12 C 71/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Dianou Fujdiak ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 9 280,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 280,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 280,19 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 9 280,19 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jako nezaplacenou cenu za úhradu vynaložených nákladů na zdravotní péči poskytnutou žalovanému na území ČR v období od června 2020 do května roku 2021, kdy žalovaný nebyl pojištěncem žalobce. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud účastníky vyzval, aby mu ve lhůtě 7 dnů sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů, a to v souladu s ust. § 115a o.s.ř. Výzva dále obsahovala doložku o tom, že pokud zůstane ve stanovené lhůtě bez vyjádření, bude mít soud za to, že účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobce souhlasil již v podaném návrhu a žalovaný výzvu obdržel dne [datum] a ve stanovené lhůtě soudu nesdělil, že s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání nesouhlasí; soud proto ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů, aniž by nařizoval jednání. Z přehledu úhrad zdravotní péče ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce poskytl žalovanému od června 2020 do května 2021 zdravotní péči příslušným zdravotním zařízením ve výši 14 976 Kč. Z obsahu informace o pojištěnci ze dne [datum] vyplývá, že v době od června 2020 do května 2021 byl žalovaný střídavě odhlášen z trvalého pobytu na území ČR. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný v rozhodné době čerpal na území ČR zdravotní péči, přestože nebyl pojištěncem žalobce a nevrátil Evropský průkaz zdravotního pojištění, čímž žalobci způsobil majetkovou škodu ve výši 9 280,19 Kč, jenž odpovídá součtu částek uhrazených příslušným zdravotním zařízením za zdravotní péči poskytnutou žalovanému. Žalovanému tak byla poskytnuta neoprávněně zdravotní péče, kterou uhradil žalobce, má proto právo požadovat po žalovaném úhradu vynaložených nákladů léčení. Soud věc právně posoudil dle ust. § 12 písm. j) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, kdy pojištěnec je povinen při zániku zdravotního pojištění vrátit Evropský průkaz zdravotního pojištění do 8 dnů příslušné zdravotní pojišťovně, a dle § 2910 obč. zák. podle kterého škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem, a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil cenu nákladů na své léčení, uložil mu soud povinnost ji zaplatit podle § 1908 odst. 2 obč. zák., který říká, že dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. Jak vyplývá z výzvy, žalovaný se do prodlení se zaplacením dlužné částky dostal dne [datum], tudíž soud žalobci přiznal též úrok z prodlení od prvního dne prodlení podle § 1970 obč. zák. ve výši stanovené v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalovanému zaplatit žalobci dluh včetně úroků z prodlení ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu.