12 C 333/2024

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Dianou Fujdiak ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 14 869,47 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky , částka, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí , částka, se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr energií v níže uvedených obdobích v odběrném místě na adrese , adresa, , a to plynu za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, , nedoplatku z minulých let , částka, a smluvní pokuty za pozdní platbu , částka, za zálohy splatné v květnu a červnu 2023, dále za období od , datum, do , datum, ve výši 441,32 a smluvní pokuty za pozdní platbu , částka, za zálohu splatnou v srpnu a předchozí fakturu. Dále žalobkyně účtovala smluvní pokutu ve výši , částka, za předčasné ukončení smlouvy na dodávku plynu uzavřené na dobu určitou, a to za 17 započatých měsíců po , částka, s tím, že smlouva ze dne , datum, byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců ode dne , datum, s možností automatické prolongace smlouvy, avšak žalobkyně dne , datum, ukončila dodávku plynu a odstoupila od uzavřené smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalovaného. Na vyúčtovanou smluvní pokutu ve výši , částka, nebylo uhrazeno ničeho. Smlouva mezi účastníky byla uzavřena v elektronické podobě, a to podpisem pomocí tabletu na pobočce žalobkyně poté, co byla ověřena totožnost zákazníka, byla zvolena produktová řada a byla připravena dokumentace. Smlouvu vždy pracovník představí a seznámí ho s dokumentem tak, že je zobrazen na monitoru pracovníka, který je otáčen směrem k zákazníkovi a vysvětluje mu, co v předmětné části dokumentu nalezne Takto se projde strana jedna, na straně dva se zkontrolují údaje zákazníka. Smlouva se tiskne až poté, co je podepsána, nebo se zasílá zákazníkovi na jeho e-mail. Takto se postupuje v případě všech dokumentů. Pokud zákazník projeví nespokojenost se čtením dokumentu na monitoru počítače, je mu nepodepsaný připravený dokument vytištěn k přečtení, nebo sjednán další termín. V malém procentu případů zákazníci tohoto využívají. Smlouvy jsou k dispozici i na webových stránkách žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se žalobkyně dostavila a žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud z provedených důkazů zjistil následující skutkový stav.

5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou má soud za zjištěné, že se jedná o žalobkyní předtištěnou smlouvu formulářového typu, která je doplňována a podepsána výlučně na straně 2/2. Žalobkyně se smlouvou s účinností od , datum, zavázala umožnit odběr plynu v odběrném místě , adresa, (což je i adresou pro doručování, když trvalým pobytem žalovaného je ohlašovna) a žalovaný se zavázal za realizovaný odběr plynu zaplatit kupní cenu dle platného ceníku. Byly smluveny zálohy ve výši , částka, měsíčně s tím, že produktem je distribuční sada Plyn Optimal a plánovaná spotřeba je 5600 kWh/rok. Podpisy jsou vlastnoruční v elektronické podobě – tedy přenesený vlastnoruční podpis z tabletu do těla smlouvy. Na straně 1/2 v části Uzavření a trvání smlouvy je uvedeno, že smlouva je uzavřena na dobu určitou 36 měsíců a po tuto dobu ji nelze předčasně vypovědět. V části Smluvní sankce je stanoveno, že strany utvrzují řádné splnění významných povinností dle smlouvy pokutami. Zákazník je povinen uhradit innogy pokutu určenou jako násobek částky , částka, pro kategorii domácnost … a počtu kalendářních měsíců, včetně započatých a nedokončených, následujících po dni ukončení nebo přerušení dodávky od innogy do konce sjednané doby trvání smlouvy (nebo prolongace). (…) Zákazník je povinen zaplatit innogy pokutu ve výši , částka, pro každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této smlouvy přesahující 10 dní. Nárok na úrok z prodlení v zákonné výši tím není dotčen. Zákazník je povinen vyúčtovanou pokutu uhradit ve lhůtě platné pro splatnost vyúčtování dle obchodních podmínek. (…)

6. Z informace pro zákazníka opatřených opět podpisem v elektronické podobě soud zjistil, že touto byl žalovaný seznámen s předmětem smlouvy/dodatku a základní charakteristikou Produktu, s tím, že se jedná o smlouvu na dobu určitou 36 měsíců bez prodloužení s pevně sjednanou cenou komodity, automaticky se prodlužující o 12 měsíců Ohledně smluvních pokut je uvedeno pouze, že jsou zakotveny ve smlouvě či dodatku.

