [celé jméno žalovaného a svědka] nesepisoval ani při předchozích akcích). Na menších stavebních akcích vše normálně probíhá tak, že lešení přivezou a postaví, zavolají, že je hotovo, a lešení se může používat, a po skončení stavebních prací se jim zavolá, ať si lešení demontují a odvezou. Pan [celé jméno žalovaného a svědka] namontoval lešení u domu paní [celé jméno svědkyně] řádně a svědek po něm nic dalšího nechtěl, lešení nebylo třeba nijak upravovat. Došlo však k tomu, že v noci, někdy v létě, když byla bouřka, část lešení spadla a poškodila automobil souseda [anonymizováno], jednalo se zřejmě o nějaký vrchní díl lešení. Pan [celé jméno žalovaného a svědka] svou odpovědnost neuznal, tvrdil, že s lešením někdo manipuloval, proto za zakázku nedostal zaplaceno. Svědek si neumí vysvětlit, proč část lešení spadla. Na lešení pracoval pouze on a (vždy s ním) jeho dva spolupracovníci a nijak s ním nemanipulovali. Neví, že by stavba byla nějak konkrétně zabezpečená, nicméně kdyby s lešením něco bylo, např. prasklá podlážka či vyháknutá zábrana, všiml by si toho, byť lešení nijak zvlášť nekontroloval. Pokaždé, když na lešení pracovali, ho ale předem prohlédl a poškození neviděl. Po zhlédnutí fotodokumentace svědek uvedl, že neumí vysvětlit, proč jsou v horní části lešení volně položené tyče. Po škodní události svědek lešení nekontroloval, odpoledne dorazil pan [celé jméno žalovaného a svědka], lešení prošel a neříkal, že by něco bylo špatně.

23. Svědek [celé jméno žalovaného], [datum narození], vypověděl, že on sám i jeho otec, žalovaný, podnikají jako OSVČ a spolupracují spolu. Někdy v dubnu 2018 ho telefonicky kontaktoval pan [celé jméno svědka] a požádal o postavení lešení na stavbě v [anonymizována dvě slova], k čemuž došlo dne 30. 4. 2018. Ráno tam na ně čekal pan [celé jméno svědka], zpřístupnil jim pozemek a odjel. Lešení s ním montovali pánové [celé jméno svědka] [anonymizováno]. Po smontování lešení svědek zatelefonoval panu [celé jméno svědka], že lešení je připraveno k používání. Následně ho pan [celé jméno svědka] kontaktoval až ve chvíli, kdy mělo dojít k poškození automobilu v důsledku pádu části lešení. Když svědek přijel na místo, viděl jeden zábradlový dílec lešení na zemi, opřený o plot. Lešení si prohlédl, staticky bylo v pořádku, ovšem jeho část byla rozebraná, prakticky celé nejvyšší patro lešení (osm dílů). Tyto díly svědek snesl na zem, aby nikoho neohrozily. Pan [celé jméno svědka] po svědkovi požadoval, aby škodu (s otcem) vzali na sebe a byla uhrazena z jejich pojištění, což odmítl, protože nic neporušili a nebyl důvod takové žádosti vyhovět. Lešení se vždy staví, aby odolalo i vichřici, v důsledku povětrnostních vlivů proto smontovaná část lešení nemohla spadnout. Něco jiného však je, když někdo část lešení demontuje a volně položí na nižší patro, což je nepřípustné, neboť demontované díly je nutné snést na zem. Předmětná zakázka byla žalovaného, svědek ji jen realizoval, lešení také patřilo jeho otci (žalovanému). S panem [celé jméno svědka] se svědek domlouval jen ústně, nebyl sepsán ani předávací protokol. V oboru se s otcem pohybují přibližně 30 let a mají výborné renomé, v praxi uzavírají písemné smlouvy a ústní smlouvy přibližně půl na půl, podle okolností. Pana [celé jméno svědka] znal již delší dobu z jiných staveb, ale spolupracovali s ním předtím jen jednou, na stejném domě, přibližně o rok dříve. Jejich prací bylo jen namontovat lešení, na stavbě ho určitou dobu ponechat k použití a poté ho demontovat a odvézt. Pan [celé jméno svědka] ani nikdo jiný nežádal, aby v průběhu stavby jezdili lešení kontrolovat nebo upravovat. Když lešení postavili a předali, samozřejmě tam nenechali volný materiál. Lešení používají systémové, jednotlivé díly do sebe přesně zapadají, jsou zajištěny tzv. klínkováním, drží u sebe a lze je oddělit jen záměrně. Postavené lešení je naprosto bezpečné. V jejich podnikatelské praxi nedošlo k žádné škodní události, která by spočívala v uvolnění a pádu části lešení, technicky to ani není možné. Zábradlový dílec váží něco mezi 13 až 16 kg, háčky při montáži zapadnou do nosných rámů, poté se vše zaklínkuje, demontáž probíhá opačným postupem. Díl je schopen smontovat i demontovat jeden člověk, přičemž tuto činnost zřejmě zvládne i někdo, kdo se na stavbách pohybuje, byť to není přímo lešenář. Předmětnou zakázku od pana [celé jméno svědka] si tehdy svědek zapsal i do svých vlastnoručně psaných poznámek (časového harmonogramu akcí).

24. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že žalovaný je jeho zaměstnavatel a pracuje pro něj již sedm let. Někdy v roce 2018 dělali zakázku v [anonymizována dvě slova], kde u domu instalovali lešení, které zabezpečili a pan [celé jméno žalovaného a svědka] mladší ho předal. Takových zakázek řeší hodně a podrobnosti si nevybavuje. Má pocit, že u demontáže lešení už nebyl. Když tehdy lešení dokončili a odjeli, nezůstaly tam žádné volné prvky. Po celou dobu, co u pana [celé jméno žalovaného a svědka] pracuje, se nikdy nestalo, že by z lešení něco spadla nějaká součást.

25. Na základě provedeného dokazování, a též s přihlédnutím k tomu, co mezi účastníky nebylo sporné, soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

26. Žalovaný, který v rámci svého podnikání mj. komplexně zajišťuje lešení (montáž a pronájem) k použití při stavebních pracích realizovaných jinými podnikateli ve stavebnictví, na základě předchozí telefonické objednávky učiněné [celé jméno svědka], též podnikatelem v oboru stavebnictví, dne 30. 4. 2018 dodal (dle jeho pokynů řádně smontoval) lešení k předmětnému domu [celé jméno svědkyně] na adrese [ulice a číslo], [obec] u [obec], a lešení zde přenechal k používání pro účely rekonstrukčních prací, které [celé jméno svědka] na tomto domě dlouhodobě realizoval na základě dohody s [celé jméno svědkyně], s tím, že až budou hotovy práce, k nimž bylo lešení potřeba, demontuje ho a odveze. Na místě stavby, na lešení ani jinde, žalovaný nezanechal žádné volně ložené komponenty lešení. [obec] stavby nebylo účinně chráněné před případným vnikem třetích osob. Dohoda mezi žalovaným a [celé jméno svědka] spočívala v řádné instalaci lešení, jeho ponechání na místě k využití při stavbě a jeho následném odvozu, za což měl [celé jméno svědka] žalovanému zaplatit sjednanou cenu. Žalovaný znal [celé jméno svědka] z jiných stavebních akcí, byť na nich obchodně přímo nespolupracovali. K tomu došlo až ve vztahu k rekonstrukci domu [celé jméno svědkyně], kde žalovaný - přibližně o jeden rok dříve – stejným způsobem - nainstaloval lešení u jiné části domu. Po dodání lešení, tj. po 30. 4. 2018, kontaktoval [celé jméno svědka] žalovaného až poté, co v noci z 12. na 13. června (2018) došlo k pádu komponentu lešení (zábradlového dílce) na vozidlo Peugeot 208, [registrační značka], majitele [jméno] [příjmení], zaparkované na sousedním pozemku, za jehož opravu poškozený resp. žalobkyně z titulu likvidace pojistné události na základě pojistného vztahu s poškozeným, zaplatila 80 686 Kč, a za pronájem náhradního automobilu po dobu opravy dále zaplatila částku 3 025 Kč. V době po smontování lešení žalovaným někdo, avšak nikoliv žalovaný či někdo s jeho vědomím, demontoval několik komponentů lešení (z horního patra) a tyto zanechal volně ložené na nižším patře lešení. [celé jméno svědka] žádal po žalovaném, aby odpovědnost za škodu na vozidle [jméno] [příjmení] uznal a řešil ji přes své podnikatelské pojištění, což žalovaný, resp. jeho syn [celé jméno žalovaného] ml., který předmětnou zakázku jeho jménem realizoval, odmítl s odůvodněním, že neporušil žádnou povinnost a za škodu odpovídá, kdo části lešení demontoval a řádně nezabezpečil. Stejně tak žalovaný odmítl zaplatit žalobkyni částku 83 711 Kč, kterou po něm žádala poté, co [jméno] [příjmení] vyplatila pojistné plnění v této výši.

