12 C 4/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Tichým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 5 268 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 4 800 Kč a úrok z prodlení ve výši 302 Kč.

II. Co do částky 468 Kč a úroku z prodlení ve výši 31 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni, k rukám její zástupkyně, náhradu nákladů řízení ve výši 923 Kč.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu 16. 10. 2020 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 5 268 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost pojišťovna, IČO (dále jen„ anonymizována dvě slova“), která zanikla v důsledku fúze sloučením s žalobkyní dne 1. 1. 2019, uzavřela s žalovanou na základě návrhu číslo ze dne 28. 8. 2018 pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo„ anonymizováno životní pojištění – anonymizováno“. Počátek pojištění byl sjednán ke dni 1. 9. 2018, s tím, že pojistné činí 600 Kč měsíčně. Pojišťovna ČS a žalovaná uzavřely též pojistnou smlouvu číslo dle návrhu číslo ze dne 28. 8. 2018, jejímž předmětem bylo„ anonymizováno životní pojištění“. Počátek pojištění byl sjednán ke dni 1. 9. 2018, s tím, že pojistné činí 800 Kč měsíčně. Pojistné smlouvy (obě) zanikly dne 31. 1. 2020, přičemž žalovaná zůstala žalobkyni dlužna pojistné ze smlouvy číslo za období od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 ve výši 2 750 Kč a pojistné ze smlouvy číslo za období od 1. 11. 2019 do 31. 1. 2020 ve výši 2 518 Kč Vedle uvedených dlužných částek uplatnila žalobkyně vůči žalované rovněž (zákonný) úrok z prodlení z částky 2 750 Kč kapitalizovaný za dobu od 29. 2. 2020 do 16. 10. 2020 ve výši 174 Kč a z částky 2 518 Kč kapitalizovaný za dobu od 1. 3. 2020 do 16. 10. 2020 ve výši 159 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv ji k tomu soud vyzval.

3. Soud ve věci jednal dne 7. 9. 2021. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv k němu byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tj. na adresu místa trvalého pobytu vedenou dle zvláštního právního předpisu. Žalobkyně se z účasti při jednání omluvila a souhlasila s jeho konáním v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic.

4. Při jednání soud provedl listinné důkazy označené a předložené žalobkyní, z nichž dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a skutkovému závěru: Na základě nabídky žalované na uzavření pojistné smlouvy číslo ze dne 28. 8. 2018, která byla Pojišťovně anonymizováno doručena dne 30. 8. 2018, uzavřela Pojišťovna anonymizováno s žalovanou (pojistníkem) smlouvu číslo jejímž předmětem bylo„ anonymizováno životní pojištění – anonymizováno“, s počátkem pojištění ode dne 1. 9. 2018, a to na dobu, kdy se pojištěné dítě (obec anonymizováno, dcera žalované) dožije 24 let, 8 měsíců a 23 dní, resp. do datum (anonymizována dvě slova). Žalovaná se zavázala platit Pojišťovně anonymizováno pojistné ve výši 600 Kč měsíčně, splatné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje dnem vzniku pojištění. Na základě nabídky žalované na uzavření pojistné smlouvy číslo ze dne 28. 8. 2018, která byla Pojišťovně anonymizováno doručena dne 30. 8. 2018, uzavřela Pojišťovna anonymizováno s žalovanou (pojistníkem) rovněž smlouvu číslo jejímž předmětem bylo„ anonymizováno životní pojištění“, s počátkem pojištění od 1. 9. 2018, a to na dobu, kdy žalovaná dovrší věk anonymizována dvě slova, anonymizováno měsíce a anonymizováno dní, resp. do datum (anonymizováno let). Žalovaná se zavázala platit Pojišťovně anonymizováno pojistné ve výši 800 Kč měsíčně, splatné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje dnem vzniku pojištění. Sjednaná pojištění (obě) zanikla k 31. 1. 2020, přičemž žalovaná zůstala dlužna pojistné dle smlouvy číslo za dobu od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 ve výši 2 400 Kč (4 x 600 Kč za měsíce říjen 2019, listopad 2019, prosinec 2019 a leden 2020) a pojistné dle smlouvy číslo za dobu od 1. 11. 2019 do 31. 1. 2020 ve výši 2 400 Kč (3 x 800 Kč za měsíce listopad 2019, prosinec 2019 a leden 2020). Jelikož Pojišťovna anonymizováno zanikla v důsledku fúze sloučením s žalobkyní s právními účinky k 1. 1. 2019, přešlo na žalobkyni, jakožto nástupnickou společnost, veškeré jmění Pojišťovny anonymizováno, včetně nároků založených oběma pojistnými smlouvami uzavřenými s žalovanou. Dopisem ze dne 4. 2. 2020, jehož přílohou bylo vyúčtování pojistné smlouvy číslo vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu ve výši 2 750 Kč, s tím, že jinak přistoupí k jeho vymáhání. Dopisem ze dne 5. 2. 2020, jehož přílohou bylo vyúčtování pojistné smlouvy číslo vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu ve výši 2 518 Kč, s tím, že jinak přistoupí k jeho vymáhání. Dopisem ze dne 5. 6. 2020 žalobkyně, prostřednictvím své zástupkyně, žalovanou opětovně vyzvala k zaplacení dluhu (vyčísleného ve výši 2 750 Kč dle smlouvy číslo ve výši 2 518 Kč dle smlouvy číslo) ve lhůtě 15 dnů od doručení dopisu, přičemž žalovanou současně upozornila, že v opačném případě nárok uplatní žalobou; dopis byl k poštovní přepravě předán téhož dne.

5. Po právní stránce soud poměr mezi žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní Pojišťovnou anonymizováno a žalovanou (v obou případech) posoudil jako právní vztah z pojistné smlouvy uzavřené dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), na základě které vznikla žalované povinnost platit Pojišťovně anonymizováno a následně - od 1. 1. 2019 v důsledku fúze sloučením Pojišťovny anonymizováno (zanikající společnost) s žalobkyní (nástupnická společnost) dle § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů - žalobkyni sjednané pojistné. Této své povinnosti však žalovaná nedostála a žalobkyni zůstala dlužna pojistné ve výši 4 800 Kč, resp. ve výši 2 400 Kč dle pojistné smlouvy číslo ve výši 2 400 Kč dle pojistné smlouvy číslo. V řízení přitom nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či jen zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že pojistné smlouvy byly řádně uzavřeny a žalovaná své smluvní povinnosti neplacením pojistného porušila. Co se týče úroku z prodlení, uplatnila tento žalobkyně – pokud jde o úrok z prodlení z částky dlužného pojistného – v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení žalované se zaplacením dluhu. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením pojistného (jeho dílčích částí) vždy v den následující po dni splatnosti příslušné měsíční splátky, přičemž v období od 29. 2. 2020, resp. 1. 3. 2020, do 16. 10. 2020, za nějž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, byla žalovaná v prodlení již s úhradou celého dlužného pojistného.

6. Z výše vyložených důvodů soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 800 Kč a zákonný úrok z prodlení (v sazbě 10 % ročně) z částky 2 400 Kč za dobu od 29. 2. 2020 do 16. 10. 2020 ve výši 151 Kč (z dlužného pojistného dle smlouvy číslo) a z částky 2 400 Kč za dobu od 1. 3. 2020 do 16. 10. 2020 ve výši 151 Kč (z dlužného pojistného dle smlouvy číslo).

7. Oproti tomu ve zbylé části, tj. co do zaplacení částky ve výši 468 Kč (350 Kč + 118 Kč) a zákonného úroku z prodlení ve výši 31 Kč (tj. z částky 350 Kč za dobu od 29. 2. 2020 do 16. 10. 2020 a z částky 118 Kč za dobu od 1. 3. 2020 do 16. 10. 2020), soud žalobu zamítl. Z provedeného dokazování totiž vyplynulo, že byl dluh na pojistném nižší, než jej žalobkyně uplatnila.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 91 % předmětu řízení a žalovaná měla úspěch ve zbylé části, tj. v rozsahu 9 % předmětu řízení; žalobkyně tudíž má proti žalované právo na náhradu poměrné části nákladů řízení, a to konkrétně 82 %. Pokud by měla žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení, přiznal by jí tuto náhradu soud v částce 1 126 Kč, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 400 Kč, a to celkem za dva úkony právní služby (tj. 1. převzetí a příprava zastoupení a 2. sepis žaloby), při sazbě odměny 200 Kč za jeden úkon právní služby podle ustanovení § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu celkem ve výši 200 Kč za uvedené dva (účelně provedené) úkony právní služby a dále – jelikož je zástupkyně žalobkyně plátkyní daně z přidané hodnoty – z náhrady za tuto daň v základní sazbě 21 %, tj. částky 126 Kč /dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., počítáno ze základu 600 Kč Soud tedy žalobkyni přiznal (poměrnou) náhradu nákladů řízení ve výši 923 Kč (tj. 82 % z částky 1 126 Kč, po zaokrouhlení).

9. Odměnu advokáta soud určil dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, neboť – jak je mu známo z úřední činnosti – jde o návrh na zahájení řízení podaný na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech (tzv. formulářová žaloba) a peněžité plnění (tarifní hodnota) nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Soud v daných souvislostech zohlednil rovněž typovou jednoduchost vymáhání v této věci uplatněného nároku.

10. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů spojených se sepisem tzv. předžalobní výzvy (tj. výzvy k plnění podle § 142a o. s. ř.) advokátem, neboť tento její náklad nelze považovat za potřebný k účelnému uplatňování práva ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Sama žalobkyně totiž již dopisem ze dne 4. 2. 2020, resp. ze dne 5. 2. 2020, dříve než věc předala advokátovi k zahájení soudního řízení, vyzvala žalovanou k úhradě dluhu a upozornila ji, že nebude-li dluh uhrazen, bude jej na žalované vymáhat. Předžalobní výzva zaslaná žalované prostřednictvím advokáta dne 5. 6. 2020 tak byla nadbytečná.

11. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.

12. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinná dobrovolně tímto rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněná jejich nuceného vymožení domáhat v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce).