12 C 85/2025

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Dianou Fujdiak ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 12 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žaloba se zamítá co do zákonného úroku z prodlení z částky 12 000 Kč od 6. 1. 2025 do zaplacení.

IV. Povinnosti uložené ve výroku I. a II. tohoto rozsudku je žalovaná povinna splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 12 000 Kč s příslušenstvím představující dluh žalované vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, když na základě jednání o sjednání úvěru mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně (, právnická osoba, ) došlo k poskytnutí částky 13 000 Kč dne 25. 5. 2023 převodem na bankovní účet žalované, která zaplatila do podání žaloby částku 1 000 Kč.Žalovaná se k žalobě vyjádřila. S tím, že dne 25. 5. 2023 uzavřela smlouvu o úvěru a byla jí poskytnuta částka 13 000 Kč. Úvěr jí byl poskytnut v těžkém životním období a předchůdce žalobkyně nijak nezkoumala její úvěruschopnost a namítla tak neplatnost smlouvy a současně nabídla, že je ochotna uzavřít smír v uvedené věci a žádala o umožnění splácet dluh ve splátkách ve výši 1 000 Kč. Současně má za to, že nárok na úrok z prodlení vznikne teprve v důsledku případného prodlení ve lhůtách stanovených soudem či dohodnutých účastníky, nikoliv dříve.Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s postupem výslovně souhlasila již v návrhu a žalovaná se k výzvě soudu učiněné dle § 101 odst. 4 o.s.ř. doručené jí dne 16. 4. 2025 souhlasně vyjádřila.Poskytnutí částky 13 000 Kč a úhradu částky 1 000 Kč učinily strany nespornými. Soud je tak dále neprokazoval a vyšel s tvrzení účastníků o uzavření úvěrové smlouvy. Žalobkyně toto tvrdila, avšak z důvodu nedostatku důkazů vznik úvěrového vztahu neprokazovala. Žalovaná sama potvrdila, že šlo o úvěrovou smlouvu. Vzhledem k tomu, že úvěrová smlouva nemá předepsanou formu, soud dovodil, že předmětem závazkového vztahu uzavřeného mezi účastníky (jejich předchůdci) byl právě spotřebitelský úvěr.Žalobkyně již v žalobě uvedla, že nemá důkazy týkající se závazkového vztahu a žalovaná uvedla, že úvěruschopnost zkoumána nebyla. Soud tak měl za nadbytečné nařizovat jednání a zvyšovat náklady účastníků, když výsledek takového jednání je již z těchto shodných tvrzení zřejmý a má za nesporné, že úvěruschopnost žalované zkoumána nebyla.Aktivní legitimaci žalobkyně soud dovodil z oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky na žalobkyni [§ 1879 an zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“)], když současně ani o tomto nástupnictví nebylo mezi účastníky sporu.Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí zákona č. úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Z obsahu předložených listin a po právním posouzení věci dospěl soud k následujícím závěrům: Předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 13 000 Kč, který žalovaná splatila dosud částkou 1 000 Kč. Úvěr byl poskytnut bez splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované. Soud proto uložil žalované povinnost dluh zaplatit, když dle § 1908 odst. 2 o. z. dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas, kdy stanovil novou splatnost dřívějšího dluhu, a to formou jednotlivých měsíčních splátek ve výši 1 000 Kč, když má za to, že to je lhůta přiměřená možnostem žalované.Žalovaná se dosud neocitla v prodlení se zaplacením dlužné částky, a to s odkazem na shora citované ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, soud zamítl požadované úroky podle § 1970 o. z. úroky z prodlení ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jejíž neúspěch spočíval pouze v příslušenství pohledávky, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.S ohledem na vznik nákladů řízení, rozhodl soud o povinnosti žalované splnit uvedené povinnosti v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 1 000 Kč. Soud má za to, že takto vysoké splátky jsou v souladu s oprávněnými ekonomickými zájmy žalobkyně a ke splacení tak dojde v přiměřené době. Soud má za to, že povolení nižších splátek by bylo neodůvodněným zvýhodněním žalované na úkor žalobkyni. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a určil dále (dle § 565 občanského zákoníku), že nesplní-li žalovaná byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalované dostatečnou výstrahou, aby splátky plnila řádně a včas.Náklady řízení soud uložil žalované zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 o.s.ř.