12 C 293/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Dianou Fujdiak ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky pro uložení povinnosti odstranit konstrukci upevnění vstupní brány

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované odstranění konstrukce upevnění vstupní brány umístěné na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , která svým ukotvením zasahuje do vlastnického práva k pozemku žalobce parc. č. , hodnota, , vše v k. ú. , adresa, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce , částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit státu ČR – Okresnímu soudu v Teplicích náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou doručenou soudu dne , datum, ve znění jejího doplnění se žalobce domáhal po žalované odstranění konstrukce upevnění vstupní brány umístěné na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , která svým ukotvením zasahuje do vlastnického práva k pozemku žalobce p. č. , hodnota, , vše v k. ú. , adresa, , když žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, . Žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který přímo sousedí s pozemkem žalobce a stavbou. Na pozemku žalované je umístěna vstupní brána, která je připevněna do zdi stavby ve vlastnictví žalobce, čímž dochází k nedovolenému užívání a poškozování cizí věci, když kotvící prvky jsou umístěny v obvodové zdi budovy č.p. 1289. Žalobce má za to, že není rozhodné, zda brána je umístěna celým svým objemem výhradně na pozemku žalobce, ale jelikož se jedná o stavbu, tak postačuje to, že tato stavba je ukotvena do obvodové zdi budovy na pozemku p. č. , hodnota, v jeho vlastnictví. Toto kotvení způsobuje narušení statiky budovy a současně dochází při otevírání brány k vibracím, které se přenáší na konstrukci budovy a vytváří nepříjemné chvění a zvuky. K umístění konstrukce brány do obvodové zdi jeho domu došlo bez souhlasu ze strany žalobce.Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s ní nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí, jelikož kotvící prvky do hraniční zdi sama neumístila. Podle žalované ukotvení brány nemůže způsobit narušení statiky budovy. Současně má za to, že brána je ukotvena do hraniční zdi, jejíž přesný průběh nelze určit, a zjevně tak zasahuje i na pozemek žalované. Kotvy se nacházejí v části hraniční zdi, která leží na pozemku žalované.Soud se pokusil o smírné řešení sporu s tím, že nařídil mediaci. Žalobce se k zapsané mediátorce nedostavil.Žalobkyně ve vyjádření ze dne , datum, uvedla, že nesouhlasí s tvrzením, že brána je ukotvena do obvodové zdi budovy č.p. , Anonymizováno, , ale je ukotvena do ohradní zdi, okolo které byl následně vystavěn dům a tato ohradní zeď je rozhradou, jejímiž majiteli jsou oba účastníci, kteří ji i v přiměřené části udržují a stejně tak je žalovaná oprávněna ji v rozsahy ½ tloušťky využívat, a to včetně vytesání výklenků. Brána je tak kotvena v souladu se zákonem.Žalovaný v rámci vyjádření a konstantně v řízení závěry o tom, že se nejedná o obvodovou zeď domu rozporoval a současně tvrdil, že brána je fakticky kotvena do obvodového pláště budovy.Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:Nedatovanou výzvou žalobce vyzval žalovanou k odstranění předmětů namontovaných na plotě ve vlastnictví žalobce, jelikož tyto předměty byly umístěny bez jeho souhlasu a ohrožují strukturu plotu. Dále požaduje odstranění kotvení brány, které bylo učiněno bez jeho souhlasu, brána při otevírání způsobuje hluk a budí jeho děti. Žádá taktéž úpravu osvětlení, které svou intenzitou narušuje soukromí žalobce a jeho rodiny – svítí do obytných místností a znemožňuje výhled ven. Výzva byla podle podacího lístku odeslána dne , datum, .Z výzvy právního zástupce k odstranění závadného stavu z , datum, soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k odstranění veškerých předmětů kotvících či umístěných ve zdi domu umístěného na pozemku p. č. , hodnota, a současně, aby veškeré světelné zdroje umístěné na pozemku žalované nasměřovali tak, aby nenarušovaly intenzitou spánek žalobce.Z technické zprávy předložené žalobcem soud zjistil, že od zhotovitelem gea-geo s. r.o. byl měřen zděný plot, který zčásti ohraničuje p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a konstatováno, že oplocení mezi pozemky p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, náleží v celé své šíři k pozemku p. č. , hodnota, , oplození mezi p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, náleží v celé své šíři k p.č. , hodnota, a oplocení mezi p.č. , hodnota, a , Anonymizováno, náleží polovinou k p.č. , hodnota, a polovinou k p.č. , hodnota, . , adresa, vede středem zdi. Takovéto zjištění dle zhotovitele odpovídá i prvotnímu určení hranic pozemků novoměřickým náčrtem č. , hodnota, z roku 1950.Z informací z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že pozemek , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, je ve vlastnictví žalované. Z listu vlastnictví , Anonymizováno, soud zjistil, že pozemek p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , adresa, , je ve vlastnictví žalobce. Mezi pozemky , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a přístavbou budovy č. p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku p. č. , hodnota, je pozemek p. č. , hodnota, , který tvoří hranici. V místě kontaktu s přístavbou má výstupek pozemku , Anonymizováno, zužující se tvar směrem k hlavní části budovy č.p. , Anonymizováno, .Z odborného vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že tento v závislosti na přesnosti katastrální mapy uvedl, že poloha vlastnické hranice může ležet v rozmezí +/- 40 cm od hranice vyznačené v katastrální mapě a nelze jednoznačně určit, na kterém z dotčených pozemků ohradní zeď stojí.Z fotografií soud zjistil, jak vypadá předmětná celokovová brána a jak je kotvena.Ze stanoviska Magistrátu města , adresa, , odboru územního plánování a stavebního úřadu ze dne , datum, a z výslechu pověřeného zaměstnance soud zjistil, že levé křídlo vstupní brány je zavěšeno na železném sloupku ve tvaru L o výšce 265 cm pomocí dvou masivních pantů. Sloupek je kotven do neomítnutého zdiva z plných cihel mimo spáry čtyřmi roxory, doplněnými příložkou z páskové oceli ve tvaru L připevněnou hmoždinkou; hloubku zapuštění se nepodařilo zjistit. Na základě závazného stanoviska orgánu státní památkové péče nebylo možné provést dotažení zateplení po celém obvodu domu, což může budit dojem, že brána je kotvena do zdi nemovitosti, avšak fakticky je kotvena do zdi mezi pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, , nikoliv do obvodové zdi domu č. p. , Anonymizováno, . Stavebnímu úřadu nejsou z úřední činnosti známy okolnosti vybudování brány, není evidováno povolení ani jiné opatření, a dle veřejného mapového portálu se brána na tomto místě nacházela již v roce 2014. Zeď na hranici mezi pozemky p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je kamenná, vyspárovaná vápennou maltou, vysoká cca 2,6 m a pravděpodobně stará 100 let; nejde o obvodovou zeď domu, což vyplývá z absence provázání cihel se zdivem omítnuté části domu a z použití menších prvků při dozdění. Rozdíl mezi historickým a současným půdorysem domu je důsledkem povolené přístavby. Tato přístavba, dle ortofoto mapy nenavazuje na hranici pozemku žalované p. č. 635/2, ale na pozemek žalobce p. č. , hodnota, .Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho výslechu soud zjistil, že původní čtvercový objekt domu prošel několika dostavbami, přičemž naposledy byla na pozemku p. č. , hodnota, provedena západní přístavba přízemní stavby, která po probourání otvoru a dodatečném povolení v roce 2014 byla přičleněna k domu č. p. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemku p. č. , hodnota, . Pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, odděluje masivní kamenná zeď o síle cca 55 cm a výšce kolem 2,8 m, patrná již na mapě z roku 1932, zatímco projektová dokumentace domu pochází z listopadu 1931. V místě západní přístavby je na kamenné zdi vyzděná a zateplená atika pultové střechy, zbylá plocha zdi je kryta oplechováním s okapem; zeď není konstrukčně propojena s hlavním objektem, je zde dilatační spára a cihly jsou kladeny „na vazbu“, což potvrzuje, že jde o samostatnou stavbu, jejíž část byla včleněna až přístavbou. Kotvení pravého sloupku brány je provedeno zabetonováním paty a přivařením příložek, trubek či trnů; hloubku znalec odhadl na max. 250 mm, jelikož kotvení prováděl laik. Znalec dále zjistil rozdíl mezi skutečným stavem a evidencí v katastru – zeď má v místě přístavby šířku 50 cm, zatímco v katastru je pozemek 644 vyznačen pouze 36 cm, takže část zdi je evidována jako součást stavby, ač tomu tak není. Dilatační spára mezi domem a kamennou zdí vznikla z důvodu rozdílného „pracování“ obou konstrukcí, což potvrzuje, že původně šlo o dvě nezávislé stavby, jejichž propojení nastalo až přístavbou. Kdy byla přístavba realizována, nelze zjistit, známa je pouze její kolaudace v roce 2014;Žalobce se závěrem znalce o hloubce kotvení brány nesouhlasil s tím, že závěr znalce je nepřezkoumatelný. Žalovaná uvedla, že přístavba byla realizována v době existence zdi a došlo k částečnému odbourání této zdi samotným žalobcem, čímž byla zeď zúžena. Žalovaná kupovala nemovitost v době, když brána existovala a žádá tak ochranu před zásahem do pokojného stavu, ke kterému by demontáží kotvení brány došlo.Z doplnění znaleckého posudku po vybourání sondy v západní přístavbě domu č. p. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že kamenná zeď má v místě přístavby pod betonovou hlavou tloušťku cca 71 cm, přičemž nad ní je betonová hlava o šířce 79 cm s přesahy. Zeď není integrální součástí přístavby; ke kamenné zdi byla dozděna stěna z plných cihel o celkové síle 18 cm. Mezi kamennou zdí a cihelnou stěnou je asfaltová lepenka, která slouží jako izolace proti vlhkosti a zároveň jako dilatační vrstva mezi konstrukcemi. , adresa, zeď není konstrukčně začleněna do objektu, cihlová stěna není do ní kotvena, avšak přístavbu nelze chápat jako zcela nezávislou, protože samostatná cihelná stěna by nevyhověla tepelně-technickým požadavkům. Staticky je pro zastřešení dostatečná, ale samostatně by vyžadovala ztužení (např. sloupkem a železobetonovým věncem).Soud má takto zjištěný skutkový stav za dostačující a nevyžádal navržené důkazy původními náčrty zaměření stavby na pozemku , Anonymizováno, a pozemků parc. č. , hodnota, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , stejně tak nevyžádal stavební dokumentaci ke zdi dělící pozemky, když tyto důkazy byly nahrazeny odborným stanoviskem stavebního úřadu. Z důvodů níže uvedených pro nadbytečnost neustanovil znalce ke zpracování znaleckého posudku z oboru geodezie a kartografie za účelem stanovení, na jakém pozemku se předmětná zeď nachází. Taktéž nevyžádal dokumentaci stavebního úřadu a úřadu památkové péče spojené s přístavbou v roce 2010 až 2015 pro nadbytečnost, jelikož podaný znalecký posudek má za dostačující. Vzhledem k tomu, že zjištěný skutkový stav má soud za dostačující pro účely meritorního rozhodnutí, neprováděl ani případné další důkazy.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Podle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.Dle § 505 o. z., součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.Pokud se týká brány na pozemku p. č. 635/2 tak v řízení nebylo sporné a je i tvrzené ze strany žalobce, že brána je ve vlastnictví žalované a současně mezi stranami nebylo sporné, že je kotvena do zdi, která hraničí s pozemky žalované. Sporné zůstalo, zda se jedná o obvodovou zeď domu, nebo o samostatnou zeď, případně rozhradu.V řízení bylo zjištěno, že brána je kotvena v části, která je v katastru nemovitostí označena p. č. , hodnota, a která nebyla součástí původní stavby domu č.p. , Anonymizováno, (před provedenou přístavbou). Tento závěr vyplývá jak z odborného stanoviska stavebního úřadu, tak i ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Závěry konstatují, že zeď byla buď přistavena k objektu domu, nebo při stavbě objektu domu došlo k odbourání části zdi a tato byla navázána na dům. Provázání zdiva odpovídá samostatnosti objektů a vůči sobě neměly tyto dvě stavby propojení, která by byla nezbytná pro statiku či napojení instalací či nosnost konstrukce a současně by oddělení zdi nezpůsobilo ztrátu funkce nebo hodnoty původního domu. Z katastru nemovitostí vyplývá, že při řešení přístavby došlo k zakreslení do katastrální mapy tak, že v místě navazujícím na dům je zeď zakreslena užší a rozšiřuje se až do místa, kde přístavba končí. Znalec však v rámci sondy zjistil, že přístavba je ke zdi přizděna zdí z plných cihel o šířce 18 cm a mezi tímto přizděním a zdí samotnou je asfaltová lepenka. Bylo zjištěno, že přístavba byla vystavěna podél zdi, přičemž šířka zdi zůstala zachována po celé délce na cca 71 cm, tedy nedošlo k jejímu ubourání při výstavbě přístavby, jak namítala žalovaná. Bylo však zjištěno, že tato zeď je nezbytná pro statiku přístavby, když jejím odbouráním by došlo k nutnosti zajištění statiky přístavku vybudováním sloupů a dále by dostavěná zeď z cihel o šířce 18 cm neměla dostačující tepelně-izolační vlastnosti.Problematikou součásti věci se zabýval stále použitelný rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , ve kterém se uvádí, že „podle § 120 odst. 1 ObčZ součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. , právnická osoba, součásti věci je zákonným vyjádřením skutečnosti, že existují věci, jakožto hmotné předměty, které lze z hlediska právní teorie charakterizovat jako věci složené, tedy věci, které jsou vnitřně strukturovány a tvořeny relativně samostatnými částmi více nebo méně vzájemně spojenými. Zákon staví samostatnost věci ve vztahu k věci jiné na dvou kritériích: 1) na vzájemné sounáležitosti věcí a 2) na míře jejich oddělitelnosti. První kritérium představuje spíše subjektivní rovinu, neboť „to, co k věci podle její povahy náleží“ se určuje do značné míry podle lidských zvyklostí, zkušeností a norem vztahujících se ke konkrétní věci. Míra sounáležitosti se pak posuzuje prostřednictvím povahy té věci, která je považována za věc podstatnější, určující, a tedy ve vztahu více věcí za věc tzv. hlavní. Zákonný text touto obecnou úpravou dává prostor k individuálnímu posouzení, jaké vlastnosti věc hlavní vykazuje, aby odtud bylo možno odvíjet úvahy, zda jiná relativně samostatná věc k ní „patří“ natolik neodmyslitelně, že nemůže již být považována za věc odlišnou. Druhé kritérium je více objektivní a sleduje spojení věcí především ve smyslu fyzickém. Formulace „nemůže být oddělena, aniž by se tím věc znehodnotila“ však nevylučuje možnost faktické separace věcí, naopak vlastně v důsledcích jejich oddělení spatřuje měřítko samostatnosti věcí. Charakter „oddělení“ zákon nestanoví, a tedy nutně tento pojem musí zahrnovat celou škálu způsobů od přímých zásahů do hmotné podstaty věci (např. vybourání vestavěných oken domu), přes manipulaci neničící podstatu věci (např. odmontování kola automobilu), po pouhé volně proveditelné odnětí věci (např. odnesení bezdrátového sluchátka od telefonního aparátu). Definici součásti věci pak z tohoto pohledu vyhovují ty případy, kdy oddělení kterýmkoliv z uvedených způsobů znamená pro věc hlavní (nikoliv též pro její oddělovanou součást) újmu na její hodnotě. Znehodnocením nemusí být ovšem jen ztráta hodnoty peněžní (byť ta bývá zpravidla výsledným odrazem ztráty jakýchkoliv jiných hodnot), nýbrž může jít i o znehodnocení funkční, estetické či jiné. Jinými slovy řečeno se znehodnocením míní stav, kdy hlavní věc v porovnání se stavem před oddělením její součásti slouží svému původnímu účelu méně kvalitně nebo mu nemůže sloužit vůbec. Teprve faktické oddělení součásti doprovázené znehodnocením věci hlavní přináší právní důsledek, že dřívější součást se stává věcí samostatnou a na dosavadní hlavní věci nezávislou“.Z provedeného dokazování vyplynulo, že zeď v části, která přiléhá k přístavbě vůči ní plní funkce, které přináleží součásti věci, nestala se však obvodovou zdí, jelikož obvodová zeď přístavby je z plných cihel v šíři 18 cm, odizolovaných od historické kamenné zdi asfaltovou lepenkou. Historická zeď v celé své délce, včetně místa, kde je kotvena brána, dosahuje šíře 71 cm a kotvení brány nebylo učiněno do plné hloubky obvodové zdi domu (v části jeho přístavby) ve vlastnictví žalobce; nedosáhlo hloubky 71 cm. Na tomto závěru nemění nic ani způsob zakreslení pozemků v katastru nemovitostí, když vymezení a identifikaci věci je třeba řešit z občanskoprávního hlediska, nikoliv ji zakládat na existenci rozhodnutí z oblasti správního práva a okolnost, že část zdi byla zaevidována jako pozemek p. č. , hodnota, , není pro posouzení skutečné šíře zdi a kotvení rozhodné.Jelikož bylo zjištěno, že kotvení nedosahuje hloubky 71 cm, když pouze kotvení hlubší by mohlo zasáhnout obvodovou zeď domu, nebylo nutné stanovit přesné umístění kamenné zdi znaleckým posudkem z oboru geodezie.Soud ze shora uvedených důvodů žalobu v plném rozsahu zamítl, když žalobce v řízení neprokázal (přes poučení), že brána je kotvena do obvodové zdi domu č.p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , když v řízení bylo prokázáno, že brána je kotvena ve zdi, která je součástí pozemku p. č. , hodnota, (ve vlastnictví žalovaného), ale ta není obvodovou zdí domu č.p. , Anonymizováno, , který je součástí pozemku p. č. , hodnota, .O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast při úkonu (mediace) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu (místní ohledání) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu (účast na šetření znalce) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a sedmi paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, , , částka, za 78 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,2 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., když cesta ze sídla advokátky k soudu trvá 28 -30 minut, v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 136 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,2 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, , , datum, , , datum, , tedy 3 x náhrada , částka, za 78 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,2 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, tj. 4 x náhrada , částka, za 78 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,2 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .Náklady státu dle § 148 o. s. ř. soud uložil k úhradě žalobci, když státu vznikly náklady spočívající ve znalečném, které ve výši , částka, přesahovaly složenou zálohu , částka, a byly tak hrazeny z prostředků státu.