12 C 202/2024

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Dianou Fujdiak ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 47 748,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, .

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí , částka, se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v níže uvedených obdobích v odběrném místě na adrese , adresa, , , adresa, , a vyúčtovaných smluvních pokut ve výši , částka, za prodlení se zaplacením fakturovaných částek v každém jednotlivém případě (celkem , částka, ) a dále smluvní pokutu ve výši , částka, za předčasné ukončení smlouvy na dodávku elektřiny uzavřené na dobu určitou, a to za 10 měsíců po , částka, s tím, že smlouva ze dne , datum, byla uzavřena na dobu určitou 15 měsíců ode dne , datum, s možností automatické prolongace smlouvy, avšak žalobkyně dne , datum, ukončila dodávku elektřiny a odstoupila od uzavřené smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalované. Na vyúčtovanou smluvní pokutu ve výši , částka, nebylo uhrazeno ničeho. Žalobkyně s žalovanou dále uzavřela smlouvu na pojištění domácnosti dle pojistné smlouvy HORWE 1/2016, avšak neuhradila pojistné za jeden měsíc ve výši , částka, splatné dne , datum, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se žalobkyně dostavila a žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud z provedených důkazů zjistil následující skutkový stav.

5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou má soud za zjištěné, že se jedná o žalobkyní předtištěnou smlouvu formulářového typu, která je fyzicky vyplňována a podepsána výlučně na straně 2/2. Žalobkyně se smlouvou s účinností od , datum, zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě , adresa, , , adresa, (což je i adresou pro doručování) a žalovaná se zavázala za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku. Byly smluveny zálohy ve výši , částka, měsíčně s tím, že produktem je distribuční sada STANDARD D02d a plánovaná spotřeba jsou 2,4 MWh/rok (2,4 MWh/rok nízký tarif, 0 MWh/rok vysoký tarif). Podpisy jsou vlastnoruční v elektronické podobě – tedy přenesený vlastnoruční podpis z elektronického zařízení (např. tabletu či jeho scan) do těla smlouvy. Na straně 1/2 v části Uzavření a trvání smlouvy je uvedeno, že smlouva je uzavřena na dobu určitou 15 měsíců a po tuto dobu ji nelze předčasně vypovědět. V části Smluvní sankce je stanoveno, že strany utvrzují řádné splnění významných povinností dle smlouvy pokutami. Zákazník je povinen uhradit innogy pokutu určenou jako násobek částky , částka, pro kategorii domácnost … a počtu kalendářních měsíců, včetně započatých a nedokončených, následujících po dni ukončení nebo přerušení dodávky od innogy do konce sjednané doby trvání smlouvy (nebo prolongace). Pokud (i) opakovaně (tzn. dvakrát a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost dle smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti, a zda následně dojde k odstoupení od smlouvy ze strany innogy, nebo (ii) způsobí nemožnost dodávky ze strany innogy, nebo (iii) učiní bez souhlasu innogy či bez důvodu na její straně jakýkoliv projev vůle směřující k předčasném ukončení smlouvy či změně dodavatele v rozporu se závazkem na dobu určitou dle smlouvy (bez ohledu na to, vůči komu byl učiněn, zda se tak stalo opožděně, zda trpěl vadami, či na to jak a kým je smlouva/dodávka následně ukončena; za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručená výpověď smlouvy na dobu určitou ke sjednanému dni jejího ukončení ve spojení se změnou dodavatele). V případě Zákazníka s distr. Sazbou D01d nebo C01d dle Ceníku se pokuty dle předchozí věty snižují o jednu polovinu. Zákazník se zprostí povinnosti úhrady pokuty dle (iii), pokud svůj projev vůle včas odvolá/vezme zpět a odstraní jeho následky vůči innogy. (…) Zákazník je povinen zaplatit innogy pokutu ve výši , částka, pro každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této smlouvy přesahující 10 dní. Nárok na úrok z prodlení v zákonné výši tím není dotčen. Zákazník je povinen vyúčtovanou pokutu uhradit ve lhůtě platné pro splatnost vyúčtování dle obchodních podmínek. (…) innogy je povinna uhradit zákazníkovi se splatností 30 dnů od doručení výzvy pokutu , částka, , pokud z důvodu výhradně na její straně (i) neprovede změnu dodavatele/nezahájí dodávku dle smlouvy, (ii) dojde k přerušení dodávky do OM zákazníka na základě její neoprávněné žádosti, a dále pokutu , částka, v případě prodlení více než 10 dní s vrácením přeplatku nad , částka, . Pokuty/náhrady nejsou započitatelné oproti pohledávkám innogy. Ustanovení nabývají účinnosti dnem platnosti Smlouvy.

6. Z informace pro zákazníka opatřených opět podpisem v elektronické podobě soud zjistil, že touto byla žalovaná seznámena s předmětem smlouvy/dodatku a základní charakteristikou Produktu, s tím, že se jedná o smlouvu na dobu určitou 15 měsíců bez prodloužení s pevně sjednanou cenou komodity, automaticky se prodlužující o 12 měsíců s tím, že pro oznámení o nepokračování je stanovena lhůta 20 dnů před uplynutím sjednání doby trvání Smlouvy, v níž musí být oznámení doručeno innogy. Případné smluvní pokuty jsou zakotveny ve Smlouvě/Dodatku. Je zde tučně uvedeno, že tento dokument není sám o sobě nabídkou na uzavření Smlouvy/Dodatku.

7. Z plné moci soud zjistil, že žalovaná zmocnila žalobkyni k veškerým právním jednáním souvisejících se změnou dodavatele.

8. Z obchodních podmínek soud nic podstatného nezjistil.

9. Z ceníku elektřiny soud zjistil, že se jedná o ceny silové elektřiny platné pro období smlouvy. Novým plánem záloh byla stanovena splatnost záloh ve výši , částka, a , částka, vždy k patnáctému dni v měsíci.

10. Z Přihlášky k innogy Pojištění domácnosti soud zjistil, že žalovaná požádala o pojištění s tím, že měsíční úhrada za pojištění bude , částka, spolu se zálohou na dodávku elektrické energie.

11. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky , částka, za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, . Opravnou fakturou č. , hodnota, vystavenou dne , datum, byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky , částka, za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, . Fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši , částka, za předčasné ukončení smlouvy (, Anonymizováno, x , částka, ). Fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, byla účtována jedna smluvní pokuta po , částka, .

12. Z oznámení o přerušení dodávky ze dne , datum, odeslaného dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně evidovala splatné pohledávky ve výši , částka, spočívající ve dvou neuhrazených zálohách a smluvní pokutě s tím, že pokud dluh neuhradí do dne , datum, dojde k přerušení dodávky elektřiny a ukončení smlouvy. Odstoupením od smlouvy ze dne , datum, odeslaným dne , datum, žalobkyně odstoupila od smlouvy s žalovanou z důvodu opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy. Předžalobní upomínkou ze dne , datum, odeslanou dne , datum, žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky.

13. Soud věc právně posoudil následovně: Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby , oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn (§ 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)).

14. Podle ustanovení § 28 odst. 1 písm. e) energetického zákona zákazník má právo na volbu a bezplatnou změnu dodavatele elektřiny.

15. Vzhledem k tomu, že se jedná o smlouvu adhezní, soud věc dále posuzoval dle ustanovení § 1798 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) a dále § 1810 an. o. z., když druhým z účastníků smluvního vztahu byl spotřebitel, zejména pak § 1813 o. z., který zakazuje ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, s tím, že k takovýmto ujednání se dle § 1815 o. z. nepřihlíží.

16. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

17. Dále věc posoudil dle § 2758 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

18. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní jako podnikatelkou a žalovanou jako spotřebitelem byla uzavřena smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením, žalobkyně žalované dodávala do odběrného místa energie v podobě elektřiny, avšak žalovaná své povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně a včas nesplnila, když neuhradila výše uvedené vyfakturované částky za energie. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužných částek za spotřebovanou elektřinu, a to včetně úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. dále přiznal žalobkyni i cenu za pojištění, která měla být žalovanou řádně hrazena spolu se smluvenými zálohami.

19. Dále soud vyhověl i nároku na smluvní pokutu za opožděné platby ve výši , částka, za každý jednotlivý případ, tuto smluvní pokutu soud považuje za přiměřenou, plnící sankční, reparační i preventivní účel a tyto přiznal.

20. Pokud se týká smluvních pokut za „neodběr“, soud dospěl k závěru, že nebyly platně sjednány, a to z následujících důvodů:

21. Soud má za to, že k ujednání o smluvní pokutě nelze přihlížet (je nicotným), a to z důvodu nepřiměřeného ujednání v neprospěch žalovaného (spotřebitele). Komplex smluvních pokut obsažených v předmětném ujednání totiž stíhá a utvrzuje závazek odběratele, tedy spotřebitele, je ve významném nepoměru k ujednání, jež by postihovaly žalobkyni, a to jak ohledně výše smluvní pokuty za neodběr, tak i povinnosti tuto smluvní pokutu uhradit, jenž je ve vztahu k žalobkyni trojnásobně delší, než vůči spotřebiteli a současně vylučuje započtení pouze vůči pohledávkám innogy (žalobkyně). Stejně tak omezení stanovená pro možnost uplatnit smluvní pokutu vůči žalobkyni (tedy zavinění výlučně na straně žalobkyně) je téměř deliberačním důvodem a uplatnitelnost těchto smluvních pokut se tak dostává do roviny hypotetické, a nikoliv reálně možné. Okolnost, že lze uplatnit smluvní pokutu i u právního jednání spotřebitele, které je učiněno opožděně (opožděně podaná výpověď) či i jen pokusu (udělená plná moc ke změně dodavatele), a tudíž by nemusely nastat ani účinky výpovědi, je ustanovením drakonickým, když i jen pokus o vypovězení smlouvy ze strany spotřebitele je sankcionován smluvní pokutou ve výši měsíčních násobků do konce smlouvy. Uvedené způsobuje významnou nerovnováhu v povinnostech smluvních stran v posuzované věci. Taktéž výše smluvní pokuty vážící se k neodebranému množství energií má soud za nedůvodně vysokou, jelikož neexistuje žádná povinnost odebírat smluvené energie v např. minimálním množství, a tak v případě, kdy by žádný odběr neprobíhal, byly by placeny pouze platby spojené s připojením odběrného místa, žalobkyni by žádná škoda způsobená nasmlouváním kapacity pro toto odběrné místo nemohla vzniknout. Tedy poměr smluvní pokuty k případné výši škody je zjevně nepřiměřený.