7. Z plné moci soud zjistil, že žalovaná zmocnila žalobkyni k veškerým právním jednáním souvisejících se změnou dodavatele.

8. Z obchodních podmínek soud nic podstatného nezjistil.

9. Z plánu záloh soud zjistil, že žalobkyně stanovila zálohy za rok 2022 ve výši , částka, a od , datum, tyto byly poníženy na , částka, a od , datum, došlo ke snížení na částku , částka10. Z ceníku elektřiny soud zjistil, že se jedná o ceny silové elektřiny platné pro období smlouvy.

11. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky , částka, za spotřebu plynu v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, . Fakturovaná částka přestavuje rozdíl přijatých plateb , částka, a celkové ceny plynu a produktů v částce , částka, a ostatní položky sestávající z dluhu minulého období , částka, a dvou smluvních pokut za pozdní platbu ve výši , částka, . Fakturou č. , hodnota, vystavenou dne , datum, byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky , částka, za spotřebu plynu v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, . Fakturovaná částka přestavuje rozdíl přijatých plateb , částka, a celkové ceny plynu a produktů v částce , částka, a ostatní položky sestávající ze dvou smluvních pokut za pozdní platbu ve výši , částka, . Za fakturované období dvou měsíců a jednoho týdne byly dodány 2 m3 plynu (tj. 21,94 kWh).

12. Z oznámení o přerušení dodávky ze dne , datum, odeslaného dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně evidovala splatné pohledávky ve výši , částka, spočívající ve neuhrazené záloze , částka, , splatném vyúčtování a pokutě , částka, s tím, že pokud dluh neuhradí do dne , datum, dojde k přerušení dodávky elektřiny a ukončení smlouvy. Žalobkyně žalovaného o úhradu dlužných částek upomínala, jak vyplývá z předložených upomínek. Odstoupením od smlouvy ze dne , datum, odeslaným dne , datum, žalobkyně odstoupila od smlouvy s žalovaným z důvodu opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy. Výzvou k úhradě ze dne , datum, a předžalobní upomínkou ze dne , datum, odeslanou dne , datum, a , datum, žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky.

13. Soud věc právně posoudil dle následovně: Dle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné.

14. Vzhledem k tomu, že se jedná o smlouvu adhezní, soud věc dále posuzoval dle ustanovení § 1798 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) a dále § 1810 an. o. z., když druhým z účastníků smluvního vztahu byl spotřebitel, zejména pak § 1813 o. z., který zakazuje ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, s tím, že k takovýmto ujednání se dle § 1815 o. z. nepřihlíží.

15. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

16. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní jako podnikatelkou a žalovaným jako spotřebitelem byla uzavřena smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením, žalobkyně žalovanému dodávala do odběrného místa energie v podobě plynu, avšak žalovaný své povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně a včas nesplnil, když neuhradil výše uvedené vyfakturované částky za energie. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužných částek za spotřebovaný plyn, a to včetně úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb..

17. Dále soud vyhověl i nároku na smluvní pokutu za opožděné platby ve výši , částka, za každý jednotlivý případ, tuto smluvní pokutu soud považuje za přiměřenou, plnící sankční, reparační i preventivní účel a tyto přiznal.

18. Pokud se týká smluvních pokut za „neodběr“, soud dospěl k závěru, že k těmto nelze přihlížet, a to z následujících důvodů:

19. Smluvní pokuta je součástí smlouvy, která byla vyplněna pracovníky žalobkyně v elektronickém prostředí. Žalovaný měl možnost do smlouvy nahlédnout prostřednictvím monitoru před jejím podpisem na tabletu. V předsmluvních informacích ohledně smluvní pokuty byla uvedená pouze obecná informace, že tyto budou obsahem smlouvy. Žalovaný byl s jednotlivými ujednáními smlouvy seznámen pouze prostřednictvím pracovníka žalobkyně a byl tak plně odkázán na informace, které mu byly sdělovány, případně projektovány na monitor. Byl tedy zcela odkázán na žalobkyni, jakým způsobem odprezentuje svoji nabídku na dodávku plynu a oprávněným zájmem žalobkyně bylo získat dalšího zákazníka pro odběr komodity.

20. Je třeba především připomenout, konstantní judikaturu ESD, že systém ochrany zavedený směrnicí 93/13 vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli, co se týče jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti, což jej vede k tomu, že přistoupí na podmínky předem vyhotovené prodávajícím nebo poskytovatelem, aniž může ovlivnit jejich obsah (rozsudky ze dne , datum, , Mostaza Claro, C‑168/05, Sb. rozh. s. I‑10421, bod 25; ze dne , datum, , Pannon GSM, C‑243/08, Sb. rozh. s. I‑4713, bod 22, a ze dne , datum, , Asturcom Telecomunicaciones, C‑40/08, Sb. rozh. s. I‑9579, bod 29, rozsudek ze dne , datum, , Pereničová, Perenič proti , právnická osoba, financ, spol. s r. o., C-453/10, bod 27).

21. Soud v projednávané věci konstatuje, že za projev poctivého jednání nelze považovat možnost vyžádat si vytištění dokumentů nebo se seznámit s formulářovými smlouvami na internetových stránkách žalobkyně před návštěvou její pobočky. Sama žalobkyně uvádí, že tyto možnosti spotřebitelé využívají jen minimálně. Je třeba vycházet z toho, že spotřebitel představuje slabší smluvní stranu, není odborníkem, a při sjednávání závazků v oblastech, kterým nerozumí, se často necítí komfortně a v případě dodávek plynu navíc jde o službu nezbytnou pro zajištění důstojného bydlení. Z tohoto důvodu je spotřebitelům poskytována zvýšená právní ochrana, která nemůže být redukována požadavkem jejich aktivní žádosti o informace či služby, jež jim nejsou poskytovány automaticky, ale pouze na základě výslovného požadavku.

22. Smluvní volnosti stran dotýkající se spotřebitelů je současně třeba nahlížet korektivem proporcionality a s ní spojeným hlediskem (ne)přiměřenosti, jenž slouží ke korekci zásady pacta sunt servanda. V daném případě se jedná o ujednání v neprospěch žalovaného (spotřebitele).

23. Komplex smluvních pokut obsažených v předmětném ujednání stíhá a utvrzuje závazek odběratele, tedy spotřebitele, je ve významném nepoměru k ujednání, jež by postihovaly žalobkyni, a to jak ohledně výše smluvní pokuty za neodběr, tak i povinnosti tuto smluvní pokutu uhradit, jenž je ve vztahu k žalobkyni trojnásobně delší, než vůči spotřebiteli a současně vylučuje započtení pouze vůči pohledávkám innogy (žalobkyně). Stejně tak omezení stanovená pro možnost uplatnit smluvní pokutu vůči žalobkyni (tedy zavinění výlučně na straně žalobkyně) je téměř deliberačním důvodem a uplatnitelnost těchto smluvních pokut se tak dostává do roviny hypotetické, a nikoliv reálně možné. Okolnost, že lze uplatnit smluvní pokutu i u právního jednání spotřebitele, které je učiněno opožděně (opožděně podaná výpověď) či i jen pokusu (udělená plná moc ke změně dodavatele), a tudíž by nemusely nastat ani účinky výpovědi, je ustanovením drakonickým, když i jen pokus o vypovězení smlouvy ze strany spotřebitele je sankcionován smluvní pokutou ve výši měsíčních násobků do konce smlouvy. Uvedené způsobuje významnou nerovnováhu v povinnostech smluvních stran v posuzované věci.

24. Typ smluvní pokuty byl žalobkyní zvolena jako fixní/paušální. Tato má oproti variabilní pokutě své výhody a nevýhody: Její výhodou je jednoduchost, nevýhodou je, že může být nepřiměřená a tedy zneužitelná. Variabilní pokuta (např. procentní sazba z dlužné částky) se může více přiblížit skutečné škodě, avšak složitější je pro výpočet a dokazování.

25. Smluvní pokuta obecně má plnit funkce uvedené pod bodem 17, ale primárně se jedná o paušalizovanou náhradu škody. V uvedeném případě pokuta kompenzuje případnou škodu, kterou by žalobkyně utrpěla v důsledku toho, že nakoupila plyn, který je předmětem smlouvy na dobu trvání smlouvy, nebo alespoň na významnou část doby jejího trvání za cenu derivátů v době uzavření smlouvy a již není schopna ji případně prodat jiným zákazníkům za cenu, která by byla přinejmenším rovnocenná a přiměřený zisk. Nelze vycházet z toho, že spotřebitel by musel hradit pokutu ve výši odhadované spotřeby za celou zbývající dobu trvání smlouvy, jelikož žalobkyně sama musí přijmout opatření ke snížení výše ztráty, kterou by utrpěla v důsledku porušení smlouvy spotřebitelem (například zajištěním proti ztrátám prostřednictvím derivátů). Je třeba zohlednit, že komodita, která nebyla odebrána, může být prodána dalším zákazníkům. Dále, pokud není komodita dodávána, nejsou s ní spojené platby za distribuci a další povinné odvody. Nelze tak vytvořit stav, kde právní úprava může být aplikována bez toho, aby bylo zohledněno ekonomické prostředí. Na jedné straně je zde korporace na volném trhu, jejímž účelem je dosahování zisku s povinností péče řádného hospodáře. Na druhou stranu se pohybuje v prostředí, které reguluje stát, jenž se přihlásil svým členstvím v EU k tomu, že bude chránit práva spotřebitelů jako slabší strany.

26. Soud posuzoval výši smluvní pokuty: Smluvní vztah účastníků trval od , datum, do , datum, , tedy 19 měsíců. Žalovanému bylo za 12 měsíců dodáno 4 274,29 kWh plynu (tj. 356,2 kWh měsíčně) a za fakturované období mu vznikl dluh ve výši , částka, . Žalobkyně opakovaně snížila požadované zálohy až na částku , částka, měsíčně. Konečné vyúčtování za období 2 měsíců a jednoho týdne bylo na 21,64 kWh (tj. cca 10 kWh měsíčně) a tomu odpovídá platba cca , částka, /měsíc. V odběrném místě tak zjevně již téměř nedocházelo k odběru plynu. Žalobkyně uplatnila smluvní pokutu , částka, za každý započatý měsíc. Takováto částka odpovídá 84 % žalobkyní stanovené zálohy a 3,6x přesahuje cenu za odebranou komoditu za poslední období odběru.

27. Soud má za to, že ani spotřebitel, ani dodavatel nemají mít neoprávněný prospěch z předčasného ukončení smlouvy na dobu určitou v důsledku jejího porušení. Právní úprava musí být aplikována tak, aby zohledňovala rovnováhu mezi oprávněnými zájmy obou stran. Spotřebitel nesmí být sankcionován nepřiměřeně vysokou pokutou, která neodpovídá skutečné škodě, zatímco dodavatel nesmí být motivován k ukončení smlouvy za účelem získání výhodnějšího postavení. Cílem je zachování spravedlivého smluvního vztahu, v němž jsou respektována práva i povinnosti obou stran.

28. Smluvní pokuta obecně plní funkce uvedené v bodě 17, přičemž její hlavní účel spočívá v paušalizaci náhrady škody. V projednávané věci má pokuta kompenzovat případnou újmu, kterou by žalobkyně mohla utrpět v důsledku toho, že nakoupila plyn – předmět smlouvy – na dobu trvání smlouvy, případně na její podstatnou část, za cenu odvozenou od tržních derivátů platných v době uzavření smlouvy, a následně jej již nemůže prodat jiným zákazníkům za srovnatelnou cenu, která by zohledňovala přiměřený zisk a současně s přihlédnutím k tomu, že není stanovená povinnost minimálního odběru. Nelze proto vycházet z předpokladu, že spotřebitel je povinen hradit smluvní pokutu ve výši téměř odpovídající předpokládané zbývající spotřebě po zbytek trvání smlouvy. Žalobkyně je totiž povinna přijmout přiměřená opatření ke zmírnění případné ztráty, například zajištěním proti cenovým výkyvům prostřednictvím derivátových nástrojů. Je rovněž třeba zohlednit, že nedodaný plyn může být nabídnut jiným zákazníkům, a že s jeho nedodáním odpadají i náklady spojené s distribucí a dalšími povinnými odvody. Právní úprava nemůže být aplikována izolovaně, bez ohledu na ekonomické souvislosti. Na jedné straně stojí podnikatelský subjekt působící na liberalizovaném trhu, jehož cílem je dosahování zisku při dodržení zásady péče řádného hospodáře. Na straně druhé se však tento subjekt pohybuje v právním rámci, který je ovlivněn veřejnoprávními závazky státu, včetně závazku chránit spotřebitele jako slabší smluvní stranu, vyplývajícího mimo jiné z členství České republiky v Evropské unii.

29. Soud má za to, že paušálně sjednaná výše smluvní pokuty je v projednávané věci zjevně nepřiměřená, nemá pouze reparační a pobídkovou funkci, ale má významně sankční funkci, a to ve výši, která přesahuje poslední zjištěnou výši spotřeby, tj. 1 m3 plynu/měsíc. Je zřejmé, že i při zachování přiměřeného zisku by žalovaný v případě, že by nedošlo k odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně, byl povinen platit částku odpovídající poslednímu vyúčtování, tj. zhruba , částka, /měsíc, což by za 17 měsíců odpovídalo částce , částka, . Žalobkyně požaduje částku téměř 3,6krát vyšší. Poměr výše smluvní pokuty k potenciálnímu dluhu, který by mohl žalovanému vzniknout v případě pokračujícího odběru plynu až do konce smluvního období, je zjevně nepřiměřený. Žalobkyně totiž odstoupením od smlouvy fakticky eliminovala možnost dalšího odběru, a tím i vzniku reálného dluhu, avšak současně si nárokovala smluvní pokutu, jejíž výše výrazně převyšuje hodnotu očekávané spotřeby. Tímto postupem si žalobkyně vytvořila situaci, v níž mohla dosáhnout vyššího příjmu, než jaký by jí náležel při řádném pokračování smlouvy. Takový výsledek je v rozporu s účelem smluvní pokuty jako nástroje k náhradě škody, nikoli k dosažení zisku, a je třeba jej hodnotit jako nepřiměřený ve smyslu § 2051 občanského zákoníku, případně jako nepoctivé ujednání dle § 1813 téhož zákona (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , který, byť přijatý za dřívější právní úpravy, ale nadále aplikovatelný, uvádí, že přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti.).

30. Soud ze shora uvedených důvodů shledal nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty jako nedůvodný a výrokem II jej zamítl. Soud závěrem podotýká, že nemohl uplatnit institut modifikace smluvní pokuty, jelikož v případě spotřebitele při zjištění, že smluvní pokuta je nepřiměřená, tak nelze učinit.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal, když poměr úspěchu a neúspěchu byl obdobný.

32. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem, když neshledal důvody k stanovení lhůty delší.