27. Shora popsané skutečnosti (a na jejich podkladě přijatý skutkový závěr) soud považuje za plně dostačující pro rozhodnutí věci samé, na jehož obsahu by nic nezměnilo ani případné provedení dalších důkazů; proto je - při respektování zásady procesní ekonomie – neprovedl. Účastníci ostatně provedení dalších důkazů ani nežádali.

28. Při právním posouzení věci soud vycházel zejména z následujících zákonných ustanovení:

29. Podle § 1746 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen„ OZ“), zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv.

30. Podle § 2316 odst. 1 OZ se nájemní smlouvou pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro podnikatelský pronájem movitých věcí obecná ustanovení o nájmu.

31. Podle § 2317 OZ se pronajímatel při předání věci nájemci přesvědčí, že věc je v dobrém stavu, předvede nájemci, že věc je funkční, pokud je to obvyklé, a seznámí nájemce s pravidly pro zacházení s věcí nebo mu pro to předá pokyny v písemné formě.

32. Podle § 2213 OZ je nájemce i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.

33. Podle § 2214 OZ nájemce oznámí pronajímateli, že věc má vadu, kterou má odstranit pronajímatel, hned poté, kdy ji zjistí nebo kdy ji při pečlivém užívání věci zjistit mohl.

34. Podle § 2937 odst. 1 OZ, způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.

35. Podle § 2820 odst. 1 věty první OZ, vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil.

36. Na základě zjištěného skutkového stavu věci, jakož i citovaných zákonných ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 37. [celé jméno svědka] a žalovaný, oba podnikatelé ve stavebnictví, uzavřeli (v ústní formě) smlouvu, na základě které žalovaný za úplatu přenechal [celé jméno svědka] do dočasného užívání lešení, aby ten jej mohl po sjednanou dobu používat k plnění svého závazku vůči [celé jméno svědkyně], spočívajícího v rekonstrukci jejího domu. Obsahem smlouvy byla také povinnost žalovaného lešení na místo stavby dopravit a zde je řádně – dle pokynů [celé jméno svědka] –smontovat a po skončení příslušných stavebních prací je demontovat a odvézt. Tuto smlouvu soud po právní stránce hodnotí jako platně sjednaný podnikatelský nájem movitých věcí podle § 2316 a násl. OZ, v rámci kterého byl sjednán i závazek žalovaného k montáži lešení na místě stavby. Žalobkyně tvrdila, že předmětné lešení je ve vlastnictví žalovaného, což žalovaný nerozporoval, a tuto skutečnost potvrdil svědek [celé jméno žalovaného] ml., když vypověděl, že lešení patřilo jeho otci (žalovanému); soud tedy dospěl k závěru, že vlastníkem lešení byl žalovaný (srov. § 1011 a násl. OZ).

38. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný řádně a včas splnil veškeré závazky, které touto smlouvou vůči [celé jméno svědka] převzal, protože – v souladu se smlouvou – lešení dne 30. 4. 2018 (řádně) smontoval u domu [celé jméno svědkyně] a zde je zanechal k použití při rekonstrukčních pracích, o čemž [celé jméno svědka] vyrozuměl telefonicky. To bezpochyby je přijatelný způsob předání předmětu nájmu jak s ohledem na jeho povahu (lešení postavené v dohodnutém místě), tak na postavení smluvních stran (podnikatelé mj. ve stejném oboru - přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti). Žalovaný, resp. jeho syn, který tuto zakázku jeho jménem realizoval, lešení postavil a přesvědčil se, že je způsobilé řádnému používání, a takto je přenechal [celé jméno svědka]. A vzhledem k tomu, že je přenechával podnikateli, který sám prováděl stavební činnosti, při nichž lešení používal, resp. kterému již dříve lešení pronajal, nebylo třeba, aby mu předváděl, že je lešení funkční, a seznamoval ho s pravidly pro jeho používání. Ke splnění povinnosti dle § 2317 OZ tudíž žalovanému postačilo, aby lešení řádně smontoval a – před předáním [celé jméno svědka] - zkontroloval, že je v dobrém stavu a připraveno k bezpečnému používání na stavbě. Ostatně [celé jméno svědka] v rámci svědecké výpovědi uvedl, že takto (telefonickým předáním hotového lešení) na menších stavebních akcích postupuje pravidelně.

39. Svědek [celé jméno svědka] v rámci své výpovědi také potvrdil, že žalovaný dne 30. 4. 2018 lešení u domu [celé jméno svědkyně] instaloval řádně a po celou dobu trvání nájmu, resp. používání lešení při rekonstrukci domu, na něm neshledal žádnou závadu, přestože jej pravidelně, před každým použitím, prohlížel. Potvrdil i to, co zmínil svědek [celé jméno žalovaného] ml., tj. že žalovaný má v oboru dobrou pověst a nikdy s jeho lešeními nebyly problémy.

40. Po smontování lešení v místě stavby převzal [celé jméno svědka] lešení do detence a byl povinen jej užívat jako řádný hospodář k ujednanému účelu (srov. § 2213 OZ ve vztahu k § 2316 odst. 2 OZ). Jako zhotovitel stavby byl rovněž povinen (mj.) zabezpečit staveniště proti vstupu nepovolaných osob; srov. kupříkladu příloha [číslo] k nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, v tehdy platném a účinném znění.

41. Z obsahu dohody mezi žalovaným a [celé jméno svědka] nevyplývá, že by se žalovaný zavázal v průběhu stavby (trvání nájmu) lešení kontrolovat. To ostatně ani nebylo potřeba, neboť řádně smontované lešení, jak vypověděl svědek [celé jméno žalovaného] ml. (a vyplývá z povahy věci), je způsobilé k používání a musí odolat i všem (obvyklým) nepříznivým povětrnostním vlivům (včetně bouřky a vichřice). Žádné další kontroly ze strany žalovaného po dobu trvání nájmu lešení tedy objektivně ani nebyly potřeba a fyzickou ochranu lešení měl – v rámci plnění povinností nájemce a ochrany staveniště – zajistit [celé jméno svědka], popř. vlastník domu ([celé jméno svědkyně]). [celé jméno svědka] tedy byl povinen (a dle své výpovědi tak i činil) lešení průběžně kontrolovat a v případě zjištěné závady bezodkladně informovat žalovaného (srov. zejména § 2214 OZ ve vztahu k § 2316 odst. 2 OZ).

42. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný lešení smontoval řádně, avšak – v době po jeho předání [celé jméno svědka] – někdo, a to nikoliv žalovaný (či někdo jiný na jeho žádost anebo s jeho vědomím), demontoval jeho část (osm dílců tvořících horní patro) a tyto demontované systémové dílce ponechal volně položené na nižším patře, odkud jeden spadnul na automobil poškozeného [jméno] [příjmení]. To vyplývá zejména z výpovědi svědka [celé jméno žalovaného] ml., s přihlédnutím k výpovědi svědka [celé jméno svědka], kteří shodně vypověděli, že na místě po montáži lešení nezanechali žádné volné součásti. Opačný postup by navíc nebyl logický, neboť by nemělo význam ponechávat na stavbě volné dílce lešení, které mohly být použity při realizaci jiné zakázky, a vystavovat je tím např. riziku odcizení. A nebyl ani žádný důvod, proč by se žalovaný měl v průběhu trvání nájmu na stavbu dostavit, demontovat část lešení a dílce zde (navíc nezabezpečeně) zanechat. Nic takového ostatně ve své výpovědi nezmiňoval ani svědek [celé jméno svědka]. Ten nebyl schopen vysvětlit, jak je možné, že se na lešení nacházely volně položené komponenty (jak bylo patrné z fotografií i z výpovědi svědka [celé jméno žalovaného] ml., a ujišťoval, že on ani jeho dělníci s lešením nemanipulovali, a že neví, proč část lešení spadla.

43. Svědka [celé jméno žalovaného] ml. soud hodnotí jako věrohodného i přes jeho velmi blízký vztah k žalovanému a nesporný osobní a (s ohledem na fakticky společné podnikání s žalovaným) zřejmě i právní zájem na výsledku věci. Svědek vypovídal klidně a přesvědčivě, přičemž obsah jeho výpovědi je logický a koresponduje i s ostatními provedenými důkazy (fotodokumentací, výpovědí svědka [celé jméno svědka]) a - ve vztahu k obsahu předmětné smlouvy (nájem lešení) - je v souladu i s výpovědí svědka [celé jméno svědka]. Oproti tomu výpověď svědka [celé jméno svědka] soud nepovažuje za věrohodnou v části, v níž se vyjadřoval k manipulaci s lešením (částečné demontáži) a uložení dílců na nižší patro lešení. Vše totiž nasvědčuje tomu, že to byl právě on, kdo lešení v průběhu stavby upravil (částečně demontoval), jak se domnívá i svědek [celé jméno žalovaného] ml., podle něhož taková úprava mohla usnadnit některé práce. Zásah třetí osoby je vysoce nepravděpodobný, protože v podstatě jediným motivem k demontáži části lešení jinou osobou by mohla být krádež, avšak ani jeden komponent lešení nechyběl (což potvrdil i svědek [celé jméno žalovaného a svědka] ml.).

44. Z hlediska žalobkyní (nesprávně) dovozované odpovědnosti žalovaného za újmu způsobenou pádem části lešení na [značka automobilu] [anonymizováno] je podstatné zejména to, že žalovaný splnil, k čemu se [celé jméno svědka] zavázal, tj. že řádně smontoval a přenechal mu k užívání lešení, které byl [celé jméno svědka], jako nájemce (detentor) a zároveň i zhotovitel stavby (rekonstrukce domu), povinen chránit (zabezpečit), resp. že po dobu trvání nájmu (detence) byl povinen na lešení dohlížet namísto žalovaného (vlastníka).

45. Žalovaný neporušil žádnou právní povinnost, jejíž porušení by bylo způsobilé založit jeho (subjektivní) právní odpovědnost za újmu na majetku [jméno] [příjmení], a odpovědnost za tuto újmu v jeho případě není založena ani objektivně. Žalobkyně ostatně ani netvrdila, že by újma vznikla v důsledku protiprávního jednání žalovaného, jehož odpovědnost dovozovala pouze z titulu jeho vlastnického práva k lešení podle § 2937 odst. 1 OZ. V řízení bylo spolehlivě prokázáno jednak to, že v rozhodné době měl na lešení dohlížet právě [celé jméno svědka], a jednak to, že újma vznikla po pádu komponentu lešení, který předtím někdo demontoval a nedbale uložil, újmu tedy nezpůsobila věc (lešení) sama o sobě, nýbrž ten, kdo s ní nedbale nakládal (což nebyl žalovaný). Odpovědnost žalovaného tudíž není založena ani ustanovením § 2937 odst. 1 OZ.

46. Na žalobkyni proto nemohlo - v důsledku výplaty pojistného plnění [jméno] [příjmení] - přejít (neexistující) právo [jméno] [příjmení] na náhradu škody vůči žalovanému dle § 2820 odst. 1 věty první OZ.

47. Soudu tudíž nezbylo než žalobu v celém rozsahu zamítnout.

48. Podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), přiznal soud ve věci úspěšnému žalovanému proti žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva. Jelikož ke dni 7. 5. 2013 - nálezem Ústavního soudu ze dne 25. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12 - byla zrušena vyhláška č. 484/2000 Sb., soud výši náhrady odměny advokáta určil na základě příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, neboť v současné době neexistuje jiný právní předpis, podle něhož by výše odměny mohla být určena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010). Celkem tudíž soud žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení v částce 31 933,50 Kč, jež sestává z náhrady odměny advokáta ve výši 22 300 Kč, celkem za pět úkonů právní služby /1. převzetí a příprava zastoupení, 2. sepis podání ve věci samé ze dne 9. 9. 2021 a 3. účast u jednání před soudem dne 9. 11. 2021 (od 9:00 do 11:00 hod.), 4. účast u jednání před soudem dne 9. 11. 2021 (od 11:00 do 13:00 hod.) a 5. účast u jednání před soudem dne 9. 11. 2021 (od 13:00 do 13:10 hod.), při sazbě odměny ve výši 4 460 Kč za každý z těchto úkonů právní služby podle § 7 bodu 5 advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu celkem ve výši 1 500 Kč (tj. 5 x 300 Kč), náhrady cestovních výdajů za cestu zástupce žalovaného z [obec] (jeho sídla) do [obec] na jednání před soudem dne 9. 11. 2021 a zpět ve výši 1 791,50 Kč (vypočteno dle předpisů o cestovních náhradách – viz § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, za celkem 310 km jízdy vozidlem s průměrnou spotřebou 5,07 l motorové nafty na 100 km jízdy), náhrady za čas promeškaný touto cestou ve výši 800 Kč (za osm započatých půlhodin, podle § 14 odst. 1 advokátního tarifu) a dále - jelikož je zástupce žalovaného plátcem daně z přidané hodnoty – z náhrady za tuto daň v základní sazbě 21 %, tj. částky 5 542 Kč /podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., po zaokrouhlení, počítáno ze základu 26 391,50 Kč 49. Oproti tomu soud žalovanému nepřiznal náhradu cestovních výdajů a ztráty času advokáta ve vztahu k jednání, které bylo nařízeno na 7. 9. 2021, a k němuž se zástupce žalovaného dostavil, aniž by byl předem vyrozuměn, že bude (bez zahájení) odročeno. Jediným důvodem odročení jednání totiž byl fakt, že před jeho zahájením žalovaný (jeho zástupce) navrhl, aby do řízení vstoupil vedlejší účastník. To ovšem žalovaný mohl (měl) učinit zavčasu kdykoliv před tímto jednáním, a to písemně, aby soud měl dostatek času jednání odročit, aniž by se k němu dostavili účastníci (jejich zástupci). Jelikož odročení jednání zavinil svým postupem právě žalovaný, nelze tyto jeho náklady považovat za účelně vynaložené a nepřísluší mu jejich náhrada.

50. Vedlejšímu účastníku na straně žalované soud – rovněž za užití § 142 odst. 1 o. s. ř. - přiznal náhradu nákladů řízení v částce 2 551 Kč, jež sestává z paušální náhrady výdajů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (ve vztahu k § 151 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 1 200 Kč, resp. 300 Kč za každý z následujících úkonů: 1. příprava na jednání dne 9. 11. 2021, 2. účast u jednání před soudem dne 9. 11. 2021 (od 9:00 do 11:00 hod.), 3. účast u jednání před soudem dne 9. 11. 2021 (od 11:00 do 13:00 hod.) a 4. účast u jednání před soudem dne 9. 11. 2021 (od 13:00 do 13:10 hod.), a dále z náhrady cestovních výdajů za cestu pověřeného zaměstnance vedlejšího účastníka z [obec] (sídla pobočky) do [obec] na jednání před soudem dne 9. 11. 2021 a zpět ve výši 1 351 Kč (vypočteno podle předpisů o cestovních náhradách – viz § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, za celkem 238 km jízdy vozidlem s průměrnou spotřebou 4,7 l motorové nafty na 100 km jízdy).

51. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení, kterou soud přiznal žalovanému, k rukám jeho zástupce.

52. Lhůtu ke splnění povinností k náhradě nákladů řízení uložených tímto rozsudkem určil soud žalobkyni třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.