22. Smluvní volnost stran dotýkající se spotřebitelů je třeba nahlížet korektivem proporcionality a s ní spojené hledisko (ne)přiměřenosti, jenž slouží ke korekci zásady pacta sunt servanda. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě je v souvislosti s výší smluvní pokuty třeba, aby pokuta zahrnovala všechny škody, které lze rozumně v daném konkrétním vztahu s porušením určité povinnosti očekávat, musí mít dostatečnou, nikoliv však přemrštěnou pobídkovou výši. Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , který, byť přijatý za dřívější právní úpravy, je nadále aplikovatelný). Předmětem zajištění smluvní pokuty je závazek žalovaného, setrvat po dobu 15 měsíců u žalobkyně, jakožto obchodníka s elektřinou a odebírat od ní po dobu jeden a čtvrt roku elektřinu za cenu, stanovenou ceníkem bez možnosti dřívějšího ukončení závazku, a to pod sankcí právě sjednané smluvní pokuty. Zákazník tak získává neměnnou cenu (o její výhodnosti s ohledem dlouhodobost kontraktu a na turbulenci v energetickém odvětví lze pochybovat, respektive je spekulativní, nicméně to nebylo předmětem žalobních tvrzení, a tak ani zkoumání soudu) a současně nemožnost ukončit smlouvu se zákonem stanovenou maximální tříměsíční výpovědní lhůtou. Žalobkyně si tak inkorporací předmětného ujednání do adhezní smlouvy zajišťuje již pouhým uzavřením takovéto smlouvy vznik nároku na finanční plnění, a to buď v podobě odpovídajícího ceny za dodané služby, nebo v podobě smluvní pokuty, ačkoliv již pro období zajištěné smluvní pokutou nemá povinnost žádného protiplnění a uvolněnou kapacitu může žalobkyně dál využít buď pro nové zákazníky, nebo ji přeprodat. Žalobkyně netvrdí v žalobě ani průběhu řízení u soudu prvního stupně, jaká škoda jí má být touto smluvní pokutou paušálně kompenzována, nicméně tuto argumentaci pravidelně uplatňuje v odvolacím řízení. Soud zde podotýká, že k takovéto „škodě“ by docházelo i za trvání smluvního vztahu v situaci, kdy by na odběrném místě nebyly elektřina reálně odebírána (šlo by o tzv. nulový odměr) a tudíž nelze na smluvní pokutu pohlížet jako na zajišťovací institut pro účely náhrady škody, ale pouze pro možnost eliminovat možnost spotřebitele svobodně si zvolit nového dodavatele, což po ukončení dodávky této základní a strategické komodity spotřebitel zpravidla učiní. Pokud žalobkyně sankcionuje celé období sjednané doby trvání smlouvy, jde o nepřiměřené ujednání, kde riziko podnikání v energetické přenáší uvedeným způsobem na zákazníka – spotřebitele. Soud podotýká, že zde nemohl uplatnit možnost modifikace smluvní pokuty, jelikož v případě spotřebitele při zjištění, že smluvní pokuta je nepřiměřená, nelze učinit. V případě, že by takováto modifikace byla možná, žalobkyni by bylo možné přiznat smluvní pokutu za běžnou výpovědní dobu, tedy za dobu tří měsíců.

23. Soud ze shora uvedených důvodů shledal nárok spočívající v nezaplacených smluvních pokutách za nedůvodný a výrokem II tyto zamítl spolu s požadovaným příslušenstvím.

1. Soud zde podotýká, že takovýto přístup k posuzování smluvních pokut není ojedinělý a lze jej zjistit i z databáze anonymizovaných soudních rozhodnutí vedených , právnická osoba, na stránkách www.justice.cz, ze kterých vybírá pouze namátkou pravomocná rozhodnutí odvolacích soudů – rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ; rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (odlišné složení senátu); rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jež jsou žalobkyni zcela jistě známa. Byť rozhodnutí byla přijímána v době, když sankční ujednání znělo na nižší částku, lze z nich i tak vycházet. Byť Nejvyšší soud dosud meritorně ve svých rozhodnutích nevyjádřil, tak rozsudku , spisová značka, ze dne , datum, v návaznosti na rozsudek Krajského soudu v , adresa, – pobočky v Liberci ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , jenž zrušil, Krajský soud v , adresa, – pobočka , adresa, již pravomocně ve věci zamítavé rozhodnutí Okresního soudu v , adresa, potvrdil rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, .

2. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 64 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82 % a úspěchu žalované v rozsahu 18 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky , částka, za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .